Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

MINISTR OBRANY

České a Slovenské Federativní Republiky

Čj.: 32 809-84

V Praze dne 28. listopadu 1991

Vážený pane poslanče,

prostudoval jsem Vaši interpelaci ze dne 29. října 1991.

Vaše informace o zvyšování počtů zaměstnanců na FMO a o odměňování vojáků z povolání neodpovídají skutečnosti. Na FMO se počty nezvyšují. V oblasti odměňování vojáků z povolání došlo v ČSA od počátku tohoto roku k několika dílčím úpravám platů v rámci probíhající valorizace mezd v celé rozpočtové sféře a částečně i ve vztahu k prováděným změnám v organizační struktuře armády. Většina opatření směrovala k posílení úrovně odměňování vojáků z povolání u vojsk v nižších hodnostech a funkcích (uvolnění čerpání tzv. fondu na funkční platy u útvarů a svazků, preference praporčických a nižších důstojnických hodností při úpravě hodnostních platů k 1. 5. a při zavedení valorizačního příplatku k 1. 7. 1991).

Úroveň funkčních platů je v současné době u velitele divize k základní funkci na FMO (starší důstojník) o 1600,- Kčs vyšší. Tento rozdíl se ještě dále prohlubuje v hodnostním platu a přídavku za výsluhu let s ohledem na vyšší plánované i dosahované hodnosti u velitelů divizí (genmjr. oproti podplukovníkovi) a za dobu služby ve služebním poměru vojáka z povolání. Ve vztahu k funkci vedoucího staršího důstojníka FMO je velitel divize hodnocen ve funkčním platu o 1200,- Kčs výše, ve vztahu k vedoucímu staršímu důstojníkovi - specialistovi o 800, Kčs výše,

Služební příjmy u základních referentských funkcí na FMO se pohybují na úrovni mezi hodnocením funkcí velitele praporu a velitele pluku.

K problematice redislokačních změn Vám sděluji, že probíhají na základě rozhodnutí ROS s cílem zabezpečit rovnoměrné rozmístění vojsk na teritoriu ČSFR v souladu s přijatou vojenskou doktrínou. Změnami se sleduje i posílení obrany teritoria Slovenské republiky.

Redislokace probíhají v souladu se schváleným harmonogramem. Termíny jednotlivých redislokací vycházejí z reálných ubytovacích možností v návaznosti na provádění rekonstrukcí a oprav objektů a vytváření nezbytných podmínek pro ubytování osob, uložení materiálu a techniky. Postupná realizace redislokačních změn je rovněž i vázána na možnosti přepravy značného množství materiálu a techniky.

Z těchto důvodů nelze redislokaci provést v jednom termínu. K zabezpečení redislokací jsou využívány zejména stávající ubytovací fondy ČSA nebo fondy nově vytvořená v souladu s plánem investiční výstavby.

Značné problémy co do rozsahu prací i finanční náročnosti se vyskytují v posádkách uvolněných Sovětskou armádou na území Slovenské republiky (ROŽŇAVA, JELŠAVA, RIMAVSKÁ SOBOTA, KOMÁRNO, LEŠŤ, ŠTÚROVO, ZVOLEN, SLIAČ a další).

Redislokované útvary jsou umísťovány do posádek, které se plánují jako trvalé. Dvojí redislokace útvarů není v žádném případě plánována.

Nemohu souhlasit s názorem, že jednotný systém PVOS pro Slovensko je úplně nedostatečný.

K zabezpečení PVO na teritoriu Slovenska byl zpracován plán reorganizace a redislokace letectva a PVO. Plné realizaci plánované redislokace útvarů protiletadlového raketového vojska na území Slovenska brání naprostá absence potřebných účelových objektů, speciálních skladů protiletadlové raketové techniky a ubytovacích fondů pro vojáky základní služby a z povolání.

V rámci Integrovaného systému PVO ČSFR bude v míru dislokováno na území Slovenska 28 % útvarů protiletadlového raketového vojska. V případě vytvoření podmínek pro zabezpečení ubytování vojáků, uskladnění techniky a její provoz je možno v krátké době redislokovat na území Slovenska další útvar PLRV. Dále je na území Slovenska rozvinuto 33 % útvarů radiotechnického vojska, 20 % stíhacího letectva PVO. Kromě toho má velitel letectva a PVO možnost v případě nutnosti posílit PVO na teritoriu Slovenska dalšími mobilními prostředky PLRV, RTV a stíhacím letectvem PVO z prostoru Morava a Čechy.

