Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

Vážený pane předsedo vlády,

Váš dopis z 15. listopadu 1991, který měl být odpovědí na naši interpelaci a výzvu, aby smlouva mezi ČSFR a Německem nebyla podepisována do vyjasnění některých formulací nás neuspokojil. Naopak posílil naše pochyby. Týká se to především použití termínu "vyhnání". Pokud by se "vyhnáním" rozuměly exesy při odsunu Němců po skončení války a vyhnání čs. občanů z pohraničí po Mnichovské dohodě nebylo by možno proti použití tohoto termínu nic namítat. Problém je v tom, že toto je výklad našich úředníků, kteří smlouvu připravovali, mimochodem už několikátý. Nevíme jaký výklad mu dává německá strana. Ta oficiálně nezaujala žádné stanovisko. Německé zákony a praxe však jednoznačně zahrnují celý odsun po termín vyhnání a odsunutým Němcům přiznává statut vyhnanců. Nemůže tedy dát "vyhnání" jak je použito ve smlouvě jiný výklad i kdyby chtěla. Navíc bychom chtěli upozornit na to, že smlouva je právním dokumentem. Jako takový se stává zdrojem práv a povinností stran a jejich subjektů. Neobstojí proto tvrzení, že ustanoveními v preambuli strany zdůrazňují "morální" aspekt. Pokud bychom konstrukci o tom, že preambule má pouze morální význam přijali, podkopali bychom tím naši pozici o neplatnosti mnichovské dohody, která se opírá o ustanovení preambule v čs.- německé dohodě z roku 1973. Což ale jako právník sám dobře víte. Nemůžeme tvrzení o tom, že termín "vyhnání" ve smlouvě označuje pouze excesy při odsunu považovat za nic jiného než další pokus pracovníků FMZV oklamat veřejnost.

Tvrzení, že použití termínu "státní hranice" v českém textu a "hranice" v německém textu odpovídá terminologii používané oběma státy neodpovídá pravdě. Ve smluvních dokumentech mezi Československem a Německem sjednaných před Mnichovem se běžně používá termín "státní hranice" jak v českých tak německých textech. Za "státní hranice" jsou ve smluvních dokumentech sjednaných i po válce /např. dohoda z r. 1972/ mezi SRN a Rakouskem označovány hranice mezi těmito dvěma státy. Proč odmítá nyní Německo tento termín použít pro označení čs.- německých hranic.

Musíme v této souvislosti konstatovat, ze jsme nedostali vysvětlení jak se mohlo stát, že pracovníci FMZV před parafováním změnili text, který byl schválen vládou a jaké z toho byly vyvozeny důsledky. Odmítáme tvrzení, že šlo o jazykovou nebo terminologickou úpravu. Trváme na tom, že šlo o pokus oklamat veřejnost a ústavní orgány.

Tzv. Vídeňská arbitráž z 2. 11. 1938, kterou byla postoupena značná část území Slovenska Maďarsku byla prohlášena za nulitní v mírové smlouvě s Maďarskem. Německé není stranou této mírové smlouvy. Vzhledem k tomu, že Vídeňská arbitráž byla výsledkem německé politiky, k tomu, že v sousedním Maďarsku je nyní legalita čs. - maďarských hranic zpochybňována a i k tomu, že Německo je nyní opět významným mocenským faktorem v této části Evropy, považujeme za nezbytné, aby k platnosti tohoto aktu z roku 1938 zaujalo oficiální stanovisko.

Souhlasíme, pane předsedo vlády s Vaším závěrem, že domnělé nároky sudetských Němců podle mezinárodního práva neobstojí. Platnost norem mezinárodního práva se neomezuje na území jednoho státu. Platí jak v Československu tak Německu i ostatních států. Nechápeme proto proč není možné toto prosté konstatování zakotvit v textu smlouvy nebo v jiném dokumentu. To by pomohlo významnou měrou uklidnit obavy naší veřejnosti zejména v pohraničí.

Naše pochybnosti a obavy by mohla rozptýlit německá strana pokud by jednoznačně prohlásila jaký význam jednotlivým ustanovením a termínům připisuje. Zatím nám byla předkládána pouze různá tvrzení našich úředníků. Mnohá z nich se ukázala jako nevěrohodná, velmi často měly i urážející charakter, protože vycházely z předpokladu, že jsme prostoduší hlupáci /odsunutí Němci nevznáší žádné majetkové nároky, uznání neplatnosti Mnichova by mělo dopad na postavení některých Němců, ustanovení Postupimské dohody o odsunu lze překládat jako vyhnání a další/. Řada těchto argumentů zřejmě pochází od německé strany. Ta se však k nim veřejně nechce hlásit. Náš tisk dokonce odkazuje pokud jde o výklad jejich stanovisek na pracovníky našeho FMZV.

S politováním musíme konstatovat, že smlouva nebude představovat onu tlustou čáru za minulostí, kterou jste sliboval. Rádi bychom, abyste se zamyslel nad tím komu to prospěje, když vztahy mezi Československem a Německem budou zatíženy problémy, nejasnostmi a podezřením. My už nechceme být předmětem mocenského soupeření silných sousedů. Tato smlouva pro to vytváří prostor.

Znovu bychom chtěli zdůraznit naše výhrady ke způsobu jak tento důležitý dokument byl připravován i ke skutečnosti, že na práci na něm se podílela na FMZV jen omezená skupina pracovníků, kteří se nedokázali zřejmě ještě zbavit starých metod praxe a politiky.

Vaše odpověď nás neuspokojuje. Žádáme Vás proto, pane předsedo vlády, aby ještě před podpisem smlouvy byl s německou stranou jednoznačně vyjasněn obsah jednotlivých formulací, které vyvolávají pochybnosti. Očekáváme, že zaujmete k této naší interpelaci stanovisko na 19. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů a sdělíte nám, jak byl tento obsah formulací vyjasněn a jakým způsobem se stane součástí parafované smlouvy mezi ČSFR a RSN, aby se stal zároveň zdrojem práva a povinností obou subjektů.

M. Jansta - poslanec Sněmovny lidu

P. Dostál - poslanec Sněmovny národů