Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Transformační projekt musí rovněž obsahovat odůvodnění jednotlivých částí projektu.

Dále musí být v transformačním projektu určeno, který z právních nástupců družstva, na něž se družstvo transformuje, vypořádá restituční nároky uplatněné po provedené transformaci; tato právnická osoba bude spravovat rezervu vyčleněnou podle § 5 tohoto zákona až do ukončení restitucí. V případě, že rezerva nebude vyčerpána, převede správce zbývající část rezervy na nově vzniklé právnické osoby v poměru odpovídajícím převzatému čistému jmění. V případě likvidace budou restituční nároky uspokojovány přednostně. Vychází se přitom z předpokladu, že v rámci odstraňování nejasností a dalších možných sporů je nezbytné, aby byla určena pouze jedna právnická osoba, která bude řešit další restituční nároky komplexně.

Družstvo má povinnost zpracovat transformační projekt, není však rozhodující, zda jej vypracuje samo nebo jestli si jeho vypracování objedná.

Zpracovat projekt a zabezpečit jeho schválení podle pravidel stanovených zákonem je družstvo povinno do jednoho roku od účinnosti zákona. Pokud nesplní tuto podmínku, vstupuje do likvidace.

Oprávněnými osobami jsou pouze osoby fyzické a jejich okruh je pro jednotlivé druhy družstev stanoven ve zvláštních částech zákona odlišně. Tyto osoby mohou rovněž předložit transformační projekt k projednání a schválení valnou hromadou, přičemž představenstvo družstva je povinno všechny projekty valné hromadě předložit 30 dnů před jejím konáním. Zatímco družstvo musí předložit projekt, obsahující všechny stanovené náležitosti, projekt předkládaný oprávněnou osobou může obsahovat jen ty náležitosti (části), které se od projektu zpracovaného družstvem liší; oprávněná osoba tak nemusí zpracovávat např. účetní závěrku a určovat rozsah čistého jmění určeného k rozdělení. Toto zjednodušení má umožnit oprávněným osobám aktivně proces transformace družstva ovlivnit.

Družstvo musí spolu s návrhem transformačního projektu předloženého oprávněnou osobou předložit valné hromadě i jeho odůvodnění, čímž má být zajištěna objektivita posuzování projektu.

Svolání valné hromady k projednání a schválení projektu je navrženo ve lhůtě nejméně 30 dnů předem.

Hlasováním je transformační projekt schválen jen v tom případě, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných oprávněných osob. Oprávněné osoby se však mohou nechat zastupovat. Zástupci oprávněných osob pak disponují tolika hlasy, kolik oprávněných osob zastupují a pokud jsou sami oprávněnou osobou, ještě hlasem svým. V případech, kdy oprávněnými osobami jsou pouze členové družstva, plní funkci valné hromady nejvyšší orgán družstva podle stanov.

V části třetí až šesté zákona je řešena transformace družstev podle druhů jejich činnosti, neboť je zřejmé, že zemědělská, výrobní, spotřební, bytová i ostatní družstva mají svá specifika a nelze je podřídit jednotnému režimu.

Základní podmínkou pro to, aby se občané, kteří nejsou členy družstva nebo nemají podíl na majetku družstva stanovený podle zákona č. 229/1991 Sb., stali osobami oprávněnými k účasti na transformaci družstva, je písemné přihlášení u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a prokázání, že družstvo jejich majetek užívá, popřípadě splnění dalších kritérií z hlediska délky členství a pracovní účasti v konkrétním družstvu.

Zákon nestanoví, že délka členství musí být nepřetržitá, lze tedy jednotlivé doby členství (a pracovní účasti) v daném družstvu sčítat.

Pro stanovení majetkových podílů na čistém jmění družstva jsou stanovena kritéria, která jsou rovněž u jednotlivých druhů družstev odlišná a vycházejí z jejich zvláštností. Kriteria jsou stanovena obligatorně, přičemž však zákon nevylučuje použití ještě dalších kritérií, jestliže je valná hromada schválí.

