/2/ Fyzické i právnické osoby podnikající v oboru polygrafické činnosti jsou povinny na žádost státních orgánů nebo orgánů místní samosprávy plnících úkoly podle tohoto zákona za přiměřenou úplatu zajistit, aby hlasovací lístky, legitimační lístky, hlasovací průkazy a všechny ostatní dokumenty potřebné pro referendum byly včas a řádně rozmnoženy.
§ 30
Nároky členů komisí
O nárocích členů komisí platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o nárocích členů volebních komisí.
§ 31
Úhrada nákladů spojených s referendem
/1/ Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu federace. Federální ministerstvo financí stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly republikám a obcím.
/2/ Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu republiky, v níž bylo referendum vyhlášeno. Ministerstvo financí příslušné republiky stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly obcím.
/3/ Výdaji podle odst. 1 a 2 nejsou výdajů spojené s kampaní před referendem.
§ 32
Výsledek referenda
/1/ Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v každé z republik (čl. 5 odst. 1 ústavního zákona) k předložené otázce "ano", vyslovila-li se "ne" anebo vyslovila-li se pro jedno z navrhovaných řešení (§ 20 odst. 2).
/2/ Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v příslušné republice (čl. 5 odst. 2 ústavního zákona) k předloženému návrhu "ano" nebo vyslovila-li se "ne".
/3/ Rozhodnutí podle odstavce 1 je výsledkem referenda ve smyslu čl. 6 odst. 1 ústavního zákona; má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění a nabývá účinnosti dnem vyhlášení oznámení o rozhodnutí přijatém v referendu (§ 33 odst. 1) ve Sbírce zákonů.
/4/ Lhůta podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona se počítá ode dne, kdy oznámení o rozhodnutí přijatém v referendu (§ 33 odst. 2) bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.
/5/ Za vykonané referendum ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona se považuje referendum, v němž bylo přijato rozhodnutí (odst. 1, 2), jakož i referendum, v němž rozhodnut nebylo přijato.
§ 33
Oznámení o výsledku referenda
/1/ Konalo-li se referendum k rozhodnutí zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), v oznámení předsednictva Federálního shromáždění o rozhodnutí přijatém v referendu (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) se s odkazem na oznámení o vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona) uvede:
a) že se referendum konalo současně v České republice i ve Slovenské republice,
b) den konání referenda,
c) celkový počet osob oprávněných k hlasování,
d) celkový počet osob, které na otázku odpověděly "ano" a celkový počet osob, které na otázku odpověděly "ne",
e) celkový počet osob, které se účastnily hlasování
f) otázka nebo otázky, k nimž bylo přijato shodné rozhodnutí (§ 32 odst. 1) v České republice i ve Slovenské republice a obsah tohoto rozhodnutí,
g) poučení, že rozhodnutí přijaté v referendu má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění.
/2/ Konalo-li se referendum o návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), v oznámení předsednictva národní rady o rozhodnutí přijatém v referendu (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) se s odkazem na oznámení o vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona) uvede:
a) že se referendum konalo v České republice nebo ve Slovenské republice,
b) den konání referenda,
c) celkový počet osob oprávněných k hlasování,
d) celkový počet osob, které na otázku odpověděly "ano" a celkový počet osob, které na otázku odpověděly "ne",
e) že bylo v referendu přijato rozhodnutí (§ 32 odst. 2) o návrhu na vystoupení příslušné republiky z České a Slovenské Federativní Republiky a obsah tohoto rozhodnutí,
f) poučení o dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o případ podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona.
§ 34
/1/ Žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda (čl. 5 odst. 4 ústavního zákona) může být k Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "Ústavní soud") podáno po vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona musí mu být do 10 dnů ode dne, kdy k porušení ústavního zákona došlo, nejpozději však do 10 dnů od podepsání zápisu Federální komise (§ 27), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo od podepsání zápisu Ústřední komise příslušné republiky (§ 26), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.
/2/ Po uplynutí nejzazší lhůty podle odst. 1 předsednictvo Federálního shromáždění odevzdá do 3 dnů oznámení o rozhodnutí přijatém v referendu (§ 33 odst. 1) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona.
