Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
VI. v. o.
1379
Vládní návrh
Zásady zákona
o Učené společnosti České a Slovenské Federativní Republiky
I.
Zásada č. 1
Učená společnost České Slovenské Federativní Republiky (dále jen "Společnost") je samosprávným sdružením významných vědců z České a Slovenské Federativní Republiky. Jejími členy mohou být i významní vědci zahraniční.
Odůvodnění:
Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy v ČSFR jako česká a současně i federální instituce působila Československá akademie věd, která byla učenou společností i souborem pracovišť, navrhuje se Společnost jako organizace sui generis, která nebude mít vlastní pracoviště a jejíž postavení a úkoly budou upraveny tímto zákonem. Její název vznikl ve snaze, aby nová společnost byla i vnějšně výrazně odlišena od dosavadní instituce. Na základě ocenění významných zásluh o vědu a dosažených vědeckých výsledků by se členy Společnosti stávali vědci z ČSFR i vědci zahraniční.
Zásada č. 2
Společnost
a) přispívá k vytváření a uplatňování záruk svobody vědeckého bádání; obhajuje význam vědy pro společensky, kulturní a hospodářský rozvoj České a Slovenské Federativní Republiky;
b) je oprávněna předkládat Federálnímu shromáždění a vládě České a Slovenské Federativní Republiky stanoviska k závažným vědeckým otázkám; vyjadřuje se k významným, zejména interdisciplinárním vědeckým problémům a projektům a k otázkám tvorby strategie a koncepce rozvoje vědy v České a Slovenské Federativní Republice;.
c) napomáhá svou vědeckou činnost rozvoji a koordinaci českého a slovenského vědeckého života;
d) podporuje rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce a sepětí vědy v České a Slovenské Federativní Republice s vědou světovou;
e) může udělovat ceny a jiné pocty za významný přínos k rozvoji vědy a navrhovat vědce z České a Slovenské Federativní Republiky k udělení zahraničních a mezinárodních cen a vyznamenání za vědeckou práci.
Odůvodnění:
Poslání Společnosti, které vyplynulo z rozsáhlých diskusí při zpracování návrhu, je v zásadách formulováno dostatečně podrobně. Je třeba zdůraznit, že Společnosti nebude v žádném případě náležet jakékoli řídící či nadřazené postavení vůči jiným vědeckým institucím a ostatním složkám naší vědecké obce, jak tomu bylo v dřívější koncepci Československé akademie věd, a že její postavení v našem vědeckém životě se bude opírat výlučně o osobní vědeckou a morální autoritu jejích členů.
Zásada č. 3
1. Společnost je právnickou osobou. Jejím sídlem je Praha.
2. Společnost je financována především ze státního rozpočtu federace; může však přijímat a vytvářet si i další finanční zdroje domácí i zahraniční.
Odůvodnění:
Předpokládá se právní subjektivita Společnosti jako příspěvkové organizace. Sídlem Společnosti má být Praha; dva ze čtyř vedoucích funkcionářů Společnosti by však působili v Bratislavě, kde bude umístěna i část kanceláře Společnosti (viz dále zásada č. 13).
Dopad vzniku a činnosti Společnosti na státní rozpočet federace je uveden v politicko-ekonomickém rozboru. Zejména do budoucna se předpokládá, že Společnost bude - vedle prostředků z rozpočtu federace - přijímat a vytvářet si i další finanční zdroje (dary, odkazy, nadace, atd).
Zásada č. 4
K plnění svého poslání, zejména k posuzování vědeckých problémů a projektů, může Společnost vytvářet komise a pracovní skupiny, jakož i svolávat a organizovat porady, semináře, konference a jiná vědecká setkání; vlastní vědecká pracoviště nezřizuje.
Odůvodnění:
Zdůrazňuje se, že Společnost nebude mít vlastní vědecká pracoviště, jejichž soustavy by měly existovat výlučně v rámci České republiky a Slovenské republiky. Zároveň se alespoň příkladmo uvádějí jiné formy činnosti, jimiž by mělo být naplňováno poslání Společnosti a jichž by se vedle členů Společnosti účastnili i další domácí a zahraniční vědci.
Zásada č. 5
1. Ke Společnosti se mohou přidružit československé vědecké společnosti pro jednotlivé vědní obory a oblasti, společné federální orgány českých a slovenských vědeckých společností, československé komitéty mezinárodních vědeckých organizací a obdobné orgány.
2. Z přidružení nevyplývají přidruženým společnostem a orgánům žádné právní závazky. Podmínky přidružení a vztah přidružených společností a orgánů ke Společnosti upraví stanovy společnosti.
