Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

předsedy vlády ČSFR JUDr. M. Čalfy na interpelaci podanou poslancem Sněmovny lidu S. Chýlkem (tisk 874)

V Praze dne 22. října 1991

Č. j. 164/I/1991

Vážený pane poslanče,

ve své interpelaci upozorňujete na současné problémy v oblasti bydlení a na nezbytnost jejích urychleného řešení. V této souvislosti jste k nastoleným problémům formuloval otázky, ke kterým Vám předkládám následující odpověď.

Při formulování státní bytové politiky je třeba vycházet ze stanoveného rozložení kompetenci mezi federací a republikami. Tím, že Federální shromáždění schválilo ústavní zákon č. 556/1990 Sb., který novelizoval ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci., byla v článku 37 odst. 3 omezena oprávnění federace k úpravě bydlení. Vedle toho byla jako koncepční řešení vztahu federace a obou národních republik přijata zásada, podle které věci výslovně ústavním zákonem nesvěřené do působnosti federace náleží do působnosti republik. Z těchto důvodů zanikl proto mandát federace pro ingerenci do komplexu otázek bydlení v původním rozsahu.

Vzhledem k tomu, že na úrovni federace byly v roce 1990 již připraveny základní výchozí podklady pro další postup v oblasti bydlení, vláda ČSFR usnesením č. 64 ze dne 24. ledna 1991 doporučila vládě České republiky a vládě Slovenské republiky, aby při zpracování vlastních koncepcí státní bytové politiky vycházely z již zpracovaných podkladových materiálů vlády ČSFR a koordinovaly své záměry tak, aby nebyly na území jednotlivých republik diametrálně odlišné.

I po přijetí zmíněné novely ústavního zákona o československé federaci zůstávají v působnosti federace některé kompetence, mající důsledky v oblasti bydlení.

Koncepce bytové politiky musí být nepochybně v souladu s celkovou strategií a koncepcí hospodářského a sociálního vývoje ČSFR (článek 10. písm. a/ ústavního zákona č. 556/1990 Sb.), a rovněž do oblasti bydlení může federace ingerovat určováním koncepce cenové politiky (článek 15 písm. a/ uvedené novely). Federaci též náleží podle článku 22 písm. e/ uvedené novely ústavního zákona zákonná úprava státních dávek sociálního zabezpečení, životního minima a stanovení zásad sociální péče. Dále podle platného ústavního zákona o československé federaci náleží do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky přijetí některých zákonů, které svými důsledky ingerují do oblasti bydlení, například podle článku 37 odst. 2 náleží do působnosti federace přijetí občanského zákoníku a zákonů upravujících řízení před soudy.

Reformu v oblasti bydlení je nutno pojmout jako nedílnou součást celkové ekonomické reformy. Prvním rozhodujícím krokem, a to je třeba zdůraznit, je přijetí novely občanského zákoníku, která nejen změní dosavadní práva užívání na nájemní vztahy a nahradí administrativní regulaci hospodaření s byty občanskoprávní regulaci na základě smluv. Přitom zejména vytvoří předpoklady pro ekonomizaci nájemného, jak v bytech ve vlastnictví státu a obcí, tak ve vlastnictví občanů. I nadále se však uvažuje s přiměřenou ochranou nájemníků. Návrh zákona, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, federální vláda předložila Federálnímu shromáždění v květnu tohoto roku, a to společně s novelou občanského soudního řádu.

Federální ministerstvo financí ve spolupráci s příslušnými orgány republik vypracovalo zásady úprav nájemného v bytech, protože současné nízké nájemné nevytváří podmínky pro tržní chování uživatelů bytů, nerespektuje skutečné náklady spojené s užíváním bytů a diskriminuje vlastníky.

Tyto zásady uvažují s postupnou úpravou nájemného. V prvním kroku navrhují umožnit úhradu skutečných nákladů za služby spojené s užíváním bytu, což představuje průměrné 90% zvýšení nájemného. Termín účinnosti tohoto kroku je navržen již od 1. 1. 1992, čímž se alespoň částečně přikročí k řešení neúnosné situace vlastníků bytových domů. V dalším kroku se navrhuje zvýšení nájemného o 100% s termínem účinnosti 1. 7. 1992, které by mělo v podstatě odstranit dosavadní poskytované dotace k nájemnému. Další případné úpravy budou navrhovány na základě posouzení vývoje tržních podmínek v bytovém hospodářství.

Je nesporné, že uvažované úpravy nájemného i celkové změny v bytové politice směřující k ekonomizaci bydlení budou znamenat podstatné zvýšení nákladů na bydlení ve struktuře celkových výdajů obyvatelstva. Z toho zákonitě vyplývají možné sociální důsledky, zejména pro některé sociálně slabší skupiny obyvatel. Proto sociální opatření se budou orientovat především do oblasti sociální péče.

V rámci záchranné sociální sítě schválené vládou ČSFR dne 7. února 1991 se proto mimo jiné počítá i se stanovením nových hranic životního minima a sociální potřebnosti. Nedosahuje-li příjem těchto hranic, může být dávkami sociální péče celkový příjem domácnosti na tuto hranici po posouzení její příjmové situace zvýšen. Úprava hranic životního minima a sociální potřebnosti by měla být prováděna vždy, když životní náklady vzrostou o více než 10%.

S vytvořením nového systému sociálních dávek na bydlení, který by zohlednil různé příjmové úrovně občanů, se uvažuje v souvislosti s připravovanými změnami v daňové oblasti, tj. po roce 1993.

Mohu Vás ubezpečit, že veškerá navrhovaná opatření z úrovně federace směřující do oblastí bydlení jsou vždy projednávána s příslušnými republikovými orgány.

Rozhodující zásady bytové politiky a legislativní opatření, které formulují záměry a postupně kroky pro přechodné období do zavedení trhu s byty, jsou obsaženy v koncepcích bytové politiky České republiky a Slovenské republiky, schválených usnesením vlády České republiky č. 171 z 29. 5. 1991 a vlády Slovenské republiky č. 297 z 18. 6. 1991. Hlavním cílem těchto navrhovaných změn musí být postupné vytvoření tržních podmínek při zachování potřebné míry sociálních a právních garancí státu a obcí na uspokojování těchto potřeb.

Vážený pane poslanče, ve své odpovědi na Vaše otázky jsem vycházel, jak z platného rozdělení kompetencí mezi federací a republikami, tak i ze současného stavu posuzování a přístupů k problematice bydlení. Vzhledem k závažnosti této problematiky, která se úzce dotýká všech občanů, chci Vás ujistit, že vláda ČSFR bude problematice bydlení věnovat i nadále potřebnou pozornost.

S pozdravem