Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky 1991
6. volební období
883
Zpráva vlády ČSFR pro 17. schůzi Federálního shromáždění
o stavu realizace ústavních zákonů č. 496/1990 Sb., o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR, a č. 497/1990 Sb., o navrácení majetku SSM lidu ČSFR
I. Problematika realizace ústavních zákonů č. 496/1990 Sb. a 497/1990 Sb.
Federální shromáždění ČSFR přijalo dne 16. listopadu 1990 ústavní zákon č. 496, o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR, a ústavní zákon č. 497, o navrácení majetku SSM lidu ČSFR. Účinnost obou zákonů byla stanovena k 1. 1. 1991.
Vládě ČSFR bylo dáno zmocnění upravit v případě majetku KSČ po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky a v případě majetku SSM po projednání s uvedenými vládami podrobnosti a postup při provádění ústavních zákonů.
V tomto malém časovém prostoru stála vláda ČSFR před plněním úkolu, jehož zadání bylo věcně a časově náročné, neboť bylo nezbytné zabezpečit provedení ústavních zákonů od 1. ledna 1991, přičemž v obou případech plnění úkolu vyžadovalo jednání s vládou ČR a vládou SR. Bylo tedy třeba volit odlišné postupy než jsou obvyklé při normotvorném procesu.
Na vládní úrovni se neprodleně přikročilo k rozpracování obou ústavních zákonů.
Podle usnesení vlády ČSFR č. 850/1990 připravila pracovní skupina složená z pracovníků FMF, Úřadu vlády ČSFR, FMK, Generální prokuratury ČSFR, Státní arbitráže ČSFR a příslušných orgánů ČR a SR návrh postupů, který byl schválen vládami ČR (usnesení vlády č. 362 a 363/1990), SR (usnesení vlády č. 606 a 633/1990) a ČSFR (usnesení č. 901 a 902/1990).
Pracovní skupina dospěla k názoru (který následně potvrdily všechny tři vlády), že předmět úpravy svojí povahou nenaplňuje předpoklady pro vydání obecně závazného právního předpisu. Za této situace všechny vlády postupovaly přesně podle textu ústavních zákonů a zabezpečily postup usneseními všech tří vlád.
V období přípravy realizace citovaných ústavních zákonů FS ČSFR dne 12. prosince 1990 schválilo ústavní zákon č. 556/1990 Sb. Touto novelou ústavního zákona o československé federaci došlo k novému rozdělení majetku mezi republiky. Podstatnou měrou se zúžil okruh majetku, který slouží federaci k výkonu jejích kompetencí. Účinnost ústavních zákonů č. 496/1990 Sb. a 497/1990 Sb. i ústavního zákona č. 556/1990 Sb. byla stanovena ke stejnému datu - 1. 1. 1991.
Vzhledem k uvedené situaci bylo zapotřebí volit takový postup, který by zabezpečil včasnou realizaci ústavních zákonů č. 496/1990 Sb. a 497/1990 Sb. a současně by nevyvolal v tehdy tak citlivém období možnost sporů mezi federálními a republikovými orgány.
Vzhledem ke schválení ústavního zákona č. 556/1990 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, vláda svým usnesením ze dne 20. prosince 1990 č. 901 v dohodě s vládou ČR a vládou SR neurčila další způsob využití bývalého majetku KSČ. Stanovila pouze způsob jeho převzetí a rozhodla vytvořit speciální komisi ze zástupců zákonodárných sborů ČSFR, ČR a SR, ze zástupců vlád ČR a SR a vybraných federálních ústředních orgánů státní správy, aby připravila návrh na vydání a účelné využití majetku pro vládu ČSFR. Ústavním zákonem č. 497/1990 Sb. je vládě ČSFR uloženo, aby po dohodě s vládami republik stanovila rozdělení majetku bývalého SSM tak, aby byl použit výhradně pro potřeby dětí a mládeže. Vláda zřídila komisi při sekretariátu p. místopředsedy vlády Mikloška s úkolem navrhnout rozdělení majetku mezi ČR a SR a zabezpečit majetkové převody. Stanovený postup byl založen na konsensu a vstřícném postupu všech tří vlád.
