FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
1011
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1991
o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Působnost zákona
§ 1
Tento zákon upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jakož i zjišťování a používání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely.
§ 2
Tento zákon se nevztahuje na poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, který je
a) rozpočtovou organizací [§ 24 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace § 31 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). § 28 zákona Slovenské národní rady č. 592/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky.],
b) příspěvkovou organizací [§ 24 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace § 31 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). § 28 zákona Slovenské národní rady č. 592/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky.], pokud tak stanoví zvláštní zákon.
§ 3
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovník v pracovním poměru nebo člen družstva v členském poměru, kde součástí členství je též pracovní vztah, a jde-li o zjišťování a používání průměrného výdělku, též zaměstnanec v obdobném pracovním vztahu [Například zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní polici].
ČÁST DRUHÁ
Mzda a odměna za pracovní pohotovost
§ 4
Obecná ustanovení
(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda.
(2) Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštní předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost.
(3) Mzda se sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě [§ 244 zákoníku práce.] (dále jen "pracovní smlouva") nebo v kolektivní smlouvě.
(4) Mzda náleží nejméně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením výši, popřípadě podmínky pro určení minimální mzdy a její výše. V kolektivní smlouvě lze dohodnout minimální mzdu vyšší než stanoví nařízení vlády podle předchozí věty.
(5) Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda než náleží podle kolektivní smlouvy nebo podle tohoto zákona, je v této části neplatná.
§ 5
Mzda za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas [§ 96 zákoníku práce.] přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci mzda zvýšená podle věty první.
(2) Pokud byla mzda sjednána v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě již s přihlédnutím k případné práci přesčas, zvýšená mzda ani náhradní volno podle odstavce 1 nepřísluší.
§ 6
Mzda a náhrada mzdy za svátek
(1) Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o výši 50 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně.
(2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku. Náhrada mzdy v této výši přísluší zaměstnanci také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno.
(3) Náhrada mzdy za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující nebo směnu nařízenou zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn.
§ 7
Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci
(1) Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění ve výši a za podmínek sjednaných v kolektivní smlouvě.
(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci pro případ, kdy není uzavřena kolektivní smlouva.
§ 8
Mzda při výkonu jiné práce
(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za níž přísluší nižší mzda, z důvodu
a) ohrožení nemocí z povolání,
b) karanténního opatření, které mu bylo uloženo podle předpisů o péči o zdraví lidu,
c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,
přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek nejméně do výše průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení. Okruh uvedených důvodů lze v kolektivní smlouvě rozšířit a lze pro ně sjednat i jinou výši a dobu poskytování doplatku.
(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.
(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek mzdy podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.
§ 9
Mzda při vadné práci
Vyrobí-li zaměstnanec zaviněně svou vadnou prací zmetek (vadný výrobek), nepřísluší mu za práci na něm mzda. Lze-li zmetek opravit a provede-li zaměstnanec opravu sám, přísluší mu mzda za práci na tomto výrobku, nikoliv však mzda za provedení opravy. Jestliže zaměstnanec zmetek nezavinil, přísluší mu mzda jako za práci bezvadnou. Tato mzda mu přísluší i tehdy, nebylo-li mu po oznámení závady uloženo zastavit práci. Obdobně jako u zmetků se postupuje také při vadném provádění montáží, oprav, úprav a stavebních prací.
§ 10
Splatnost mzdy
(1) Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak.
(2) Na žádost zaměstnance musí mu být mzda, splatná během dovolené na zotavenou vyplacena před nastoupením dovolené.
(3) Při skončení zaměstnání vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu splatnou za měsíční období v den skončení zaměstnání, jestliže to umožňuje technika výpočtu mezd.
§ 11
Výplata mzdy
(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v penězích. Mzdu lze vyplácet v jiné než československé měně jen pokud to umožňuje tento zákon.
(2) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě pracuje-li na vzdáleném pracovišti, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.
(3) Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.
(4) Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit mzdu jiné osobě než zaměstnanci jen pokud to stanoví zákon [§ 11 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. § 11 zákona Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.].
(5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mezd, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance po provedení případných srážek ze mzdy podle příslušných právních předpisů poukázat částku určenou zaměstnancem na jeho účet u československého peněžního ústavu.
§ 12
Srážky ze mzdy
(1) Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel srazit ze mzdy jen
a) daň ze mzdy,
b) zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo orgánem státní správy,
d) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého nápravného opatření a peněžité tresty (pokuty), jakož i náhrady uložené zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
e) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,
f) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,
g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
h) náborové a jiné příspěvky, jakož i náhrady stěhovacích výdajů, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle pracovněprávních předpisů vrátit,
i) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
j) částky rodičovského příspěvku, které je zaměstnanec povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,
k) neprávem přijaté hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo jeho zvýšení, anebo zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení pokud je zaměstnanec povinen ho vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti.
