Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

PŘEDSEDA VLÁDY

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze dne 24. února 1992

Č. j. 8/I/92

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 22. ledna 1992 ve věci státního tajemství (tisk 1220) konstatuji, že v obecné rovině lze souhlasit s názorem, že co největší otevřenost v jednáních i informacích je jedním ze základních předpokladů pro rozvoj demokratické společnosti. V konkrétních případech však záleží na okolnosti, o jak velkou otevřenost a o jaký druh informací se může jednat. Česká a Slovenská Federativní Republika se přijetím Listiny základních práv a svobod přihlásila k uznávání občanských politických práv, podle kterých každý má právo na informace, ale současně na základě zákona lze toto právo i omezit (článek 17 Listiny).

V ČSFR je takovým zákonem zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů (ale i nový obchodní zákoník a další zákony). Ochrana pro stát důležitých informací je zcela běžnou záležitostí nejen u států zapojených v různých vojenských uskupeních, ale i pro státy, jejichž neutralita je velmi dobře známá, jakými jsou Rakousko nebo Švédsko. Nedodržování ochrany určitých informací je i tam sankcionováno, což lze doložit jak v trestním zákoně Rakouska, tak i Švédska. Ochranu obchodního, lékařského, bankovního, listovního i dalších tajemství jistě všichni považují za samozřejmou a správnou. I to je v souladu s citovanou Listinou, protože "každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě". Je nutné zdůraznit, že Listina žádnou výjimku nepřipouští (článek 10 Listiny). Tolik obecně k otázkám ochrany informací, kdy naopak před naším státem leží závažný úkol, urychleně zajistit bezpečnost informací a individuálních dat na úrovni v Evropě běžné, aby i naší zemi mohly být zahraničními partnery některé informace svěřeny bez obav o jejich vyzrazení. Jedná se o různé technologie, ale i přístupy do různých informačních sítí apod.

Vláda ČSFR přistoupila k zásadnímu snižování množství utajovaných skutečností již při novelizaci zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, zákonem č. 383/1990 Sb. ze dne 19. 9. 1990, a to vydáním souvisejícího nařízení vlády ČSFR č. 419/1990, kterým byly nově stanoveny okruhy základních skutečností tvořících předmět státního tajemství. Federální ministerstvo vnitra, které ze zákona plní v těchto otázkách koordinující a kontrolní roli, na základě návrhů jednotlivých centrálních orgánů (a nejen federálních) provedlo od roku 1990 celkem 38 zásadních změn, novelizací nebo celkových zrušení Seznamů utajovaných skutečností a v současné době jsou v řízení další čtyři změny byly provedeny zhruba u tří čtvrtin subjektů, přičemž u některých i vícekrát (FMO 3x, FMPE 3x, Kancelář prezidenta republiky 3x a např. MZdr ČR jej zrušilo vůbec). Jeden z právě projednávaných Seznamů utajovaných skutečností je z oblasti ekonomiky a hospodářské strategie řízené na úrovni federace, který je předkládán jako návrh společného dokumentu ministerstva hospodářství ČSFR a ministerstva pro strategické plánování ČSFR. Tento návrh předpokládá úplné zrušení pěti dosavadních seznamů bývalých resortů SPK, SKVTRI, FMPE, FMHSE a FMZVž a snížení počtu uvedených položek z dosavadních 162 na 20. Demokratizační vývoj v uvedené oblasti je tedy zřejmý, prokazatelný a pokračující.

Protože se ani s tímto stavem do budoucna neuspokojujeme, pracuje v současné době FMV jako gestor na zásadách zcela nového zákona o ochraně státního tajemství, který by měl navazovat na zákon o informačních systémech a ochraně informací, s kterými tyto informační systémy nakládají, a přiměřeně odrážet jak evropské zvyklosti v těchto otázkách, tak naše konkrétní vnitřní podmínky. Zásady budou ve smyslu legislativních pravidel předloženy vládě ČSFR k projednání v červnu 1992 za účelem zajištění co největší objektivity připravovaných zásad zřídil ministr vnitra ČSFR odbornou komisi na úseku ochrany státního tajemství, která je složena z odborníků různých resortů a která na tomto úkolu intenzívně pracuje.

Změny Seznamů utajovaných skutečností, eventuálně jejich zrušení, je proces velmi náročný na připomínkové řízení, v jehož rámci musí být dány do souladu všechny důvodné požadavky připomínkujících stran. Časově a manuálně náročné je pak i provedení navazujících administrativních úkonů, spočívajících ve vyhodnocení a vytřídění mnohdy velmi rozsáhlých archivů písemností. Stanovený trend je však sledován, kontrolován a lze konstatovat, že je dodržován.

Podle současné platné právní úpravy navrhuje stupeň utajení každé písemnosti (informace) zpracovatel podle jejího obsahu za použití resortního Seznamu utajovaných skutečností, obdobně to platí i pro změnu nebo zrušení stupně utajení z toho vyplývá, že požadovaný seznam odtajněných dokumentů a oborů prakticky není možné vyhotovit, neboť není možné zpracovat přehled kdo, kdy a na jakém stupni řízení změnil či zrušil stupeň utajení písemnosti.

V působnosti federálního ministerstva vnitra bylo v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších právních předpisů, a na základě nařízení vlády ČSFR č. 419 ze dne 20. září 1990 provedeno přehodnocení Seznamu utajovaných skutečností. V lednu 1991 byl ministrem vnitra ČSFR vydán nový "Seznam skutečností tvořících předmět státního a služebního tajemství pro obor působnosti federálního ministerstva vnitra".

Z porovnání současně platných Seznamů utajovaných skutečností pro obor působnosti FMV se seznamy platnými v roce 1989 lze konstatovat, že došlo k podstatnému snížení počtu nejen položek, ale i ke snížení stupně utajení obsahu utajovaných skutečností. Jestliže v roce 1989 obsahoval Seznam utajovaných skutečností 307 položek (z toho 58 PT ZD, 187 PT a 62 T), pak v současné době platný seznam obsahuje 143 položek (se stupněm utajení PT-63, T-80 položek).

Problematika odtajnění registrů svazků bývalé StB, včetně seznamů s ním souvisejících pracovníků z bývalého mocenského aparátu, resp. bývalých příslušníků StB, není v současné době otázkou profesionálního utajení v oblasti obrany a bezpečnosti, která spadá do působnosti FMV, ale spíše otázkou politickou. Současně je však třeba upozornit na skutečnost, že registry svazků obsahují i personální data k daným osobám, která jsou mj. chráněna Listinou základních práv a svobod. Domníváme se proto, že by bylo nezbytné řešit tuto otázku zákonnou úpravou, resp. vyžádáním stanoviska Ústavního soudu ČSFR.

S pozdravem