Odůvodnění:
K dosavadní Československé akademii věd je na základě dobrovolnosti a vlastního zájmu přidruženo 43 specializovaných vědeckých společností s více než 30 000 členy, z nichž většina působí v rámci celé ČSFR. Počet těchto společností v poslední době dále vzrůstá. Např. jen v posledních měsících požádaly o přidružení k ČSAV 4 nově vzniklé vědecké společnosti - Čs. společnost pro elektronovou mikroskopii, Čs. krystalografická společnost, Čs. společnost pro biomechaniku a Společnost pro studium náboženství s celkovým počtem kolem 1000 členů. Demokratickým koordinačním orgánem těchto společností je Rada vědeckých společností při ČSAV, která mj. kvalifikovaně navrhuje i optimální rozdělení státního příspěvku na činnost společností. Tyto společnosti, jejichž činnost je finančně náročná a přitom vysoce vědecky a společensky prospěšná, mají v novém uspořádání zájem o přidružení k Učené společnosti ČSFR, při níž by nadále působila i jejich Rada. Otázku poskytování finančních příspěvků vědeckým společnostem bude třeba řešit individuálně dle poměrů jednotlivých společností, tj. buď jeho ponecháním v rámci republik, nebo delimitací příslušné částky do rozpočtu Společnosti.
Přidružení československých komitétů mezinárodních nevládních vědeckých organizací ke Společnosti vyplývá z úlohy Společnosti reprezentovat vůči těmto organizacím celou čs. vědu (tyto organizace vesměs vyžadují jediného partnera a jednotnou reprezentaci z celého státu).
II.
Zásada č. 6
1. Členy Společnosti jsou:
a) řádní členové;
b) zahraniční členové.
2. Řádných členů Společnosti je nejvýše 120. Do tohoto počtu se nezapočítávají řádní členové, kteří dovršili 70. rok věku.
Odůvodnění:
Oproti dosavadnímu stavu se navrhují jen dvě kategorie členství a odstraňují se tituly "akademik" a "člen korespondent", které byly do našeho vědeckého života přeneseny z Akademie věd SSSR a byly vždy pociťovány jako cizorodý prvek.
Návrh na omezení počtu řádných členů vychází ze zkušeností našich starších vědeckých institucí i ze zkušeností vědeckých společností zahraničních a má zabránit degradaci významu členství, k níž výrazně došlo právě v posledním období existence dosavadní Československé akademie věd. Navrhovaný nejvyšší počet členů se opírá o rozbor současné i výhledové početnosti a struktury čs. vědecké obce. Věková hranice pro započítávání do omezeného počtu řádných členů se navrhuje proto, aby doplňování sboru členů nebylo vázáno výlučně na úmrtí členů dosavadních.
Pokud jde o zahraniční členství, předpokládá se jeho využití především jako vysoké pocty vynikajícím zahraničním vědcům, zejména těm, kteří mají bližší vztah k vědecké práci v ČSFR a napomáhají rozvoji jejích mezinárodních vazeb.
Zásada č. 7
Členství ve Společnosti je čestné a není spojeno s nároky na žádné finanční požitky.
Odůvodnění:
Navrhovaná zásada výrazně odlišuje pojetí členství ve Společnosti od členství v dosavadní Československé akademii věd, z něhož automaticky vyplýval nárok na pravidelnou měsíční finanční odměnu.
Zásada č. 8
1. Členové Společnosti mají zejména právo:
a) účastnit se jednání valného shromáždění Společnosti a hlasovat na něm;
b) podávat návrhy na volbu nových členů Společnosti;
c) podávat orgánům Společnosti návrhy ve věcech týkajících se Společnosti a žádat jejich projednání;
d) účastnit se akcí pořádaných Společností.
2. Řádní členové Společnosti mají dále právo volit a být voleni do funkcí ve Společnosti.
3. Řádní členové společnosti mají zejména povinnost:
a) vědecky pracovat a účastnit se rozvoje vědy;
b) účastnit se činnosti Společnosti;
c) dodržovat stanovy Společnosti.
Odůvodnění:
Zásada uvádí výpočet nejdůležitějších práv a povinností členů, vycházející ze zkušeností a praxe obdobných institucí.
Zahraniční členové mají stejná práva jako řádní členové s jediným rozdílem, že nemají právo volit a být voleni do funkcí ve Společnosti. Z pojetí zahraničního členství jako pocty plyne, že zahraničním členům nejsou ukládány žádné povinnosti. Podrobnosti o hlasování řádných a zahraničních členů budou upraveny ve stanovách.