(2) Pořadí srážek ze mzdy stanoví nařízením vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 13
Naturální mzda
(1) Zaměstnanci lze poskytovat část mzdy s výjimkou minimální mzdy naturální formou. Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých a nejvýše v rozsahu, který odpovídá potřebě a prospěchu zaměstnance.
(2) Naturální mzdu lze poskytovat jako výrobky, výkony, práce a služby. Poskytování naturální mzdy ve formě lihovin nebo jiných návykových látek není dovoleno. Jízdné (tarifní sleva) pro zaměstnance dopravce se nepovažuje za naturální mzdu.
(3) Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě v prodejních cenách pro konečného spotřebitele podle cenových a daňových předpisů [Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.].
§ 14
Minimální mzdové tarify
(1) V případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda není v kolektivní smlouvě sjednána, nesmí být mzda nižší než příslušný minimální mzdový tarif.
(2) Minimální mzdové tarify odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a vyjádřené tarifními stupni stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.
§ 15
Odměna za pracovní pohotovost
Není-li odměna za pracovní pohotovost [§ 95 zákoníku práce.] sjednána v kolektivní nebo pracovní smlouvě, přísluší zaměstnanci za hodinu pracovní pohotovosti tato odměna ve výši jedné desetiny minimální mzdy.
ČÁST TŘETÍ
Normování práce
§ 16
(1) Zaměstnavatel může stanovit normy spotřeby práce; přitom musí vzít v úvahu pracovní tempo přiměřené fyziologickým a neuropsychickým možnostem, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby předpoklady pro uplatnění norem byly vytvořeny před zahájením práce. Normy spotřeby práce a jejich změny musí být zaměstnancům oznámeny vždy před zahájením práce a nesmějí byt uplatněny se zpětnou platností.
(3) Zavádění a změny norem spotřeby práce provádí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem, není-li tato úprava provedena v kolektivní smlouvě.
ČÁST ČTVRTÁ
Průměrný výdělek
§ 17
Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely
(1) Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Do hrubé mzdy se nezahrnuje mzda, která je zcela nebo zčásti osvobozena od daně ze mzdy; to neplatí, jde-li o mzdu osvobozenou od daně ze mzdy
a) podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění,
b) proto, že nedosahuje zdanitelné výše,
c) poskytovanou nevidomým zaměstnancům, nebo členům záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro riziková pracoviště za činnost při záchranářském zásahu.
(2) Pokud není dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí; průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce.
(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
(4) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl.
(5) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný výdělek zjištěný podle věty první se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc.
(6) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na níž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí obdobně při používání pravděpodobného výdělku.
(7) V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo u občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou zaměstnáni a jejichž příprava pro povolání (činnosti) se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z výše průměrného výdělku stanovené podle odstavce 6.
(8) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda (část mzdy), která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí, pro účely zjišťování průměrného výdělku se určí její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí.
(9) Bližší úprava zjišťování průměrného výdělku může být upravena v kolektivní smlouvě.
(10) Jako mzda se pro účely zjišťování průměrného výdělku posuzuje i odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v pracovním poměru.
ČÁST PÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 18
(1) Není-li mzda sjednána v kolektivní nebo pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen poskytování mzdy projednat s příslušným odborovým orgánem [§ 272 odst. 5 zákoníku práce.].
(2) Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance předem se změnami způsobu odměňování, výše mzdy a podmínek pro její poskytování; vydal-li vnitřní mzdový předpis, je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.
§ 19
Ustanovení § 10 až 12 se vztahují obdobně na náhradu mzdy, pokud jde o její splatnost, výplatu a provádění srážek.
§ 20
(1) Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině lze s jejich souhlasem poskytovat mzdu v jiné než československé měně. Přepočet výše mzdy v Kčs na jinou než československou měnu se provádí podle kursů devizového trhu uvedených v kursovním lístku Státní banky československé.
(2) Zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro zaměstnavatele vykonávají sjednané práce doma podle vlastního rozvržení pracovní doby (domáčtí zaměstnanci), nepřísluší zvýšená mzda za práci přesčas (§ 5), zvýšená mzda za práci ve svátek (§ 6), popřípadě další části mzdy vyloučené kolektivní smlouvou. Za odpracovanou hodinu u domáckých zaměstnanců se pro účely tohoto zákona považuje odvedená hodina práce podle normy spotřeby práce stanovené zaměstnavatelem.
(3) Poskytování mzdy zaměstnancům ve zvláštním zapojení [§ 267 odst. 4 zákoníku práce.] lze stanovit odchylně od tohoto zákona v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě.
