FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
1038
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ............ 1991
o Vojenském obranném zpravodajství
Federální shromážděni České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Vojenské obranné zpravodajství je zpravodajskou službou federálního ministerstva obrany, která plní úkoly zpravodajské ochrany v oblasti působnosti federálního ministerstva obrany v rozsahu vymezeném tímto zákonem.
(2) Vojenské obranné zpravodajství se ve své činnosti řídí ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy.
(3) Práva a svobody občanů lze prostředky Vojenského obranného zpravodajství omezit jen v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem.
HLAVA PRVNÍ
PŮSOBNOST, ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A KONTROLA ČINNOSTI
VOJENSKÉHO OBRANNÉHO ZPRAVODAJSTVÍ
Působnost Vojenského obranného zpravodajství
§ 2
(1) Vojenské obranné zpravodajství získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace důležité pro ochranu vymezenou v § 1 odst. 1 před:
a) činností cizích zpravodajských služeb.
b) pácháním trestné činnosti zaměřené proti ústavnímu zřízení, bezpečnosti a obraně státu.
(2) Vojenské obranné zpravodajství spolupůsobí při ochraně státního tajemství v oblasti působnosti federálního ministerstva obrany.
§ 3
(1) Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "ministr obrany") na základě informací Vojenského obranného zpravodajství předává:
a) ústavním orgánům České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky významné informace, které tyto orgány potřebují pro své rozhodování ve věcech souvisejících s obranou státu.
b) příslušným státním orgánům federace a republik nezbytné informace, které tyto orgány potřebují k zamezeni proti ústavní a jiné protiprávní činnosti.
(2) Ministr obrany předkládá nejméně jednou ročně zprávu o činnosti Vojenského obranného zpravodajství Federálnímu shromáždění, prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky a vládě České a Slovenské Federativní Republiky.
Organizace, řízení a kontrola činnosti Vojenského obranného zpravodajství
§ 4
(1) Organizační strukturu a početní stavy Vojenského obranného zpravodajství stanoví ministr obrany.
(2) V čele Vojenského obranného zpravodajství je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh předložený ministrem obrany prezident České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Ředitele Vojenského obranného zpravodajství řídí ministr obrany.
§ 5
(1) Kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství vykonává Generální inspektor ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky [Zákon č. 540/1990 Sb., o Generálním inspektorovi ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky.] (dále jen "Generální inspektor").
(2) Ministr obrany překládá Generálnímu inspektorovi na jeho žádost informace podle § 3. Dále mu na jeho žádost překládá zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Vojenské obranné zpravodajství svou činnost již ukončilo.
(3) Má-li však Generální inspektor za to, že činnost Vojenského obranného zpravodajství nebo jeho příslušníků nezákonně omezuje práva osob, je oprávněn požadovat od ministra obrany potřebné vysvětlení včetně písemných materiálů a všechny údaje, které se k takové osobě v evidencích Vojenského obranného zpravodajství vedou.
(4) Generální inspektor je oprávněn též požádat ministra obrany, aby ukončil činnost ve věci, která přesahuje působnost Vojenského obranného zpravodajství, anebo je jinak nezákonná.
HLAVA DRUHÁ
PŘÍSLUŠNÍCI VOJENSKÉHO OBRANNÉHO ZPRAVODAJSTVÍ, JEJICH POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ
§ 6
Úkoly vojenského obranného zpravodajství plni příslušníci Vojenského obranného zpravodajství, kteří jsou ve služebním poměru vojáka z povolání [Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.].
§ 7
Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství mají při plnění svých úkolů tyto povinnosti a oprávnění:
a) dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná újma,
b) prokázat svou příslušnost k Vojenskému obrannému zpravodajství služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením "Vojenské obranné zpravodajství",
c) zjišťovat potřebné informace, přičemž nikdo nesmí být k podání informace nucen.
HLAVA TŘETÍ
OSOBY JEDNAJÍCÍ VE PROSPĚCH VOJENSKÉHO OBRANNÉHO ZPRAVODAJSTVÍ, ZPRAVODAJSKÉ PROSTŘEDKY A JEJICH POUŽITÍ
§ 8
Osoby jednající ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství
(1) V oboru své působnosti je Vojenské obranné zpravodajství oprávněno využívat osoby jednající v jeho prospěch.