Na základě nové obranné doktríny byly bojové vrtulníky vyňaty z pohotovostního systému PVO a jejich zařazení do Integrovaného systému PVO ČSFR zatím není plánováno. Útvary bojových vrtulníků jsou předurčeny pro podporu a zabezpečení bojové činnosti pozemního vojska a v případě ohrožení státu budou použity podle situace a rozhodnutí velitele letectva a PVO ČSFR.

K zabezpečení výcviku a pro potřeby svazků a útvarů pozemního vojska na území Slovenska bude v průběhu roku 1992 vytvořena a redislokována na letišti Trenčín vrtulníková letka vyzbrojená vrtulníky palebné podpory a víceúčelovými vrtulníky.

Z hlediska zabezpečení obrany východní části ČSFR se aktuálně řeší potřeba rozvoje letištní sítě na území Slovenska s možností stálé dislokace leteckých útvarů. Celý proces je podmíněn potřebou, řádově miliardových investic na jedno letiště (výstavba nového letiště představuje cca 3,5 mld. Kčs). Proto jsou z důvodů omezených finančních zdrojů zvažovány nejdříve levnější a realizovatelné varianty. Jedna z nich je plánovaná redislokace leteckého útvaru na letiště Malacky po roce 1993, po jeho zodolnění a rozšíření ubytovacích kapacit v souladu s rozhodnutím ROS z 12. 11. 1990. Potřebné finanční zdroje jsou vázány s programem civilního rozvoje letiště Mladá, kde potencionální civilní provozovatel předpokládá uhradit výstavbu zodolněných objektů na jiném námi určeném letišti za souhlas s likvidací těchto objektů na letišti Mladá, jako vyvolanou investici.

Využití civilního letiště Poprad pro redislokaci leteckého bojového útvaru a provádění leteckého výcviku na něm je spojeno s potřebou výstavby infrastruktury letiště pro tento útvar a jeho zabezpečující útvary a s řešením složité otázky ekologických dopadů z vojenského leteckého provozu na chráněnou oblast TANAP. Negativní dopady vojenského leteckého provozu zatěžují bezprostřední okolí všech vojenských letišť a jsou předmětem ostrých diskusí, ale i kompromisů (např. dne 8. 11. 1991 deník PRÁCA - negativní ohlas občanů na vojenský letecký provoz na letišti Sliač). Z těchto důvodů nebyla provedena ani hluková studie (barierová zkouška) na využití tohoto letiště pro vojenský letecký provoz.

Optimálním řešením kritizované situace je výstavba nového letiště jako moderní komplexní letecké základny, která se nabízí po překonání všech souvisejících problémů na vhodném travnatém vojenském záložním letišti na území Slovenska. Rozhodnutí tohoto záměru musí ale vycházet z fundovaných podkladů vyhledávací studie, jejíž exponovanou otázkou budou ekologické dopady z vojenského leteckého provozu na bezprostřední okolí.

Připravený a realizovaný plán reorganizace a redislokace letectva a vojska PVO na území Slovenska neznamená ukončení procesu budování obrany tohoto území a v zámyslu obrany není jediným opatřením. Podle situace a potřeby zabezpečení obrany celé ČSFR je možno předpokládat další redislokaci útvarů a jednotek letectva a PVO na teritorium Slovenska. Dalším redislokačním změnám musí však předcházet výstavba objektů potřebných pro uskladnění a provozování bojové a zabezpečující techniky, objektů pro život vojáků základní služby a z povolání. Tato výstavba si však vyžádá nemalé finanční částky a její realizace bude především záviset na ekonomických možnostech státu.

Otázka k vytváření stavebních brigád je založena na neúplných informacích. Stavební brigády existují v armádě již 14 let. Za tu dobu realizovaly řadu významných staveb pro ČSA, např. na území SR VVTŠ a Výzkumný ústav v Liptovském Mikuláši, kasárenské areály v Bratislavě - Vajnorech a v Nitře, rekreační zařízení na Zemplínské Šíravě a jiné. Tyto stavby byly zařazeny ve zvláštní části státního plánu a hrazeny ze samostatně vyčleněných prostředků.