Zásada č. 9
Vznik a zánik členství ve Společnosti upravují stanovy Společnosti.
Odůvodnění:
Předpokládá se, že volba členů i případné zbavování členství budou v kompetenci valného shromáždění Společnosti. Vzhledem k nutnosti upravit tuto citlivou problematiku velmi podrobně a přihlížet přitom k názorům členů samých se však doporučuje svěřit její úpravu stanovám. Zákonem bude upraven pouze postup při jmenování prvních členů Společnosti (viz zásadu č. 15).
III.
Zásada č. 10
1. Nejvyšším orgánem Společnosti je valné shromáždění Společnosti, jemuž náleží zejména:
a) rozhodovat o zásadních otázkách uspořádání a činnosti Společnosti;
b) projednávat zprávy prezídia Společnosti (dále jen "prezídium" o její činnosti a programy její další práce;
c) vyjadřovat se k nejvýznamnějším, zejména interdisciplinárním vědeckým problémům a projektům;
d) volit a odvolávat členy prezídia.
2. Valné shromáždění Společnosti je svoláváno prezídiem, a to nejméně jednou ročně. Prezídium je povinno je do měsíce svolat, požádá-li o to alespoň třetina členů Společnosti.
3. Valné shromáždění Společnosti se může platně usnášet, je-li další zasedání valného shromáždění Společnosti, které bude oprávněno platně se usnášet bez ohledu na počet přítomných.
4. Usnesení valného shromáždění je přijato, hlasuje-li pro ně většina přítomných členů Společnosti.
5. Stanovisko k vědeckým otázkám se zaujímá dohodou, popř. se uvedou stanoviska variantní s uvedením stanoviska převládajícího. Hlasováním o zaujetí vědeckého stanoviska rozhodovat nelze.
Odůvodnění:
Postavení a působnost valného shromáždění jsou formulovány na základě zkušeností vědeckých i jiných obdobných institucí.
Zásada č. 11
1. Stálým řídícím orgánem Společnosti je prezídium, které tvoří:
- prezident Společnosti,
- viceprezident Společnosti,
- vědecký sekretář Společnosti,
- náměstek vědeckého sekretáře Společnosti,
- další členové prezídia.
2. Prezidenta, viceprezidenta, vědeckého sekretáře a jeho náměstka i další členy prezídia volí na dobu čtyř let tajným hlasováním valné shromáždění Společnosti.
3. Prezidentem Společnosti je střídavě člen Společnosti z České republiky a člen Společnosti ze Slovenské republiky Jestliže je prezidentem člen z České republiky, je viceprezidentem člen ze Slovenské republiky a naopak. Obdobné platí o vědeckém sekretáři a jeho náměstkovi.
4. Při volbě prezídia je dbáno poměrného zastoupení členů Společnosti z České republiky a členů Společnosti ze Slovenské republiky.
5. Členem prezídia lze být nejdéle po dvě po sobě jdoucí funkční období. Funkci prezidenta, viceprezidenta, vědeckého sekretáře a jeho náměstka lze zastávat vždy jen jedno funkční období.
Odůvodnění:
Rovněž text této zásady je formulován na základě dosavadních zkušenost Na základě diskusí a výměny názorů české a slovenské vědecké reprezentace se zde jednoznačně doporučuje pravidelné střídání členů z České republiky a ze Slovenské republiky ve vedoucích funkcích i jejich obecně vyjádřené poměrné zastoupení v celkovém složení prezídia. Důležitou zárukou demokratického ducha Společnosti bude princip pravidelné obměny osob ve všech funkcích, který bude podrobněji rozpracován ve stanovách Společnosti.
Zásada č. 12
Prezídiu náleží:
a) připravovat návrhy pro valné shromáždění Společnosti a pečovat o provádění jeho usnesení;
b) řešit organizační, správní a hospodářské záležitosti Společnosti, pokud rozhodování o nich nenáleží valnému shromáždění;
c) zřizovat komise a pracovní skupiny ve smyslu zásady č. 4;
d) jednat jménem Společnosti navenek;
e) další věci určené stanovami a usnesením valného shromáždění Společnosti.
Odůvodnění:
Tato zásada naznačuje hlavní předpokládané úkoly, spadající do působnosti prezídia. Jejich podrobnější úpravu provedou stanovy Společnosti.
Zásada č. 13
Po organizační, technické a administrativní stránce zabezpečuje činnost Společnosti kancelář Společnosti.
