Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

V Praze dne 14. ledna 1992

Vážení páni poslanci,

obdržel jsem Vaši interpelaci (tisk 1128), která se týká dopisu skupiny poslanců představitelům čtyř vítězných mocností z doby protifašistické koalice, který, jak uvádíte, byl motivován snahou odstranit pochybnosti o rozhodnutí postupimské konference provést vysídlení německého obyvatelstva ze zemí střední a východní Evropy. Tyto pochybnosti podle Vašeho názoru vznikly v souvislosti s přípravou Smlouvy mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a přátelské spolupráci. Chtěl bych Vám sdělit, že Vaše pochybnosti nesdílím.

Postupimská dohoda byla politicky i morálně odůvodněna a platně uzavřena. Oprávněnost v ní uvedených opatření, včetně článku XIII, který se týká odsunu, byla potvrzena i článkem 107 Charty OSN. FMZV není známo, že by vláda některého státu její platnost popírala. Nepovažuji proto za vhodné trvat na tom, aby vlády uvedených velmocí odpověděly na výše uvedený dopis, který je - ačkoli podepsán 30 poslanci FS ČSFR - soukromého charakteru. Tomu odpovídá i způsob, jakým byl představitelům těchto velmocí zaslán.

Z hlediska mezinárodního práva by bylo krajně neobvyklé, kdyby se státy, i kdyby se jednalo o velmoci, vyjadřovaly k terminologii smlouvy, jejímiž smluvními stranami nejsou.

Také otázka nejasností ve výkladu Smlouvy by mohla být posuzována jen tehdy, pokud by se nejasnosti ve výkladu textu Smlouvy opravdu vyskytly. FMZV není ale o takových nejasnostech nic známo. Dle vyjádření spolkového kancléře Helmuta Kohla z 10. ledna 1992 bude parafovaný text Smlouvy podepsán bez jakýchkoli změn. Teprve poté bude předložen Spolkovému sněmu SRN. Pokud by se ale odlišné názory na výklad a provádění Smlouvy přece jen vyskytly, byl by použit mechanismus podle čl. 34 této Smlouvy, který na takové případy pamatuje.

S úctou