FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
1085
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne .............. 1991
o Federálním fondu pro vědu a výzkum
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
/1/ Zřizuje se Federální fond pro vědu a výzkum [§ 22 a 23 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace] /dále jen "Fond"/ pro účelovou finanční podporu vědecké a výzkumné činnosti poskytovanou v souladu s koncepcí České a Slovenské Federativní Republiky v oblasti vědy a výzkumu.
/2/ Fond je právnickou osobou.
Prostředky Fondu
§ 2
/1/ Příjmy Fondu tvoří:
a/ roční příděly ze státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky,
b/ dary tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob,
c/ další příjmy.
/2/ Příjmy jsou majetkem Fondu.
§ 3
/1/ Prostředky Fondu se poskytují v souladu s § 1 na financování vědeckých a výzkumných projektů zejména formou:
a/ úhrad nákladů projektů nebo příspěvku na tyto náklady,
b/ úhrad úroků z bankovních úvěrů,
c/ úhrad nájemného nebo jeho částí za zapůjčené přístroje, stroje a zařízení,
d/ poskytování půjček na základě povolení podle zvláštního zákona [zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách],
e/ záruky na půjčky, poskytované jinými organizacemi.
/2/ Prostředky Fondu se poskytují dále na úhradu výdajů, souvisejících se správou Fondu a činností orgánů Fondu.
/3/ Prostředky Fondu se poskytují smluvně a to zásadně na základě veřejné soutěže [§ 847 až 849 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a § 281 až 288 zákona č ...../1991 Sb., obchodní zákoník.]; mohou být poskytnuty fyzickým i právnickým osobám.
§ 4
Orgány Fondu
Orgány Fondu jsou:
a/ Rada Federálního fondu pro vědu a výzkum /dále jen "Rada"/,
b/ ředitel Fondu.
Rada
§ 5
/1/ Rada má patnáct členů a je tvořena z odborníků vysokých škol, vědeckých a výzkumných pracovišť, podnikatelské sféry a orgánů státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
/2/ Předsedu Rady a ostatní členy Rady jmenuje a odvolává vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Návrh předkládá federální ústřední orgán státní správy, v jehož působnosti je tvorba koncepce České a Slovenské Federativní Republiky v oblasti vědy a výzkumu po projednání s orgány podle odstavce /1/.
/3/ Funkční období předsedy Rady je čtyři roky, do funkce předsedy Rady jsou střídavě jmenováni občané České republiky a Slovenské republiky.
/4/ Funkční období členů Rady je čtyři roky, členové Rady mohou působit po dvě po sobě následující funkční období.
/5/ Členství v Radě je čestnou funkcí.
§ 6
Do působnosti Rady patří:
a/ rozhodování o zásadních věcech Fondu, zejména užití prostředků Fondu a vytváření orgánů Rady,
b/ schvalování rozpočtu Fondu, výroční zprávy a závěrečného účtu za uplynulé období,
c/ rozhodování o dalších věcech, stanoví-li tak statut Fondu.
§ 7
Ředitel Fondu
/1/ Ředitel Fondu je statutárním orgánem Fondu.
/2/ Ředitel Fondu je jmenován a odvoláván [§ 27, odstavec 4 zákoníku práce] vládou České a Slovenské Federativní Republiky na návrh federálního ústředního orgánu státní správy, v jehož působnosti je tvorba koncepce České a Slovenské Federativní Republiky v oblasti vědy a výzkumu.
/3/ Ředitel Fondu řídí výkonný aparát, jehož činnost je hrazena z rozpočtu Fondu.
§ 8
Statut Fondu
Podrobnosti o organizaci a činnosti Fondu, jeho orgánech a způsobu hospodaření stanoví statut Fondu, který schvaluje vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......................
Důvodová zpráva
k návrhu zákona o Federálním fondu pro vědu a výzkum
A. Obecná část
Principy navrhované právní úpravy
V každé vyspělé tržní ekonomice je výrazná pozornost a péče státu věnována vědě a výzkumu. Současná státní politika v oblasti vědy a výzkumu, vyjádřená v zásadách usnesení vlády ČSFR č. 743/1990, musí jednak překonávat řadu deformací vzniklých v této sféře předchozím vývojem, jednak si osvojovat přístupy obvyklé v tržních ekonomikách. Přechod k tržním podmínkám spjaty s diverzifikací vlastnických forem vyžaduje vymezit rozsah ingerence státu a stanovit základní podmínky financování vědy a výzkumu.
Rozhodující základní tendence v dané oblasti spočívají v principiální změně předchozího financování vědy a výzkumu převážně formou rozpočtových prostředků státu, tj. financování institucionálního k prosazení pružnějšího účelového financování vědeckých a výzkumných projektů.