V současné době se stavební brigády v souladu s rozhodnutím ROS ze dne 12. 11. 1990, usnesením mého 2. kolegia a nařízením náčelníka GŠ ČSA reorganizují na základny ubytovací a stavební služby. Vytváří se tím stavební jednotky členěné do výrobních středisek s cca 100 pracovníky, tzn. srovnatelné s malými a tudíž i pružnými stavebními organizacemi. Na území SR budou dislokovány 2 základny ubytovací a stavební služby v lokalitách Bratislava a Liptovský Mikuláš s působností po celém území SR.

Jejich hlavním posláním je výcvik stavebních specialistů účelově zaměřený k využití pro potřeby CO za branné pohotovosti státu. Protože jsem v návaznosti na novelu zákona o vysokých školách rozhodl svým rozkazem č. 017/90 o zřízení ŠDZ, zabezpečují uvedené ZUSS přípravu a výcvik jejich absolventů, důstojníků v záloze stavebních a jim příbuzných odborností.

Forma výcviku v základnách ubytovacích a stavebních služeb umožňuje při stálém tlaku na snižování rozpočtu ČSA a při růstu cen stavebních prací, rekonstrukcí a oprav realizovat tyto práce vlastními kapacitami ČSA pouze za náklady na stavební materiál (cca 45 % celkových rozpočtových nákladů).

Existenci tohoto druhu vojska považuji za potřebnou jen do té doby, kdy vnější a vnitřní podmínky vyvolají takovou příznivou změnu situace, která by potřebu tohoto druhu vojska v armádě vyloučila, a kdy bude armádě v závislosti na výši přiděleného rozpočtu umožněno řešit všechny potřeby ubytovacího a stavebního zabezpečení civilními organizacemi.

K otázce, že hlavní stavební a ubytovací správa má vzít do přímé podřízenosti krajské ubytovací správy a ty následně vojenské správy budov Vám sděluji, že návrh hlavní stavební a ubytovací správy, schválený kolegiem ministra v srpnu 1990, vytvořit organizační strukturu ubytovací a stavební služby ČSA schopnou reagovat na zásadní změny v ekonomické oblasti a k tomu oddělit výkon správy majetku a zabezpečování jeho údržby od jeho užívání vojsky, bude posouzen 3. 12. 1991 na jednání řízeném náčelníkem USS ČSA za účasti velitelů okruhů, velitele letectva a PVO ČSFR a vybraných pracovníků z velitelských orgánů a orgánů ubytovací a stavební služby.

Závěry jednání o definitivním návrhu na organizaci ubytovací a stavební služby ČSA mi předloží náčelník USS ČSA do konce roku 1991.

Návrh HSUS ČSA vychází ze zásad:

- zachování společného státu

- současného početního stavu ČSA včetně výhledu do roku 2005, profesionalizace ČSA, snížení délky vojenské základní služby na 12 měsíců

- podmínek tržního hospodářství

- zkušeností z cizích armád, zejména SRN

- zhodnocení objektivních a subjektivních kladů a nedostatků současného a navrhovaného řešení.

Celkově je vycházeno z pojetí, že velitel by měl mít objekty v užívání a zodpovídat za jejich řádné užívání a údržbu (obdobně jako nájemník bytu). Za celkový technický stav objektu a zabezpečení provozu musí zodpovídat profesionální složka ČSA, což je ubytovací a stavební služba.

V říjnu 1990 byly na FMO objasněny otázky obranných operací vedených výhradně k obraně státu. Dále byly nastíněny budoucí organizační a redislokační změny v ČSA. V této době však ještě nebyly upřesněny názvy jednotlivých operačních svazů.

Vojenskou akademií byly upraveny učební fondy pro výuku strategie a operačního umění a byla podle nich prováděna výuka ve školním roce 1990-91, ještě však s původními názvy "armáda - front", aniž by se tyto pojmy vyučovaly.