/3/ Po uplynutí nejzazší lhůty podle odst. 1 předsednictvo národní rady příslušné republiky odevzdá do 3 dnů oznámení o rozhodnutí přijatém v referendu (§ 33 odst. 2) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.
/4/ Byla-li podána žádost podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona a Ústavní soud o ní dosud nerozhodl, s odevzdáním oznámení o rozhodnutí přijatém v referendu (odst. 2, 3) se posečká do vyhlášení rozhodnutí Ústavního soudu.
§ 35
Řízení před Ústavním soudem podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona upravuje zvláštní zákon.
§ 36
Závěrečné ustanovení
/1/ Federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky stanoví:
a) vzory seznamů pro hlasování, legitimačních lístků, hlasovacích průkazů, zápisů komisí a popř. dalších dokumentů pro referendum,
b) podrobnosti o úkolech příslušných orgánů obcí při
1. vytváření okrsků pro hlasování,
2. sestavování a vedení seznamů pro hlasování,
3. vystavování legitimačních lístků pro hlasování a hlasovacích průkazů,
4. zajišťování a vybavování místností pro hlasování,
5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokumentů o hlasování.
/2/ Federální statistický úřad v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a v součinnosti s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.
/3/ Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákon náleží působnost podle odstavce 1 ministerstvu vnitra příslušné republiky, které jí vykonává v dohodě s federálním ministerstvem vnitra; působnost podle odstavce 2 náleží ústřednímu úřadu státní statistiky příslušné republiky, který ji vykonává v dohodě s ministerstvem vnitra příslušné republiky.
§ 37
Trestní ustanovení
§ 177 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zní:
"§ 177
Maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda
Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu nutí, nebo
kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého, nebo
kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo
kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárných sborů nebo orgánů místní samosprávy anebo přípravy nebo průběh referenda,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.".
38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ................
Důvodová zpráva
A. Obecná část
Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu (dále jen "ústavní zákon") upravuje jen základní věci s tím, že způsob provádění referenda stanoví zákon Federálního shromáždění.
Vzhledem k tomu, že postup při provádění referenda je v mnohém obdobný postupu při provádění voleb do zákonodárných sborů, návrh všude tam, kde je to možné, postup samostatně nezpravuje a odkazuje na příslušná ustanovení zákonů o volbách do České národní rady a do Slovenské národní rady, která se pro referendum použijí obdobně nebo přiměřeně (takovéto legislativní techniky se při úpravě referenda používá i v jiných zemích, např. ve Španělsku, Rakousku, Maďarsku a Polsku). Z těchto zákonů (a nikoliv tedy ze zákona o volbách do Federálního shromáždění) se vychází proto, že podle koncepce přijaté ústavním zákonem jsou Česká republika a Slovenská republika územními celky, v nichž se při hlasování v referendu dochází k rozhodnutí (čl. 5 odst. 1, 2 ústavního zákona); proto lze považovat za přiměřené, když se i při hlasování v referendu budou v každé z obou republik používat právní předpisy upravující provádění voleb do zákonodárného sboru právě této republiky. V návrhu používaná legislativní zkratka "příslušný volební zákon" je vysvětlena v § 1.
Také hlasovací právo v referendu je vázáno na oprávnění volit do příslušné národní rady (čl. 1 odst. 3 ústavního zákona). Návrh proto užívanou legislativní zkratku "oprávněný občan" definuje odkazem na příslušné volební zákony, kde je upraveno volební právo v subjektivním smyslu (oprávnění volit). "Oprávněným občanem" je proto občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit do České národní rady nebo do Slovenské národní rady (v čl. 5 odst. 1 a 2 ústavního zákona se taková osoba označuje jako "oprávněný volič").
Překážka výkonu hlasovacího práva se v § 2 stanoví v souladu s koncepcí příslušných volebních zákonů (další překážky se proto nestanoví).
