Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

1228

předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariana Čalfy

a

ministra obrany ČSFR PhDr. Luboše Dobrovského

poslanci Sněmovny lidu

Ing. Miroslavem Richterem, CSc.

JUDr. Lubomírem Voleníkem

Ing. arch., ing. Stanislavem Žaludem

a

poslancem Sněmovny národů

ThMr. Jiřím Burešem

ze dne 24. ledna 1992

předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy

a

ministra obrany ČSFR PhDr. Luboše Dobrovského

podaná dne 24. ledna 1992

poslanci Sněmovny lidu

Ing. Miroslavem Richterem, CSc., JUDr. Lubomírem Voleníkem

a Ing. arch., ing. Stanislavem Žaludem

a

poslancem Sněmovny národů

ThMr. Jiřím Burešem

Vážený pane předsedo federální vlády,

vážený pane ministře obrany ČSFR,

využíváme tímto svého ústavního práva interpelovat vládu ČSFR a její členy a v souladu s ustanovením čl. 49 úst. zák. č. 143/1968 Sb. o čsl. federaci ve znění pozdějších změn a příslušnými ustanoveními zák. č. 56/1991 Sb. o jednacím řádu FS Vás tímto interpelujeme ve věci leteckého provozu na vojenských letištích, jímž jsou porušovány zákony ochraňující životní prostředí a zdraví obyvatel a to zejména pokud jde o ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací způsobenými leteckým provozem.

Již počátkem měsíce srpna loňského roku byl doručen výboru životního prostředí SL, jehož jsme všichni členy, dopis odeslaný obecním úřadem Lipí, ve kterém nám občané obce Lipí sdělovali, že nesouhlasí s rozhodnutím Rady obrany státu o zachování leteckého provozu na vojenském letišti v Českých Budějovicích - Plané. Provozováním tohoto letiště totiž dochází trvale k porušování přípustných norem hlučnosti a to zejména v souvislosti s příslušnými ustanoveními vyhlášky MZ ČR č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V této souvislosti jsme požádali o vysvětlení MO ČSFR, přičemž odpověď velitele letectva a PVO ČSFR generálmajora Ing. Jana Ploce potvrdila, že maximální hladina hluku i ekvivalentní hladina hluku v daném případě skutečně překračuje hodnoty stanovené ve výše zmíněné vyhl. č. 13/1977 Sb. a že v podobné situaci se nacházejí prakticky všechny další obce v okolí všech vojenských letišť, kde je provozována proudová technika; zároveň jsme byli seznámeni i s opatřeními, která v předmětné věci přijala Rada obrany státu a která považujeme z hlediska významu ústavně chráněných práv občanů, jež jsou zmíněným leteckým provozem dotčena, za naprosto neadekvátní. Dodatečně jsme se skutečně přesvědčili o tom, že obdobná situace jako v obci Lipí je například ve městech Přerov, Čáslav, Hradec Králové a v jiných městech a obcích, ale o tom podrobněji až níže.

Provoz letecké proudové techniky na zmíněných i dalších vojenských letištích v ČSFR se svým nepříznivým působením pokud jde především o hluk a vibrace, jež vyvolává, totiž dostává do přímého rozporu s některými ustanoveními ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základní práv a svobod, a to jmenovitě s ustanovením čl. 31, které každému garantuje právo na ochranu zdraví, a s ustanovením čl. 35, jež zakotvuje právo každého na příznivé životní podmínky. Obě zmíněná ustanovení úst. zák. č. 23/1991 Sb. samozřejmě zmiňujeme v souvislosti s příslušnými ustanoveními zák. č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu (k jehož provedení byla vydána výše citovaná vyhl. č. 13/1977 Sb.), resp. v souvislosti s příslušnými ustanoveními zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí (viz. např. § 17 cit. zák.).