§ 21
Pokud lze podle tohoto zákona sjednat mzdu v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě, lze tak u členů družstev provést usnesením členské schůze nebo v dohodě o pracovních podmínkách.
§ 22
Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona se řídí zákoníkem práce, s výjimkou ustanovení § 95 odst. 4, § 111 až 123 a § 267 odst. 2 písm. c) a odst. 5 písm. a), b) a d).
§ 23
Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.
§ 24
(1) Zrušují se:
1. Vyhláška Státní mzdové komise č. 49/1956 Ú. l., o mzdových a některých pracovních podmínkách osob zaměstnaných v domácnosti.
2. Odst. 38 až 46, 53 a 56 vyhlášky Státní plánovací komise č. 62/1966 Sb., o zásadách zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů.
3. Odst. 22 až 28 a přílohy č. 1 a 2 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracován týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem.
4. Vyhláška ministerstva vnitra a Ústřední rady družstev č. 42/1967 Sb., o mzdových podmínkách domovníků.
5. Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 132/1967 Sb. o odměňování a hmotném zabezpečení mladistvých nastupujících po skončení povinné školní docházky přímo do pracovního poměru.
6. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/1968 Sb., o mzdových podmínkách členů závodních stráží, hlídačů, vrátných a pracovníků požární ochrany, ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/3-459/77-7303 (reg. částka 11/1977 Sb.).
7. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 111/1968 Sb., o úpravě výše příplatku za práci v nočních směnách.
8. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce a sobotách a nedělích, ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/3-459/77-7303 (reg. částka 11/1977 Sb.).
9. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 4/1970 Sb., o odměňování pracovníků podniků a hospodářských zařízení zřízených společenskými organizacemi i drobných provozoven národních výborů.
10. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 18/1970 Sb., o odměňování pracovníků podniků a hospodářských zařízení zřízených společenskými organizacemi.
11. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
12. § 6 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 196/1989 Sb., o pružné pracovní době.
13. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 122/1990 Sb., o odměňování pracovníků aparátu politických stran a společenských organizací.
14. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 135/1990 Sb., o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů.
15. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1991 Sb., o odměňování ředitelů organizací, které provozují podnikatelskou činnost.
16. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 118/1991 Sb., o odměňování ředitelů organizací, které provozují podnikatelskou činnost.
17. Vyhláška Ministerstva práce a sociálnych vecí Slovenskej republiky č. 146/1991 Sb., o odmeňovaní riaditeľov organizácií, ktoré vykonávajú podnikateľskú činnosť.
18. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 151/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací s podnikatelskou činností.
19. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky s. 276/1991 Sb., o poskytování věrnostních stabilizačních odměn pracovníkům ve vybraných okresech a místech České republiky.
20. Sdělení Státní mzdové komise k rozvrhu měsíčního platu na jednotlivé pracovní dny (reg. částka 11/1957 Ú. l.).
21. Výnos Státní komise pro finance, ceny a mzdy z 29. 7. 1967, o odměňování domovníků v obytných domech některých organizací a soukromníků (reg. částka 34/1967 Sb.).
22. Výnos ministerstva dopravy č. j. 33011/66-21 o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).
23. Výnos ministerstva dopravy čj. 7644/68/21, o poskytování vyrovnávacího příplatku pracovníkům některých dopravních povolání při ztrátě smyslové způsobilosti (reg. částka 20/1968 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy čj. 16 177/72-03 (reg. částka 9/1973 Sb.), výnosu ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. SD/33-2324/78), (reg. částka 24/1978 Sb. úpravy ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. SD 28181-4 (reg. částka 17/1981 Sb.).
24. Výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 2994/1969-VS, o úpravě platových poměrů pracovníků Slovenské státní spořitelny (reg. částka 10/1969 Sb.).
25. Výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky čj. 1814/1969-OM, o změně platové stupnice pro technické pracovníky strojně početních stanic (reg. částka 25/1969 Sb.).
26. Výnos ministerstva pošt a telekomunikací České socialistické republiky čj. 8250/1969-Z o bezplatném poskytování jízdenek některým pracovníkům poštovní přepravy (reg. částka 32/1969 Sb.).
27. Výnos ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské socialistické republiky č. 4211/20-1969, o bezplatném poskytování cestovních lístků některým pracovníkům poštovní přepravy (reg. částka 30/1970 Sb.).
28. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/3-72/71-7400/Šm, o úpravě mzdových podmínek a dalších náležitostí pracovníků na stavbě tranzitního plynovodu (reg. částka 6/1971 Sb.), ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1974 Sb. a výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí z 27. 1. 1975 čj. II/4-8917/74/7204 (reg. částka 10/1975 Sb.).
29. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/3-190/71-7208/Šm, o odměňování pracovníků po dobu zaškolování (reg. částka 13/1971 Sb.).
