FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
1992
VI. volební období
1290
Návrh
výborů branných a bezpečnostních
na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k vládnímu návrhu zákona o Vojenské policii (tisk 1036)
Výbory branné a bezpečnostní Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, po projednání uvedeného návrhu ve výborech ústavně právních a po zvážení stanovisek České národní rady a Slovenské národní rady
navrhují
Sněmovně lidu a Sněmovně národů, aby předložený vládní návrh zákona schválily v tomto znění:
"Zákon
ze dne ..... 1992
o Vojenské policii
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Vojenská policie je službou Československé armády, která v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany Československé armády. Vojenským policistou může být pouze voják z povolání.
Hlava první
Působnost, úkoly a organizace Vojenské policie
§ 2
Působnost Vojenské policie
Vojenská policie působí vůči
a) vojákům v činné službě (dále jen "vojáci"),
b) osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde probíhají vojenské akce, a dále vůči osobám, které páchají trestnou činnost či přestupky spolu s vojáky nebo proti majetku Československé armády.
§ 3
Úkoly Vojenské policie
Vojenská policie plní tyto úkoly:
a) podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech,
b) podílí se na zabezpečování kázně a pořádku vojáky na veřejnosti,
c) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti,
d) podle zvláštního zákona [§ 168 odst. 2 písm. c) trestního řádu.] koná vyhledávání o trestných činech,
e) pátrá po vojácích a po věcech v majetku nebo užívání Československé armády,
f) podílí se na ochraně zbraní, střeliva, výbušnin a ostatního majetku ve vlastnictví nebo užívání Československé armády a materiálu důležitého pro obranu,
g) podílí se na ochraně utajovaných skutečností,
h) dohlíží nad bezpečností provozu vojenských motorových a jejich přípojných vozidel (dále jen "vojenská vozidla"),
i) řídí provoz vojenských vozidel na pozemních komunikacích,
j) vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů [Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.] vojenských vozidel,
k) vede evidenci vojenských vozidel a schvaluje jejich technickou způsobilost,
l) vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů,
m) zajišťuje ochranu a doprovod určených osob.
§ 4
Organizace Vojenské policie
(1) Vojenská policie se člení v souladu s organizační strukturou Československé armády. Organizační strukturu a početní stavy Vojenské policie stanoví ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "ministr obrany"),
(2) V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany.
Hlava druhá
Povinnosti, oprávnění a prostředky vojenského policisty
Oddíl první
Povinnosti vojenského policisty
§ 5
(1) Při plnění úkolů Vojenské policie je vojenský policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu plněného úkolu.
(2) Pokud to okolnosti plněného úkolu dovolují, je vojenský policista při plnění úkolů spojených se zásahem do práv nebo svobod osob, povinen poučit tyto osoby o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.
§ 6
Vojenský policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav nebo není pod vlivem léků nebo jiných látek, které snižují jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Vojenské policie nebo nejbližší útvar policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 7
Vojenský policista není povinen provést služební zákrok, jestliže
a) k jeho vykonání nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
b) tomu brání důležitý zájem služby.
§ 8
(1) Vojenský policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje
a) pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti,
b) služební zákrok pod jednotným velením,
c) ochranu důležitého vojenského materiálu nebo materiálu důležitého pro obranu,
d) úkoly, jejichž nedokončení by mělo vážnější důsledky než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.
(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je vojenský policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.
(3) Vojenský policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru Vojenské policie nebo nejbližšího útvaru policejního sboru.
§ 9
(1) Vojenský policista je povinen při plnění úkolů prokázat svou příslušnost k Vojenské policii, pokud to povaha a okolnosti plněného úkolu dovolují.
(2) Příslušnost k Vojenské policii prokazuje vojenský policista vojenským stejnokrojem se zevním označením VOJENSKÁ POLICIE (VP) s identifikačním číslem nebo průkazem vojenského policisty s evidenčním číslem (dále jen "služební průkaz") nebo ústním prohlášením "Vojenská policie". Vozidla používaná Vojenskou policií mají označení VOJENSKÁ POLICIE nebo VOJENSKÁ DOPRAVNÍ POLICIE.
(3) Ústním prohlášením "Vojenská policie" prokazuje vojenský policista svou příslušnost k Vojenské policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti plněného úkolu neumožňují tuto příslušnost prokázat vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem. Vojenským stejnokrojem nebo služebním průkazem se vojenský policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti plněného úkolu dovolí.