Rovněž tak jsme si plně vědomi toho, že v souladu s ust. § 80 zák. č. 20/1966 Sb. a se zásadami tohoto zákona provádějí výkon hygienické služby a tudíž i aplikují ustanovení zmíněného zákona v ozbrojených silách jejich příslušné orgány. Nejsme však ochotni tolerovat nečinnost těchto vojenských orgánů hygienické služby v případech, kdy jsou podle zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a dalších právních předpisů povinny zasáhnout; stejně tak považujeme v souvislosti s výše zmíněným problémem za naprosto nedostatečné spolupůsobení vojenských stavebních úřadů, jež by s ohledem na intenzitu zmiňovaného porušování zákonem chráněných zájmů, z titulu své působnosti neměly vůbec provoz proudových letadel na zmíněných letištích připustit, resp. tento provoz okamžitě zastavit do doby, nežli bude zajištěn soulad tohoto provozu se zákonem.

Jen pro ilustraci poukazujeme na několikaleté martýrium, které podstoupili obyvatelé Přerova, aby dokázali, že provoz proudových letounů na tamním vojenském letišti bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Ačkoli jednoznačně prokázali, že je provoz letiště ohrožuje, příslušné orgány ozbrojených sil zůstaly fakticky nečinné, ať již jde o vojenskou hygienickou službu anebo vojenský stavební úřad; ve městě byl sice ku dni 31. 3. 1991 zrušen bojový pluk, ale přestože zmíněné letiště již fakticky neslouží k přímému zajišťování obranyschopnosti státu dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1961 Sb. o obraně ČSFR, ve znění pozdějších změn, nadále jej armáda využívá pro potřeby letecké školy. Pro tyto účely má letiště v Přerově sloužit údajně až do r. 1997, ačkoli původně armáda přislíbila ukončení provozu v roce 1992. Pro úplnost uvádíme, že předmětné letiště vybudovala armáda za 1. republiky, přičemž, pomineme-li drobné opravy, jeho rekonstrukce byla provedena již v roce 1953 - výstavba tohoto letiště byla tudíž provedena pro provozování v kvalitativně naprosto jiných podmínkách, nežli je tomu dnes, kdy jsou na letišti používány letouny typu MIG 21. (Obdobná situace je i na ostatních vojenských letištích v ČSFR.) Ironií osudu a naprosto absurdní je, že momentálně přerovské vojenské letiště slouží k vyškolování zahraničních pilotů na základě kontraktu, který dle sdělení zástupců armády údajně uzavřel Omnipol; na jednu stranu misek vah tak bylo položeno zdraví lidí a na druhou stranu snad relativně výhodný "kšeft". Přesto, že o celém problému byl informován nejen generální prokurátor ČSFR JUDr. Gašparovič a jeho prostřednictvím i vojenská složka prokuratury, ale i vedení armády, do dnešního dne nebyla provedena odpovídající náprava zmíněného evidentně závadného stavu. Naopak, dosavadní počínání kompetentních armádních orgánů vzbuzuje dojem, že jim stávající nezákonný stav naprosto vyhovuje a že na něm nehodlají nic měnit.

Stejná situace, jako na přerovském letišti, se v různých variacích objevuje i v souvislosti s provozováním proudových letadel na dalších vojenských letištích.

Na základě výše zmíněné nečinnosti kompetentních vojenských orgánů se na Vás, pane předsedo federální vlády, obracíme touto interpelací nejen z titulu Vaší vládní funkce, ale i jakožto na předsedu Rady obrany státu, jež je dle úst. zák. č. 10/1969 Sb. o Radě obrany státu, ve znění pozdějších změn odpovědna Federálnímu shromáždění, a na Vás, pane ministře obrany, jakožto na člena federální vlády odpovídajícího za vedení resortu obrany, a žádáme Vás, abyste v souladu s platnými zákony sjednali nápravu v resortu ministerstva obrany ČSFR a podnikli urychleně veškeré potřebné kroky, včetně legislativních k nápravě závadného stavu, na který jsme Vás touto interpelací upozornili.

Zároveň Vás žádáme, abyste s ohledem na neodkladnost řešení předmětného problému, zejména v souvislosti s přímým ohrožením zdraví obyvatel regionů dotčených předmětným leteckým provozem, považovali naši interpelaci za naléhavou. O přijatých opatřeních a podniknutých krocích nás laskavě informujte.