B. Zvláštní část
K § 3
Ve smyslu čl. 1 odst. 1 ústavního zákona je možno občanům předložit v referendu k rozhodnutí jak jednu, tak i více otázek, týkajících se formy státoprávního uspořádání ČSFR. Každou otázku je možno formulovat buď tak, že občané na ni mohou jednoznačně odpovědět buď "ano" nebo "ne" anebo tak, že z několika navržených řešení vyberou jako jediné to řešení, pro které se rozhodlo; v tomto druhém případě musí být ovšem jednotlivá navrhovaná řešení formulována tak, aby byla skutečnými variantami řešení téže věci. Podle čl. 1 odst. 2 ústavního zákona je předkládán k referendu návrh na vystoupení jedné z republik z ČSFR, to již samo vyžaduje jeho formulaci tak, aby k němu bylo možné jednoznačné kladné nebo záporné vyjádření. Pokud se dále v návrhu v této souvislosti používá výraz "otázka", rozumí se tím otázka ve smyslu čl. 1 odst. 1 ústavního zákona, a pokud se používá výraz "návrh", rozumí se tím návrh ve smyslu čl. 1 odst. 2 ústavního zákona.
K § 4
Náležitosti oznámení o vyhlášení referenda (odst. 1) vyplývají z ustanovení ústavního zákona. Vedle stanovení dne konání referenda (odst. 1 písm. d/) je nezbytné v oznámení stanovit i konkrétní lhůty k vytvoření orgánů pro referendum a k jejich prvnímu zasedání (odst. 1 písm. e/), a tím zabezpečit i potřebný časový prostor pro organizační a technické zajištění referenda a pro kampaň před referendem.
Ustanovení odstavce 2 se týká možného případu, kdy rozhodnutím v referendu má být vyjádřen souhlas nebo nesouhlas s věcí, kterou pro její obsáhlost nelze formulovat přímo v otázce (například v referendu má být zaujato stanovisko k rozsáhlejšímu souboru několika právních ustanovení jakožto k jedné věci).
K § 5
Uveřejnění oznámení v celostátním denním tisku, rozhlasu a televizi je pro zdárný průběh referenda žádoucí, lze však očekávat, že veřejné informační prostředky toto oznámení uveřejní z vlastní iniciativy a proto jim návrh povinnosti v tomto směru neukládá.
K § 6
Úkoly spojené s konáním referenda patří - obdobně jako úkoly spojené s volbami - do oboru vnitřní státní správy. Z politických i organizačních důvodů je však zřejmě nejvhodnější, aby je na základní úrovni plnily obce v rámci tzv. přenesené působnosti, protože orgány obcí jsou schopny jednat operativně a se znalostí místní situace. Kromě rozhodnutí o případné změně počátku hlasování (§ 6) mezi úkoly svěřované obcím patří vytvoření okrsků a zajištění činnosti okrskových komisí (§ 7 odst. 2, § 16 odst. 2, 4 a 5, a § 28 odst. 1 zajištění doručení hlasovacích lístků oprávněným občanům (§ 17 odst. 4) a informování občanů (§ 18); podrobnosti o těchto úkolech mají být upraveny způsobem uvedeným v § 36 odst. 1 písm. b/.
Návrh vychází z úvahy, že má-li být podle čl. 7 ústavního zákona zákonem Federálního shromáždění upraven způsob provádění referenda, má být tímto zákonem jednotně upravena i organizace referenda na základní úrovni.
Podle obecního zřízení České republiky (zákon ČNR č. 367 1990 Sb.) je obecná (městská) rada výkonným orgánem obce jak v oblasti samostatné působnosti, tak v oblasti přenesené působnosti, přičemž při výkonu přenesené působnosti je podřízena okresnímu úřadu.
Naproti tomu obecní zřízení Slovenské republiky (zákon SNR č. 369/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 130/1991 Sb.) stanoví, že obce plní především úkoly místní samosprávy, zvláštním zákonem je však na ně možno přenést i některé úkoly státní správy. Nejvyšším výkonným orgánem obce je starosta (obecní rada může být zřízena jako iniciativní, výkonný a kontrolní orgán obecního zastupitelstva).
