22. § 31a se vypouští.
23. § 32 zní:
"§ 32
Vojáci v další službě podle § 37 odstavce 2 písm. b) branného zákona jsou materiálně zabezpečeni jako vojáci z povolání. Ustanovení týkající se vojáků z povolání podle tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou stanovené doby trvání služebního poměru v § 25, vysílání ke studiu podle § 29a a § 30. Podle § 28 odstavce 3 lze vojákovi v další službě zabezpečit byt nebo ubytování.".
24. DÍL VIII včetně nadpisu zní:
"DÍL VIII
PENĚŽITÉ DÁKY
§ 33
Výsluhový příspěvek
/1/ Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odstavce 1 písm. a) až c) a e) až g) a odstavce 2, náleží výsluhový příspěvek
a) po dobu jednoho roku od propuštění ze služebního poměru ve výši 20 % platu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu kratší 10 let;
b) po dobu dvou let od propuštění ze služebního poměru ve výši 30 % platu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 10 let, avšak kratší 20 let;
c) do 60 let věku ve výši 30 % platu, jestliže konali službu v ozbrojených silách po dobu nejméně 20 let. Tato výměra se zvyšuje za 21. a každý další ukončený rok služby o 1 % platu.
/2/ Vojákům z povolání, jejichž služební poměr zanikl z jiného než v odstavci 1 uvedeného důvodu, může ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky přiznat výsluhový příspěvek ve výměře podle odstavce 1, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
/3/ Nejvyšší výměra výsluhového příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit nejvyšší výměru starobního důchodu. [§ 24 odst. 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.]
/4/ Při souběhu výsluhového příspěvku s příjmem z výdělečné činnosti nebo s příjmy, jež nahrazují výdělek, se výsluhový příspěvek nekrátí.
/5/ Při souběhu výsluhového příspěvku se starobním, invalidním, částečným invalidním důchodem nebo důchodem za výsluhu let, náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek nebo důchod.
/6/ Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky.] náleží vyšší příspěvek.
/7/ Přiznaný výsluhový příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod.
/8/ Po dobu pobytu příjemce výsluhového příspěvku v cizině, po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody se příspěvek vyplácí za podmínek stanovených pro výplatu důchodů ze sociálního zabezpečení. [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.]
/9/ Dobou konání služby rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši je doba služby započitatelná podle předpisů o sociálním zabezpečení včetně zvýšeného zápočtu doby služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] a doba hodnocená jako doba služby podle předpisů o soudních a mimosoudních rehabilitacích. [§ 25 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, § 24 odst. 1 až 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.".]
/10/ Při opětovném přijetí do služebního poměru vojáka z povolání zaniká dosavadní nárok na výsluhový příspěvek dnem, který předchází dni opětovného při jetí do služebního poměru.
§ 33a
Odchodné
/1/ Vojákům z povolání propuštěným ze služebního poměru podle § 26 odstavce 1 písm. a) až c) a e) až g) a odstavce 2 písm. a) až c) náleží odchodné ve výši
a) jednonásobku platu, pokud konali službu po dobu méně než 10 let,
b) dvojnásobku platu, pokud konali službu po dobu nejméně 10 let,
c) trojnásobku platu, pokud konali službu po dobu nejméně 15 let,
d) čtyřnásobku platu, pokud konali službu po dobu nejméně 20 let,
e) pětinásobku platu, pokud konali službu po dobu nejméně 25 let,
f) šest násobku platu, pokud konali službu po dobu nejméně 30 let.
/2/ Vojákům z povolání, jejichž služební poměr zanikl z jiného než v odstavci 1 a v § 33b) uvedeného důvodu, náleží odchodné ve výměře jedné čtvrtiny částek uvedených v odstavci 1.
/3/ Pro nárok na odchodné a jeho výši se započítává skutečně vykonaná doba činné služby v ozbrojených silách, doba služby v ozbrojených bezpečnostních sborech a doba hodnocená jako doba služby podle předpisů o soudních a mimosoudních rehabilitacích. [§ 25 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, § 24 odst. 1 až 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.".]
/4/ Vojákům z povolání v působnosti federálního ministerstva vnitra, kteří jsou bezprostředně po skončení služebního poměru přijati do služebního poměru podle zvláštního zákona, odchodné nenáleží, jestliže jim tento zvláštní zákon nárok na odchodné zachovává.
