Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Návrh zákona zabezpečuje zahraničním fyzickým a právnickým osobám národní režim, avšak jen za předpokladu materiální reciprocity; to znamená, že cizinec může pro svou topografii získat v České a Slovenské Federativní Republice ochranu jen v případě, jestliže ve státě, jehož je cizinec příslušníkem, je československým občanům, popřípadě československým právnickým osobám umožněno získání ochrany topografie. V řízení před Úřadem bude pak těmto cizincům poskytován národní režim.

Ochrana topografií není ve všech zemích, ve kterých je tento nový předmět průmyslového vlastnictví chráněn, založena na stejném principu. Zákonodárství všech zemí, které k úpravě vztahů z uplatnění topografií přistoupily, řeší jí zákony sui generis, některé země (Švédsko, Belgie) poskytují topografiím polovodičových výrobků ochranu tak, že topografie jsou v těchto státech chráněny od okamžiku, kdy vznikly. Většina evropských zemí však vznik subjektivních práv k topograf i polovodičového výrobku spojuje jednak s obchodním využitím topografie, jednak s formální registrací u určitého místa, kterým je patentový úřad příslušného státu. Tím se ochrana topografií polovodičových výrobků přibližuje ochraně jiných objektů průmyslového vlastnictví.

Náležitosti přihlášky jsou stanoveny jednak s ohledem na zvláštní povahu předmětu ochrany, a jednak s ohledem na zvláštnosti řízení o přihlášce. S ohledem na důkazní hodnotu jednotlivých údajů přihlášky, zejména těch, jež jsou vyžadovány v odstavci 2, bude na přihlašovateli samotném, aby dostatečně pregnantně označil topografii. Tyto údaje budou zveřejněny a budou sloužit při prokazování práv majitele topografie.

Jestliže v podkladech, které umožňují identifikaci topografie, je přihlašovatelem vyznačeno, že obsahují obchodní nebo výrobní tajemství, musí být tyto podklady vloženy odděleně do přihlášky topografie. Originální vyhotovení spisu obsahujícího všechny rozhodné skutečnosti nutné pro identifikaci topografie bude používáno v řízení o výmazu, o platnost nebo porušení ochrany, druhé - částečně nečitelné - vyhotovení bude použito pro zpřístupnění topografie třetím osobám podle ustanovení § 8.

V zájmu zabezpečení právní jistoty třetích osob nemohou být jako obchodní nebo výrobní tajemství označeny všechny podklady vyžadované v ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) návrhu zákona. Majitel topografie však může čelit nebezpečí, které by pro něj mohlo vzniknout i z jen částečného zveřejnění topografie tím, že topografii k ochraně nepřihlásí a využívat jí bude výhradně utajeně.

Technika v daném oboru se rozvíjí velmi rychle a z tohoto důvodu nemá ani ustálené pojmosloví a nejsou ani ustálené prostředky, které umožní jednoznačnou identifikaci topografie. S ohledem na tento rozvoj nelze v současnosti jednoznačně stanovit, jaké další údaje - kromě v návrhu zákona již uvedených - budou pro zápis topografie do rejstříku vhodné, popřípadě nezbytné. S ohledem na relativní zdlouhavost legislativního procesu budou případné další náležitosti přihlášky upraveny interním pokynem, který však bude intimován ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy.

Úřad topografii zapíše do rejstříku, aniž by verifikoval právo přihlašovatele na podání přihlášky podle ustanovení § 3, přesnost označení obsažených v přihlášce podle ustanovení § 7 odst. 2, ani původnost (originálnost) topografie.

Osvědčení o zápisu topografie polovodičového výrobku do rejstříku, které je vydáváno jejímu majiteli, osvědčuje jeho práva k topografii, popřípadě polovodičovému výrobku, obsahujícímu chráněnou topografii. Den oznámení zápisu topografie do rejstříku je rozhodným dnem pro dokazování, že třetí osoba věděla nebo musela vědět, že dříve získaný polovodičový výrobek obsahuje chráněnou topografii.

Přihláška topografie bude podrobena pouze formálnímu přezkoumání, zda obsahuje náležitosti nezbytné pro účinný zápis topografie do rejstříku s tím, že přihlašovatel je oprávněn případné nedostatky odstranit. Nebudou-li případné nedostatky odstraněny, Úřad řízení o přihlášce zastaví.

S ohledem na skutečnost, že přihláška obsahuje veškeré faktografické údaje o topografii, která je předmětem zápisu, Úřad přizná jako den přihlášení topografie ten den, kdy přihláška obsahuje všechny podstatné náležitosti, nutné pro identifikaci topografie.