30. Výnos ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky čj. 29 160/SB 1971, o mzdovém zvýhodnění pracovníků státních lesů a některých pracovníků vodohospodářských organizací pracujících ve významných územních oblastech pohraničí, ve znění doplňku čj. 58 713/833/SV/71 (reg. částka 36/1971 Sb.), ve znění výnosu ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky čj. 18332/S0/79 (reg. částka 25/1979 Sb.).
31. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/4-886/72-7400, o mzdové preferenci a dalších náležitostech pracovníků zajišťujících montáž technologického zařízení na trase tranzitního plynovodu (reg. částka 8/1972 Sb.), ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1974 Sb. a výnosu federálního ministerstva práce a sociální věcí z 27. 1. 1975 čj. II/4-8917/74-7204 (reg. částka 10/1975 Sb.).
32. Výnos federálního ministerstva spojů čj. 4822/1972-PaM, o poskytování příplatku ke mzdě v místech s extrémně nepříznivými a ztíženými podmínkami (reg. částka 16/1972 Sb.).
33. Výnos federálního ministerstva dopravy čj. 16 177/72-03, o poskytování vyrovnávacího příplatku pracovníkům v některých povoláních železničního provozu (reg. částka 9/1973 Sb.).
34. § 1 a 2 výnosu ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky čj. MK-665/1973-ek. o odměňování podílovou mzdou (reg. částka 18/1973 Sb.).
35. Směrnice ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky čj. 37 553/3096/72, kterými se provádějí některá ustanovení výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 13/1971 Úředního věstníku České socialistické republiky, o odměňování pracovníků po dobu zaškolování (reg. částka 26/1973 Sb.).
36. Výnos federálního ministerstva spojů, kterým se vydává kvalifikační katalog dělnických povolání ve spojích (reg. částka 20/1974 Sb.).
37. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí z 27. 1. 1975 čj. II/4-8917-7204, o některých opatřeních v odměňování a dalších náležitostech pracovníků při výstavbě tranzitního plynovodu (reg. částka 10/1975 Sb.).
38. Výnos Federálního statistického úřadu čj. 14173/75, o nástupních platech absolventů škol v organizacích v působnosti Federálního statistického úřadu (reg. částka 16/1975 Sb.), ve znění výnosu Federálního statistického úřadu čj. 2951/77 (reg. částka 28/1977 Sb.).
39. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. března 1976 čj. F V/1-342-1112, kterým se vymezuje pojem základní mzdy pro účely zjišťování průměrného výdělku pro učitele a vychovatele (reg. částka 21/1976 Sb.).
40. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. července 1976 čj. F V/1-700/76-1112, kterým se vymezuje pojem základní mzdy pro účely zjišťování průměrného výdělku pro pracovníky ve zdravotnických zařízeních a ve zdravotnických vzdělávacích zařízeních (reg. částka 21/1976 Sb.).
41. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. I/5-661/75-6820-816 o poskytování stabilizačních odměn občanům Polské lidové republiky, zaměstnaným v Československé socialistické republice (reg. částka 23/1975 Sb.).
42. Výnos ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky čj. 3227/76-11 ze dne 27. 9. 1976, o poskytování kampaňového cukru pracovníkům organizací cukrovarnického průmyslu za účast na cukrovarské kampani (reg. částka 29/1976 Sb.).
43. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/3-399/77-7300, o odměňování organizátorů a vedoucích mongolských pracovníků dočasně zaměstnávaných v organizacích v Československé socialistické republice (reg. částka 11/1977 Sb.)
44. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. II/6-1071/77-7503, o úpravě poskytování mzdy a náhrady mzdy pracovníkům v souvislosti s opatřeními v zásobování elektrickou energií a plynem (reg. částka 20/1977 Sb.).
45. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí z 16. 8. 1977 čj. II/5-1152/77-7419, o poskytování odměn závodním obvodním lékařům (reg. částka 21/1977 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze 7. 12. 1983 čj. 314-5901-3120,051083 (reg. částka 4/1984 Sb.) a výnosu čj. 514-36671-5144,131187 (reg. částka 4/1988 Sb.).
46. Výnos Federálního statistického úřadu čj. 2952/77, o odměňování dělníků v organizacích výpočetní techniky v působnosti statistických úřadů (reg. částka 28/1977 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí z 8. 2. 1985 čj. 514-10779-2123 (reg. částka 8/1985 Sb.).
47. Výnos Federálního statistického úřadu čj. 2951/77, o odměňování technickohospodářských pracovníků v organizacích výpočetní techniky v působnosti statistických úřadů (reg. částka 28/1977 Sb.), ve znění výnosu Federálního statistického úřadu čj. 260/1980 (reg. částka 7/1980) a výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí čj. 514-9348-3123 (reg. částka 8/1985 Sb.).