V souladu s tím se navrhuje, aby uvedené úkoly spojené s konáním referenda plnily v obou republikách obecní orgány s obdobnou funkcí a postavením, tedy
- v České republice obecní (městská) rada, případně rada městského obvodu nebo městské části, pokud je město takto členěno,
- ve Slovenské republice starosta obce (primátor města) nebo starosta městské části, pokud je město takto členěno (působnost obvodních úřadů při výkonu místní státní správy podle zákona SNR č. 472/1990 Sb. tím ovšem není dotčena a není proto ani vyloučeno, aby referendum v dohodě se starostou organizačně a materiálně-technicky zabezpečovaly obvodní úřady, pokud tak příslušné orgány Slovenské republiky stanoví).
Náklady, které obcím v souvislosti s plněním uvedených úkolů vzniknou, by přitom podle návrhu byly hrazeny ze státního rozpočtu federace nebo příslušné republiky (§ 31).
Takovýto způsob stanovení "příslušného orgánu obce", který má plnit určité přesně stanovené úkoly státní správy v souvislosti s konáním referenda podle federálního zákona, zajišťuje jednotnou organizaci referenda v obcích a poskytuje potřebnou právní jistotu. (Pro porovnání lze uvést, že i předválečný zákon o volbách do poslanecké sněmovny ukládal konkrétní úkoly nikoliv obci, ale jejímu starostovi, obecnímu úřadu atd. a také platný zákon o volbách do Federálního shromáždění ukládá některé úkoly přímo radám místních národních výborů.)
K § 7
Mimo území ČSFR se okrsky (shodně s koncepcí příslušných volebních zákonů) nezřizují, hlasovat lze proto jen na území ČSFR.
K § 8
Pro účely voleb do zákonodárných sborů bylo území členěno ve volebních zákonech na volební kraje a na volební okrsky s tím, že k dozoru a ke zpracování výsledků hlasování byly zřizovány volební komise (subkomise) i v každém okrese. Vzhledem k charakteru referenda, kdy jsou zjišťovány a jsou právně relevantní výsledky hlasování v každé z obou republik i vzhledem k tomu, že v dosavadních krajích již ani nejsou zřízeny obecné orgány státní správy, je zjevně nejefektivnější využít okresů jako článku mezi okrskem a republikou a vytvořit v nich okresní komise (§ 15).
K § 11
V odstavci 2 větě druhé je upraveno opatření, které pro účely voleb do ČNR bylo zavedeno zákonným opatřením předsednictva ČNR č. 221/1990 Sb., zákon o volbách do SNR však takto upraven nebyl.
K § 12
Soustava komisí je upravena tak, aby Federální komise byla zřizována jen v případě, kdy se referendum koná v obou republikách současně (čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona). Ústřední komise se v každé z republik zřizuje vždy, koná-li se v této republice referendum.
K § 13 - 16
Vzhledem k charakteru otázek, které mohou být v referendu občanům předloženy k rozhodnutí, jakož i vzhledem k tomu, že referendum se může konat jen na návrh některého zákonodárného sboru, je třeba, aby se politické strany a hnutí, zastoupené v těchto zákonodárných sborech, zúčastnily na práci komisí pro referendum. Návrh jim dává právo, současně však stanoví i povinnost vyslat do nich své zástupce (§ 13 odst. 1, § 14 odst. 1, § 15 odst. 1, § 16 odst. 1). Přitom však nelze mechanicky vycházet z výsledků voleb do zákonodárných sborů z června 1990, protože během doby došlo v tehdy kandidujících politických stranách a hnutích k podstatným přeměnám (rozdělení na více stran apod.). Aby byl zákon použitelný i před příštími volbami, je nutno vycházet z nynějšího stavu, který je nejpřesněji vyjádřen ustavením poslaneckých klubů jednotlivých politických stran a hnutí v zákonodárných sborech a počtem jejich členů. Tato zásada je vyjádřena v příslušných ustanoveních pokud jde o Federální, Ústřední a okresní komisi. U okrskových komisí je však vhodnější, vzhledem k různorodosti politického zastoupení v obcích, vycházet přímo ze zastoupení politických stran a hnutí v jednotlivých zastupitelstvech, čímž je ve složení komise lépe vyjádřena konkrétní politická situace v místě. Pro případ, že politické strany a hnutí svoji povinnost nesplní, je možno, aby okrskovou komisi doplnil na určené minimum příslušný orgán obce z osob, které uzná za vhodné pro výkon této funkce.
