Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

Antona Anderka, Jaroslava Cuhry, Jana Fričara

Zdeňka Kesslera, Jaromíra Patočky, Jiřího Součka

a Lubomíra Voleníka

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 1 se za slovo "státu" vkládají slova "nebo právnické osoby".

2. V § 3 odst. 2 se ve všech případech za slovo "státu" vkládají slova "nebo právnické osoby".

3. V § 3 se doplňuje nový odstavec 4., který zní:

"(4) Oprávněnou osobou je účastník nebo společník obchodní společnosti složené výhradně z fyzických osob, jejíž věc přešla do vlastnictví státu nebo právnické osoby v případech uvedených v § 6 zákona, pokud je státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky a má trvalý pobyt na jejím území, ustanovení odstavce 2 platí obdobně. Nelze-li zjistit výši podílů jednotlivých účastník§ nebo společníků, má se zato, že jsou oprávněni rovným dílem."

4. V § 6 odst. 1 se za slovo "stát" vkládají slova "nebo právnickou osobu".

5. V § 10 odst. 4 se za slovo "stát" vkládají slova "nebo právnická osoba". Do odstavce se doplňuje věta, která zní:

"V případě, že právnická osoba převzala věc od státu vzniká jí nárok vůči státu."

Čl. II

1. Lhůta pro podání výzvy oprávněnou osobou uvedenou v čl. I bod 1 a pro případy, kdy věc přešla na právnickou osobu se prodlužuje skončí dnem 1. května 1992.

2. Lhůta pro uplatnění nároku u soudu v případě, že povinná osoba nevyhoví výzvě oprávněné osoby, v případech uvedených pod bodem 1. se prodlužuje a skončí dnem 1. července 1992.

3. Lhůta pro podání žádosti o finanční náhradu se prodlužuje a skončí dnem 1. července 1992.

Čl. III

Ustanovení tohoto zákona mohou být důvodem k obnově řízení u pravomocných soudních rozhodnutí vydaných přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........

Smyslem této stručné novely je přispět k tomu, aby byl úmysl Federálního shromáždění, který zákonodárce sledoval při přijetí novelou dotčeného zákona. V praxi vykládán jednotně a nikoliv nepřijatelným restriktivním způsobem. Nejde o změnu hmotně právní normy, ale o legislativní upřesnění zákonodárcova úmyslu, pokud jde o pojem účastníků obchodních nebo veřejných společností složených výlučně z fyzických osob. Vláda ČSFR ve svém stanovisku k návrhu skupiny poslanců FS na novelizaci zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích souhlasila s rozšířením úpravy oprávněných osob i na účastníky či členy obchodních společností složených z fyzických osob. Při příležitosti projednávání zmíněné novely uvedl zástupce vlády ČSFR, že již při přijímání původní předlohy zákona bylo úmyslem jak vlády, tak Federálního shromáždění zahrnout tyto osoby do restitučních nároků.

Praxe notářství a soudů vsak při aplikaci tímto zákonem dotčených ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. není jednotná a vyvolává radu zbytečných soudních sporů, které neúměrně zatěžují již tak dnes přetíženou justici.

Předložená novela navíc rozšiřuje působnost zákona i na věci, které přešly na právnické osoby, a tak sjednocuje úpravu zákona o mimosoudních rehabilitacích se zákonem č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Finanční dopad nové úpravy

V současnosti nelze odhadnout, kolik nemovitostí nebude možné vydat a kdy bude nutné poskytnout oprávněným osobám finanční náhradu. V souladu se stávající právní úpravou činí výše finanční náhrady v hotovosti maximálně 10.000 Kčs; finanční náhrady však budou spíše výjimkou, neboť těžiště restituce bude i v tomto případě v naturální restituci.

Zvláštní část

Čl. I

body 1 - 5

Navrhuje se rozšířit působnost zákona i na věci, které přešly na právnické osoby. Jde spíše o ojedinělé případy, kdy podle místních podmínek přešly malé rodinné firmy na výrobní nebo obdobná družstva, a teprve později na stát. Přestože je nepochybné, že zákonodárce neměl v úmyslu tyto osoby vyloučit z restitucí, praxe vykládá dotčená ustanovení zákona restriktivně v neprospěch těchto oprávněných osob. V zákoně o půdě bylo již obdobné ustanovení precizováno a tento nedostatek odstraněn.

Dále se navrhuje výslovně rozšířit okruh oprávněných osob o účastníky nebo společníky obchodních společností složených výhradně z fyzických osob. Jde o nezbytné sjednocení postupu při posuzování nároků těchto osob, neboť praxe se rozchází v názoru, zda těmto osobám nárok přísluší. Je potřebné, i v zájmu zachování prestiže Federálního shromáždění, nejasnost odstranit výslovnou a jednoznačnou úpravou v zákoně. Pro případ, že by nebylo možné prokázat původní společenskou smlouvou výši podílů jednotlivých společníků či účastníků, stanoví se právní domněnka, že jejich podíly jsou stejné; mezi tyto společníky či účastníky se poté rovným dílem rozdělí podíl k věci v tom rozsahu vlastnických práv k věci, k němuž neuplatnili nárok ti ze společníků či účastníků, kteří prokázali výši svých podílů původní společenskou smlouvou.

Čl. II

Pokud jde o restituční nároky, které budou uplatněny na základě předmětné novely, prodlužují se přiměřeně příslušné lhůty.

Čl. III

Podle platné právní úpravy mohla být vydána pravomocná rozhodnutí, která nebudou v souladu s navrženou novelou, Odstranit tento stav bude možné pouze na základě obnovy řízení, která se pro tyto případy připouští.

V Praze dne 31. ledna 1992