Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1230
Interpelace
poslance SN P. Dostála na předsedu vlády ČSFR JUDr. M. Čalfu ve věci Svit a. s. Zlín
POSLANEC FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
Pavel Dostál
Vážený pane premiere,
využívám svého ústavního práva interpelovat Vás jako předsedu federální vlády a prosím, abyste se laskavě vyjádřil k tomuto problému:
Kožedělný a obuvnický průmysl České republiky, jehož základním podnikem je Svit a. s. Zlín se nezadržitelně blíží ke kolapsu. Situace je o to vážnější, že se jedná o odvětví s především finální produkcí, s rozsáhlými kooperačními vztahy a s vysokou spotřebou živé práce.
V současné době je Svit a. s. v platební neschopnosti, která v těchto dnech dosahuje výše 1,0 mld Kčs.
Rozhodujícím vlivem jsou nezaplacené pohledávky z bývalého SSSR ve výši 1,3 mld Kčs. Pro rok 1991 byly obchodní vztahy mezi ČSR a SSSR dohodnuty na základě tzv. indikativního spisku, který vymezoval rámcové kategorie a objemy zboží, které české podniky vyvezou a naopak ze SSSR dovezou. U Svitu se jednalo o cca 6 mil. párů obuvi v příznivých cenových relacích. Svit se svými dodávkami blížil sjednaným ukazatelům. Vláda ani ministerstvo průmyslu však nedokázaly zajistit plnění indikativního spisku u všech zainteresovaných stran a Svit nedostával zhruba od poloviny roku 1991 za svoje dodávky zaplaceno, což způsobilo jeho současnou druhotnou platební neschopnost.
Na tuto skutečnost upozorňovalo vedení Svitu už od srpna ministerstvo průmyslu ČR, ale zcela bezvýsledně. První jednání na úrovni min. průmyslu a za přítomnosti zástupce sovětského velvyslanectví se uskutečnilo začátkem prosince 91, ovšem bez jakéhokoliv efektu. Mezitím vzrostla druhotná platební neschopnost Svitu na výše uvedenou míru, kterou Svit není schopen už v žádném případě sám vyřešit a blíží se kolapsu. Peněžní ústavy odmítají poskytnout překlenovací úvěry - na rozdíl např. od ČKD Praha, která má nezaplacené pohledávky ze SSSR ve výši cca 2,5 mld Kčs kryté úvěrem Komerční banky.
Jaké to bude mít důsledky?
U celé řady dalších podniků bude vyvolána rovněž druhotná platební neschopnost, především u podniku a. s. TOMA Otrokovice a u obuvnických podniků v Třebíči, Zruči n. Sázavou, Hlinsku v Čechách, Partizánském a dalších. A. s. Toma Otrokovice dokonce uvažuje o zastavení dodávek materiálů do Svitu od 1. 2. 1992 s tím, že propustí 1.000 pracovníků.
Omezení výroby ve Svitu bude mít za následek pokles výroby v uvedených podnicích se všemi důsledky do příjmové oblasti státního rozpočtu a do sociální oblasti.
Příjmy státního rozpočtu budou výrazně sníženy hlavně situací ve Svitu, především z důvodu snížení důchodové daně, snížení příjmů z daně a obratu a z odvodů z mezd. Dojde ke ztrátě sovětského trhu, který bude velmi obtížné, ne-li nemožné získat zpět.
Kromě toho na subdodavatele Svitu je vykonáván ekonomický nátlak exportovat suroviny a polotovary do průmyslově vyspělých zemí. V okamžiku případné platební schopnosti Svitu nebudou schopni plnit jeho požadavky a Svit bude nucen kupovat suroviny pro svoji výrobu v zahraničí za podstatně vyšší ceny, což bude pak mít další negativní důsledky pro jeho ekonomiku.
Situace ve Svitu má vážné následky i pro celý region vč. infrastruktury. Např. dceřinná a. s. Teplárna se nemohla z tohoto důvodu zásobit na zimu dostatečně uhlím a jen díky omezení výroby ve Svitu v prosinci a mírné zimě nedošlo ke katastrofě.
Kolaps Svitu bude mít těžké soc. dopady na cca 16 tisíc jeho zaměstnanců, 3.000 Tomy v Otrokovicích a tisíce dalších pracovníků výše uvedených podniků, které ve svých důsledcích budou znamenat velké finanční a hlavně politické zatížení pro českou vládu.
Z předložených skutečností je zřejmé, že k druhotné platební neschopnosti Svitu nedošlo vlivem vnitřních nedostatků, ale především v důsledku liknavosti a snad i neschopnosti federální a české vlády a ministerstva průmyslu, které nedokázalo u jedné ze svých hlavních akciových společností včas analyzovat příčiny vznikajících problémů a přijmout potřebná opatření.
Je to zvlášť závažné proto, že Svit patří k vysoce perspektivním podnikům, o čemž svědčí jeho velmi příznivé rozdělení dodávek - cca 1/3 tuzemský trh, 1/3 vyspělé země, 1/3 býv. SSSR. Vláda se tak zbavuje pro rok 1992 významné části příjmové složky státního rozpočtu a vytváří politicky výbušnou situaci ve zlínském regionu.
Vážený pane premiere, žádám Vás o laskavé poskytnutí informací co hodlá vláda podniknout při řešení tohoto akutního problému.
Pavel Dostál
Sněmovna národů
Praha 23. ledna 1992
Vážený pan
Marián ČALFA
předseda vlády ČSFR
Praha