Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

Účelem navrhované dohody je poskytnout Evropským společenstvím na území ČSFR právní subjektivitu, přiznat zastoupení Komise Evropských společenství výsady a imunity analogické výsadám a imunitám diplomatických misí cizích států a recipročně zabezpečit stejný standard výsad a imunit pro Misi ČSFR u Evropských společenství a pro její členy.

Komise Evropských společenství počítá s otevřením efektivního zastoupení v ČSFR počátkem roku 1992. Mise ČSFR u Evropských společenství byla zřízena dne 5. června 1989.

Evropská společenství jsou zvláštním orgánem mezinárodní spolupráce, který přejal v přesně vymezených oblastech část pravomocí jinak vyhrazených výlučně svrchovaným státům, nositelům plné a neomezené mezinárodně právní subjektivity. Z tohoto hlediska proto již nelze Evropská společenství považovat za klasickou mezinárodní organizaci, neboť jsou vybavena rozhodovací pravomocí vykonávanou jménem členských států a je přímo zavazující. Rozsah pravomocí, které členské státy postupně přenášejí na Evropská společenství, se neustále rozšiřuje. Nicméně se dosud nejedná o subjekt, jehož status by byl plně srovnatelný se státy a vztahy s nímž by měly povahu diplomatických styků.

Z těchto důvodů nelze výsady a imunity Zastoupení Komise Evropských společenství poskytnout cestou přímé aplikace Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961, nýbrž je nutno uzavřít zvláštní dohodu, která upraví analogicky styky mezi ČSFR a tímto specifickým útvarem, do určité míry nadstátní povahy. Vzhledem ke zmíněným zvláštnostem, jimiž se Evropská společenství liší od mezinárodních organizací, by nebylo vhodné použít úpravy analogické pro vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi, protože výsady a imunity mezinárodních organizací, jejich úředníků a misí členských států u nich jsou přísně funkční povahy a tedy podstatně užší, než je tomu u diplomatických misí.

Podobnou dohodu již sjednaly s Komisí Evropských společenství Polská republika, Maďarská republika a bývalý Svaz sovětských socialistických republik. Dohoda s Bulharskou republikou se připravuje.

Článek 1 dohody vychází ze zásady, že zřízení zastoupení se děje vzájemnou dohodou.

Článek 2 upravuje přiznání právní subjektivity Evropským společenstvím na území ČSFR a vypočítává její hlavní atributy.

Článek 3, odst. 1 stanoví poskytnutí Zastoupení Komise Evropských společenství v ČSFR, jeho členům a členům jejich domácností práv, výsad a imunit v rozsahu, který odpovídá právům, výsadám a imunitám diplomatických misím jejich členů a členů jejich rodin žijících v jejich domácnosti. Ustanovení zmiňuje i jejich povinnosti, analogické těm, které vyplývají z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.

Podle odst. 2 tohoto článku budou ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích použita přiměřeně s některými nezbytnými změnami v důsledku určitých rozdílností mezi diplomatickou misí a Zastoupením Komise Evropských společenství /např. mnohonárodní složení úřadu, neexistence konzulárních funkcí apod./

Odstavec 3 stejného článku podmiňuje poskytnutí práv, výsad a imunit zabezpečením stejného režimu pro misi ČSFR u Evropských společenství ve smyslu článku 17 Protokolu o výsadách a imunitách ke Smlouvě o jednotné Radě a jednotné Komisi Evropských společenství, podepsané v Bruselu dne 8. dubna 1965. Tento článek stanoví: "Členský stát, na jehož území mají Evropská společenství své sídlo, poskytne obvyklé diplomatické výsady a imunity misím třetích zemí, akreditovaným u Evropských společenství".

V článku 4 je závazek uznávat cestovní doklady zvané laissez-passer, vydávané Evropskými společenstvími pracovníkům jejich institucí. Obdobné cestovní doklady vydává ke služebním cestám např. Organizace spojených národů. Vydání zvláštního cestovního dokladu má význam v zájmu posílení nezávislosti úředníka mezinárodní instituce na domovském státu. Prakticky jde spíše o výraz zdvořilosti, neboť režim vstupu držitelů laissez-passer na území cizích států je prozatím podřizován národnímu režimu, který je dnes mezi ČSFR a evropskými státy bezvízový.

