Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1992
1258
INTERPELACE
předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariana ČALFY
a
ministra zahraničního obchodu ČSFR Ing. Jozefa BAKŠAYE
ve věci obchodu se zbraněmi
|
poslanci Sněmovny lidu: |
poslanci Sněmovny národů: |
Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře,
využívající svého práva interpelace, obracíme se na Vás ve věci vývozu zbraní a vojenské techniky.
Znepokojuje nás trvale nejasná a patrně i nejednoznačná situace ve vývozu zbraní do kritických a konfliktních oblastí, která zřejmě pokračuje navzdory vyhlášení prezidenta republiky, ministerstva zahraničních věcí i ministra zahraničního obchodu. Znepokojivý je i stav legislativy kolem povolování vývozu, zejména neexistence záruk, že povolení k vývozu vydává jen jediné povolovací místo odpovědné federální vládě. Naopak se objevují signály, že taková povolení mohou podle současné úpravy vydávat i orgány republik a obcházet tak centrální povolování, které by měla mít vláda ČSFR pod kontrolou. Vnucuje se otázka, jak je za této situace vláda schopna garantovat své mezinárodní závazky. Znepokojivá je také skutečnost, že skutečná pravomoc k povolování obchodu se speciální technikou se koncentruje do rukou jediné osoby, která má vedle výkonné i podíl na kontrolní moci.
Nejasný zůstává stav konverze zbrojního průmyslu zejména na Slovensku. Není jasné, jak velké prostředky federace byly pro tento účel použity, s jakým výsledkem a zda je prováděna kontrola jejich využití. Objevují se náznaky, že se tyto prostředky nevyužívají dostatečně efektivně a spotřebovávají se i k účelům odporujícím původním záměrům.
Dále existují signály, že nově vzniklé firmy, zabývající se prodejem zbraní, jsou ovládány prominenty bývalého režimu, propuštěnými z vysokých funkcí v armádě, bývalé StB a Omnipolu.
Jiné informace ukazují, že se pokračuje ve vybavování závodu na opravy a montáž tanků v Libyi, kam máme poslat i několik stovek specialistů.
Dále Československo údajně prodává velké množství zbraní do zemí, které navzdory vyhlášením nejsou zeměmi konečného určení a naše zbraně se tak objevují v místech, do nichž naše zahraničně politická orientace vývoz nepřipouští.
Tyto signály a ještě mnoho dalších nás vedou k vážné obavě, že vláda nemá celou záležitost v rukou a že nečiní dostatečně účinné kroky k zásadní nápravě. Proto si dovolujeme, vážený pane předsedo vlády, položit řadu otázek, které by měly realisticky popsat současnou situaci a objasnit, jak bude vláda tuto - podle nás neúnosnou - situaci řešit.
1. Jaká je skutečná legislativní situace v oblasti exportu zbraní, vojenského materiálu a materiálu dvojího určení? Do jaké míry bude situaci řešit tzv. poslanecký návrh zákona o vývozu zbraní a jaké jsou iniciativy vlády, aby legislativa plně vyhovovala a umožnila federální vládě kontrolovat a zodpovídat za vývoz zbraní, vojenské techniky a materiálů a technologií dvojího určení?
2. Jaká je skutečná současná situace ve vývozu těchto položek, do jaké míry tento vývoz dnes vláda skutečně řídí a kontroluje, a které cesty vedou nebo by mohly vést k úniku exportu mimo dosah vlády ČSFR?
3. Je vláda schopna ovlivnit personální obsazení vedení státních a soukromých společností, obchodujících s výše uvedenými komoditami a zabránit, aby jejich činnost nemohla být ovlivňována osobami, které ztratily důvěryhodnost kompromitací s bývalou totalitní mocí?
4. Jaké důvody vedly ministra zahraničního obchodu k tomu, že do klíčové funkce na svém ministerstvu, jejíž náplní je povolování obchodu výše uvedenými komoditami, jmenoval poslance FS u něhož se tak kumuluje působení výkonné a kontrolní? Je pravda, že tento pracovník rozhoduje zároveň o udělování povolení k činnosti firem i o vydávání licencí ke konkrétním obchodům?
5. Je pravda, že ČSFR dodává opravárenský a montážní závod pro tankovou techniku do Libye i navzdory tomu, že jde o odběratele notoricky nesolventního a nad to z hlediska zahraničně politického zásadně nežádoucího?
6. Je pravda, že exportujeme zbraně do zemí, o kterých je známo, že navzdory prohlášením tyto zbraně rexportují do dalších, nežádoucích míst?
7. Je pravda, že v rámci nedávné návštěvy čs. delegace v Číně a Pakistánu došlo k jednáním o přípravě takových obchodů? Jaký byl důvod vysokého účasti zástupců zbrojních závodů a obchodních organizací v naší delegaci při této cestě?
8. Je pravda, že byla nebo je připravována velká dodávka zbraní pro Írán a že se do této oblasti prodává vyspělý radiolokační systém Tamara?
9. Může vláda podat přehled o prostředcích poskytovaných na konverzi zbrojního průmyslu a zprávu o tom, jak účelně se tyto prostředky využívají? Může vláda vyvrátit podezření, že se prostředků používá i k cílům zcela opačným tj. k dotování ztrátové výroby zbraní (Respekt 27. 1. 1992)?
Tyto a další otázky vyžadují, aby byly jednoznačně zodpovězeny a aby také v této oblasti byla obnovena důvěryhodnost federální vlády i celé České a Slovenské federativní republiky na mezinárodní scéně. Očekáváme, vážený pane předsedo vlády, že pro to učiníte vše, co je ve Vašich možnostech. V naléhavosti interpelace nás utvrzuje i včerejší zadržení obchodní lodi SRN s dodávkou 16 tanků čs. výroby a možné důsledky této události.