/5/ Bylo-li vojáku z povolání při předcházejícím propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání, policisty nebo příslušníka ozbrojeného bezpečnostního sboru vyplaceno odchodné, vyplatí se při novém propuštění ze služebního poměru odchodné, snížené o částku odchodného, vyplacenou při předcházejícím propuštění.
§ 33b
Úmrtné
/1/ Zanikne-li služební poměr vojáka z povolání úmrtím, náleží pozůstalému manželovi úmrtné ve výši odchodného, které by voják z povolání jinak obdržel podle § 33a odstavce 1. Každému pozůstalému dítěti s nárokem na sirotčí důchod náleží úmrtné ve výši jednoho platu.
/2/ Není-li pozůstalého manžela, poskytuje se úmrtné, které by jinak náleželo manželovi, pozůstalým dětem, a to každému dítěti stejným dílem.
/3/ Není-li pozůstalého manžela ani dětí s nárokem na úmrtné podle odstavce 1 a 2, vyplatí se úmrtné, které by jinak náleželo manželovi, v poloviční výši rovným dílem osobám v tomto pořadí:
a) družce,
b) rodičům,
c) sourozencům,
d) osobám, které zemřelého vojáka z povolání nebo jeho děti vychovaly nebo o něj pečovaly před úmrtím.
§ 33c
Organizace a řízení
/1/ Výsluhový příspěvek a úmrtné v působnosti federálního ministerstva obrany přiznává a vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení. O odvolání proti rozhodnutí tohoto úřadu rozhoduje federální ministerstvo obrany.
/2/ Odchodné v působnosti federálního ministerstva obrany přiznává velitel, který vojákovi z povolání přiznal plat. Odchodné vyplácí útvar, který vojákovi z povolání vyplatil poslední plat. O odvolání proti rozhodnutí o nároku na odchodné rozhoduje přímý nadřízený velitele, který rozhodl o tomto nároku.
/3/ O výsluhovém příspěvku v působnosti federálního ministerstva vnitra rozhoduje a tuto dávku vyplácí orgán určený federálním ministerstvem vnitra. Odvolacím orgánem ve věcech výsluhového příspěvku je nejbližší nadřízený orgánu určeného federálním ministerstvem vnitra.
/4/ O odchodném a úmrtném v působnosti federálního ministerstva vnitra rozhoduje velitel útvaru, v němž voják z povolání naposledy konal službu. Odvolacím orgánem ve věcech odchodného a úmrtného je služební funkcionář nejblíže nadřízený veliteli útvaru, který rozhodl o nároku na dávku.
/5/ Pokud v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech není stanoveno jinak, platí pro organizaci a řízení o dávkách podle tohoto zákona obecně závazné právní předpisy o organizaci a řízení v sociálním zabezpečení. [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 33d
Společná ustanovení
/1/ Pro vyměření dávek podle tohoto zákona je rozhodný platový tarif a pravidelné příplatky náležející vojákovi z povolání v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru a měsíční průměr proměnlivých příplatků, odměn a prémií vyplacených v kalendářním roce předcházejícím dni skončení služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se uvedený měsíční průměr z tohoto kalendářního roku.
/2/ Pro posuzování nároků na dávky podle tohoto zákona, jejich dodatečné přiznání, změny výše, zánik nároku na dávku a jejich výplatu, omezení výplaty a snížení dávek, lhůty pro výplatu dávek, zaokrouhlování výše dávek, výplatu dávek oprávněným a jiným příjemcům, nárok na dávky a jejich poskytování ve vztahu k cizině, postoupení a srážky z dávek se použijí ustanovení obecně závazných právních předpisů o sociálním zabezpečení, [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] pokud v tomto zákoně nebo v prováděcích předpisech k němu není stanoveno jinak.
/3/ Povinnosti a odpovědnost příjemců dávek se řídí ustanoveními obecně závazných právních předpisů o sociálním zabezpečení. [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.]
/4/ Dohody o srážkách z dávek mohou být uzavřeny též pro pohledávky vojenských útvarů a útvarů federálního ministerstva vnitra.
/5/ Dávky přiznané podle tohoto dílu zákona se nezdaňují.
/6/ Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení tohoto dílu zákona.