(2) Osobou jednající ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Vojenskému obrannému zpravodajství při plnění úkolů v jeho působnosti.
(3) Vojenské obranné zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu osob jednajících v jeho prospěch před vyzrazením nebo před způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.
(4) Vojenské obranné zpravodajství může vést evidenci osob jednajících ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství pouze po dobu plnění jednotlivých úkolů; údaje z této evidence se musí po splnění úkolů zničit.
§ 9
Zpravodajské prostředky
(1) V oboru své působnosti je Vojenské obranné zpravodajství oprávněno používat zpravodajské prostředky, jimiž se rozumějí:
a) zpravodajská technika,
b) krycí doklady,
c) sledování.
(2) Vojenské obranné zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a zpravodajského prostředku uvedeného v odstavci 1 písm. c) před vyzrazením nebo zneužitím.
Zpravodajská technika a povolení k jejímu použití
§ 10
Pro účely tohoto zákona se zpravodajskou technikou rozumějí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické, radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory, používané Vojenským obranným zpravodajstvím ke zjišťování skutečností v rozsahu jeho působnosti utajeným způsobem při:
a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a při jejich vyhodnocování za využití kriminalistických metod,
b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,
c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů.
§ 11
(1) Zpravodajskou techniku může Vojenské obranné zpravodajství v oboru své působnosti použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky (dále jen "povolení") vydaného prokurátorem a pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činnosti, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztíženo.
(2) Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.
§ 12
Žádost o povolení se prokurátorovi předkládá písemně a musí obsahovat zejména:
a) druh zpravodajské techniky, který se má použít, místo jeho použití, navrhovanou dobu trvání jeho použití, údaje o osobě, ke které má být zpravodajská technika použita, pokud je její totožnost známa a číslo telefonní stanice, pokud se z ní má pořizovat zvukový záznam,
b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro níž se použití zpravodajské techniky vyžaduje,
c) informací o jakémkoli předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě uvedené v písm. a), včetně rozhodnutí příslušného prokurátora o tomto požadavku,
d) důvody k použití zpravodajské techniky.
§ 13
(1) Povolení vydává Generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky. Generální prokurátor České republiky, Generální prokurátor Slovenské republiky nebo prokurátoři jimi určení.
(2) Povolení musí obsahovat odůvodnění a musí v něm být výslovně uveden druh zpravodajské techniky, který se může použít, místo použití, doba trvání jeho použití, údaje o osobě, ke které může být zpravodajské techniky použito, pokud je její totožnost známa a číslo telefonní stanice, pokud se z ní může pořizovat zvukový záznam.
(3) Prokurátor stanoví dobu trvání použití zpravodajské techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. V takovém případě platí obdobně § 11 a 12.
§ 14
(1) Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití zpravodajské techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.
(2) O ukončení používání zpravodajské techniky informuje Vojenské obranné zpravodajství prokurátora, který povolení vydal.
(3) Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona se mohou využít pouze v souladu s § 2, 18 až 21.
§ 15
Podrobnosti o používání zpravodajské techniky upraví ministr obrany svým rozkazem.
§ 16
Krycí doklady
(1) Pro účely tohoto zákona se krycími doklady rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti příslušníka Vojenského obranného zpravodajství, který plní úkoly v oboru jeho působnosti. Krycími doklady nesmějí být průkazy poslanců zákonodárných sborů a služební průkazy soudců a prokurátorů.
(2) Krycí doklady pro potřeby Vojenského obranného zpravodajství vydává ředitel Vojenského obranného zpravodajství a na vyžádání ředitele Vojenského obranného zpravodajství Federální bezpečnostní informační služba, která vydané krycí doklady eviduje.
§ 17
Sledování
(1) O použití sledování Vojenským obranným zpravodajstvím k plnění úkolů v oboru jeho působnosti rozhoduje na návrh ředitele Vojenského obranného zpravodajství ministr obrany.
