Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Naopak proti předpokladům rozpočtu jsou již dnes prakticky splněny "jiné příjmy" rozpočtu federace, zejména v důsledku vysokého plnění cla (včetně dovozní přirážky) a příznivého vývoje příjmů rozpočtových a příspěvkových organizací. V plnění ostatních příjmů je zahrnuto vrácení čs. vkladů do základního kapitálu MBHS a MIB stanovených v převoditelných rublech (1,1 mld Kčs) a odvody cenového rozdílu při prodeji plynu, jehož dodávkami sovětská strana splácí závazky z titulu VIA (2,5 mld Kčs).

Celkové výdaje státního rozpočtu federace jsou zatím čerpány na 68,3 %. Čerpání je ale velmi diferencované v jednotlivých okruzích výdajů. Velmi nízké plnění vykázaly dotace poskytované do podnikové sféry. Týká se to především hospodářských organizací, kde jak investiční, tak neinvestiční dotace jsou čerpány dosud pouze na 46,4 %, resp. na 47,2 %. V předpokládaném rozsahu se vyvíjely dotace pro finanční instituce, které jsou jim poskytovány k řešení majetkové újmy, vznikající při poskytování úvěrů za státem zvýhodněné úrokové sazby. Z federálního rozpočtu bylo do konce září poskytnuto z tohoto titulu celkem 1,7 mld Kčs.

Vyšší čerpání dotací na úhradu cenových rozdílů u paliv a tepla (k 30. 9. činily 11,8 mld Kčs, tj. 86,1 % upraveného rozpočtu), vyplývá z toho, že tyto dotace se převážně čerpaly v prvních měsících roku, kdy byly ještě dotovány ceny pevných paliv pro obyvatelstvo. Naopak dotace na programy strukturálních změn budou čerpány vesměs až ve IV. čtvrtletí.

Na výdajích rozpočtové sféry se významně podílí čerpání státního vyrovnávacího příspěvku. Na tento účel bylo z rozpočtu federace vynaloženo již celkem 22,3 mld Kčs (69,6 % rozpočtu), přičemž růst této částky ve srovnání s 1. a 2. čtvrtletím vyplývá ze zvýšení příspěvku poskytovaného dětem a důchodcům.

Výdaje spojené s vládními úvěry poskytovanými do zahraničí dosáhly od začátku roku celkové výše 2,7 mld Kčs. Formou návratných finančních výpomocí bylo do ekonomiky poskytnuto 1,2 mld Kčs, určených především pro s. o. ČSD a k podpoře kupónové privatizace.

U ostatních neinvestičních výdajů do rozpočtové sféry bylo ze státního rozpočtu federace z celkové rozpočtované částky 49,4 mld Kčs vyčerpáno 31,3 mld Kčs, tj. 63,4 %. Z této částky podstatnou část (25,2 mld Kčs) tvoří výdaje na obranu a bezpečnost, zbytek pak výdaje ostatních rozpočtových kapitol.

Úvaha o celoročních výsledcích rozpočtového hospodaření vychází z dosavadních výsledků plnění upravených státních rozpočtů, z rozhodnutí učiněných vládou ČSFR k řešení problémů ekonomického vývoje v období po schválení úpravy rozpočtu a z předpokladu, že v průběhu zbývajících měsíců bude pokles výroby a odbytu mírnější než v předchozím období. Přitom se očekává, že do konce roku 1991 nedojde k výraznější změně stávající (již 4 měsíce v podstatě stagnující) hladiny cen.

Ve zprávě o plnění státního rozpočtu za I. pololetí, kdy byl proveden první orientační odhad celoročních výsledků hospodaření souhrnu státních rozpočtů, se pohybovalo ocenění možného salda rozpočtu v rozpětí +8 až -2 mld Kčs. Zároveň se však poukazovalo, že vzhledem k nejistotám ve vývoji rozhodujících rozpočtových příjmů, je dosažení původně uvažovaného přebytku (8 mld Kčs) málo pravděpodobné a že nelze vyloučit ani možnost vzniku schodku rozpočtu.

Výsledky plnění rozpočtů k 31. 10. 1991 ukazují na poměrně výrazný vliv předpokládaných výpadků v dani z obratu a odvodů z objemu mezd na plnění uvažovaného celkového objemu rozpočtových příjmů, přičemž odchylka v odvodech ze zisku bude relativně menší. Současně je však třeba počítat s obvykle vyšším čerpáním rozpočtových výdajů v závěru roku.