Dalším podnětem pro úpravu učební dokumentace a vlastní výuky studentů bylo přijetí nové vojenské doktríny ČSFR v březnu 1991. V průběhu dubna - května 1991 docházelo postupně k ujasnění názvu u operačního svazu - armádní sbor. ve Vojenské akademii u rozhodujících učebních skupin však byla již výuka armádního sboru prováděna, což bylo umožněno vstupem operačně - taktických kateder do přípravy a zpracování nové koncepce obrany ČSFR.

Na základě nové organizační struktury ČSA byla zpracována a zavedena do výuky od května 1991 nová cvičení, skripta a přednášky. Rovněž u skupiny postgraduálního studia - směr "operační" byly upraveny závěrečné práce a závěrečné zkoušky byly prováděny se znalostí stupně "armádní sbor".

Od začátku školního roku 1991 - 92 se plně při výuce strategie a operačního umění vychází z vojenské doktríny ČSFR a z nové organizační struktury, na kterou ČSA přechází.

V učebních fondech se v omezeném rozsahu vyskytují některé studijní materiály, které nemohly být pro krátkost času přepracovány. Potřebné změny v nich ale byly provedeny. Vzhledem k tomu, že plánovací dokumenty pro výuku, např. plány studia předmětů se zpracovávají s časovým předstihem 6 - 8 měsíců, v některých plánech výuky odborných kateder jsou uváděny původní názvy operačních svazů. Výuka je však důsledně prováděna podle nových zásad.

V souvislosti se všeobecným rušením krajských orgánů státní správy bylo nutno řešit i další organizaci sociálního zabezpečení vojáků z povolání, které prováděly krajské vojenské správy ve správním řízení v I. stupni. Rozhodl jsem tuto agendu krajským vojenským správám v České republice i ve Slovenské republice odejmout a svěřit ji jako celek ke zpracování jedinému orgánu - Vojenskému úřadu sociálního zabezpečení.

Současně však byly rozšířeny povinnosti okresních vojenských správ o zajišťování bezprostředního osobního kontaktu se zabezpečovanými osobami, zejména o poskytování základních informací k organizaci sociálního zabezpečení v resortu FMO. Pověření pracovníci těchto správ budou v začátku příštího roku proškoleni k této problematice a budou jim poskytnuty i další potřebné informace k plnění uvedeného úkolu. Tím dojde k rozšíření možností aktivnějšího osobního styku s důchodci, který dosud zajišťovaly krajské vojenské správy.

Příslušným funkcionářům FMO jsem uložil vyhodnotit k 30. září 1992 funkčnost nové organizace sociálního zabezpečení vojáků z povolání a navrhnout mi případná další opatření. Lze předpokládat, že na základě tohoto vyhodnocení bude rozhodnuto o vytvoření odloučených pracovišť Vojenského úřadu sociálního zabezpečení na teritoriích všech tří vojenských velitelství.

Věcně byla hlavním důvodem přijatých opatření racionalizace činnosti na úseku sociálního zabezpečení. Toto řešení umožnilo snížit celkový počet zúčastněných pracovníků přibližně o 20 % při zlepšení jejich kvalifikačního profilu, a zpracovávat agendu výpočetní technikou ve vlastním výpočetním středisku.

O umístění Vojenského úřadu sociálního zabezpečení v Praze jsem rozhodl vzhledem k potřebě přímého kontaktu tohoto úřadu s federálním ministerstvem obrany, které působí ve zmíněném správním řízení jako orgán II. stupně, a zároveň úřad odborně a metodicky řídí i kontroluje.

Při rozhodnutí o centralizaci prvostupňové agendy sociálního zabezpečení vojáků z povolání bylo využito i poznatků z civilního sociálního zabezpečená, kde je agenda zpracovávána centrálně republikovými správami sociálního zabezpečení a poznatků z řešení této problematiky v ČSA do roku 1952, kdy důchodovou agendu zpracovával jediný orgán - Vojenská pensijní likvidatura v Praze. Přihlédnuto bylo rovněž ke zkušenostem armád vyspělých demokratických zemí, kde jsou dávky sociálního zabezpečení zajišťovány též centrálně.

S pozdravem

Vážený pan

Ján SYČ

poslanec Sněmovny národů FS ČSFR