V § 13 - 16 je řešeno obsazování funkce předsedy a místo předsedy komise (§ 13 odst. 2 až 5, § 14 odst. 2 až 5, § 15 odst. 2 až 5, § 16 odst. 2). Důraz se klade na politický charakter komisí. Státní správa je zastoupena prostřednictvím příslušných ministrů vnitra a vedoucích ústředních úřadů statistiky ve Federální komisi a Ústředních komisích, a příslušných přednostů okresních úřadů (starostů městských obvodů) a vedoucích okresních (obvodních) úřadů statistiky v okresních komisích. Členství těchto osob v komisích pro referendum je potřebné rovněž z hlediska operativního zajišťování statistických a jiných odborných a administrativních prací v komisi prostřednictvím pracovníků jejich úřadů.
K § 19
Navrhovaná úprava je obdobou úpravy volební kampaně ve volebních zákonech, bylo ji však třeba v některých směrech pozměnit s ohledem na některé zvláštnosti referenda a na změny, ke kterým během doby došlo.
K § 20 až 22
Ve smyslu ustanovení § 22 se při hlasování v referendu postupuje přiměřeně podle ustanovení volebních zákonů, tj. tak, že oprávněný občan hlasuje osobně tak, že po úpravě hlasovacího lístku a jeho vložení do určené obálky v prostoru k tomu určeném vloží úřední obálku před okrskovou komisí do úřední schránky (§ 29 zákona ČNR č. 54/1990 Sb. a § 28 zákona SNR č. 80/1990 Sb.).
Navrhuje se, aby hlasující občan měl možnost svůj vztah k předložené otázce nebo návrhu vyjádřit nejen předepsanou úpravou hlasovacího lístku, ale i tak, že odevzdá nevyplněný hlasovací lístek a tím vědomě vyjádří své rozhodnutí zdržet se hlasování (§ 20 odst. 3). To by umožnilo odlišit občany takto k referendu aktivně přistupující od těch, kteří se k hlasování nedostaví nebo budou hlasovat neplatně anebo odevzdají neplatné hlasovací lístky (podobná úprava je např. ve Španělsku a v Polsku). V referendu mají občané jen omezenou možnost volby a lze jim takto umožnit, aby zdržením se hlasování vyjádřili svůj nesouhlas např. již s pouhým položením otázky nebo návrhu (jde o jistou obdobu bílých hlasovacích lístků, jejichž použití bylo v Československu umožněno i ve volbách v roce 1946).
Rozlišuje se neplatnost hlasování (§ 21 odst. 1) od neplatnosti použitého hlasovacího lístku (§ 21 odst. 2). Hlasovací lístek je "jinak upraven", jsou-li na něm přičiněny vpisky, škrty, obrázky, znaky a podobně.
K § 26
Jde-li o referendum podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, kdy není zřizována Federální komise, předává Ústřední komise vyhotovení svého zápisu nejen předsednictvu národní rady příslušné republiky, ale i předsednictvu národní rady druhé republiky a předsednictvu Federálního shromáždění (odstavec 5), což má význam i z hlediska uplatnění práva některého z těchto orgánů podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona.
K § 27
Federální komise již sama nesčítá hlasy v referendu, základem jsou zápisy Ústředních komisí, které Federální komise pouze přezkoumá a výsledek přezkoumání uvede v zápisu, který odevzdá předsednictvu Federálního shromáždění a zároveň zašle předsednictvům národních rad obou republik.
K § 32
V tomto ustanovení se definují některé pojmy obsažené v ústavním zákoně.