(2) Sledování ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství zabezpečuje na vyžádání ředitele Vojenského obranného zpravodajství Federální bezpečnostní informační služba.
HLAVA ČTVRTÁ
VEDENÍ EVIDENCÍ OSOB
§ 18
(1) V oboru své působnosti je Vojenské obranné zpravodajství oprávněno uchovávat a využívat údaje o osobách ve svých evidencích, jestliže:
a) existují podložená podezření ze snah nebo činností uvedených v § 2,
b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení snah nebo činností uvedených v § 2.
(2) Údaje o chování nezletilých mladších 15 let se nesmějí vkládat do evidencí. Údaje o chování nezletilých starších 15 let se musí po dvou letech od vložení přezkoumat a nejpozději po pěti letech uložit tak, aby k nim nikdo jiný než orgány oprávněné podle zvláštního předpisu neměl přístup, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získalo Vojenské obranné zpravodajství v oboru své působnosti další poznatky.
(3) Všechny údaje vedené v evidencích Vojenského obranného zpravodajství, o kterých se následně zjistí, že byly získány neoprávněně, nebo že jsou nepravdivé, se uloží tak, aby k nim nikdo s vyjímkou orgánů oprávněných podle zvláštního předpisu neměl přístup.
§ 19
Pokud údaje o osobách uchovávané v evidencích Vojenského obranného zpravodajství již nejsou k plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství potřebné nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Vojenské obranné zpravodajství tyto údaje způsobem, který zabrání každému, s vyjímkou orgánů oprávněných podle zvláštního předpisu, v přístupu k těmto údajům.
§ 20
Označení evidencí, jejich účel, oprávnění přístupu k nim, způsob protokolování a archivace upraví ministr obrany svým rozkazem.
§ 21
Vojenské obranné zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích osob před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením.
HLAVA PÁTÁ
VZTAHY VOJENSKÉHO OBRANNÉHO ZPRAVODAJSTVÍ KE STÁTNÍM ORGÁNŮM
§ 22
Vojenské obranné zpravodajství při plnění svých úkolů spolupracuje zejména s Federální bezpečnostní informační službou, federálním ministerstvem vnitra a ostatními orgány České a Slovenské Federativní Republiky. České republiky a Slovenské republiky.
§ 23
(1) Vojenské obranné zpravodajství je oprávněno při plnění svých úkolů požadovat od státních orgánů účinnou pomoc a informace související se zabezpečením a plněním jeho úkolů v oboru jeho působnosti.
(2) Státní orgány jsou povinny požadovanou pomoc a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
HLAVA ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 24
(1) Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství a každý, kdo plní úkoly podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu právnických a fyzických osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou.
(2) Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ministr obrany zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1.
(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.
§ 25
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Zpravodajská ochrana armády je jedním z důležitých předpokladů obrany státu. Pro splnění úkolů v této oblasti se zřizuji zpravodajské služby, jejichž těžiště činnosti je v získáváni a vyhodnocování informaci.
V uvedené oblasti působila od 50. let až do svého zrušení v červnu 1990 vojenská kontrarozvědka. Činnost této složky federálního ministerstva vnitra byla ze zákona vymezena až od roku 1974. Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti poskytoval příslušníkům bývalé vojenské kontrarozvědky oprávnění policejního charakteru, neřešil však používání zpravodajských prostředků a vedení evidencí osob. Působnost vojenské kontrarozvědky byla dále upravena Statutem, vydaným na základě usneseni Rady obrany státu ze dne 9. prosince 1982.
Začlenění vojenské kontrarozvědky do resortu federálního ministerstva vnitra se odlišovalo od obecné praxe v jiných státech. V podřízenosti ministerstva obrany působí např. vojenská zpravodajská služba USA (DIA - Defense Intelligence Agency), SRN (MAD - Militarische Abschirmdienst), Francie (D. P. S. D. - Direction de la Protection et de la Securité de la Defense), Rakouska (AbwA - Abwehrabteilung), Itálie (SISMI - Servizio informatione e sicurezza millitare). Podle dostupných informací vojenské zpravodajské služby těchto států působí na základě zákonné úpravy a na jejím základě jsou oprávněny používat zpravodajské prostředky.