Zvláštní situace se vytvořila při přebírání majetku v hlavním městě Praze, neboť zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, a zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, nestanoví, který orgán na území hlavního města Prahy má působnost okresního úřadu. Tuto situaci bylo třeba řešit na základě iniciativy FMF až na úrovni vlády ČR, která svým usnesením č. 154 ze dne 8. 5. 1991 uložila primátorovi urychleně převzít majetek KSČ v územním obvodu Prahy 1.
Ústavní zákony stanovily, že podniky a hospodářská a účelová zařízení KSČ a Svazu mladých jako právního nástupce přecházejí na stát k 1. 1. 1991, zatím co majetky jejich orgánů a organizačních složek přecházejí na stát k 31. 12. 1989.
Na stát přešly dvě kategorie majetku, a to jednak věci movité a nemovité, peněžní prostředky a majetková práva orgánů a organizačních složek, jednak podniky a hospodářská a účelová zařízení. Proto byl stanoven pro převzetí majetku dvojí režim:
1) Majetek od KSČM, KSS-SDL a KSČ, jejich orgánů a organizačních složek, jakož i od Svazu mladých, jeho orgánů a organizačních složek, s výjimkou ČÚV SSM, SÚV SSM, ÚV SSM, byl přebírán okresními úřady podle vyhlášky FMF č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, s potřebnými úpravami dořešenými v usneseních vlády ČSFR č. 901 a 902/1990.
2) Pro převzetí podniků a hospodářských a účelových zařízení KSČ a SSM, ČÚV SSM, SÚV SSM a ÚV SSM byl zvolen institut zmocněnců. Tím, že podle usnesení všech tří vlád zmocněnce pověřuje ministr financí ČSFR na podkladě návrhů ministra financí ČR a ministra financí SR, byla poskytnuta výjimka podle § 16 vyhlášky FMF č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, z § 2 odst. 1 této vyhlášky. Touto výjimkou byl určen jiný orgán k výkonu prozatímní správy národního majetku než okresní úřad.
Přestože FMF v předstihu, ještě před schválením postupů vládami, požádalo MF ČR a MF SR o návrhy na zmocněnce, tato ministerstva se při hledání vhodných osob setkávala se značnými obtížemi. Původní kandidáti vybraní z kvalifikovaných pracovníků MF ČR tento úkol odmítli převzít, někteří dokonce volili raději odchod z MF ČR. Následkem toho byli kandidáti vyhledáváni mimo MF ČR, často i s neověřenou kvalifikací. Do 28. 12. 1990, na kdy byla svolána první schůzka zmocněnců, se nepodařilo zajistit zmocněnce pro všechny organizace. Pro některé organizace byli pověřováni až později a muselo se přistupovat i k výměnám.
U vytypovaných osob převládal strach z odpovědnosti, náročnosti práce a možných politických důsledků. Postupy schválené vládami zmocněnce postavily kvalifikačně, právy a povinnostmi na roven ředitelů přebíraných organizací.
Zmocněnci však odmítli odpovědnost ředitelů převzít, zejména se obávali možných důsledků z hmotné odpovědnosti a na první schůzce zmocněnců dne 28. 12. 1990 na federálním ministerstvu financí byli odhodláni jimi převzatá pověření vrátit a z funkce odstoupit.
Ministr financí ČSFR poté zmocněnce pověřil, aby majetek podniků, hospodářských a účelových zařízení převzali pro stát a uložil jim, aby se řídili příslušným postupem schváleným usnesením vlády ČSFR.
Po zahájení činnosti zmocněnců a okresních úřadů se objevily dva okruhy problémů:
1) Nedostatečná připravenost některých pracovníků okresních úřadů i některých zmocněnců vypořádat se s atypickou činností při přebírání majetku KSČ a SSM.
2) Při praktické činnosti se narazilo na jevy, jejichž existenci ústavní zákony nepředpokládaly a ani je předpokládat nemohly.
Úprava postavení zmocněnců, včetně stanovených povinností v postupech schválených vládami, vycházela z předpokladu, že budou všechny státní orgány spolupracovat a zejména, že bude spolupracovat vedení organizace se zmocněncem a že provedení ústavních zákonů proběhne v krátkém časovém období.
Přestože předpoklad spolupráce vedení organizace se zmocněnci měl určitá rizika, ukázalo se, že s výjimkou organizace Zenitcentrum Praha a Deso Děčín, vedení ostatních 33 organizací se zmocněnci spolupracovalo a majetek byl převzat.
Při přebírání majetku okresními úřady vznikaly nejasnosti při přesném vymezení předávaného majetku orgánů a organizačních složek povinných stran.