Oprávněnými osobami u výrobních a spotřebních družstev jsou i jejich bývalí členové, kteří pracovali v družstvu po 1. 1. 1955. K tomuto datu proběhlo u těchto družstev plné majetkové uspořádání poměrů, včetně stanovení podílů na zisku podle zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích.

Transformace bytových družstev nebude provedena podle transformačního projektu, ale podle obchodního zákoníku a budou se na ní podílet pouze členové dosavadního družstva. Spočívat bude prakticky pouze v přizpůsobení právních poměrů obchodnímu zákoníku.

Výše uvedené principy jsou určující pro vlastní transformační proces. Ačkoli jsou družstva právnickými osobami, zákon pro účely transformace, s výjimkou bytových družstev, připouští - též s přihlédnutím ke skutečnosti, že tato dosavadní družstva v různé míře exploatovala majetek svých členů nebo i osob stojících mimo členskou základnu družstva - aby oprávněnými osobami v transformačním procesu pokud se týče majetkových záležitostí byli i nečlenové družstva. Váhu jednotlivých obligatorních, ale i případných fakultativních kritérií pro výpočet majetkových podílů ponechává zákon transformačnímu projektu. Tímto způsobem jsou brány v úvahu jak zájmy vlastníků, tak i zájmy členů, neboť družstvo hospodaří především s majetkem vlastním, popřípadě s majetkem fyzických osob, které však budou účastníky transformačního procesu.

Pojetí zcela vylučující z transformačního procesu stávající členskou základnu družstev a zemědělských družstev favorizující především vlastníky půdy by znamenalo v podstatě likvidaci stávajících družstev a předpokládalo by vyvlastnění nynějších družstev bez náhrady, což je možno provést pouze ústavním zákonem. Pro tento postup však nejsou dány ani politické, ani ekonomické důvody, i když potřeba změn na vesnici je nepopiratelná. Bude však zabezpečena navrhovaným procesem transformace, vycházejícím z rovnováhy zájmů vlastníků i stávajících členů družstev s cílem vytvořit předpoklady pro zefektivnění celého výrobního procesu.

Vedle toho je jisté, že by se proces faktické likvidace dnešních družstev nesetkal s příznivou odezvou u mezinárodních družstevních organizací, s nimiž byl návrh zákona konzultován a jimiž bylo jeho pojetí právě v zájmu obnovy družstevních principů shledáno přijatelným. Je proto nutné toto výše uvedené "vlastnické" pojetí označit za extrémní, stejně jako názory opírané pouze o členský, popřípadě pracovní vztah v družstvu a pomíjející vlastnické vztahy, což by vedlo ke konzervaci nynějšího stavu.

Návrh zákona byl po celou dobu zpracování průběžně projednáván a konzultován se zástupci svazů družstev, zástupci sdružení vlastníků, zástupci odborových orgánů a se skupinou poslanců Federálního shromáždění. Po ústavní stránce je nepochybné, že k tomuto zákonu je dána kompetence federace, neboť se jedná o úpravu vlastnictví a úpravu spojenou s podnikáním občanů a právnických osob.

Účelem zákona je především stanovení způsobu vypořádání majetkových vztahů uvnitř současných družstev, včetně vztahu ke státu i jiným oprávněným osobám, a poté jejich přeměna na principech zakotvených v obchodním zákoníku. Celý proces transformace musí být uskutečněn rovněž v souladu s mezinárodně uznávanými družstevními principy.

Jednotlivá družstva s výjimkou bytových se však mohou na základě transformačního projektu schváleného valnou hromadou přeměnit i na všechny další podnikatelské formy (společnosti), které obchodní zákoník zná, popřípadě mohou zaniknout likvidací.

Transformace musí být provedena ve všech družstvech, která existují před účinností tohoto zákona. S výjimkou bytových družstev se provádí podle transformačního projektu, zpracovaného družstvem nebo oprávněnou osobou. Tento projekt je pro oprávněné osoby a orgány družstva závazný.