Smyslem právní úpravy o zpřístupnění podkladů identifikujících topografii je umožnit třetím osobám seznámit se s rozsahem ochrany poskytnuté topografii polovodičového výrobku a tím zabezpečit právní jistotu těchto třetích osob. S ohledem na skutečnost, že součástí osvědčení nebudou faktografické údaje o zapsané topografii, je právní institut zpřístupnění jediným zdrojem informací o zapsané topografii pro nezúčastněné osoby.

Ustanovení o tom, že zpřístupnění se provádí nahlížením do podkladů, výslovně vylučuje pořizování kopií jednotlivých podkladů, a tím i neoprávněnou reprodukci zapsané topografie. Úřad při zpřístupnění bude respektovat označení přihlašovatele, ze podklady obsahují obchodní nebo výrobní tajemství.

Povinnost přiznat ochranu topografií již ode dne jejího neutajeného obchodního využívání a nikoli až ode dne přihlášení topografie k registraci, stejně jako povinnost poskytnout dobu trvání ochrany topografie na deset let, vyplývá pro Československo z Dohody o obchodní spolupráci mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států amerických. Stejnou právní úpravu obsahují rovněž zákony těch států, které poskytují ochranu topografiím polovodičových výrobků na registračním principu.

Lhůta dvou let od počátku obchodního využívání do podání přihlášky je majitelům topografie dána k tomu, aby zvážili, zda vytvořenou topografii z důvodu její obchodní úspěšnosti bude pro ně výhodné chránit. Tato karenční lhůta je přijatá v právních úpravách všech států, které poskytují ochranu topografiím na základě jejich registrace. Není-li topografie v této dvouleté lhůtě řádně přihlášena k registraci, má se za to, že je již v oboru polovodičových výrobků běžná, a tudíž nesplňuje podmínky pro registraci stanovené v ustanovení § 1.

Doba trvání ochrany topografie je stanovena v souladu s Dohodou o obchodních vztazích mezi vládou Spojených států amerických a vládou České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 12. dubna 1990, podle níž má být doba ochrany nejméně desetiletá, a odpovídá Směrnici Rady Evropských společenství o právní ochraně topografií polovodičů ze dne 16. prosince 1986.

Základní účinek ochrany původní topografie polovodičového výrobku podle návrhu zákona spočívá ve výlučném dispozičním právu toho, komu svědčí práva ze zápisu, s topografií, popřípadě s polovodičovým výrobkem obsahujícím chráněnou topografii, nakládat (dále jen "majitel topografie"). Dispoziční právo majitele topografie bude zahrnovat právo využívat, právo udělit svolení k využívání předmětu práva jinému a právo převést práva k topografii na jiného. Výlučná dispoziční práva budou mít obsah jak pozitivní (tj. právo k pozitivnímu výkonu), tak i negativní (tj. právo každého jiného z možnosti takového výkonu vyloučit). Pozitivní práva však nebude možné vykonávat jinak, než v souladu s ostatními předpisy upravujícími podnikání.

Zákon stanoví způsoby nakládání s topografií polovodičového výrobku, popřípadě s polovodičovým výrobkem obsahujícím chráněnou topografii, ke kterému bude oprávněn pouze ten, komu budou svědčit práva k topografii, popřípadě ten, komu bylo toto právo poskytnuto. Za využití topografie polovodičového výrobku bude pokládána jeho reprodukce nebo reprodukce takové jeho části, která může být využívána samostatně, výroba, dovoz či obchodování s polovodičovým výrobkem obsahujícím chráněnou topografii.

Přijatý registrační princip ve svém důsledku nese, že svá práva může majitel topografie uplatnit vůči třetím osobám pouze tehdy, je-li topografie zapsána u Úřadu, a tudíž je i prokazatelná.

Za využívání topografie ve smyslu zákona se nebude považovat žádná činnost dotýkající se topografie nebo polovodičového výrobku chráněnou topografii obsahujícího, bude-li prováděna za účelem výzkumu či analýzy, výroby vzorku pro zkoušení, pro osobní potřeby apod. Účinky ochrany se nevztahují rovněž na obchodní využívání chráněné topografie polovodičového výrobku, včetně polovodičových výrobků obsahujících chráněnou topografii, je-li včleněna do další topografie polovodičového výrobku, jestliže tato druhá topografie může být jako původní samostatně chráněna podle tohoto zákona.

Negativní právo majitele topografie zakázat třetím osobám obchodní využívání polovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografii je vyčerpáno uvedením topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografii na trh.