Podřízení vojenské kontrarozvědky federálnímu ministrovi vnitra bylo odůvodněno přebíráním tzv. sovětských zkušeností a jen napomáhalo přílišné koncentraci zpravodajsko - bezpečnostní služby v rámci jednoho ústředního orgánu a jeho následnému vlivu i na ozbrojené síly.
Navrhovaná zákonná úprava předpokládá v rámci federálního ministerstva obrany vytvoření Vojenského obranného zpravodajství, které uskutečňuje zpravodajskou ochranu v oblasti jeho působnosti před činností cizích zpravodajských služeb, jejichž okruh není oproti minulosti apriorně vymezen, a před pácháním trestné činnosti zaměřené proti ústavnímu zřízení, bezpečnosti a obraně státu. Úkolem Vojenského obranného zpravodajství dále bude podílet se na ochraně státního tajemství v oblasti působnost i federálního ministerstva obrany.
Vojenské obranné zpravodajství má zpravodajský charakter a jeho činnost je zaměřena do oblasti informační. Nepřísluší mu provádět vyšetřování podle trestního řádu.
Informace získávané, soustřeďované a vyhodnocované Vojenským obranným zpravodajstvím budou prostřednictvím ministra obrany České a Slovenské Federativní Republiky využívat nejvyšší ústřední orgány státní moci a správy federace a republik k jejich rozhodování v otázkách obrany státu.
Kontrolní pravomoci, které se navrhují stanovit zákonem Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a orgánům prokuratury, vytvářejí bariéry proti zneužití Vojenského obranného zpravodajství k prosazování zájmů úzkých mocenských skupin. Takovéto kontrolní mechanismy jsou osvědčené v demokratických státech.
Významnou částí navrhované zákonné úpravy je zakotvení oprávnění Vojenského obranného zpravodajství využívat osoby jednající v jeho prospěch, používat zpravodajské prostředky a vést evidence osob. Využívání osob jednajících ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství a používání zpravodajských prostředků je předpokladem efektivní zpravodajské práce, v některých případech představuje jediný možný způsob plnění úkolů Vojenským obranným zpravodajstvím v jeho vymezené působnosti. Vojenskému obrannému zpravodajství se přitom poskytuje oprávnění zasahovat v nezbytné míře do základních práv a svobod. Obdobná zásada se aplikuje i v oblasti vedení evidencí.
Oprávnění vojenského obranného zpravodajství využívat osoby jednající v jeho prospěch, používat zpravodajské prostředky a vést evidence osob je obdobné oprávněni Federální bezpečnostní informační služby s tím, že je omezeno rozsahem plnění úkolů v oblasti působnosti federálního ministerstva obrany.
Právní poměry Vojenského obranného zpravodajství zatím upravují resortní právní předpisy nižší právní síly. S ohledem na ustanovení § 6 ústavního zákona, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, je nezbytné řešit tyto právní vztahy zákonem.
Přijetí návrhu zákona o Vojenském obranném zpravodajství nevyvolá zvýšené nároky na bilanci pracovních si 1 ani na státní rozpočet, neboť bude zabezpečováno z limitů federálního ministerstva obrany.
Zvláštní část
K § 1
Plnění úkolů Vojenským obranným zpravodajstvím je v návrhu omezeno oblastí působnosti federálního ministerstva obrany.
Navrhované ustanovení obsahuje základní principy činnost i Vojenského obranného zpravodajství, zejména v oblasti zákonného zasahování do práv a svobod občanů.
K § 2, 3
Navrhovaná právní úprava stanoví působnost Vojenského obranného zpravodajství. Ve vztahu k působnosti Federální bezpečnostní informační služby je působnost Vojenského obranného zpravodajství působností speciální. Těžiště práce Vojenského obranného zpravodajství spočívá v získávání informací o cizích zpravodajských službách. Výsadou každého suverénního státu při zajišťování své obrany je ochrana určitých informací před cizími zpravodajskými službami. Zjišťování zájmů těchto služeb pak působí jako prevence před únikem utajovaných informací. Se zabezpečením obrany státu úzce souvisí i získávání informací o činnosti namířené proti ústavnímu zřízení, obraně a bezpečnosti státu.