Před transformací se musí družstvo nejprve se státem vzájemně vypořádat nebo alespoň se dohodnout o způsobu a lhůtách vypořádání nároků v případech vyplývajících z restitucí podle zvláštních předpisů. Dále musí být předmětem této dohody i vydání majetku Komunistické strany Československa i Socialistického svazu mládeže, který družstvo nabylo po 1. 1. 1990 bez povolení federálního ministerstva financí.

Oprávněnými osobami jsou vždy jen fyzické osoby, a to ty, které jsou pro určitý druh družstva stanoveny v příslušné části zákona.

Čisté jmění družstva je pro účely tohoto zákona upraveno odlišně od úpravy v obchodním zákoníku. Jsou do něj zahrnuty i podíly na majetku společných podniků a účasti družstva na podnikání jiných právnických osob. Není do něj zahrnut majetek, na který byl uplatněn nárok podle restitučních zákonů, který zatím nebyl vydán, a majetkové vklady členů družstva. V zájmu možnosti uspokojit restituční nároky, které mohou být podle zákona č. 229/1991 Sb., uplatněny až do 31. 12. 1992, vytváří zákon rezervu pro uspokojení těchto nároků a v § 6 odst. 8 stanoví i pravidla pro hospodaření s touto rezervou. Vzhledem k tomu, že u nezemědělských družstev jsou již prakticky restituční nároky známy, je tato rezerva vytvářena ve výši 5 % čistého jmění určeného k transformaci, zatímco u zemědělských družstev se tato rezerva vytváří ve výši všech možných dosud neuplatněných restitučních nároků. Vypočítává se v poměru na 1 ha podle náhradového předpisu, vydaného v působnosti republik podle § 20 zákona č. 229/1991 Sb.

Transformační projekt je klíčovým pojmem a dokumentem zákona i celého transformačního procesu. V transformačním projektu jsou obsaženy všechny informace, podstatné pro transformační proces.

Podstatnými náležitostmi transformačního projektu jsou

a) účetní závěrka za poslední čtvrtletí,

b) dohoda podle § 3 odst. 2, týkající se restitučních nároků, resp. vypořádání se státem,

c) vymezení čistého jmění družstva podle § 5 k poslednímu dni čtvrtletí předcházejícího vypracování transformačního projektu,

d) určení osoby, na níž se převádějí věci, se kterými jsou spojeny závazky, včetně vyjádření věřitele,

e) údaje o počtu oprávněných osob k rozhodnutí o transformačním projektu s uvedením, kde lze nahlédnout do jejich seznamu, který musí obsahovat data jejich narození a místo trvalého bydliště,

f) kritéria pro výpočet majetkových podílů členů a jiných oprávněných osob, která jsou závazně stanovena v souladu s částí třetí až pátou zákona, popřípadě i další kritéria, určená valnou hromadou; pokud nedojde k transformaci družstva na obchodní společnost nebo k likvidaci družstva, určí stanovy družstva, jaká část vypočteného majetkového podílu člena je zahrnuta do nedělitelného fondu družstva tak, aby nedělitelný fond tvořil nejméně jednu polovinu základního jmění družstva. Zbývající část majetkového podílu se stává členským vkladem,

g) způsob a podmínky nakládání s majetkovým podílem v družstvu s tím, že nestane-li se oprávněná osoba členem družstva nebo účastníkem obchodní společnosti podle transformačního projektu, může být vydání majetkových podílů těmto osobám v plné výši provedeno nejdříve za dvanáct měsíců od schválení transformačního projektu, nedohodnou-li se s družstvem nebo jeho právním nástupcem jinak. Trvá-li oprávněná osoba po uplynutí lhůt dvanácti měsíců od schválení transformačního projektu na vydání majetkového podílu, musí jí být podíl vydán do patnácti dnů, nebylo-li dříve dohodnuto jinak,

h) časový harmonogram transformace družstva včetně lhůt pro provedení úkonů směřujících ke vzniku nových právnických osob, nezbytných podle obchodního zákoníku a v termínech jím stanovených,

i) odůvodnění návrhů obsažených v transformačním projektu.