/7/ Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o peněžitých dávkách a organizaci a řízení o nich.
25. § 34a odst. 1 zní:
"/1/ Stát odpovídá za škodu způsobenou osobou nebo osobě, která poskytla pomoc vojákovi v činné službě při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi nebo ve prospěch vojenského obranného zpravodajství na jejich žádost nebo s jejích vědomím. Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, byla-li škoda osobou způsobena úmyslně.".
26. § 34a odst. 6 zní:
"/6/ Náhradu škody poskytuje za vojáky v činné službě, osobám a za osoby uvedené v odstavci 1 v zastoupení státu federální ministerstvo obrany.".
Čl. II
Přechodná ustanovení
/1/ Trest zostřené nepovolení vycházek a u poddůstojníků trest vězení nebo jeho část, uložený přede dnem účinnosti tohoto zákona se nevykoná.
/2/ Vojáci z povolání, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona provozují živnost nebo jinou podnikatelskou činnost, nebo jsou členy řídících a kontrolních orgánů právnických osob, jejichž cílem činnosti je dosahování zisku, jsou povinni tuto činnost ukončit do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona.
/3/ Studium vojáků z povolání započaté přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. Náhrada nákladů za nesplnění závazku se vymáhá ve výši podle předpisů platných v době zahájení studia.
/4/ Hodnostní plat při skončení služebního poměru a platové vyrovnání, na které vznikl nárok před účinností tohoto zákona, se poskytují za podmínek a ve výši stanovené dosavadními předpisy.
/5/ Příspěvek za službu, na který vznikl nárok před účinností tohoto zákona, se zúčtuje podle dosavadních předpisů ke dni účinnosti tohoto zákona, a dále se považuje za výsluhový příspěvek ve výměře, v jaké byl přiznán.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......... 1992.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Vzhledem k tomu, že řada práv a povinností vojáků v činné službě vyplývajících z realizace zákona o některých služebních poměrech vojáků, je dosud obsažena v předpisech nižší právní síly a Listina základních práv a svobod požaduje pod sankcí neplatnosti v těchto věcech zákonnou úpravu, je nezbytné provést navrhované úpravy zákona o některých služebních poměrech vojáků.
Z důvodu probíhajících změn v souvislosti s prováděnou profesionalizací a redislokací Čs. armády se navrhuje přizpůsobit systém peněžitých dávek, které jsou vojákům z povolání poskytovány po skončení služebního poměru. Dále se navrhuje transformovat do zákona ustanovení dosavadních prováděcích resortních předpisů, které řešily základní otázky spojené s uvedenými nároky.
Předkládaný návrh si vyžádá zvýšené náklady ve výši do 30 mil. Kčs ročně v obou resortech. Z toho v resortu federálního ministerstva obrany cca 25 mil. Kčs a v resortu federálního ministerstva vnitra cca 5 mil. Kčs, které budou kryty ze schválených rozpočtových prostředků těchto resortů.
Zvláštní část
K § 10:
Nově se navrhuje možnost ustanovovat vojáky do funkcí na základě výběrového řízení; vojáky lze ustanovovat pouze do volných funkcí. Z resortních předpisů se k posílení právních jistot vojáků přebírá ustanovování z vyšších funkcí do nižších.
Do zákona se přebírá i dosavadní ustanovovací pravomoc prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, která dosud nebyla upravena zákonem.
K § 10a až 10d:
Upřesňují se důvody odvolání z funkce a důvody a pravomoc pro dočasné zproštění výkonu funkce.
Institut přerušení výkonu funkce je využíván k řešení mimořádných personálních situací vojáků z povolání na stanovenou přechodnou dobu a z taxativně stanovených důvodů.
Hodnocení má význam zejména pro ustanovování vojáků do funkcí, při vysílání ke studiu, u vojáků v základní službě také pro budoucího zaměstnavatele, pokud po dobu vojenské činné služby vykonávali odbornost využitelnou při novém zaměstnání. Současně se zakotvuje právo na odvolání se proti hodnocení.