Ve smyslu ustanovení § 9 ochrana topografie vzniká ke dni prvního obchodního využití topografie, jestliže tato topografie byla přihlášena k registraci u Úřadu do dvou let od tohoto využití. Z tohoto ustanovení vyplývá, že topografii je poskytována po určitou dobu pouze latentní ochrana. V zájmu ochrany třetích osob návrh zákona stanoví, ze osobě jednající v dobré víře nelze obchodní využití polovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografii zakázat. Pokračuje-li však tato třetí osoba v obchodním využívání polovodičového výrobku i poté, co se dozví, že obsahuje chráněnou topografii, je povinna platit majiteli topografie přiměřenou náhradu. Přiměřenost náhrady bude stanovena obdobně jako cena licence.

Nebude-li souhlas s využíváním chráněné topografie, popřípadě polovodičového výrobku obsahujícího takovou topografii, poskytnut jejím majitelem smluvně a v důsledku toho by byly ohroženy důležité veřejné zájmy, Úřad může na žádost udělit nucenou licenci, která bude mít nevýlučnou povahu. Veřejný zájem ovšem nemůže být formulován jako zájem hospodářský, ale jako zájem na zachování státu, jeho integrity, popřípadě zájmů jeho obyvatelstva.

K výmazu topografie z rejstříku dojde, zjistí-li se, ze jednak nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro poskytnutí ochrany, popřípadě nebyly splněny požadavky kladené na identičnost předmětu popsaného v přihlášce topografie s přiloženým polovodičovým výrobkem.

Výmaz působí od počátku platnosti ochrany, tj. včetně té případné ochrany, která podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) započala před podáním přihlášky topografie.

Z moci úřední bude možné provést výmaz jen v případě, že bude nutno zrušit ochranu, která byla přiznána neoprávněné osobě, a to na základě zjištění soudu, a to podle ustanovení § 15.

Návrh na výmaz topografie z rejstříku může podat kdokoliv.

S ohledem na okolnost, že Úřad před zápisem topografie do rejstříku zkoumá, zda její předmět splňuje podmínky pro zápis, jen omezeně, proběhne řízení o výmazu jen tehdy, neuzná-li zapsaný majitel topografie námitky proti zápisu, které mu z podnětu navrhovatele na výmaz předloží Úřad.

Bude-li důvod výmazu spočívat v námitce, že topografie není způsobilá k ochraně podle ustanovení § 1, Úřad rozhodne o výmazu na základě znaleckého posudku, který, vzhledem ke zvláštnosti předmětu ochrany, bude zpravidla velmi náročný a tím i nákladný. Protože řešení nákladů řízení by bylo možné jen stanovením velmi vysokých správních poplatků za výmaz, čímž by se zhoršilo postavení navrhovatele v případě, že jeho návrh je oprávněný, návrh zákona umožňuje Úřadu přenést náklady na znalecký posudek na tu stranu, která v řízení neměla úspěch stejně, jako je tomu v řízení občanskoprávním, popřípadě arbitrážním. Majitel zapsané topografie se v případě nejistého výsledku řízení o výmazu může bránit povinnosti nést náklady znaleckého posudku svou nečinností, která ovšem povede k výmazu dosud chráněné topografie z rejstříku.

Podkladem pro odnětí ochrany je návrh osoby, která podle rozhodnutí příslušného soudu měla právo na ochranu topografie. Návrh musí být doložen rozhodnutím soudu.

Požádat o zapsání topografie do rejstříku je jedním ze subjektivních práv jejího původce, jeho zaměstnavatele či objednavatele topografie nebo jejich právního nástupce. Z důvodu dispozičního oprávnění těchto osob je rovněž na nich, aby požádali, aby byli zapsáni jako majitelé topografie, jestliže Úřad na základě soudního rozhodnutí tato práva odejme neoprávněným osobám.

Návrh zákona ukládá Úřadu vést rejstřík topografií polovodičových výrobků, do něhož se zapisují rozhodné údaje o chráněných topografiích. Pokud zákon nestanoví jinak, mají zápisy pouze registrační povahu, tzn., že vyznačením určité skutečnosti není založena jeho účinnost. S ohledem na ustanovení § 18 odst. 2 navrženého zákona však zápis licence k využití topografie a zápis převodu topografie nabývají účinnosti vůči třetím osobám teprve tímto úkonem. S odvoláním na totéž ustanovení Úřad bude pro topografie polovodičových výrobků utajované podle zvláštního zákona vést zvláštní rejstřík.