Družstvo je povinno vypracovat a předložit transformační projekt ve stanovené lhůtě. K projektu musí být přiloženy i další návrhy, stanovené v odstavci 5, které slouží valné hromadě jako informace o tom, na základě jakých stanov, zakladatelských smluv apod. by mohly být nové právnické osoby v případě schválení transformačního projektu založeny. Při hlasování o transformačním projektu se však o přílohách nehlasuje. V případě přeměny družstva na více právnických osob jsou významná ustanovení odstavců 7, 8 a 9, ve kterých se družstvu ukládá vypočítat podle kriterií schváleného transformačního projektu výši majetkových podílů a ve stanovené lhůtě o ní informovat všechny oprávněné osoby. Dále se ukládá družstvu stanovit v transformačním projektu, která z právnických osob a jaká práva a povinnosti přebírá. Přitom nejde jen o závazky a práva z hospodářské činnosti družstva, ale také o povinnost uspokojit restituční nároky, které dosud nebyly uplatněny. Ta právnická osoba, která bude tyto restituční nároky uspokojovat, bude také správcem rezervy k tomu účelu vytvořené z čistého jmění družstva, a bude povinnou osobou ve smyslu zákonů č. 403/1990 Sb., č. 87/1991 Sb. a č. 229/1991 Sb. Tímto ustanovením je zajištěno uspokojení restitučních nároků, aniž by bylo nutné zkrácení lhůty k uplatnění nároku, která podle zákona č. 229/1991 Sb. skončí 31. 12. 1992.

Družstvu zákon ukládá povinnost transformační návrh zpracovat a oprávněným osobám dává možnost předložit vlastní návrh transformačního projektu, přičemž družstvo je povinno poskytnout jim zákonem stanovené podklady pro jeho zpracování a také jej předložit valné hromadě k projednání.

K tomu, aby bylo možno o transformačním projektu platně rozhodnout, musí družstvo splnit procesní podmínky stanovené zákonem, a to zejména svolat oprávněné osoby ve stanovené lhůtě a toto řádně doložit.

Transformační projekt schvalují všechny oprávněné osoby, které tvoří valnou hromadu, nemusí však se hlasování zúčastnit osobně. Jejich zmocněnci mají při hlasování tolik hlasů, kolik oprávněných osob zastupují a pokud jsou i oni oprávněnou osobou, mají i hlas svůj.

Valná hromada hlasuje o těch náležitostech transformačního projektu, které jsou uvedeny v § 4 odst. 4; o změnách stanov, o nových stanovách, o společenské nebo zakladatelské smlouvě hlasují po schválení transformačního projektu již pouze ty oprávněné osoby, které do daného družstva nebo společnosti vstupují. Tím se zamezí tomu, aby o založení nové právnické osoby a podmínkách, za kterých se zakládá, rozhodovali ti, kteří do ní nevstupují, nebo nejsou jejími členy.

Podstatné je rovněž ustanovení odstavce 6, které stanoví, že v případech, kdy oprávněnými osobami jsou pouze členové družstva, plní funkci valné hromady nejvyšší orgán družstva podle stanov. Toto ustanovení představuje pro řadu družstev podstatné procesní zjednodušení věci.

Na základě schváleného transformačního projektu projednají a schválí nové stanovy a společenskou nebo zakladatelskou smlouvu již pouze ty fyzické osoby, které zakládají nové družstvo nebo společnost.

Nově založené právnické osoby jsou v souladu s obchodním zákoníkem povinny předložit do 60 dnů od schválení transformačního projektu obchodnímu rejstříku návrh na zápis, který má důsledky podle obchodního zákoníku.

Pokud družstvo bude i po vypořádání vztahů ke státu a vztahů mezi členy a dalšími oprávněnými osobami působit jako jediné družstvo, nezaniká, ale musí přizpůsobit své stanovy obchodnímu zákoníku.