Příslušným ustanovením ústavních zákonů bylo stanoveno KSČ a Svazu mladých ponechat movité věci tvořící součást kancelářského a obdobného vybavení, jejichž pořizovací hodnota nepřesáhla 5 tis. Kčs. Při přebírání majetku vznikly spory o obsah, zda pod tento pojem patří rádia, magnetofony, videa, televizory atp. FMF v dohodě s FMK a příslušnými republikovými orgány stanovilo dne 1. 2. 1991 metodické usměrnění pro okresní úřady, co je a co není obsahem tohoto pojmu.
Interpelace poslanců (I. Němec, J. Petrová) směrované vládě ČSFR požadovaly přehodnocení některých ustanovení postupu pro převzetí majetku KSČ. Vláda na podkladě interpelace poslance FS I. Němce znovu posoudila stanovený postup a dospěla tehdy k názoru, jak je dále uvedeno, že schválený postup odpovídá záměrům ústavního zákona, k jehož vydání vláda ČSFR po dohodě s vládami ČR a SR byla zmocněna. Toto stanovisko vycházelo z trvajícího konsensu zúčastněných stran.
Výše zmíněným stanovením dvou rozdílných termínů pro převzetí majetku došlo k situaci, že nelze odebrat majetek podniků, hospodářských a účelových zařízení, který byl převeden na územní orgány a další subjekty v průběhu roku 1990. Tímto způsobem došlo např. u KSČ do 18. 5. 1990 k převodu majetku ve výši cca 350 mil. Kčs (z toho bezúplatné převody činily cca 300 mil. Kčs) a u SSM ve výši cca 40 mil. Kčs. Současně je třeba upozornit, že podle ústavních zákonů přešly do vlastnictví státu - ČSFR podniky a hospodářská a účelová zařízení, tj. včetně všech jejich závazků.
Pohyb majetku z územních orgánů na podniky, hospodářská a účelová zařízení v průběhu roku 1990 ústavní zákony řeší finanční náhradou od povinných subjektů. Přesným dodržením těchto ustanovení by byl tentýž majetek vymáhán dvakrát, a to u územních orgánů jako majetek chybějící při jeho převzetí, který byl v držení k 31. 12. 1989, a podruhé jako majetek hospodářských a účelových zařízení k 1. 1. 1991.
Vláda s ohledem na obecnou právní zásadu zákazu dvojího postihu tuto duplicitu vyloučila.
Datum 1. 1. 1991, rozhodný pro přechod podniků a hospodářských a účelových zařízení býv. SSM bez náhrady do vlastnictví ČSFR, vytváří nejistotu, zda hospodářský výsledek zmíněných organizací za rok 1990 je součástí majetku dotčeného ústavními zákony. Záležitost je řešena v příloze k usnesení vlády ČSFR č. 611/1991 takovým způsobem, že hospodářský výsledek za rok 1990 přechází na stát. Jedná se o částku cca 68 mil. Kčs, z nichž 36 mil. Kčs bylo zálohově odčerpáno ve prospěch FKC SM v průběhu roku 1990.
Obdobně vláda ČSFR po dohodě s vládami ČR a SR svým usnesením č. 901/1990 stanovila, že okresní úřady převezmou od územních orgánů a organizačních složek majetek a majetková práva podle stavu v účetnictví ke dni 31. prosince 1989 na podkladě seznamů, v nichž je vydávaný majetek přesně popsán, aby nemohlo dojít k jeho záměně, s uvedením pořizovací ceny a data pořízení věci s výjimkou:
1) věcí, peněžitých prostředků a majetkových práv, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob s povolením federálního ministerstva financí, popřípadě i bez povolení, pokud k příslušným převodům došlo před 18. květnem 1990 a nebyly spekulačního charakteru,
2) Lidového domu, Hybernská ulice, Praha, rekreačního střediska Hořalka, Benešov, rekreačního střediska Donbas, Vysoké Tatry, rekreačního střediska Javorina, Vysoké Tatry, zařízení Panorama, Na Florenci, Praha, a Arcibiskupského semináře, Thákurova ulice, Praha,
3) finančních prostředků vynaložených v prokazatelné odpovídající výši za realizovaný objem prací a dodávek v roce 1990 u investičních akcí zahájených před 31. prosincem 1989,
4) mzdových prostředků vyplacených pracovníkům jednotlivých orgánů KSČ, jejichž pracovní poměr skončil z důvodů organizačních změn, jakož i náhrad mezd a mzdového vyrovnání vyplacených pracovníkům jednotlivých orgánů, jejichž pracovní poměr skončil ze stejných důvodů v roce 1990 (vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb.),
5) finančních prostředků ve fondech kulturních a sociálních potřeb.