Nový systém podpory vědy a výzkumu na úrovni federace bude
- umožňovat na základě soutěže svobodny přístup k účelovým prostředkům všem subjektům,
- zabezpečovat celostátní /celospolečenské/ záměry rozvoje vědy a výzkumu a významné programy společných aktivit zejména v ekonomické a ekologické oblasti,
- vytvářet optimální podmínky pro rozvoj poznání a vzdělanosti,
- napomáhat k plnění záměrů mezinárodní vědeckovýzkumné spolupráce a mezinárodních smluv, uzavřených federální vládou,
- vytvářet možnost vstupu a přijetí příspěvků a prostředků ze zahraničí.
Takto vymezená kritéria státní podpory vědy a výzkumu spolu se zásadami státní politiky v oblasti vědy a výzkumu nejlépe splňuje existence fondu pro vědu a výzkum. Forma financování vědy a výzkumu prostřednictvím fondů odpovídá mimo jiné dlouhodobě ověřené praxi ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou, kde právě tento způsob účelového financování doznal největšího rozšíření.
Účast zástupců vědecké veřejnosti, vysokých škol a podnikatelské sféry v orgánech fondu umožňuje dodržování principů demokracie a plurality.
Možnost výběru nejvýhodnějších řešení a rozdělování prostředků v konkurenčním prostředí by mělo v konečné fázi přispět k podstatnému zvýšení efektivnosti vynakládaných rozpočtových prostředků v souladu s veřejnými zájmy.
Legislativní vyjádření výše formulovaných zásad a pravidel obsahuje návrh zákona o Federálním fondu pro vědu a výzkum /dále jen "Fond"/.
Ústavní zákon č. 556/1990 Sb., článek 10 zakotvuje do působnosti federace stanovení nástrojů posuzování strategie a koncepcí hospodářského a sociálního vývoje včetně rozvoje vědy. Federální fond pro vědu a výzkum je bezpochyby jedním z těchto nástrojů. I při nově navrhovaných kompetencích federální vlády, vyplývajících z jejího posledního prohlášení, je využití Fondu pro oblast vědy a výzkumu jednou z významných společných aktivit státu.
Předkládaný návrh předpokládá zřídit Fond jako právnickou osobu. Zaměření Fondu je vymezeno navrhovaným zákonem, vlastní činnost bude podrobněji určena statutem, schváleným vládou ČSFR. Zřízení Fondu umožňuje ustanovení zákona č. 563/1990 Sb. o rozpočtových pravidlech federace, který předpokládá financování prostřednictvím účelových fondů ve zvláštních, zákonem stanovených případech.
Při přípravě návrhu zákona byla provedena analýza doposud používaných způsobů financování, včetně platných směrnic a předpisů. Podobně bylo přihlédnuto k přístupům, systémům financování a příslušným právním normám uplatňovaných ve sféře vědy a výzkumu ve vybraných vyspělých zemích s tržní ekonomikou, kde existují také obdobné zákonné normy.
Ve vyspělých zemích má podpora vědy, výzkumu a technického rozvoje tyto základní tendence:
- účelové financování této sféry prostřednictvím fondů,
- centrální stimulování a podpora výzkumu na všech úrovních,
- široké spektrum přímých i nepřímých nástrojů,
- podpora prioritních směrů vědy a výzkumu,
- rozhodování o přidělování podpory jednotlivým, konkrétním aktivitám je více či méně nezávislé na ústředních orgánech státní správy,
- spolupráce států na společných projektech.
Prvořadou otázkou podpory vědy a výzkumu ve vyspělých státech je forma a rozsah financování. Důležitým ukazatelem v evropských zemích je podíl státních výdajů na celkových nákladech výzkumu, jež se v posledních letech pohybuje přibližně v těchto relacích:.
Rakousko 48 %, Finsko 40 %, Dánsko 38 %, Francie 54 %, Norsko 46 - 50 %, Nizozemí 41 %.
Rozsah veřejných prostředků na podporu této oblasti činí 1 - 3,5 % HDP /GNP/.
Základními zdroji financování čs. vědy a výzkumu v předchozím období byly prostředky ze státního rozpočtu a vlastní prostředky organizací hospodářské sféry. Úvěrové prostředky byly využívány jen ve velmi omezeném měřítku, zdroje financování v podobě prostředků ze zahraničí a nadací pak vůbec neexistovaly.
Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v ČSFR v r. 1989 výše zhruba 25 mld Kčs a představovaly asi 4 % vytvořeného národního důchodu /odlišná metodika stanovení této hodnoty ve srovnání s vyspělými zeměmi/. Jeho relativně vysoká hodnota ve srovnání s ostatními ekonomikami byla ovlivněna zejména uzavřeností čs. ekonomiky a rozsáhlostí výzkumné a vývojové základny s orientací na vlastní výzkumný potenciál.