K § 11:
Novela zákona mezuje jednotlivé pojmy a jejich obsah. Doba zaměstnání a poskytování náhradního volna ve stanoveném rozsahu se upravuje pouze pro vojáky z povolání; na ostatní vojáky se vztahuje ze zákona pouze širší pojem "služba". Tento rozdíl vyplývá z toho, že vojáci v základní službě vykonávají službu na základě branné povinnosti po dobu základní (náhradní) služby. Vojáci z povolání po předchozím vykonání této služby uzavírají smlouvu na delší služební období k plnění funkcí s vyššími nároky. Průměrná denní doba zaměstnání vojáků z povolání v současné době činí asi 10,5 hodiny. Pravomoc velitele k prodloužení základní doby zaměstnání vojáků z povolání a pravomoc ke stanovení odchylného rozvržení doby zaměstnání v týdnu všem vojákům útvaru vyplývá z nutnosti plnit funkční povinnosti k zajištění připravenosti ozbrojených sil.
Obligatorní zakotvení náhradního volna nad 48 hodin zaměstnání zohledňuje nutnost regenerace fyzických a psychických sil vojáka z povolání.
K § 12:
Délka řádné dovolené vojáků v základní službě byla upravena zákonem č. 77/1992 Sb., schváleným Federálním shromážděním ČSFR dne 30. ledna 1992. Po této úpravě odpovídá délka řádné dovolené vojáka v základní službě rozsahu základní výměry dovolené pracovníka stejné věkové kategorie podle zákoníku práce. První tři měsíce po nástupu základní služby nelze čerpat tuto dovolenou z důvodu nutnosti nepřetržitého základního a odborného výcviku vojáka. U náhradní služby se řádná dovolená nepředpokládá vzhledem ke krátké době trvání této služby (pět měsíců).
Zvláštní dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti umožňuje řešit nepředvídané závažné rodinné, osobní a jiné problémy. Řádná a zvláštní dovolená se započítává do celkové délky služby. Dovolená bez nároku na peněžní náležitostí se vzhledem ke své specifice a délce do služby nezapočítává a nahrazuje se.
K § 12a až 12d:
Délka řádné dovolené vojáků z povolání byla upravena rovněž zákonem č. 77/1992 Sb.
Ostatní instituty (krátká dovolená, zvláštní dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti) se v zásadě přebírají z platné zákonné úpravy a resortních předpisů a jsou obdobné jako instituty v obecné právní úpravě s přihlédnutím ke specifice vojenské služby.
§ 17 a 17a:
Kázeňské tresty jsou pro jednotlivé kategorie vojáků stanoveny taxativně s přesným vymezením druhů a délky. Zároveň se upravuje výkon kázeňského trestu vězení, který co do použitého pojmu vychází z vojenské tradice; nepůjde o zbavení osobní svobody, ale o její omezení přikázaným pobytem ve věznici vojenského útvaru a současně výkon činností nesouvisejících s vojenským výcvikem. Protože obsahem výkonu trestu vězení není vojenský výcvik, nezapočítává se tato doba do délky vojenské činné služby automaticky; lze ji však započítat z rozhodnutí velitele. Stanoví se důvody pro obligatorní a fakultativní přerušení trestu a prekluzivní lhůta pro jeho vykonání.
K § 21 odst. 1:
K posílení právních jistot vojáků se nově navrhuje upravit lhůty, ve kterých lze uložit kázeňský trest.
K § 23:
V pluralitní společnosti je problematické, aby mocenský orgán státu, jakým je armáda, byl rozvrstven podle politické příslušnosti, hlavně pokud jde o velitelský sbor. Vyloučení členství a činnosti v politických stranách a hnutích, které bylo doposud zakotveno v § 9 odst. 3 branného zákona, se doporučuje doplnit v zákoně o některých služebních poměrech vojáků do § 23, kterým se stanoví podmínky přijetí občana za vojáka z povolání. Obdobná úprava je i v zákoně č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, v zákoně č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb. a v zákoně č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky. Návrh je v souladu s čl. 20 Listiny základních práv a svobod.
K § 26 odst. 1 a 2:
Navrhuje se doplnit jako obligatorní důvod propuštění, nedojde-li k oboustranné dohodě o prodloužení závazku k další službě podle § 37 odst. 3 branného zákona. Jedná se o další službu, která je obdobná služebnímu poměru vojáka z povolání. Doplnění fakultativního propouštěcího důvodu v odst. 2 písm. f) vychází z potřeby sankcionovat nedodržení zákazů nesouvisejících bezprostředně s výkonem funkcí vojáků z povolání, tj. např. zákaz činností podle § 29 tohoto návrhu.