Souhrn státních rozpočtů k 31. 10. 1991 vykazuje přebytek ve výši 8,0 mld Kčs, a to ve federálním rozpočtu přebytek 11,8 mld Kčs, v rozpočtu České republiky schodek 1,7 mld Kčs a v rozpočtu Slovenské republiky schodek 2,1 mld Kčs. Odlišný vývoj v jednotlivých rozpočtech je dán několika vlivy:

- zatímco společné příjmy působí na všechny státní rozpočty shodně (různá intenzita je dána jen různým podílem společných příjmů na celkových příjmech jednotlivých rozpočtů), v republikových rozpočtech se dále projevuje výpadek příjmů z odvodů z mezd;

- rozpočtové výdaje federace se ve značné míře kumulují do konce roku (strukturální dotace apod.);

- ve státních rozpočtech republik se naproti tomu projevuje poměrně vysoké čerpání dotací pro místní orgány, jakož i tlak na valorizaci výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního zabezpečení apod.

Zatímco v příjmech jednotlivých státních rozpočtů vzhledem k existenci společných příjmů - se projevuje řada shodných tendencí, je obtížné z úrovně federálního ministerstva financí provádět prognózu výdajů rozpočtů republik a tím i jejich celkového výsledku. Z tohoto důvodu je proveden samostatný odhad plnění federálního rozpočtu, přičemž u státních rozpočtů republik je uveden názor příslušných ministerstev financí.

Vzhledem k vysokému podílu společných příjmů (daň z obratu a odvody ze zisku) na celkových příjmech federálního rozpočtu (v upraveném rozpočtu 78,7 %), dopadají očekávané celostátní výpadky v těchto příjmech svým podílem (35 %) poměrně výrazně do tohoto rozpočtu. Kvantifikace celoročních očekávaných výsledků federálního rozpočtu bere v úvahu nejistoty ve vývoji těchto dvou hlavních druhů příjmů v závěru roku a je proto oceněna intervalově na základě těchto údajů za souhrn rozpočtů:

v mld Kčs

Nižší odhad vychází z předpokladu, že výnos daně z obratu a odvodů ze zisku za listopad a prosinec bude přibližně stejný jako byl dosažen v říjnu. V tomto případě by činil výpadek těchto příjmů celostátně 25,5 mld Kčs.

Vyšší odhad je založen na předpokladu určitého zlepšení vývoje v závěru roku a počítá s výpadky těchto příjmů celostátně ve výši 17 mld Kčs, opět zejména vlivem nižšího výnosu daně z obratu.

Uvedené výpadky se svým dopadem do federálního rozpočtu jen částečně podaří kompenzovat vyššími očekávanými příjmy z výnosu cel a dovozní přirážky a vyššími ostatními příjmy (zde se zejména projevuje vliv příjmů z rozdílu mezi nákupní cenou zemního plynu, jímž splácí SSSR své závazky z vybraných integračních akcí a tuzemskou cenou tohoto plynu a dále vratka rublové části kapitálové účasti ČSFR v MBHS).

Celkové příjmy federálního rozpočtu se odhadují v rozsahu 0,3 až 3 mld Kčs nižší než se uvažovalo v upraveném rozpočtu.

Naopak ve vývoji federálních výdajů, přes jejich dosavadní relativně nižší čerpání (k 31. 10. 77,5 %), lze očekávat zrychlení v souvislosti s využitím rezervy na strukturální změny, s přijatými opatřeními k řešení finanční situace zejména ČSD a zemědělských organizací a s vyšším čerpáním investičních dotací a výdajů obvyklým v závěru roku (např. z předpokládané částky 1,5 mld Kčs určené k financování konverze zbrojní výroby bylo k 19. 11. t. r. uvolněno z federálního rozpočtu 1 043 mil. Kčs, z toho pro organizace v České republice 297 mil. Kčs a pro organizace ve Slovenské republice 746 mil. Kčs; celý uvedený objem byl čerpán v průběhu října a počátkem listopadu). Celkově se očekává, že výdaje federálního rozpočtu budou o cca 1 mld Kčs nižší než se uvažovalo. V této částce se částečně kompenzují očekávané vyšší úrokové platby ze zadluženosti federace u SBČS (zejména vliv půjčky na krytí kursových ztrát z přepočtu bankovních závazků a pohledávek v zahraničí vlivem devalvace koruny v závěru roku 1990) a vyšší poskytnuté půjčky z federálního rozpočtu organizacím s očekávanými úsporami v investičních výdajích a v některých dalších oblastech.

Půjčky z rozpočtu (kromě poskytnutých vládních úvěrů zahrnují návratné finanční výpomoce organizacím vnitřní ekonomiky) budou překročeny zejména vlivem již poskytnuté půjčky pro s. o. ČSD ve výši 462 mil. Kčs a další půjčky pro tento podnik ve výši 1,8 mld Kčs, o které rozhodla vláda ČSFR koncem října t. r. Kromě toho byla poskytnuta návratná finanční výpomoc Centru kupónové privatizace ve výši 0,5 mld Kčs, která je splatná v únoru příštího roku. V souhrnu představují uvedené půjčky, s nimiž se v rozpočtu neuvažovalo, 2,8 mld Kčs, což poměrně výrazně ovlivňuje celkové výsledky rozpočtu.