Odůvodnění:
Jako výkonný aparát zabezpečující činnost Společnosti se doporučuje zřídit malou kancelář, která bude působit v Praze a v Bratislavě.
IV.
Zásada č. 14
1. Podrobnější úpravu uspořádání a vnitřních poměrů Společnosti, zvláště proceduru výběru a voleb jejích členů, postavení a úkoly jejích orgánů a funkcionářů a pravidla pro jejich činnost obsahují stanovy Společnosti.
2. Stanovy Společnosti přijímá a mění valné shromáždění Společnosti.
Odůvodnění:
Není účelné, aby podrobná úprava uspořádání a vnitřních poměrů Společnosti, která může podléhat častějším vývojovým změnám, byla obsažena přímo v zákoně. Tyto otázky by měly v souladu se zákonem a na jeho základě upravovat stanovy Společnosti
Zásada č. 15
První řádné členy Společnosti, nejvýše však jednu třetinu stanoveného počtu jejich členů, jmenuje z řad vědců obou republiky prezident České a Slovenské Federativní Republiky z návrhů vlád České republiky a Slovenské republiky po vyjádření vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
Odůvodnění:
Navrhovaná zásada upravuje první nezbytný krok ke vzniku Společnosti a k zahájení její činnosti a to způsobem, který zdůrazňuje vysoké společenské ocenění postavení a významu Společnosti. Příslušnost prezidenta k tomuto úkonu vyplývá z čl. 61 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci č. 143/1968 Sb. Základním hlediskem při navrhování kandidátů za členy Společnosti bude jejich vysoká vědecká úroveň a příkladný morální profil.
Zásada č. 16
1. Zrušuje se zákon č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb., zákona č. 91/1977 Sb., zákona č. 164/1990 Sb. a zákona č. 299/1990 Sb.
2. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky určí, které části majetku Československé akademie věd se stanou základním majetkem Společnosti.
3. Práva a závazky Československé akademie věd ve vztahu k zahraničním a mezinárodním subjektům přecházejí na Společnost, Českou akademii věd a umění, Slovenskou akademii věd a případně na další subjekty na základě delimitační dohody, kterou schválí vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
4. Ostatní majetková a jiná práva a závazky Československé akademie věd na území České republiky přecházejí na Českou akademii věd a umění. Ostatní majetková práva a závazky Československé akademie věd na území Slovenské republiky přecházejí na Slovenskou akademii věd.
Odůvodnění:
Zásada řeší zrušení dosavadní Československé akademie věd a vypořádání jejích majetkových a jiných právních poměrů v souladu s čl. III ústavního zákona č. 556/1990 Sb.
Zásada č. 17
Nezbytné přípravné práce spojené s ustavením Společnosti zajišťuje přípravná komise jmenovaná vládou České a Slovenské Federativní Republiky.
Odůvodnění:
Společnost může zahájit řádnou činnost až po svém ustavení a zvolení prezídia. Do té doby se doporučuje vytvořit vládní komisi, která by obstarávala neodkladné záležitosti a vytvořila potřebné předpoklady k jejímu ustavení a k zahájení její činnosti.
Zásada č. 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Odůvodnění:
Přijetí navrhované zákonné úpravy je třeba časově koordinovat s přijetím příslušných zákonů národních rad, jimiž bude vytvořena Česká akademie věd a umění a přebudována Slovenská akademie věd.
V Praze dne 5. března 1992
Předseda vlády ČSFR:
v z. Rychetský v. r.
Místopředseda vlády ČSFR:
Mikloško v. r.
Politicko-ekonomický rozbor
V souladu s plánem legislativních prací vlády ČSFR na 1. pololetí 1991 se předkládá návrh zásad zákona o Učené společnosti České a Slovenské Federativní Republiky.
Návrh směřuje k uplatnění principu svobody vědeckého bádání, vyhlášeného v Listině základních práv a svobod (ústavní zákon č. 23/1991 Sb. ze dne 9. ledna 1991, čl. 15 odst. 2), a s tím souvisejícímu vytváření záruk pro svobodny, státem podporovaný rozvoj vědy v ČSFR.
Kompetence federace k přijetí navrhovaného zákona je dána též ústavním zákonem č. 556 Sb. ze dne 12. prosince 1990, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, čl. 10 písm. a), podle něhož do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří mj. tvorba strategie a koncepcí hospodářského a sociálního vývoje České a Slovenské Federativní Republiky včetně rozvoje vědy.