§ 10
(1) Vojenský policista je povinen poskytnout každému na jeho žádost pomoc v rozsahu úkolů Vojenské policie.
(2) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu ministr obrany.
Oddíl druhý
Oprávnění vojenského policisty
§ 11
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1) Vojenský policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od vojáka, který může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ho vyzvat, aby se ihned nebo ve stanovenou dobu dostavil na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(2) Každý voják je povinen požadavku nebo výzvě podle odstavce i vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít pouze voják, který by tím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní, způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4) Vysvětlení se nesmí požadovat od vojáka, který by tím porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(5) Vojenský policista je povinen předem vojáka poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.
(6) Nevyhoví-li voják bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být převeden k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(7) O předvedení vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.
(8) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 5 a 7 se obdobně vztahují i na osoby uvedené v § 2 písm. v b). Odmítnou-li tyto osoby podat potřebné vysvětlení, je vojenský policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru. Nevyužije-li vojenský policista tohoto oprávnění, je povinen osoby uvedené v § 2 písm. b) ihned propustit.
§ 12
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu a u vojáka též prokázání příslušnosti k vojenskému útvaru.
(2) Vojenský policista je oprávněn vyzvat
a) každého vojáka,
b) osoby uvedené v § 2 písm. b),
aby prokázali svoji totožnost; ti jsou povinni výzvě vyhovět.
(3) Odmítne-li voják prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je vojenský policista oprávněn vojáka předvést k vykonání služebních úkonů ke zjištění jeho totožnosti. Po zjištění totožnosti vojenský policista vojáka propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(4) Nemůže-li vojenský policista totožnost vojáka předvedeného podle odstavce 3 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat vojáka, aby strpěl provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.
(5) Nezjistí-li vojenský policista totožnost vojáka do 24 hodin od předvedení, je povinen ho propustit. Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu odevzdá v této lhůtě předvedeného vojáka vojenskému prokurátorovi, při zjištění přestupku veliteli.
(6) Odmítnou-li nebo nemohou-li osoby uvedené v § 2 písm. b) prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn je předvést na nejbližší útvar policejního sboru.
(7) O předvedení sepíše vojenský policista úřední záznam.
§ 13
Zajištění
(1) Vojenský policista je oprávněn zajistit vojáka, který
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo zdraví nebo život nebo zdraví jiných osob anebo majetek a po výzvě od takového jednání neupustí,
b) se pokusil při předvedení podle § 11 odst. 6 nebo § 12 odst. 3, o útěk,
c) byl přistižen při páchání trestného činu nebo přestupku anebo je z takového jednání důvodně podezřelý, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že bude v protiprávním jednání pokračovat nebo mařit řádné objasnění věci,
d) se neoprávněně zdržuje mimo útvar nebo místo služebního přidělení.
(2) Pominou-li důvody zajištění, je vojenský policista povinen zajištěného vojáka ihned propustit.
(3) Voják může být zajištěn jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4) O zajištění vojáka je vojenský policista povinen neprodleně vyrozumět jeho velitele.
(5) O zajištění vojáka sepíše vojenský policista úřední záznam.
§ 14
Umísťování zajištěných vojáků do cel předběžného zajištění
(1) Vojenský policista je oprávněn vojáka zajištěného podle § 13 umístit do cely předběžného zajištění, zřízené pro tento účel ve věznici vojenského útvaru (dále jen "cela").
(2) Před umístěním do cely odebere vojenský policista vojákovi věci, kterými by mohl ohrozit své zdraví nebo život anebo zdraví nebo život jiné osoby. Pro odebrání zdravotních pomůcek, jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod. Vojenský policista sepíše seznam odebraných věcí, který podepíše spolu s vojákem umísťovaným do cely. Při propuštění vojáka z cely mu odebrané věci vrátí proti podpisu.
(3) Do cel se vždy umísťují odděleně
a) muži a ženy,
b) zajištění, u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní řízení nebo jejich trestní věci spolu souvisejí,
c) ti, kteří se chovají agresivně.
(4) Vojáka, který je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro jeho umístění do zdravotnického zařízení nebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro jeho přijetí do zdravotnického zařízení.
(5) Zjistí-li vojenský policista, že voják, který má být umístěn v cele, je zraněn nebo upozorní-li voják na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tento voják takovou chorobou trpí, zajistí jeho lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda voják může být umístěn v cele.
(6) Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu podle odstavce 1. V cele nesmějí být předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví umístěného vojáka nebo vojenského policisty.
(7) Nemá-li voják dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí mu oděv vojenský útvar, u kterého je cela zřízena.