Vláda v uvedených případech vycházela z těchto skutečností:
ad 1)
Až do 18. května 1990, t. j. do dne účinnosti zákonného opatření předsednictva FS ČSFR č. 177/1990 Sb., KSČ i SM jako právní nástupce SSM, mohly disponovat s majetkem ve svém vlastnictví bez omezení. Vlády aplikovaly zpětnou účinnost zákona v souladu s jeho logickým záměrem a obecnými právními principy. Za toto období došlo k některým spekulativním převodům, které řeší soudy a arbitrážní orgány.
Poznatky z dosavadního průběhu realizace ústavního zákona č. 496/1990 Sb. ukazují, že případy převodů nemovitostí před 18. květnem 1990 mimo stát se vyskytují pouze výjimečně. Mimo vyjmenované stavby v Postupu byly zjištěny pouze další 3 převody - částečně rekreační středisko Jevany převedeno na Patria Praha, závodní klub ROH Pragoservis na RAJ Praha 1 a budova KV KSČ Ostrava na a. s. Carolina celkem v rozsahu cca 36 mil. Kčs. Kromě těchto tří případů se nejedná o převody se spekulativním charakterem. Rozsah převodů movitého majetku před 18. květnem 1990 není významný. Např. z ÚV KSČ byl takto převeden majetek ve výši 345 tis. Kčs.
ad 2)
Vlády vycházely při této úpravě z názoru, že nelze na KSČ vymáhat majetek, resp. finanční náhradu za něj, protože jej např. při převodu vlastnictví Lidového domu a Arcibiskupského semináře vydala KSČ jejich předchozím vlastníkům pod tlakem veřejného mínění již před účinností ústavního zákona v době, kdy její dispozice s majetkem nebyla právně omezena.
Ostatní objekty byly rovněž převedeny hospodářskými zařízeními před 18. 5. 1990 do vlastnictví jiných subjektů, než státu. Jako součást majetku těchto zařízení by tyto objekty přešly ze zákona do vlastnictví státu jen v případě, že byly v majetku těchto podniků a hospodářských zařízení k 1. 1. 1991. Protože k převodům zmíněného majetku došlo v průběhu r. 1990 nemohl by být tento majetek vymáhán, protože podniky a hospodářská zařízení přešly na stát dnem 1. 1. 1991.
ad 3)
Vlády u tohoto ustanovení aplikovaly výše uvedený zákaz dvojího postihu, neboť finanční prostředky v rozsahu cca 100 mil. Kčs vynaložené k tomuto účelu jsou součástí přebíraného majetku ve formě zhodnocení převzatých nemovitostí.
ad 4)
Při stanovení výjimky na mzdové prostředky, včetně náhrad mezd a mzdových vyrovnání, poskytnutých pracovníkům, jejichž pracovní poměr skončil v roce 1990, vlády vycházely z toho, že je třeba vůči pracovníkům všech organizací v ČSFR přistoupit jednotně, a tedy v souladu s příslušnými mzdovými předpisy, zejména vyhláškou č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb. Tyto předpisy upravují nároky pracovníků při uvedených změnách a nelze z nich vyloučit ani pracovníky a orgány KSČ. Přitom vlády zvážily i to, že šlo o radikální redukci aparátu KSČ, jejíž provedení bylo jednoznačně společensky žádoucí a finanční prostředky byly většinou vynaloženy v průběhu roku 1990, tedy před schválením a účinností ústavních zákonů. Rozsah vyplacených prostředků činí u KSČ max. 200 mil. Kčs.
ad 5)
Vlády při stanovení výjimky pro finanční prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb vycházely ze specifického charakteru těchto fondů, jejichž prostředky mají sloužit, jak vyplývá i z názvu fondů, k uspokojování kulturních a sociálních potřeb pracovníků. Celkově tato částka představuje cca 6 mil. Kčs. U tohoto majetku vláda vycházela ze stejného přístupu jako u mzdových prostředků.