Informace získané Vojenským obranným zpravodajstvím budou mít prostřednictvím ministra obrany možnost využívat Federální shromáždění, vláda České a Slovenské Federativní Republiky, nejvyšší orgány státní moci a správy republik, ale i další orgány.
Ministrovi obrany se rovněž stanoví povinnost informovat nejméně jednou ročně o činnosti Vojenského obranného zpravodajství vrchního velitele ozbrojených sil a nejvyšší orgány federace.
K § 4
Předpokládá se teritoriální členění organizační struktury Vojenského obranného zpravodajství s objektovou působností vůči útvarům a zařízením spadajícím do působnosti federálního ministerstva obrany.
Navrhovaný způsob jmenování ředitele Vojenského obranného zpravodajství je odrazem oprávnění, která jsou této zpravodajské službě dána. Jeho řízení ministrem obrany garantuje zabezpečení relativní samostatnosti a nezávislosti Vojenského obranného zpravodajství na velitelských orgánech.
K § 5
Kontrola činnosti Vojenského obranného zpravodajství se svěřuje Generálnímu inspektorovi ozbrojených sil České a Slovenské Federativní Republiky. K tomu je tento kontrolní orgán ze zákona vybaven pravomocemi, které vytvářejí dostatečné podmínky pro jeho činnost i záruky dodržování zákonnosti v činnosti Vojenského obranného zpravodajství.
Funkci kontroly činnosti Vojenského obranného zpravodajství ze strany Federálního shromáždění zabezpečuji i stanovené informační povinnosti ministra obrany ve vztahu k tomuto orgánu.
K § 6
Vzhledem ke specifice činnosti Vojenského obranného zpravodajství se stanoví, že příslušníky Vojenského obranného zpravodajství se mohou stát výhradně vojáci z povolání, vykonávající službu podle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
K § 7
Zákon stanoví povinnost a způsob prokazování příslušnosti při plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství.
Navrhovaná právní úprava zajišťuje ochranu občana tak, aby nemohl být žádným způsobem nucen k takovým činnostem, které se neslučují s důstojností člověka.
Zjišťování potřebných informací nesmí být rovněž v žádném případě vynucováno.
K § 8 až 21
Protože Vojenské obranné zpravodajství v oblasti působnosti federálního ministerstva obrany vyvíjí obdobnou činnost jako Federální bezpečnostní informační služba v rámci celé České a Slovenské Federativní Republiky, aplikují se ustanovení o zpravodajských prostředcích a vedení evidencí osob ze zákona č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků.
Zabezpečení ochrany zpravodajských prostředků a osob jednajících ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství spočívá zejména v přísném dodržování působnosti Vojenského obranného zpravodajství, zásad konspirace zpravodajské práce a v kvalifikovaných požadavcích na osoby jednající v jeho prospěch odpovídající jejich možnostem a schopnostem.
K § 22, 23
Navrhuje se, aby Vojenské obranné zpravodajství bylo oprávněno při plnění svých úkolů spolupracovat s dalšími službami, které působí v rámci federace. Tato spolupráce bude vymezena dohodami na úrovni ministrů a ředitele Federální bezpečnostní informační služby.
Předpokladem pro činnost Vojenského obranného zpravodajství je též vytvoření podmínek pro plnění jeho úkolů ze strany státních orgánů, a to jak z úrovně federace a republik, tak i z místní úrovně.
K § 24
V navrhovaném ustanovení se zakotvuje povinnost zachovávat mlčenlivost příslušníkům Vojenského obranného zpravodajství, a to nad rámec povinností, které pro ně v této oblasti vyplývají ze služebního poměru vojáka z povolání. Obdobně se tato povinnost dotýká i ostatních osob uváděných v tomto zákoně, která je vázána podmínkou spočívající v poučení o zachování mlčenlivosti, které provede příslušník Vojenského obranného zpravodajství.
V Praze dne 7. listopadu 1991
Předseda vlády ČSFR
ČALFA v. r.
Ministr obrany ČSFR
DOBROVSKÝ v. r.