§ 15
Oprávnění k použití jiných prostředků proti vojákům chovajícím se násilně
(1) Vojákovi, který se chová násilně nebo ničí majetek nebo se pokouší o útěk, po marné výzvě, aby od takového jednání upustil, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu, a to způsobem, který nebude snižovat jeho lidskou důstojnost.
(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než voják od násilného chování upustí nebo než bude umístěn v cele, nejdéle však 2 hodiny; přitom musí být vojákovi umožněna poloha vsedě.
§ 16
Oprávnění odebrat zbraň
(1) Vojenský policista je oprávněn se přesvědčit, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň [§ 98 odstavec 5 trestního zákona.], jíž by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby, a odebrat ji.
(2) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je vojenský policista povinen při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby vrátit proti podpisu. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví vojenský policista potvrzení o odebrání zbraně.
§ 17
Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků
(1) Vojenský policista je oprávněn prohlížet vozidla řízená vojáky a vojenská vozidla.
(2) Vojenský policista je oprávněn prohlížet všechny dopravní prostředky ve vojenských objektech a všechny dopravní prostředky při vjíždění do vojenských objektů nebo vyjíždění z nich.
(3) Prohlídkou dopravních prostředků nesmí být sledován jiný zájem, než který je uveden v § 3 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), m).
§ 18
Oprávnění při provozu vojenských vozidel
(1) Vojenská policie provádí objasňování méně závažných dopravních nehod vojenských vozidel ve vojenských objektech, u kterých není nutno konat vyhledávání nebo vyšetřování.
(2) Vojenský policista je oprávněn za podmínek uvedených v § 13 zajistit řidiče vojenského vozidla nebo zakázat další používání vojenských vozidel, zjistí-li závažné porušení pravidel silničního provozu nebo zásad stanovených pro provoz vojenských vozidel.
(3) Při řízení provozu vojenských vozidel na pozemních komunikacích a při zastavování vozidel má vojenský policista stejná práva jako policisté policejních sborů.
§ 19
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů podle tohoto zákona, je vojenský policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.
Oprávnění při objasňování přestupků spáchaných vojáky
§ 20
(1) Vojenský policista je při objasňování přestupků spáchaných vojáky oprávněn vyžadovat od příslušných orgánů výpis z rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu.
(2) Vojenský policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci, tuto věc vojákovi odejmout, lze-li mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.].
(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) O odnětí věci sepíše vojenský policista úřední záznam a vojákovi vystaví potvrzení o odnětí věci.
(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, je vojenský policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil veliteli.
Oddíl třetí
Použití donucovacích prostředků a zbraně
§ 22
Donucovací prostředky
(1) Donucovací prostředky jsou:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,
b) slzotvorné prostředky,
c) obušek,
d) pouta,
e) služební pes,
f) technické prostředky k zabránění odjetí vozidla,
g) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla,
h) zásahová výbuška,
i) úder střelnou zbraní,
j) hrozba namířenou střelnou zbraní,
k) varovný výstřel do vzduchu.
(2) Před použitím donucovacích prostředků je vojenský policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, je-li sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje vojenský policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.
(4) Vojenský policista může použít donucovacích prostředků uvedených v odstavci 1 vůči všem osobám, je-li sám těmito osobami napaden nebo je-li jimi ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.
§ 23
Použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků a obušku
(1) Hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek je vojenský policista oprávněn použít, aby
a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,
b) zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,
c) předvedl nebo zadržel osobu nebo zajistil vojáka, který klade aktivní odpor,
d) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných a střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán.
(2) Hmaty a chvaty sebeobrany je vojenský policista oprávněn použit, aby předvedl nebo zadržel osobu nebo zajistil vojáka, který klade pasivní odpor.
§ 24
Použití pout
Pouta je vojenský policista oprávněn použít:
a) ke spoutání zajištěného, zadrženého, zatčeného vojáka nebo vojáka, který má být dodán do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby a klade aktivní odpor nebo napadá jiné osoby nebo vojenského policistu anebo poškozuje majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustil, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,
b) ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných, zajištěných nebo zadržených vojáků, za podmínek uvedených pod písmenem a).
§ 25
Použití služebního psa
(1) Služebního psa je vojenský policista oprávněn použít,
a) aby zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby, není-li po marné výzvě upuštěno od útoku, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,
b) aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,
c) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,
d) k pronásledování vojáka nebo jiné osoby, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby,
e) aby donutil ukrývajícího se vojáka nebo jinou osobu, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby, k opuštění úkrytu.