K § 33
Upravuje se právní forma oznámení o rozhodnutí přijatém v referendu (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona).
K § 34 a 35
Ustanovení čl. 5 odst. 4 ústavního zákona zavádí zcela novou působnost Ústavního soudu ČSFR (dále jen "Ústavní soud") která se podstatně odlišuje od ostatních působností Ústavního soudu podle ústavního zákona č. 91/1991 Sb. Ústavní soud tu zahajuje řízení na žádost předsednictva kteréhokoliv ze zákonodárných sborů (výraz "předsednictva národních rad" lze zjevně vykládat jen tak, že jde o předsednictvo každé z národních rad samostatně) a zkoumá pouze ústavnost postupu referenda (nikoliv tedy soulad postupu s jinými právními předpisy než jsou ústavní zákony). Z dikce citovaného ustanovení lze soudit, že pojem "postup referenda" zahrnuje již i samotné vyhlášení referenda. Ústavní zákon však vůbec neupravuje právní následky případného zjištění Ústavního soudu, že v postupu referenda byla ústavnost porušena, což vyvolává závažné ústavněprávní problémy.
Návrh vytváří podmínky pro kontrolu právnosti postupu referenda už tím, že ukládá komisím, aby o podaných stížnostech, stanovisku k nim i o zjištěných a neodstraněných právních závadách podaly zprávu v zápisech o výsledku hlasování (§ 24 až 27). Zápisy Ústředních komisí i Federální komisi mají být také neprodleně odevzdány, popř. zaslány předsednictvům všech zákonodárných sborů, které tak získají potřebné základní informace.
Návrh vychází z předpokladu, že i řízení před Ústavním soudem ve věcech podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona upraví připravovaný zákon o organizaci Ústavního soudu a o řízení před ním (čl. 18 ústavního zákona č. 91/1991 Sb.). Některé otázky však je nutno řešit přímo v tomto navrhovaném zákoně, protože úzce souvisejí se samotným prováděním referenda.
Především se v § 34 návrhu upravují lhůty, v nichž může být žádost k Ústavnímu soudu podána, protože je to nezbytné pro úpravu postupu při oznamování rozhodnutí přijatého v referendu. Žádost může být podána teprve po vyhlášení referenda, nejpozději však do 10 dnů od podepsání zápisu příslušné komise; koncepce objektivních lhůt i relativně krátké lhůty jsou odůvodněny povahou a významem referenda.
K § 37
Trestní ochrana přípravy a průběhu voleb do zastupitelských sborů byla nově upravena již zákonem č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění.
Pro zavedení referenda platí, že v České a Slovenské Federativní Republice "státní moc vykonává lid zákonodárnými sbory, které jsou jím voleny, a lidovým hlasováním (referendem)" (čl. 2 odst. 2 Ústavy České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění čl. 8 bodu 2 ústavního zákona). Přípravu a průběh referenda je proto třeba trestně chránit stejně, jako přípravu a průběh voleb.
Navrhuje se proto, aby ustanovení § 177 trestního zákona bylo v tomto smyslu upraveno.
Protože již ústavním zákonem č. 294/1990 Sb. byla zrušena dosavadní tzv. jednotná soustava zastupitelských sborů a zákonodárné sbory byly odlišeny od zastupitelstev obcí jakožto orgánů místní samosprávy, navrhuje se současně, aby slova "voleb do zastupitelského sboru" byla nahrazena slovy "voleb do zákonodárných sborů nebo orgánů místní samosprávy" (ve Slovenské republice je ve všeobecných volbách volen i starosta obce).
C. Nároky navrhované úpravy na státní rozpočty
Přijetí návrhu zákona nevyvolá samo o sobě žádné nároky na státní rozpočet federace ani na státní rozpočty republik, zvláště když institut referenda byl již zaveden ústavném zákonem s účinností od 16. srpna 1991.
Finanční nároky na referendum bude možno posoudit podle všech okolností teprve v době, kdy by se mělo referendum konat.
V Praze dne 12. září 1991
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Místopředseda vlády ČSFR:
Rychetský v. r.