K § 26 odst. 6:
Stanoví se povinnost veliteli písemně vyrozumět vojáka z povolání o propuštění ze služebního poměru namísto dosavadního ústního oznámení.
K § 26a:
Do návrhu se přebírá úprava z resortního předpisu. Opatření se nevztahuje na případy, kdy voják z povolání je při propuštění jinak hmotně zajištěn nebo pokud se této sociální jistoty písemně vzdá anebo není-li vzhledem k důvodu skončení služebního poměru na poskytnutí této jistoty zájem.
K § 28 odst. 2:
Přebírá se do zákona úprava z resortního předpisu. Tím se zvýrazní demokratizace průběhu služby vojáka z povolání.
K § 29:
Úprava vychází ze specifik služby vojáků z povolání a z nároků na ně kladených. V odst. 1 se sleduje zpřesnění textu ve vztahu k ustanovením § 69, 70, 232 až 239b zákoníku práce a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Dále se ustanovení doplňuje o odst. 2, kterým se zakazuje účast vojáků z povolání v řídících a kontrolních orgánech společností orgánů právnických osob, pokud cílem činností těchto osob je dosahování zisku.
K § 29a:
Úprava je převzata z dosavadní podrobné úpravy podle služebních předpisů. Navrhovaná úprava zakotvuje smluvní princip mezi žadatelem o studium a federálním ministerstvem obrany nebo federálním ministerstvem vnitra včetně náhrady při nesplnění dohody.
Studium vojáků z povolání nad rámec potřeb ozbrojených sil se omezuje pouze tehdy, pokud by narušovalo plnění jejich služebních povinností.
K § 30:
Uvedená úprava se vztahuje pouze na vojáky Čs. armády. Zákonem bude nahrazeno dosavadní usnesení vlády ČSSR č. 247/1978.
Oproti tomuto usnesení vlády ČSSR je navrženo vojáky z povolání současně s přidělením k orgánům a organizacím mimo Čs. armádu a k občanským sdružením ustanovovat do funkcí v těchto orgánech, organizacích a sdruženích ministrem obrany ČSFR na základě dohody s jejich vedoucími.
Dále se stanoví, že finanční prostředky na úhradu platů vojáků z povolání stanoví vedoucímu organizace federální ministerstvo obrany a výdaje zúčtuje ze svého rozpočtu. Výpočet a výplatu náležitostí podle předpisů platných pro vojáky z povolání provádí určený vojenský útvar, s výjimkou cestovních náhrad při služebních cestách konaných v zájmu organizací, které hradí organizace. Odměňování vojáků z povolání přidělených k občanským sdružením se hradí z prostředků těchto sdružení s výjimkou náhrad za úkony učiněné na rozkaz a v zájmu federálního ministerstva obrany.
K § 31
Vychází se z předpokladu, že odbornost vojáka z povolání se dá obtížně uplatnit v civilním zaměstnání. Proto se umožní vojákům z povolání, kteří setrvali ve služebním poměru nejméně pět let, získat novou kvalifikaci pro budoucí civilní zaměstnání.
K § 32:
Navrhovaná úprava vychází z potřeby zákonem řešit zabezpečení vojáků v další službě, jejichž služební poměr je obdobný služebnímu poměru vojáků z povolání. Rozdílné právní poměry vycházejí z toho, že se jedná o služební poměr s krátkodobým závazkem k vojenské činné službě.
K § 33:
Místo dosavadního hodnostního platu při skončení služebního poměru, platového vyrovnání a příspěvku za službu se navrhuje systémově sjednotit tyto dávky podle výsluhového principu a dále poskytovat jednotnou dávku - výsluhový příspěvek. Tato dávka by podle ustanovení odst. 1 písm. a) nahradila dosavadní hodnostní plat a byla by poskytována v analogické výměře a po stejnou dobu. Platové vyrovnání se navrhuje nahradit výsluhovým příspěvkem poskytovaným po dobu dvou let jako platové vyrovnání. Věcným důvodem této navrhované změny je skutečnost, že se platové vyrovnání jako dávka dorovnávající čistý pří jem po skončení služebního poměru na úroveň čistého příjmu před skončením služebního poměru neosvědčila a její zúčtování bylo administrativně náročné. Konstrukce dávky totiž neměla motivační charakter, neboť v každém případě se výše čistého výdělku srovnala na úroveň čistého služebního příjmu před propuštěním. To vedlo též k neodůvodněným výdajům ze státního rozpočtu. Předpokládá se, že navrhovaná změna - poskytování jednou vyměřené části platu - povede jednak k větší motivaci při výdělečné činnosti a jednak ke snížení výdajů na dávku.