Transformační projekt musí být schválen nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona, jinak družstvo vstoupí do likvidace. Stejný důsledek by nastal i v případě, že nové právnické osoby nepodají včas návrh na zápis do obchodního rejstříku. Je třeba ovšem zdůraznit, že se nejedná o likvidaci založených a zaregistrovaných právnických osob, ale o likvidaci těch, které se ve stanovené lhůtě v obchodním rejstříku nezapsaly, popřípadě o likvidaci původního družstva.

K likvidaci družstva dojde i tehdy, jestliže ji valná hromada schválí. Toto ustanovení má zainteresovat družstvo a jeho členy na zodpovědném přístupu ke zpracování transformačního projektu a dodržení zákonem stanovených povinností.

U zemědělských družstev jsou oprávněnými osobami současní členové družstev, bývalí členové, kteří odpracovali v družstvu nejméně 10 let, to znamená i ti, kteří vystoupili z družstva k soukromému hospodaření; podmínkou je, že se včas písemně přihlásí a že nebyli z družstva vyloučeni z jiných důvodů, než které jsou předmětem rehabilitace podle zákona č. 87/1991 Sb., a dále vlastníci půdy a ostatního majetku užívaného družstvem, pokud se písemně přihlásí u družstva do tří měsíců od účinnosti zákona a současně prokáží, že jejich majetek družstvo převzalo nebo užívá.

Oprávněnými osobami u zemědělských družstev jsou dále občané, kterým se podíl na jmění družstva stanoví podle § 16, 22 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Majetkové vklady členů družstev jsou vymezeny tak, že vystihují zvláštnosti vytváření čistého jmění v zemědělských družstvech v minulosti; hodnota movitého a nemovitého majetku vloženého nebo vneseného do vlastnictví družstva podle předpisů o zemědělských družstvech se bere v úvahu v té výši, v jaké byla účetně evidována.

Závazná kritéria pro rozdělení majetku jsou zákonem stanovena a musí být všechna použita. Zákon však připouští, aby valná hromada rozhodla o jejich rozdílném užití zákonem stanovených mezích a aby případně rozhodla ještě o použití kritérií dalších.

V této možnosti tkví mimo jiné jednak demokratičnost transformačního procesu v zemědělských družstvech, ale zejména možnost přizpůsobení transformačního procesu konkrétního družstva jeho konkrétním podmínkám.

Stanovit družstvu plnou rigiditu pro určení majetkových podílů znamená vážně zpochybnit smysl transformačního projektu, de facto vyloučit z rozhodování o majetkových záležitostech družstva členskou základnu dosavadních družstev a další oprávněné osoby a tím popřít vlastní smysl transformačního procesu.

Zákon přejímá hmotně právní úpravu § 33 zákona č. 229/1991 Sb., tzn. blokaci nakládání s majetkem zemědělského družstva mimo běžné hospodaření. Tímto opatřením se sleduje zamezit možnosti úniku majetku družstva před provedením transformace. Platnost tohoto paragrafu je omezena dnem schválení transformačního projektu.

U výrobních družstev jsou oprávněnými osobami členové družstev, žijící bývalí členové družstev, kteří odpracovali nejméně 10 let v družstvu po 1. 1. 1955 a bývalí členové, kteří vnesli do družstva nemovitý nebo movitý majetek. Uvedení tohoto rozhodného data je navrženo z důvodu uspořádání majetkových poměrů podle zákona č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích. Podle tohoto zákona bylo družstvo povinno se s každým vystoupivším členem majetkově vypořádat tak, že jeho členský podíl byl zvyšován o zisk družstva.

U výrobních družstev invalidů mohou být dalšími oprávněnými osobami bývalí žijící členové, pokud jsou osobami se změněnou pracovní schopností a členství jim skončilo po 1. 1. 1990 v důsledku organizačních změn.

Bývalí žijící členové se však mohou stát oprávněnými osobami pouze tehdy, pokud požádají o obnovu členství.

