Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

Příloha

Federální vláda a Rada obrany státu jsou seznámeny s negativními účinky nadměrného hluku a vibrací na obyvatelstvo, způsobenými provozem většiny vojenských letišť na území ČSFR a s příslušnými kroky k jejich snížení, které jsou přijímány ze strany federálního ministerstva obrany jako věcně příslušného ústředního orgánu státní správy na celém teritoriu a v jednotlivých regionech zvlášť.

Konkrétní opatření jsou realizována již od roku 1990 s vědomím nezbytnosti zabezpečit nedotknutelnost čs. vzdušného prostoru a od března 1991 i požadavků vyplývajících z Vojenské doktríny ČSFR schválené Federálním shromážděním. Vycházejí z usnesení 2. a 4. schůze Rady obrany státu z 12. 11. 1990 a 13. 2. 1991 k návrhu koncepce využití letištní sítě ČSFR letectvem Čs. armády po roce 1990, v nichž je respektována potřeba snížit počet trvale využívaných vojenských letišť a odstranit nejzávažnější ekologické dopady leteckého provozu na obyvatelstvo a na druhé straně i specifika, náročnost a nutnost intenzivního leteckého provozu.

Uskutečněná opatření vedla k zmenšení plochy území zasahovaného nadměrným hlukem. K tomu přispělo snížení počtu letových dnů v týdnu, uskutečňování kontrolních měření úrovně hluku v kritických oblastech, omezení provozu v nočních hodinách i minimální výšky letu v blízkosti hustě obydlených lokalit (měst) a redukce přídavného spalování (forsáže) při startu. Byly upraveny trajektorie letu vzhledem k podmínkám jednotlivých letišť. Velitelé letišť projednávají konkrétní opatření s představiteli státních orgánů, politických stran a hnutí a zástupci občanů v daných regionech.

Letiště Přerov slouží k splnění úkolů obrany suverenity ČSFR v případě jejího ohrožení zrušení 6. stíhacího bombardovacího leteckého pluku, vyzbrojeného letouny SU-22, a ponechání pouze 1. školního leteckého pluku Školícího a výcvikového střediska letectva Košice na tomto letišti tvoří jedno z opatření k minimalizaci území zasaženého nadměrným hlukem. Vzlety a přistání se provádějí na směr 246° (od města Přerov). Pozemní provoz a motorové zkoušky se uskutečňují výhradně z odvrácené strany letiště od města. Kromě přistávacího manévru přesahuje výška letu nad obydlenými místy hranici 1 000 m. Počet provozovaných letadel MiG-21 se snížil na 18 ks.

V případě tohoto letiště bylo zadáno zpracování nové hlukové studie, protože stávající dokument z roku 1990 již neodpovídá skutečnosti. Po zrušení stíhacího bombardovacího leteckého pluku se dá předpokládat, že nová hluková studie bude příznivější z hlediska velikosti prostoru zasaženého nadměrným hlukem.

V současné době probíhá na letišti výcvik deseti alžírských pilotních žáků na letounech MiG-21, který nepředstavuje zvýšení leteckého provozu oproti plánovanému náletu hodin 1. školního leteckého pluku. Předpokládané ukončení výcviku alžírských pilotních žáků je 30. 4. 1992. Na letišti byly vytvořeny ze strany Čs. armády i podmínky k zabezpečení přistání letounu AN-124 Ruslan v rámci komerční činnosti ve prospěch města Přerova.

Tvrzení, že představitelé Čs. armády přislíbili ukončení letového provozu na letišti Přerov v roce 1992, se nezakládá na pravdě a je v rozporu se zmíněnými usneseními Rady obrany státu.

Na letišti České Budějovice je dislokován 1. stíhací letecký pluk, vyzbrojený letouny MiG-23, který se přímo podílí na obraně vzdušného prostoru ČSFR. Z tohoto důvodu nelze letecký provoz na tomto letišti zastavit. Celková intenzita letů značně poklesla. V současnosti představuje plánovaný nálet hodin na výcvikový rok 1991-1992 60 % objemu ve srovnání s výcvikovým rokem 1987-1988.

Na základě konkrétní meteorologické situace jsou přijímána opatření k omezení startů směrem k městu České Budějovice na minimální míru. V prostoru letiště byly zakázány jakékoliv nácviky techniky pilotáže a bojového použití.

Na letišti Čáslav je dislokován 28. stíhací bombardovací letecký pluk, vyzbrojený letouny MiG-23.

Přelet měst Čáslav a Kutná Hora pod výšku 1 000 m je zakázán. Poslední vzlety v letním období jsou povoleny do 22.30 hod., v zimním období do 22.00 hod. Trasa letů je upravena při startu na směr 317°, čímž neprobíhá nad obydlenými prostory.