Pokud jde o majetek SSM, vláda ČSFR stanovila po projednání s vládou ČR a vládou SR svým usnesením č. 902/1990, že okresní úřady převezmou předmětný majetek s výjimkou:
1) věcí, peněžitých prostředků a majetkových práv, které byly bezplatně převedeny do vlastnictví jiných osob s povolením federálního ministerstva financí, popřípadě i bez povolení, pokud k příslušným převodům došlo před 18. květnem 1990 a nebyly spekulačního charakteru,
2) náhrad mezd a mzdového vyrovnání vyplacených pracovníkům propuštěným při organizačních změnách (vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb.).
K řešení problémů, které prakticky nemohly být předvídány, vydalo FMF operativně po předchozím projednání se zainteresovanými ústředními orgány federace i republik metodické postupy s cílem zabezpečit převzetí majetku ve stanovených termínech. Tyto metodické postupy byly zpracovány ve spolupráci s předsedou komise zřízené p. místopředsedou vlády J. Mikloškem a sloužily tedy i ke koordinaci činnosti zmocněnců jak při přebírání majetku KSČ, tak i SSM.
Povinné subjekty zpochybňovaly úpravy těchto postupů ve vztahu k ústavním zákonům, oprávněnost FMF tyto postupy dále vykládat a posléze namítly rozpor s Listinou základních práv a svobod. Současně se objevily interpelace poslanců FS ČSFR na vládu, že přijatými postupy překročila rámec ústavních zákonů.
Za této situace se FMF obrátilo na předsedu FS ČSFR se žádostí o bližší výklad ústavních zákonů v jedné z důležitých sporných otázek. V odpovědi předseda FS ČSFR sdělil, že plnění úkolů federace vyplývajících ze zákonů FS ČSFR, je podle čl. 76 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění pozdějších ústavních zákonů, svěřeno vládě ČSFR. Pro případ, že by toto vysvětlení FMF nepostačilo, doporučil obrátit se na vládu ČSFR.
Ústavní zákon č. 496/1990 Sb. ukládá povinným subjektům ustanovením § 3 vydat státu archiválie a ostatní písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy. Vzhledem k tomu, že ustanovení uvedeného § je plně instruktivní a návodné, není přebírání této části majetku KSČ v postupu k převzetí majetku blíže specifikováno.
O zabezpečení materiálních podmínek pro státní archivy, které archiválie přebírají, požádal předseda vlády ČSFR předsedu vlády ČR dopisem ze dne 8. 5. 1991.
Určené archivní materiály byly přebírány pracovníky příslušných státních archivů podle seznamů připravených pracovníky aparátu KSČ. Úplnost převzatých archivních materiálů byla zkontrolována na podkladě těchto seznamů s tím, že státní archivy v dalším období ověří rozsah archivních materiálů, které měly být povinnými subjekty předány. V současné době je zjišťováno, že některé části archivních materiálů nebyly předány a ani uvedeny v seznamech předávaných archiválií.
Vláda svými usneseními č. 430/1991 a 474/1991 uložila majetek KSČ a SSM vydat České republice a Slovenské republice. Dále svým usnesením č. 611/1991 odstranila pochybnosti, které se vyskytly při přebírání majetku. K naplnění ústavních zákonů je současně nezbytný konsensus zúčastněných orgánů.
II. Přebírání majetku KSČ podle ústavního zákona č. 496/1990 Sb.
Usnesení vlády ČSFR č. 901/1990 Sb. uložilo ministru financí ČSFR v dohodě s ministry financí České republiky a Slovenské republiky
a) na návrh ministrů financí obou národních republik pověřit zmocněnce k převzetí majetku podniků a hospodářských zařízení, které přešly dnem 1. 1. 1991 do vlastnictví státu bez náhrady,
b) zřídit účet při FMF pro soustředění finančních prostředků, které tvoří součást majetku býv. KSČ,
c) ustavit ve spolupráci s ministryní kontroly ČSFR komisi za účasti poslaneckých klubů FS, ČNR, SNR a zástupců vlád ČR a SR za účelem vypracování návrhu, jak dále využít převzatý majetek.
Stejným usnesením vlády ČSFR bylo uloženo ministryni vlády ČSFR K. Kořínkové ve spolupráci s ministry kontroly ČR a SR a ministry vnitra ČR a SR ověřit správnost postupu při převzetí majetku KSČ.