Podíl prostředků ze státního rozpočtu na celkovém objemu neinvestičních prostředků vynaložených na vědu a výzkum se v průběhu let postupně snižoval. Zatím v r. 1960 dosahoval 58,8 %, v r. 1970 to bylo 47,4 % a v r. 1980 klesl již na 40 %. Na úrovni kolem 40 % se tento podíl udržoval pak celá 80. léta. V r. 1990 v souvislosti s restriktivní rozpočtovou politikou došlo k jeho dalšímu snížení.
Výrazným znakem minulého období byla nízká efektivnost vynaložených prostředků.
Jak ze zkušeností a poznatků vyspělých zemí, tak i z posouzení minulé praxe v ČSFR vyplývá potřeba zavedení pružnějšího a efektivnějšího způsobu financování vědy a výzkumu.
Vliv navrhovaného zákona na státní rozpočet ČSFR
Předkládaný návrh zákona nemá vliv na celkový objem rozpočtových prostředků. Výrazně se však změní vzájemné vztahy mezi jednotlivými položkami výdajů státního rozpočtu federace na vědu a výzkum s podstatným posílením účelového způsobu financování.
Prostředky na vědu a výzkum ze státního rozpočtu budou rozděleny na část pro branně-bezpečnostní výzkum složek federace /FMO, FMV/ a část civilního výzkumu, která bude členěna na prostředky institucionální, kde financování bude provedeno prostřednictvím rozpočtových kapitol federálních ústředních orgánů a prostředky účelové.
Příspěvek do Fondu bude představovat část účelových prostředků, určitá část připadne na studie a projekty v rámci jednotlivých federálních orgánů.
B. Zvláštní část
K § 1
Úvodní ustanovení charakterizuje základní poslání Fondu.
V souvislosti s přechodem čs. hospodářství na tržní ekonomiku a v návaznosti na schválené zásady státní politiky v oblasti vědy a výzkumu je i v ČSFR potřebné rozvinout účelové financování vědy a výzkumu.
Zřízení Federálního fondu pro vědu a výzkum je formou podpory vědeckých a výzkumných projektů. Na rozdíl od dosavadního financování této oblasti přímo z rozpočtu státu /příp. vytvářených rezerv/ znamená navrhované zřízení Fondu posílení principu účelového financování vědeckých a výzkumných činností prováděných v souladu s potřebami rozvoje vědy a výzkumu v ČSFR.
Možnost zřízení Fondu vyplývá z ustanovení čl. 11, odstavce 7 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 556/1990 Sb. a z ustanovení § 22 a 23 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace.
V tomto ustanovení je i odvolání na zákon o rozpočtových pravidlech federace ve vztahu ke zřizovanému Fondu:
- Federální fond pro vědu a výzkum je napojen na státní rozpočet federace jen svými finančními vztahy, federace neručí za závazky Fondu, Fond neručí za závazky federace;
- Rozpočet Fondu a účetní uzávěrky /§ 6, písmeno d/ předkládá Fond pro každý rozpočtový rok federálnímu ministerstvu financí ve lhůtách jím stanovených, rozpočet Fondu je přílohou státního rozpočtu federace, závěrečný účet je přílohou státního závěrečného účtu federace.
K § 2
Příjmy Fondu tvoří účelové příděly ze státního rozpočtu ČSFR /zejména v prvních několika letech činnosti Fondu z převážné části/, ale i další příjmy tj. příspěvky a dary tuzemských i zahraničních právnických a fyzických osob a dále např. z dědictví, sankcí za neplnění hospodářských smluv, z prodeje výsledků výzkumu financovaných Fondem a poplatků za využití těchto výsledků, z návratných prostředků poskytnutých řešitelům vědeckých a výzkumných projektů, z úroků uložených prostředků. Podíl této složky příjmů Fondu by se měl postupem času zvyšovat a umožnit tak postupné snižování státního příspěvku.
V návaznosti na odstavec 2 § 1 je zdůrazněno, že příjmy Fondu jsou jeho majetkem. Stát bude uplatňovat svůj vliv prostřednictvím Rady fondu, případně ovlivňováním rozsahu ročních přídělů ze státního rozpočtu.
K § 3
Ustanovení charakterizuje použití prostředků Fondu. Vychází ze zásady, že ve většině případů poskytnutí podpory z prostředků Fondu bude představovat pouze část celkově potřebných prostředků a vyjmenovává základní možné formy podpory z prostředků Fondu. Jedná se o úhradu nákladů na vědecké a výzkumné projekty včetně mezinárodních, úhrady úroků, nájemné za přístroje a zařízení potřebná k výzkumu, o případné poskytování půjček a záruk na ně v souvislosti s vědeckými a výzkumnými projekty.