(2) Vojenský policista používá služebního psa s náhubkem.
Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu vyžaduje, použije služebního psa bez náhubku.
§ 26
Použití technických prostředků k zabránění odjetí vozidla
Technické prostředky k zabránění odjetí vozidla je vojenský policista oprávněn použít v případě, kdy se řidič vozidla odmítá i po opakované výzvě podrobit služebním úkonům prováděným vojenským policistou a z jeho jednání je zřejmé, že s vozidlem chce z místa odjet.
§ 27
Použití zastavovacího pásu a jiných prostředků k násilnému zastavení vozidla
(1) Zastavovací pás je vojenský policista oprávněn použít k násilnému zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů [Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb.)] nezastaví, jestliže je
a) bezohlednou jízdou ohrožen život, zdraví nebo majetek,
b) důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé některého zvlášť závažného úmyslného trestného činu nebo věci pocházející z této trestné činnosti anebo zbraně, střelivo nebo výbušniny pocházející z trestné činnosti.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může vojenský policista k zastavení takového vozidla použít i jiné prostředky, zejména vojenské vozidlo, povoz, stavební mechanismy apod.
§ 28
Použití zásahové výbušky
Zásahovou výbušku je vojenský policista oprávněn použít v uzavřeném prostoru proti nebezpečnému pachateli, který se na výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit úkryt.
§ 29
Použití úderu střelnou zbraní
Úderu střelnou zbraní je vojenský policista oprávněn použít v sebeobraně, zpravidla v zápase s útočníkem, nelze-li jeho odpor překonat jiným způsobem.
§ 30
Použití hrozby namířenou střelnou zbraní
Hrozby namířenou střelnou zbraní je vojenský policista oprávněn použít, aby
a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby,
b) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,
c) překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.
§ 31
Použití varovného výstřelu do vzduchu
Varovný výstřel do vzduchu je vojenský policista oprávněn použít jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.
§ 32
Použití zbraně
Použití zbraně vojenským policistou se řídí zvláštním zákonem [§ 34 zákona č. 79/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 228/1991 Sb.].
§ 33
Povinnosti vojenského policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně
(1) Jestliže vojenský policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je vojenský policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
(3) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je vojenský policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
(4) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je vojenský policista povinen podat svému nadřízenému písemná hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
(5) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu s tímto zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam a opis zašle vojenskému prokurátorovi.
(6) Použije-li vojenský policista donucovacích prostředků nebo zbraně mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu velitelství Vojenské policie. Na další postup se vztahují odstavce 4 a 5.
§ 34
Při služebních zákrocích Vojenské policie pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně velitel zakročující jednotky. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a použití donucovacích prostředků a zbraně se musí uchovat na zvukovém nebo písemném záznamu. Po použití donucovacích prostředků nebo zbraně velitel zakročující jednotky postupuje podle § 33.
§ 35
Zvláštní omezení
Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě zjevně mladší 15 let nesmí vojenský policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků, obušku, pout, služebního psa a úderu střelnou zbraní vyjma případů, jestliže útok těchto osob ohrožuje život nebo zdraví vojenského policisty nebo život a zdraví jiných osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
Hlava třetí
Společná a závěrečná ustanovení
§ 36
Náhrada škody
Náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí zvláštním zákonem [§ 34a zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 228/1991 Sb.].
Vztahy Vojenské policie k právnickým a fyzickým osobám, policejním sborům a obecním policiím
§ 37
(1) Vojenská policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami a může požadovat od právnických a fyzických osob podklady a informace. Právnické osoby, vojáci a ostatní fyzické osoby jsou povinny požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
(2) Vojenský policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 11 odstavci 3 anebo, brání-li tomu jiné důležité okolnosti.
(3) Každý, koho Vojenská policie požádá o poskytnutí pomoci je povinen, pokud se jedná o utajované skutečnosti a byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl. O zproštění povinnosti mlčenlivosti platí obdobně ustanovení § 10 odst. 3.
§ 38
Vojenská policie při plnění svých úkolů spolupracuje s Federálním policejním sborem, Sborem hradní policie, Policií České republiky, Policejním sborem Slovenské republiky a obecními policiemi, přičemž nezasahuje do jejich působnosti. Obsah spolupráce, součinnost a vzájemné vztahy upraví smlouva.
§ 39
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.".
|
JUDr. L. Lis |
JUDr. I. Šimko |
|
předseda VBB SN |
předseda VÚP SL |