Ministr financí ČSFR ve spolupráci s ministryní kontroly ČSFR na návrh příslušných orgánů sestavil komisi k vypracování návrhu na využití převzatého majetku bývalé KSČ (dále jen "komise") ve složení:
Ing. Jaroslav Jurečka, nám. min. financí ČSFR, předseda komise (od 6. 5. 1991)
RNDr. Igor Němec, poslanec FS.
Doc. Ing. Karol Honner, CSc., poslanec FS
Prof. JUDr. Josef Mečl, CSc., poslanec FS
Ing. Ludvík Motyčka, poslanec FS
Ivan Polanský, poslanec FS
Ing. Víťazoslav Moric, CSc., poslanec FS
MUDr. Eva Nováková, poslankyně FS
Ing. Vladimír Šuman, poslanec ČNR
JUDr. Leonard Danneberg, poslanec ČNR
JUDr. Ivana Janů, poslankyně ČNR
JUDr. Jan Kryčer, poslanec ČNR
MUDr. Vladimír Sládek, člen předsednictva SNR
Doc. Ing. Jozef Dančo, CSc., ministr financí SR
JUDr. Bartoloměj Kunc, pracovník SNR
JUDr. Vladimír Pončák, ministerstvo financí SR
Čestmír Čejka, nám. ministryně kontroly ČSFR
Doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc., místopředseda vlády ČR
Ing. Ivan Hayek, ředitel odboru FMK
Tímto usnesením vláda uložila komisi předložit vládě do 30. 3. 1991 návrh na využití převzatého majetku.
V souladu s citovaným usnesením vlády se komise zabývala posuzováním konkrétních žádostí o věci, stavby a finanční prostředky podávaných celou řadou humanitárních, sociálních, školských, zdravotnických a jiných institucí k zabezpečení jejich činnosti. Posuzování konkrétních návrhů přispělo komisi pro vypracování návrhu vládě na další využití majetku. V úvahu byly vzaty i návrhy, aby část majetku zůstala v působnosti federace k plnění některých úkolů v oblasti humanitární a kulturní celostátního významu.
Federální ministerstvo financí rovněž komisi seznamovalo s problémy vznikajícími při konkrétním přebírání majetku a společně se hledaly možnosti pro vytvoření podmínek uspokojivého řešení daného úkolu. Komise podpořila návrhy FMF na zpřesnění postupu. Vzhledem ke skutečnosti, že se stali členy komise rovněž poslanci republikových národních rad a zástupci vlád na úrovni místopředsedů vlád, bylo možno vzniklé problémy řešit též s přihlédnutím ke stanoviskům republikových orgánů státní správy.
Komise se zabývala dalším využitím majetku i z toho pohledu, že majetek se stal podle ústavního zákona vlastnictvím federace, avšak bez přispění republikových orgánů státní správy by byl fakticky na úrovni federace nevyužitelný. I toto hledisko bylo nutno sladit se stanoveným účelem využití majetku zákonodárce.
Komise proto dospěla k závěru, který koresponduje s legislativní úpravou pravomocí republikových a federálních orgánů státní správy, že tento majetek může být racionálně využit jen bude-li vydán České republice a Slovenské republice. S tímto názorem se ztotožnili všichni členové komise, t. j. zástupci federace i národních republik.
Komise při přípravě návrhu na využití majetku navázala na doporučení Finanční rady, která se problémem zabývala již 4. ledna t. r. Tato doporučení vycházela z charakteru majetku, který se navracel lidu ČSFR.
Doporučení komise posloužilo jako podklad vládě Slovenské republiky k usnesení č. 228/1991, které určilo konkrétní využití majetku ve Slovenské republice, podle něhož v současné době probíhá plnění usnesení vlády ČSFR č. 474/1991.
Ústavní zákon č. 496/1990 Sb., o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky, stanovil obecně vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice - do 30. 1. 1991 nemovité i movité věci, peněžní prostředky a majetková práva, které měla bývalá KSČ v držení k 31. 12. 1989. Podniky a hospodářská zařízení nástupnických politických stran po býv. KSČ přešly k 1. 1. 1991 do vlastnictví státu. K tomu se uvádějí v dalších ustanoveních určitá zpřesnění. Tento majetek má být vrácen lidu ČSFR, a to podle důvodové zprávy k tomuto zákonu jeho využitím k humanitárním účelům. Vzhledem k tomu, že byl předem určen účel využití majetku, nebylo možno beze zbytku použít platnou právní úpravu podle vyhlášky federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, a bylo nutno stanovit zvláštní úpravu, kterou schválila vláda ČSFR po dohodě s vládami ČR a SR v příloze k usnesení č. 901 ze dne 20. prosince 1990 jako "Postup k převzetí majetku podle ústavního zákona o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR". Postup zabezpečuje provádění ústavního zákona a obsahuje podrobnosti pro přebírání majetku.