Návrh zákona současně ukládá Úřadu zveřejňovat ve svém Věstníku, který je povinen vydávat podle ustanovení čl. 12 odst. 2 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, skutečnosti týkající se zapsaných topografií.

Po uplynutí doby ochrany bude topografie, popřípadě její jednotlivé samostatně použitelné části, všeobecně známá v průmyslu polovodičových výrobků. S ohledem na skutečnost, že před zápisem topografie do rejstříku Úřad nezkoumá, zda topografie splňuje podmínky pro její zápis podle ustanovení § 1, nejsou podklady, které umožňují identifikaci topografie, pro potřebu Úřadu nutné. Dalším důvodem pro to, že podklady identifikující topografii nebudou Úřadem archivovány po dobu, která je pro ukládání podkladů z oblasti průmyslového vlastnictví stanovena, je, že topografie polovodičových výrobků jsou zpravidla velmi složité a s vývojem techniky lze očekávat, že jejich struktury budou ještě složitější. Z toho vyplývá, že údaje, které budou topografii identifikovat, budou velmi rozsáhlé. V zájmu zhospodárnění činnosti Úřadu navrhuje se pro ukládání podkladů o topografii nová lhůta.

Vzhledem k tomu, že před skartováním podkladů bude Úřad povinen vyrozumět toho, kdo je v rejstříku topografie vyznačen jako majitel topografie, aby podklady převzal, není skartační lhůta určena jen skartačním řádem, který je vnitřní směrnicí Úřadu. Lhůta pro převzetí podkladů bude stanovena s ohledem na okolnosti jednotlivého případu, vždy však nejméně jeden měsíc.

Úkony, které vedou k zápisu topografie polovodičového výrobku do rejstříku, nemají povahu řízení v pravém slova smyslu. Z tohoto důvodu je procesní průběh zápisu topografie do rejstříku upraven přímo v zákoně. Úřad provádí podle návrhu tohoto zákona řízení jen v případě udělování nucené licence a v řízení o výmazu topografie polovodičového výrobku z rejstříku. Toto řízení má charakter řízení správního. Z povahy řízení před Úřadem rovněž vyplývá, že některá ustanovení správního řízení upravená zákonem č. 71/1967 Sb. nebude možné využít vůbec (např. ustanovení o účastnících řízení, o podání, o čestných prohlášeních nebo o lhůtách pro rozhodnutí, popřípadě opatření proti nečinnosti apod.).

V případech, kdy zákon nebude obsahovat procesní ustanovení, použije se pro řízení o topografiích polovodičových výrobků před Úřadem správní řád.

Některé procesní úkony podle tohoto zákona by měly být upraveny identicky, jako je tomu v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Jedná se např. o ustanovení o zapisování licenčních smluv, o převodech topografií, o lhůtách pro podání rozkladu. Dalšími právními instituty, které mají shodný obsah, jsou nakládání s utajovanými topografiemi, zastupování zahraničních přihlašovatelů či porušování práv. Vzhledem k stálosti těchto úprav nenavrhuje se jejich nová výslovná úprava, ale obdobné použití úpravy ze zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích i pro vztahy z topografií.

Pravomoc soudů ve sporech z topografií je navržena v souladu se stavem prací na obchodním zákoníku a na novele občanského soudního řádu. Soudy budou nadále řešit nejen spory týkající se osobnostních práv, ale i spory z práv majetkových. Úřad bude podle návrhu zákona rozhodovat v řízeních o výmazu topografie z rejstříku a o udělení nucené licence k topografii. Tato rozhodnutí budou přezkoumatelná příslušným soudem.

K § 20

Podle návrhu zákona bude poskytnuta ochrana jen těm topografiím, které byly vytvořeny po navrhovaném nabytí účinnosti zákona. Podle tohoto ustanovení tedy nebudou moci být přihlášeny k zápisu topografie, které jsou před nabytím účinnosti zákona obchodně využívány ve lhůtě podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), ani topografie, které jsou využívány pouze skrytě ve smyslu ustanovení § 4. Návrh zákona tím brání retroaktivitě v uplatňování účinků ochrany topografie, jestliže třetí osoby využívají topografii, která dosud nemohla být podle platných předpisů chráněna.

Navrhovaná účinnost zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků vychází z čs. závazků z Dohody o obchodních vztazích mezi vládou Spojených států amerických a vládou české a Slovenské Federativní Republiky a z plánu legislativních prací vlády České a Slovenské Federativní Republiky na rok 1991.

V Praze dne 3. října 1991

Předseda vlády ČSFR:

Čalfa v. r.