Na letišti Hradec Králové je dislokován 47. průzkumný letecký pluk, vyzbrojený letouny MiG-21 a SU-22, a fotoletecká skupina s letouny L-410 a vrtulníky Mi-17.

V souladu s usnesením 4. schůze ROS bude po roce 1993 na tomto letišti letecký provoz ukončen.

Do této doby bylo rozhodnuto organizovat létání v zimním období maximálně do 10.00 hod. Doba, vymezená pro motorové zkoušky mimo letové dny, byla stanovena od 7.00 do 11.30 hod. Na základě konkrétní meteorologické situace došlo k maximálnímu omezení vzletů ve směru na Hradec Králové.

K omezení negativních vlivů provozu vojenských letišť přispívá vojenská hygienická služba a vojenské stavební úřady podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, na nějž navazují příslušné vojenské předpisy. Předmětem jejich činnosti je řešení situací uvnitř vojenských prostorů a objektů. Z toho vyplývá, že na situaci vně vojenských letišť je nutno reagovat součinností vojenských a civilních orgánů hygienické služby, a to ve smyslu zákona č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb. Za tím účelem byl s důrazem na uvedená zájmová letiště uskutečněn dohovor mezi hlavním hygienikem Čs. armády a hlavním hygienikem ČR.

Na základě toho byla provedena hluková pasportizace všech typů vojenských letounů ve výzbroji Čs. armády, která klasifikuje hlukovou zátěž letounu při daných režimech chodu motoru na zemi.

Čs. armáda připravuje pracoviště pro komplexní modelování hlukové zátěže leteckého provozu jednotlivých letišť, které umožní matematicky zjistit a graficky vyjádřit možnou hlukovou zátěž letiště a jeho okolí ještě před zahájením vlastního leteckého provozu nebo okamžitě po redislokačních změnách.

Z uvedeného vyplývá, že kompetentní čs. vojenské orgány nejsou v nečinnosti.

Přijatými opatřeními byly v zásadě vyčerpány reálné možnosti optimalizace leteckého provozu. Jeho další omezování by znamenalo snížení bezpečnosti a přímé ohrožení životů vojenských letců a obyvatelstva. Formulování dalších kategorických požadavků a případné přijímání opatření pod tlakem by zpochybnilo úlohu letectva a celé Čs. armády při ochraně suverenity ČSFR. Takovým zpochybněním by byla znevážena i Vojenská doktrína ČSFR.

Letectvo jako druh ozbrojených sil představuje ve většině armád světa významnou a nenahraditelnou bojovou sílu. Ve specifických geografických podmínkách ČSFR a omezených možnostech vojenského potenciálu tvoří letectvo rozhodující prostředek při přenášení bojového úsilí na kterýkoliv směr ohrožení státu. V těchto souvislostech jsou řešeny všechny otázky obranné dostatečnosti.

Negativní dopady vyplývající z činnosti vojenského letectva jsou celosvětovým problémem. Úroveň hluku při provozu vojenských proudových letounů je přibližně stejná u všech soudobých typů ve výzbroji ostatních armád (např. F-15, F-16, MiG-29, MIRAGE-2000). Z dostupných Pramenů je známo, že kompenzace postižených obyvatel se realizuje převážně ve formě finančního zvýhodňování. Proto i ze strany FMO a dalších ústředních orgánů státní správy jsou hledány možnosti, jak tyto zkušenosti aplikovat v našich podmínkách.

Na 4. schůzi Rady obrany státu v únoru 1991 bylo ministrovi obrany ČSFR uloženo v případě potřeby navrhnout ROS nebo vládě ČSFR doplňující opatření směřující k dalšímu omezení negativních vlivů vojenského leteckého provozu. V poslední době byl federálním ministerstvem obrany zpracován předmětný materiál k projednání v branných a bezpečnostních výborech obou sněmoven FS v nejbližším vhodném termínu. K řešení celé záležitosti přispěla porada ministra obrany s ministrem vlády ČSFR - předsedou Federálního výboru pro životní prostředí, ministrem životního prostředí ČR a skupinou poslanců FS a ČNR dne 11. 2. 1992.

Výše uvedené přístupy vytvářejí konkrétní předpoklady k vypracování návrhu příslušné právní úpravy obsahující principiální řešení negativních dopadů vojenského leteckého provozu. Vzhledem k složitosti problému si to vyžádá společný a urychlený postup několika státních a správních orgánů spolu se zákonodárnými sbory. Přitom by se měly respektovat zásady Listiny základních práv a svobod, ale také Vojenská doktrína ČSFR. Je to možné, neboť realizační část této doktríny počítá spolu s omezením letectva a dalšími změnami v něm s jeho rozmístěním na leteckých uzlech, které by současně odpovídaly požadovaným životním a ekologickým hlediskům z toho také vycházela zmíněná usnesení Rady obrany státu.