Článek 5 obsahuje způsob řešení možných sporů týkajících se výkladu ustanovení dohody nebo jejich plnění, který spočívá ve dvoustranném jednání s cílem dospět ke smírnému řešení.

Závěrečná ustanovení a ustanovení týkající se vstupu dohody v platnost jsou zařazena v článku 6.

Plnění dohody ze strany ČSFR bude mít dopad na státní rozpočet federace a republik, pokud jde o poskytované osvobození od daní, poplatků a cel, který je však zanedbatelný s ohledem na velmi omezený okruh subjektů, které jich budou požívat a na druhé straně vyvážen tím, že Mise ČSFR u Evropských společenství je od stejných daní, poplatků a cel rovněž osvobozena.

Ustanovení dohody se dotýkají působnosti čs. zákonů, proto dohoda vyžaduje souhlas Federálního shromáždění podle článku 36, odst. 3 zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci.

Dohoda bude ratifikována prezidentem ČSFR v souladu s článkem 61 výše citovaného ústavního zákona.

Česká a Slovenská Federativní Republika a Komise Evropských společenství /dále jen Komise/,

přejíce si dále upevňovat a rozvíjet přátelské vztahy a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropskými společenstvími,

majíce v úmyslu stanovit podmínky pro zřízení Zastoupení Komise na území České a Slovenské Federativní Republiky a upravit výsady a imunity tohoto Zastoupení,

dohodly se na následujícím:

Článek 1

Česká a Slovenská Federativní Republika souhlasí se zřízením Zastoupení Komise na svém území.

Článek 2

1. Evropská společenství - Evropské společenství uhlí a oceli, Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii - jsou na území České a Slovenské Federativní Republiky právnickými osobami.

2. Evropská společenství jsou oprávněna uzavírat smlouvy, nabývat movitý a nemovitý majetek a nakládat s ním, pokud je to potřebné k efektivnímu plnění jejich povinností, vystupovat před soudy a být zastoupena pro tyto účely Komisí.

Článek 3

1. Zastoupení Komise, jeho vedoucí a členové, jakož i členové jejich rodin, kteří jsou příslušníky jejich domácnosti, mají na území České a Slovenské Federativní Republiky práva, výsady a imunity, jakož i povinnosti, které odpovídají právům a povinnostem stanoveným Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a které mají diplomatické mise v České a Slovenské Federativní Republice, jejich vedoucí, členové, jakož i členové jejich rodin, kteří jsou příslušníky jejich domácností.

2. Ostatní ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 se použijí přiměřeně.

3. Uvedená práva, výsady a imunity budou poskytnuty za podmínky, že v souladu s ustanoveními článku 17 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství připojeného ke Smlouvě ustavující jedinou Radu a jedinou Komisi Evropských společenství, podepsané v Bruselu dne 8. dubna 1965, členské státy Evropských společenství přiznají stejná práva, výsady a imunity Misi České a Slovenské Federativní Republiky u Evropských společenství, jejímu vedoucímu, členům a členům jejich rodin, žijícím v jejich domácnosti.

Článek 4

Česká a Slovenská Federativní Republika uznává laissez-passer vydané Evropskými společenstvími úředníkům a ostatním zaměstnancům jejich institucí za platné cestovní doklady.

Článek 5

Spory týkající se výkladu nebo použití této dohody budou řešeny jednáním mezi oběma stranami s cílem dospět ke smírnému řešení.

Článek 6

Každá ze smluvních stran oznámí druhé straně, že byly splněny požadavky podle příslušných procedur týkajících se schválení této dohody, která vstoupí v platnost dnem přijetí druhého oznámení.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto dohodu.

Dáno v Bruselu dne 11. prosince 1991 ve dvojím vyhotovení v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.