Dosavadní příspěvek za službu, poskytovaný po skončení služby v trvání nejméně 20 let a dosažení věku 40 let při propuštění, se navrhuje nahradit trvale poskytovaným výsluhovým příspěvkem analogické konstrukce s tím, že se navrhuje zrušit dosavadní nejvyšší nominální výměry stanovené podle hodnostních skupin (1 400 - 2 150 Kčs), neboť dosavadní konstrukce byla vzhledem k omezujícím výměrám demotivační. Kromě toho je nutno přihlédnout k probíhající reorganizaci a redislokaci ozbrojených sil spojených se zvýšeným propouštěním ze služebního poměru. Při zhoršených možnostech propouštěných vojáků z povolání získat zaměstnání a dále z důvodu změny konstrukce příspěvku za službu poskytovaného policistům ve federálních policejních sborech se navrhuje zvýšit výměru výsluhového příspěvku, ale omezit ji nejvyšší výměrou starobního důchodu, i když tato nejvyšší výměra bude přicházet v úvahu jen výjimečně při dlouhé době služby, vysokém platu a věku propuštěného vojáka z povolání.
Nově se navrhuje výsluhový příspěvek (stejně jako příspěvek za službu policistů) nekrátit při souběhu s výdělkem a přiměřeně jej valorizovat.
Zvýšení nákladů při změně konstrukce příspěvku by činilo cca 30 mil. Kčs ročně v obou resortech, z toho v resortu federálního ministerstva obrany cca 25 mil. Kčs a v resortu federálního ministerstva vnitra cca 5 mil. Kčs, a bude kryto ze schválených rozpočtových prostředků.
K § 33a:
Podmínky nároku na odchodné a jeho výši se oproti dosavadnímu stavu navrhují upravit přímo zákonem obdobně jako v zákoně o služebním poměru policistů ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní stráže. Z tohoto důvodu se navrhuje transformovat do zákona dosavadní úpravu podle prováděcího předpisu. Oproti úpravě odchodného zakotveného v zákoně o služebním poměru policistů se však navrhuje omezit nejvyšší výměru odchodného nikoliv na devítinásobek, ale toliko na šestinásobek, a to v souvislosti s odlišnou, výhodnější konstrukcí výsluhového příspěvku.
K § 33
Úmrtné se rovněž navrhuje upravit přímo zákonem, a to za obdobných podmínek jako dosud v prováděcím předpisu. Náklady z tohoto důvodu se nezvýší.
K § 33c:
Přímo zákonem se navrhuje upravit základní otázky organizace a řízení poskytování peněžitých dávek, které byly dosud upraveny prováděcími předpisy.
K § 33d:
Přímo zákonem se navrhuje upravit základní otázky spojené s nároky na dávky a podmínky jejich výplaty, což bylo dosud upraveno prováděcími předpisy.
K § 34a:
Proti dosavadní právní úpravě stát hradí taktéž škodu způsobenou osobou, která poskytla pomoc vojákovi v činné službě. Nově se upravuje poskytování náhrady škody způsobené osobou nebo osobě která poskytla pomoc vojenskému policistovi nebo ve prospěch vojenského obranného zpravodajství. Úhrada je přitom vázána podmínkou, že osoba jednala na jejich žádost nebo s jejich vědomím. Návrh upravuje zprošťovací důvod.
K čl. II:
Upravují se některé právní poměry započaté před účinností navrhované novely zákona.
K čl. III.
Vzhledem k rozsáhlosti této a předchozích novel se pro přehlednost doporučuje vydat úplné znění.
V Praze dne 5. března 1992
Předseda vlády ČSFR
v z. Rychetský v. r.
Ministr obrany ČSFR
Dobrovský v. r.
Ministr vnitra ČSFR
Langoš v. r.