Podle tohoto prováděcího předpisu majetek podniků a hospodářských zařízení, který přešel do vlastnictví státu podle ústavního zákona č. 496/1990 Sb. dnem 1. 1. 1991, přebírají zmocněnci, pověření k této činnosti ministrem financí ČSFR na návrh ministrů financí České republiky a Slovenské republiky.
Majetek orgánů a organizačních složek povinných stran (KSČM, KSS-SDL a KSČ), který jsou povinné vydat do 31. 1. 1991 státu, přebírají okresní úřady, v jejichž územním obvodu se nacházel orgán nebo organizační složka povinných stran.
Všechny orgány v souladu s uloženými úkoly cit. usnesením přistoupily neprodleně k jejich plnění ve vzájemné spolupráci.
Podle účetního stavu k 31. 12. 1989 měla KSČ ve vlastnictví majetek v hodnotě cca 8,1 mld. Kčs. Mimo to užívala nemovitý majetek státu v hodnotě cca 4,5 mld. Kčs, který na základě nařízení vlády ČSFR č. 212/1990 Sb. v průběhu I. pololetí 1990 navrátila určeným státním orgánům. Z hodnoty majetku 8,1 mld. Kčs ve vlastnictví KSČ k 31. 12. 1989 činil majetek na úrovni federace cca 5,4 mld. Kčs, v působnosti územních orgánů KSČ na území ČR cca 0,9 mld. Kčs a v působnosti orgánů a organizací KSS na území SR cca 1,8 mld. Kčs.
Na základě postupu schváleného usnesením vlády ČSFR č. 901/1990 přebírají pracovníci Obvodního úřadu v Praze 1 majetek ÚV KSČ. Jeho majetek představoval bez závazků k 31. 12. 1989 hodnotu cca 2,4 mld. Kčs. Podle kontrolních poznatků FMK má KSČ odevzdat majetek v rozsahu cca 2,3 mld. Kčs. Majetek v hodnotě 0,1 mld. Kčs představující úbytek z hodnoty majetku k 31. 12. 1989, byl tímto subjektem převeden v průběhu roku 1990 bezúplatně na stát.
Majetek podniků a hospodářských zařízení ÚV KSČ představoval k 31. 12. 1989 hodnotu cca 3,2 mld. Kčs. V průběhu roku 1990 došlo k jeho značnému snížení tím, že v rozsahu 2,7 mld. Kčs byl převeden na čs. stát. Zbývající majetek v rozsahu cca 0,5 mld. Kčs byl převzat zmocněnci FMF na začátku roku 1991 tak, jak je dále uvedeno.
Obdobně na základě postupu schváleného usnesením vlády ČSFR č. 901/1990 přebírají pracovníci okresních úřadů bývalý majetek územních orgánů KSČ na území ČR, který představoval k 31. 12. 1989 hodnotu cca 0,9 mld. Kčs. Předběžně vyčíslený neúplně převzatý majetek činí podle údajů MSK ČR hodnotu cca 0,3 mld. Kčs. Další majetek v rozsahu cca 0,3 mld. Kčs byl bezúplatně převeden uvedenými subjekty v průběhu roku 1990 na čs. stát.
Ve Slovenské republice majetek ÚV KSS, podniků a hospodářských zařízení činil k 31. 12. 1989 cca 1,8 mld. Kčs. Z toho majetek ÚV KSS a územních orgánů představoval hodnotu cca 0,4 mld. Kčs. Pracovníci okresních úřadů doposud převzali, podle předběžných údajů MF SR, od uvedených subjektů majetek v rozsahu 0,3 mld. Kčs a chybějící majetek tedy zůstává k dohledání a vyúčtování. Z majetku podniků a hospodářských zařízení ÚV KSS v hodnotě 1,4 mld. Kčs k 31. 12. 1989 bylo v průběhu roku 1990 převedeno na čs. stát cca 0,7 mld. Kčs. Zbývající majetek v rozsahu cca 0,7 mld. Kčs převzali zmocněnci FMF na začátku roku 1991.
