Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČSFR

A MINISTR ZAHRANIČNÍ VĚCÍ

V Praze dne 11. listopadu 1991

Č. j. 103.961/91-KM/PT

Vážený pane poslanče,

na Vaši interpelaci ze dne 11. července 1991 (tisk 775) sděluji dodatkem ke své odpovědi ze dne 28. srpna 1991, že Federální ministerstvo zahraničních věcí prozkoumalo část III Vaší interpelace a tam obsažené otázky 11 až 15. Na základě závěrů, k nimž došlo, doplňuji svou odpověď takto:

Jde Vám zřejmě o ustanovení článku XVI Důvěrného dodatkového protokolu k Protokolu mezi Československou republikou a Maďarskou republikou o konečné úpravě některých nerozřešených finančních a hospodářských otázek ze dne 25. července 1949 (tzv. Štrbský protokol). Toto stanovení zní takto: "Mezi oběma vládami je shoda v tom, že otázka nemovitostí, které leží po obou stranách společných hranic do hloubky 15 km, má býti rozřešena tak, že československý majetek na maďarském území předchází do vlastnictví maďarského státu a dosud nezkonfiskovaný maďarský majetek na československém území do vlastnictví československého státu. Bližší úprava této otázky bude úkolem zvláštní smíšené komise, která zahájí svoje jednání v Bratislavě do 45 dnů od podepsání protokolu." Šlo tedy o rámcové smluvní ustanovení, které bylo - jak ostatně celý Protokol - provedeno vnitrostátně. Zrušení vlastnictví fyzických a právnických osob k dotčeným nemovitostem nebylo způsobeno tudíž samotnou mezinárodní smlouvou, ale vnitrostátními akty obou států, jejichž zákonnost je třeba posuzovat podle jejich právního řádu. Náprava případných nespravedlností a křivd, k nimž došlo snad při tomto zásahu do vlastnictví, se má rovněž posuzovat podle právního řádu příslušného státu. V této souvislosti je nutno mít na mysli, že šlo o zásahy po podepsání Protokolu, tudíž vesměs po 25. únoru 1948, tedy v období, na které se vztahují čs. právní předpisy o zmírnění majetkových křivd.

Jak již uvedeno, citované ustanovení Důvěrného dodatkového protokolu a také ostatní ustanovení Štrbského protokolu byla již provedena a tak mezinárodní smlouva, kterou Štrbský protokol a Důvěrný dodatkový protokol k němu představují, zanikla splněním. Její revize proto nepřichází do úvahy.

Jen pro úplnost poznamenávám, že je zcela běžné, že státy sjednávají mezinárodní smlouvy o výměně částí území (zejména v souvislosti s pravidelným přeměřováním společných státních hranic), které mimo jiné stanoví též přechod vlastnických práv jednoho státu k nemovitostem ležícím na dotčeném území na druhý stát. Přitom však státy - obyčejně před vstupem smlouvy v platnost - vnitrostátním opatřením vyvlastní nemovitosti, které jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Toto vyvlastnění se má ovšem uskutečnit v souladu s právním řádem příslušného státu a s jeho mezinárodními závazky. Československo také uzavírá běžně takové smlouvy. V poslední době byla uzavřena taková smlouva s Polskou republikou a připravuje se s Rakouskem a se Spolkovou republikou Německo. Z podobné praxe vychází také nyní připravovaná Smlouva mezi ČSFR a Maďarskou republikou o změnách průběhu státních hranic v důsledku vodohospodářských úprav hraničních toků Ipel, Slaná a Roňava, jejíž text byl již na expertní úrovni dohodnut a nyní je vnitrostátně projednáván. Oba státy dokončují proces vyvlastňování nemovitostí fyzických a právnických osob, které se nacházejí na území, jež má přejít k druhému státu.

S úctou

Vážení páni poslanci

na vědomí:

Vážený pan

Milan Šútovec

místopředseda FS ČSFR

a předseda Sněmovny národů