Kriteria pro výpočet majetkových podílů u výrobních družstev jsou délka členství v družstvu, výše zaplaceného členského podílu a výše dalších majetkových vkladů. Zákon přitom nestanoví, tak jako u zemědělských družstev povinné minimální a maximální použití uvedených kriterií a ponechává toto na valné hromadě, respektive transformačním projektu. Pokud by valná hromada nebyla schopna schválit použití kriterií a tím i celý transformační projekt, vstoupilo by družstvo do likvidace. Podle dosavadních předpisů by však celé jmění družstva po odpočtu závazků připadlo obci a nikoliv členům družstev. Tím je vytvořen dostatečný tlak, aby transformační projekt byl řádně přijat.

U spotřebních družstev je okruh oprávněných osob vymezen obdobně jako u družstev výrobních, rovněž podmínka obnovy členství je v těchto ustanoveních zakotvena. Použití kritérií pro stanovení majetkových podílů není limitováno.

Jejich použití je ponecháno na rozhodnutí valné hromady. Právní úprava pro přechodné období ve vztahu k likvidaci družstva je stejná jako u výrobních družstev. To znamená, že likvidátor po uspokojení závazku věřitelů převádí zbylý majetek, tzn. zůstatek, na obci podle místní příslušnosti družstva.

Transformace bytových družstev má s ohledem na jejich zvláštnosti rovněž svá specifika. Znamená především transformaci právní, spočívající v přizpůsobení právních poměrů bytových družstev obchodnímu zákoníku, a to do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

Transformační projekt družstvo nevypracovává, pouze předkládá členské základně návrh upravených stanov podle obchodního zákoníku. Na rozdíl od jiných typů družstev jsou oprávněnými osobami pouze členové družstva.

Není definitivní ustanovení o vypořádání vzájemných vztahů plynoucích z restitučních nároků a z povinnosti vypořádání se státem.

Institut trvalého užívání pozemků, které má bytové družstvo dosud v užívání, se dnem účinnosti zákona mění na bezplatný nájem, jehož doba je ohraničena existencí dosavadní stavby na předmětném pozemku.

Pro transformaci jiných družstev, tzn. družstev, která nejsou členy svazů družstev, zákon předpokládá použití stejného režimu při transformaci jako u výrobních družstev. Přitom se vychází z toho, že tato družstva jsou svým charakterem obdobná jako výrobní družstva.

Vzhledem k tomu, že v průběhu posledního roku docházelo poměrně často k rozdělení družstva na několik družstev, popřípadě i k vyčlenění družstva, přičemž se původní družstvo se svými členy, kteří přecházeli do nově založeného družstva, vypořádalo, zabraňuje ustanovení § 22 tomu, aby se tyto fyzické osoby podílely znovu na majetku původního družstva z titulu bývalého členství, a na majetku nového družstva z titulu současného členství. Zároveň stanoví postup pro uplatnění nároků oprávněných osob z hlediska transformace u družstev, která vznikla rozdělením nebo vyčleněním s tím, že oprávněná osoba může uplatňovat svůj nárok pouze u jednoho družstva.

Podle tohoto ustanovení je vznik povinnosti zaplatit daň z příjmu obyvatelstva, popřípadě notářský nebo jiný poplatek, vázán teprve na skutečné vyplacení nebo jiné vypořádání majetkového podílu, např. ve formě náhrad fyzické osobě.

Toto ustanovení řeší režim přechodu práv a povinností z pracovních vztahů členů družstva v případech, kdy dochází k transformaci na obchodní společnost. Pokud družstvo pokračuje dále nebo se transformuje na jiné družstvo, řídí se přechod práv a povinností z pracovních vztahů jeho členů dosavadními předpisy, tzn. stanovami, pokud tuto oblast upravují, popřípadě zákoníkem práce.

V Praze dne 15. listopadu 1991

Předseda vlády ČSFR:

v z. Rychetský v. r.

Ministr hospodářství ČSFR:

Dlouhý v. r.