Z uvedeného vyplývá, že na úrovni federace zbývá dokončit převzetí majetku ÚV KSČ a jeho satelitních organizací v rozsahu 2,3 mld. Kčs a dořešit převzetí hospodářského zařízení DESO Děčín.
V České republice je nutné dokončit převzetí majetku územních orgánů KSČ v rozsahu cca 0,3 mld. Kčs.
Ve Slovenské republice je přebírání majetku KSS v podstatě ukončeno, zbývá provést vyúčtování tohoto přebírání.
Převzetí majetku podniků a hospodářských zařízení býv. KSČ zmocněnci
Podle ústavního zákona č. 496/1990 Sb. přešly dnem 1. 1. 1991 tyto podniky a hospodářská zařízení do vlastnictví státu:
a) v České republice:
Pragoservis Praha, Kasio Hradec Králové, Iskra Vsetín, Panavis Teplice, Pálava Břeclav, Deso Děčín, Nakladatelství Svoboda Praha, Vydavatelství Florenc Praha v hodnotě celkem Kčs 459 mil.
b) ve Slovenské republice:
Vydavatelství Apollopress Bratislava, Nakladatelství Spektrum Bratislava, Sepos Bratislava, Serviscentrum Bratislava, Skio B. Bystrica, Istropolis Bratislava v hodnotě celkem Kčs 739 mil.
Téměř ve všech hospodářských zařízeních byly zjištěny nedostatky v hospodaření s majetkem zejména v období, kdy dispozice s majetkem KSČ byly omezeny zákonným opatřením předsednictva FS č. 177/1990 Sb. ve znění zákonného opatření předsednictva FS č. 363/1990 Sb. FMK v 8 hospodářských zařízeních býv. ÚV KSČ zjistilo celkem 140 případů porušení uvedeného zákonného opatření v celkové částce cca 20 mil. Kčs. Tyto zjištěné případy předalo FMK okresním prokuraturám k dalšímu řízení.
Současně byly provedeny hloubkové kontroly příslušnými finančními ředitelstvími. Dále byli požádáni o vytvoření podmínek pro splnění úkolů zmocněnců ředitel Komerční banky Praha, Všeobecné úvěrové banky Bratislava a ČSOB, ministerstva spravedlnosti ČR a SR a předsedové Statistických úřadů a geodezie a kartografie ČR a SR. V odpovědi náměstka ministra spravedlnosti ČR bylo sděleno, že provedl opatření, aby rejstříkové řízení probíhalo bez průtahů.
ÚV KSČ vykazoval za hospodářské zařízení rovněž Ústav dějin a teorií společenského rozvoje, Praha. Podle statutu bylo toto hospodářské zařízení napojeno na rozpočet ÚV KSČ. Ústav nebyl zapsán do podnikového rejstříku a za celou dobu svého působení (od března 1990) nevykazoval žádnou hospodářskou činnost. Finanční prostředky získal od ÚV KSČ dotací ve výši Kčs 2 mil. S ohledem na tyto skutečnosti bylo z podnětu FMF toto zařízení změněno na účelové vědecko-teoretické zařízení KSČM. Byla provedena inventarizace všech hospodářských prostředků a zjištěný majetek převezme Obvodní úřad v Praze 1 v rámci majetku ÚV KSČ a jim přímo řízených organizací.
1. Podniky přebírané zmocněnci FMF a kontrolované FMK
Největší nedostatky byly zjištěny v hospodářském zařízení DESO Děčín. Jeho ředitel převedl v rozporu se zákonným opatřením předsednictva FS č. 177/1990 Sb. koncem listopadu 1990 movitosti v hodnotě cca 1,4 mil. Kčs bezúplatně obecnímu úřadu ve Veselé a zbylé věci včetně materiálu prodal Evě Švarhové, podnikatelce, současně ve funkci ekonomky organizace, za cca 840 tis. Kčs a za převzetí závazků podniku DESO k 31. 12. 1990 (nezaplacené faktury a pohledávky za obyvateli). Ředitel organizace si majetek od obecního úřadu pronajal a od 1. 1. 1991 ho užívá jako soukromý podnikatel. FMK proto uložilo řediteli organizace důtku s pokutou ve výši 10 tis. Kčs. Současně byl dán podnět okresní prokuratuře k zahájení trestního stíhání.