Dosavadní stav byl takový, že Československá akademie věd fungovala jednak jako soustava vědeckých pracovišť v České republice a jednak jako federální učená společnost. Ve Slovenské republice současně jako součást ČSAV a vlastní slovenská vědecká instituce působila Slovenská akademie věd. Tento asymetrický model Akademie byl předmětem trvalé kritiky, ozývající se již před 17. listopadem 1989. Jako jedna ze zjevných anomálií federalizovaného státu však přežíval, bráněn tehdejšími politickými orgány.
Diskuse o novém řešení, které probíhaly v Akademii již od mimořádného valného shromáždění členů SAV v prosinci 1989, vyústily v návrh, podle kterého se předpokládá ustavení České akademie věd a umění a Slovenské akademie věd jako soustav vědeckých pracovišť v České republice a Slovenské republice a od nich odděleně učené společnosti na úrovni federace. Tento návrh má podporu ČSAV, SAV, kolektivů vědeckých pracovníků pracovišť obou institucí a četných vysokých škol.
Učené společnosti mají na území dnešní ČSFR již více než 200 let trvající nepřetržitou tradici. V českých zemích to byla zejména Královská česká společnost nauk, která vznikla již v roce 1784, Česká akademie věd a umění, založená v roce 1890, a Masarykova akademie práce, na Slovensku a pak Učená společnost Šafárikova a Slovenská akadémia vied a umení. Činnost těchto společností byla ukončena v letech 1952 až 1953 v souvislosti se zřízením Československé a slovenské akademie věd. Je žádoucí, aby Učená společnost ČSFR opět navázala na jejich tradice i na pozitivní a dosud živé prvky a rysy jejich působení.
Pro zřízení Učené společnosti na úrovni federace jasně hovoří i mezinárodní srovnání. Učené společnosti obdobného typu, tedy instituce s celostátní působnosti a universálním zaměřením, existují v různých podobách a pod různými názvy ve všech vyspělých evropských zemích včetně států spolkových a těch, které jsou rozčleněny do autonomních částí (např. španělský Instituto de Espaňa, britská Royal Society, rakouská österreichische Akademie der Wissenschaften atd.). Navrhovaná Společnost bude představovat vědeckou reprezentaci ČSFR vůči těmto partnerským institucím a vůči mezinárodním nevládním vědeckým organizacím a bude tak účinně přispívat k sepětí naší vědy s vědou světovou.
Důležitou úlohu by měla Učená společnost ČSFR sehrát i jako kvalifikovaný nezávislý sbor, který bude předkládat federálnímu shromáždění a vládě ČSFR stanoviska k závažným vědeckým otázkám, vyjadřovat se k významným vědeckým problémům a projektům z různých oblastí společenského, kulturního i hospodářského života a přispívat k tvorbě strategie a koncepce rozvoje vědy v ČSFR.
Návrh konstruuje Učenou společnost ČSFR jako samosprávnou organizaci významných vědců s omezeným počtem členů, bez vlastních profesionálních vědeckých pracovišť, s jednoduchou vnitřní strukturou a maximálně úsporným provozem. Náklady na činnost Společnosti mají být poskytovány především ze státního rozpočtu federace; zejména v dlouhodobějším výhledu se však počítá i s jinými zdroji příjmů (dary, odkazy, nadace apod.).
Zřízení Učené společnosti ČSFR a zajištění veškeré její odborné a expertizní činnosti, zahraničních styků, časopisu, chodu kanceláře atd. si vyžádá ze státního rozpočtu federace částku cca 3,6 mil. Kčs. Zároveň se však sníží nároky na rozpočty ČR a SR o částky, které byly věnovány na činnost ČSAV a SAV jako učených společností a které byly podstatně vyšší (např. jen na pravidelné měsíční odměny akademiků a členů korespondentů ČSAV byla ročně vynakládána částka kolem 5 mil. Kčs). Při delimitaci konkrétních činností z Československé a Slovenské akademie věd do Učené společnosti ČSFR bude proto zároveň provedena delimitace odpovídajících částek ze státního rozpočtu České republiky a státního rozpočtu Slovenské republiky do státního rozpočtu federace. Pro financování Učené společnosti bude ve státním rozpočtu federace zřízena samostatná kapitola.
Předkládaný návrh obsahuje v souladu s čl. III ústavního zákona č. 556/1990 Sb. i ustanovení o zrušení dosavadní Československé akademie věd a o vypořádání jejích majetkových a jiných právních poměrů. Přitom se předpokládá, že nástupnické organizace ČSAV v ČR a SR (Česká akademie věd a umění a Slovenská akademie věd) budou konstituovány zákony ČNR a SNR ještě před přijetím tohoto zákona nebo současně s ním.