U vybraných projektů, které rozvíjejí vědecké poznání a akcentují tvůrčí svobodu a odpovědnost vědců, se počítá s formou plné úhrady nákladů, tj. "udělováním grantů".
Poskytnutí podpory projektům a udělení grantu je vázáno na uzavření smlouvy mezi Fondem a nositelem projektu, vybraným na základě soutěže /podle právní úpravy přijatého občanského a obchodního zákoníku/.
Současně je stanoveno, že Fond jako právnická osoba bude hradit nezbytné výdaje, související se správou Fondu ze svých prostředků /počítá se především s úroky uložených prostředků Fondu/ a dále bude hradit též výdaje spojené s činností orgánů Fondu.
K § 4
Ustanovení vyjmenovává orgány Fondu. Nejvyšším orgánem Fondu je jeho Rada. Výkonnou činnost Fondu zajišťuje ředitel Fondu. Podrobnosti jsou uvedeny u zdůvodnění § 5, 6 a 7.
Pro hodnocení a výběr vědeckých a výzkumných projektů budou využíváni externí odborníci a vytvářeny poradní orgány Rady /obdoba vědecké rady a oborových rad stávající grantové agentury ČSAV/. Úpravu zahrnuje připravovaný statut Fondu.
K § 5
Rada se skládá z 15 členů jmenovaných vládou ČSFR, z odborníků vědecké a výzkumné komunity /odborníků z vysokých škol, vědeckých a výzkumných pracovišť/, podnikatelů a orgánů státní správy.
Návrhy na jmenování nebo odvolání členů Rady předkládá vládě ČSFR příslušný federální orgán státní správy po projednání s příslušnými orgány státní správy republik.
Subjekty komunit vysokých škol, vědeckých a výzkumných pracovišť a podnikatelské sféry navrhují příslušným orgánům státní správy odborníky do Rady v souladu se svými vnitřními pravidly jednání.
Funkční období Rady a předsedy Rady je 4 roky. Funkční období předsedy Rady je omezeno na 4 roky a nemůže být prodlouženo. Členové Rady mohou působit dvě po sobě následující funkční období. Členství v Radě je čestné. Je stanoveno, že funkce předsedy Rady bude střídavě obsazována občany obou republik. Podrobnosti upravuje statut Fondu.
K § 6
Rada vykonává základní úkoly spojené s činností Fondu. Rozhoduje o udělení finančních podpor z prostředků Fondu a schvaluje rozpočet a účetní uzávěrky.
Dále projednává zejména vytváření poradních orgánů Rady, výběr expertů, navrhuje případné úpravy statutu fondu, schvaluje jednací řád Rady.
Předseda Rady je představitelem Rady a řídí její činnost. Po projednání v Radě ustanovuje poradní orgány Rady.
Podrobnosti stanoví statut Fondu.
K § 7
Ředitel Fondu, jmenovaný vládou ČSFR je statutárním orgánem Fondu, zodpovídá za hospodaření Fondu a vytváří podmínky pro činnost Rady. Na základě rozhodnutí Rady uzavírá smlouvy na podpory vědeckých a výzkumných projektů a řídí činnost výkonného aparátu, který zabezpečuje činnost a jednání Rady, jejich poradních orgánů, expertů, organizaci soutěží, zajišťuje posuzování návrhů na podpory z Fondu, správu prostředků Fondu apod.
Činnost Fondu po organizační stránce zabezpečuje výkonný aparát Fondu pod vedením ředitele Fondu. Jedná se jednak o odbornou činnost, zahrnující přípravy pro odborné věcné rozhodování o projektech a zajištění mezinárodních styků, a jednak řídící a administrativní činnost, zahrnující otázky přípravy jednání Rady, jejich poradních orgánů, expertů, organizaci soutěží, přípravy, uzavírání a kontroly smluv, finanční hospodaření apod.
Činnost výkonného aparátu bude hrazena z rozpočtu Fondu. Náklady budou hrazeny především z úroků vkladů Fondu.
K § 8
Ve statutu Fondu budou upraveny zejména:
- přístup k poskytování podpor z prostředků Fondu,
- práva a povinnosti předsedy, místopředsedů, členů Rady a ředitele Fondu,
- pravidla jednání Rady,
- způsob vytváření poradních orgánů Rady včetně okruhu expertů,
- způsob ustavení a činnost revizní komise Rady,
- popis činnosti výkonného aparátu Fondu.
K § 9
V souvislosti s potřebou urychleně rozvinout účelové financování vědy a výzkumu prostřednictvím Fondu a s ohledem na přípravu rozpočtu federace na rok 1992 by bylo prospěšné, kdyby zákon mohl nabýt účinnosti k 1. 1. 1992.
V Praze dne 14. listopadu 1991
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Ministr vlády ČSFR:
Hoffmann v. r.