V hlavních druzích příjmů a výdajů federálního rozpočtu se očekávají tyto výsledky:

v mld Kčs

Z tohoto přehledu vyplývá, že předpokládanou výši přebytku federálního rozpočtu lze dosáhnout, příp. i překročit zejména v závislosti na vývoji daně z obratu a odvodů ze zisku koncem roku.

Podle propočtů ministerstev financí republik se očekává, že oba republikové rozpočty budou schodkové (původním záměrem bylo dosáhnout přebytky ve výši 1,1 mld Kčs v České republice a 0,7 mld Kčs ve Slovenské republice), což však bude částečně kompenzováno očekávanými mírnými přebytky hospodaření místních rozpočtů.

Společným znakem obou rozpočtů je, že kromě nižšího inkasa daně z obratu a odvodů ze zisku se očekávají poměrně značné výpadky i u odvodů z objemu mezd.

V zájmu minimalizace negativních odchylek od původních záměrů rozpočtové politiky v oblasti výsledků hospodaření státních rozpočtů přijala ministerstva financí republik řadu opatření směřujících k regulaci vývoje a hospodárnému využívání prostředků v závěru roku. Přesto však lze očekávat, že v souhrnu skončí rozpočtové hospodaření republik (vč. výsledků místních rozpočtů) schodkem v rozpětí 3,5 až 4,3 mld Kčs.

To signalizuje, že původní záměr dosáhnout v roce 1991 v souhrnu za rozpočtovou soustavu přebytek ve výši 8 mld Kčs se nepodaří v plném rozsahu realizovat, neboť z uvedených údajů lze odhadnout, že výsledek hospodaření této soustavy se bude pohybovat v rozpětí 0 až + 3,8 mld Kčs.

I když podle platných zákonů o rozpočtových pravidlech je hospodaření jednotlivých rozpočtů samostatné a příslušné vlády a ministerstva financí by měly řešit ve své kompetenci schodky rozpočtů, vznikají zejména pod vlivem relativně vysokého přebytku federálního rozpočtu ke konci 3. čtvrtletí tendence požadovat, aby federální rozpočet se podílel na krytí nedostatku prostředků ve státních rozpočtech republik.

Podle názoru federální vlády jsou diskuse o těchto otázkách zatím předčasné. V každém případě je rozhodnutí o použití případného přebytku federálního rozpočtu v pravomoci Federálního shromáždění.

Podle výsledků k 31. 10. vykazuje hospodaření státních rozpočtů přebytek 8,0 mld Kčs, což je o 3,4 mld Kčs méně ve srovnání se stavem na konci září. K tomuto zhoršení došlo za situace, kdy v samotném říjnu činil výnos daně z obratu 10,2 mld Kčs (tj. o 1,0 mld Kčs lepší výsledek ve srovnání s průměrným měsíčním výnosem za červen až září) a odvody ze zisku 8,6 mld Kčs (o cca 2,1 mld Kčs lepší výsledek ve srovnání s průměrem za srpen až září). Z toho lze vyvodit, že hlavním důvodem zhoršení sald rozpočtu je zrychlení růstu výdajů (objem celkových výdajů za měsíc říjen ve výši 41,5 mld Kčs je o 3,9 mld Kčs vyšší než průměr za leden až září).

I když prognóza celoročních výsledků k tomuto vývoji přihlédla, je zřejmé, že na uvedené zhoršení výsledku rozpočtu je třeba reagovat přesto, že omezený časový prostor může snížit účinnost ještě proveditelných opatření. Je to nezbytné nejen z vnitřních ekonomických důvodů, ale i z hlediska splnění rozpočtových kritérií dohodnutých s Mezinárodním měnovým fondem.

Přijatá opatření se týkají zejména těchto oblastí:

- nepovolovat žádné další slevy z odvodů ani odklady jejich splátek;

- dotace do místních rozpočtů poskytnout jen v rozsahu schváleného objemu, a to bez poskytnutí mimořádných dotací;

- nepřipustit přijetí žádných dalších opatření nad rámec upravených státních rozpočtů;

- předpokládané úspory některých rozpočtových výdajů bud zcela blokovat, anebo povolit jejich možné využití na krytí jiných zvýšených výdajů maximálně v poloviční výši (týká se zejména úspor u výdajů na nezaměstnanost);

- nepovolovat poskytnutí žádných dalších finančních výpomocí organizacím;

- připustit čerpání neinvestičních dotací maximálně do úrovně schváleného rozpočtu;

- v krajním případě stanovit určitou přiměřenou část čerpání celoročních výdajů pro měsíc prosinec (např. 1/12) v organizacích rozpočtové sféry (s výjimkou dávek sociálního zabezpečení).

Federální ministerstvo financí

Odbor I/7

v mil. Kčs

Poznámky:

[1] Státní rozpočty po úpravách provedených vládami federace a republik.