Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. v. o.

MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ ČSFR

Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci č. 896, kterou mně zaslal pan předseda Federálního shromáždění ČSFR.

Ve svém podání uvádíte, že jste byl při svém poslaneckém působení informován o zvýšení ceny závlahové vody o 500 % a žádáte o vyvolání cenového řízení s vodohospodářskými podniky o oprávněnosti neúměrného cenového zvýšení závlahové říční vody. Jelikož ve své interpelaci neuvádíte konkrétního dodavatele ani odběratele, u kterého se toto zvýšení ceny vyskytlo, nebo např. alespoň okres, ve kterém k němu došlo, mohu k Vaší interpelaci poskytnout pouze všeobecné informace. Vaše návrhy pak směřují především do oblasti kontroly a stabilizace cen povrchové vody pro zavlažování. Tato problematika plně spadá do kompetence ministerstev financí a proto se ve své odpovědi soustředím na ekonomické aspekty Vaší interpelace.

Podle námi provedeného šetření se cena povrchové vody zvýšila v oblasti působnosti podniku Povodí Moravy v roce 1991 proti stavu před liberalizací cen k 1. 1. 1991 o necelých 20 % a to ze 46 na 54 hal. za odebraný kubický metr vody. Pro účtování spotřeby vody je v roce 1991 v oblasti jižní Moravy používána stanovená maximální cena povrchové vody pro ostatní použití dle výměru ministerstev financí č. 01/91. Odběrateli této vody nebyla využívána možnost sjednat dohodou ceny konkrétních odběrů říční vody na nižší úrovni, a to především v těch případech, kdy kvalita dodávek říční vody zdaleka neodpovídala normě.

Nezájem zemědělců o sjednání odpovídající tržní ceny vody je však pochopitelný, neboť fakturovanou cenu říční vody pro zavlažování neplatí zemědělci jako odběratelé, ale stát. Současně stát hradí přes 90 % nákladů na údržbu a provoz zavlažovacích systémů, které v průměru činí 1500 Kčs na 1 ha za rok, přičemž příspěvek zemědělských podniků na jejich částečnou úhradu zůstal zachován ve výši 120 Kčs na 1 ha za rok.

V roce 1991 jsou ještě téměř veškeré náklady na provoz a údržbu zavlažovacích soustav včetně ceny spotřebované závlahové vody hrazeny z finančních prostředků Státního fondu pro zúrodnění půdy. Nemohlo tudíž dojít ke zvýšení nákladů zemědělských výrobků, vypěstovaných na zavlažovaných kulturách z titulu zvýšení cen vody. Neefektivnost výroby některých zemědělských produktů vyplývá ze zcela jiných vlivů. Autor této informace zřejmě jejím podáním Vám pouze signalizoval možné dopady ze zpoplatnění provozu závlah a spotřebované vody někdy v budoucnosti, pro jejichž vyčíslení však dosud nejsou reálné podklady.

Financování provozu závlahového systému za stávajících podmínek, kdy veškeré náklady a neefektivnost jsou hrazeny ze státních prostředků považujeme nadále za neudržitelné a neslučitelné s přechodem naší ekonomiky na tržní principy. Budu proto podporovat návrhy na postupné zpoplatňování využívaných přírodních zdrojů mezi nimi i závlahové říční vody, neboť pouze ekonomický dopad do hospodářských výsledků uživatelů tohoto přírodního bohatství může zabezpečit jeho racionální využívání a jeho maximální šetření právě v naší zemi, řadící se k nejvíce ekologicky poškozeným oblastem na světě.

V této souvislosti proto oprávněně očekávám, že po zpoplatnění říční vody, využívané pro závlahy, bude vyvinut ze strany samotných zemědělců příslušný zájem jednak na efektivním využívání tohoto obnovitelného přírodního zdroje a současně snaha dohodnout s dodavateli konkrétní tržní ceny závlahové vody, odpovídající její kvalitě.

V zájmu celé ekonomiky v nejbližším období bude zabezpečit provoz závlahových systémů tak, aby společenské vklady do intenzifikace zemědělské výroby měly reálný ekonomický přínos. Proto k prosazení vyšší efektivnosti zemědělské výroby v nejprodukčnějších oblastech bude i nadále účelné podporovat financování provozu, obnovy, oprav a případně i nové výstavby hlavních melioračních zařízení /tzv. kostry závlahových systémů/ ze státních prostředků. To by mělo vytvořit předpoklady pro zabezpečení dostatku vody pro závlahy v těchto oblastech. V žádném případě však nemohu souhlasit s pokračováním současného stavu ve financování závlahových systémů a plné úhrady vyfakturovaného množství vody ze státních prostředků bez ohledu na její skutečnou efektivní potřebu a ekonomickou cenu.

Chtěl bych Vás ubezpečit, vážený pane poslanče, že ze strany federálního ministerstva, které řídím, hledáme všechny racionální cesty, jak celý komplex zemědělství a výroby potravin postavit na základy fungující tržní ekonomiky. Hlavní cíle a postupy přechodu na nový systém jsme formulovali v zásadách hospodářské politiky vlády v zemědělství a potravinářském průmyslu, které dne 14. 10. 1991 schválila vláda ČSFR.

S pozdravem

Vážený pan

Vladimír Váňa

poslanec Sněmovny národů

Federálního shromáždění ČSFR