FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
781
Odpověď
předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů Michalem Prokopem (tisk 699)
PŘEDSEDA VLÁDY
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
|
V Praze dne 11. července 1991 |
|
Č. j. 104/I/91 |
Vážený pane předsedo,
k Vaší interpelaci z 11. června 1991, která se týká problematiky rozvoje invalidních občanů a nejasností v odpovědnosti mezi federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a národními ministerstvy práce a sociálních věcí v souvislosti s přijatou Úmluvou o pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidů, která vstoupila v platnost 21. 2. 1986, sděluji:
Předně bych chtěl konstatovat, že federální vláda i já osobně jsme o řadě vážných problémů zdravotně postižených občanů a organizací je zaměstnávající, informováni. Z mé iniciativy na jednání vlády 30. května t. r. bylo mj. ministru práce a sociálních věcí P. Millerovi uloženo, aby ve spolupráci s ekonomickými ministry vlády ČSFR a mpř. vlády J. Mikloškem urychleně zpracoval a předložil návrh postupu a opatření, která by vytvářela potřebné podmínky pro zachování ekonomické aktivity invalidních občanů i existenci podniků a zařízení, která je zaměstnávají. Na poradě zainteresovaných orgánů pod vedením mpř. vlády V. Valeše byl již projednán Návrh postupu a opatření k vytvoření vhodných podmínek pro zachování ekonomické aktivity občanů se změněnou pracovní schopností i existenci podniků je zaměstnávající. Tato porada přijala řadu zásadních opatření, která se v současné době zabezpečují. Právě na základě zmíněné iniciativy má být novelován § 24, odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, kterým se zmocnění federální vlády stanovit nařízením povinný podíl občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců příslušného zaměstnavatele s více než 20 pracovníky má převést v důsledku kompetenčních posunů na vlády republik. Přitom při stanovení tohoto podílu budou zvýhodňováni ti, kteří zadávají výrobní programy nebo domácké práce organizacím zaměstnávajícím osoby se změněnou pracovní schopností.
Pokud jde o Vaši připomínku k nedostatečnému promítnutí výše zmínění Úmluvy do vnitrostátního právního řádu, je svým způsobem velmi obecně formulována a vyžadovala by podrobnější rozbor platné právní úpravy v oblasti odpovědnosti, vyplývající z kompetenčních nejasností, které přivodila v závěru loňského roku novela ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci.
V této souvislosti považuji za nutné poznamenat, že Československo ratifikovalo Úmluvu v roce 1985 a tehdy s ratifikací souhlasila všechna příslušná republiková ministerstva i republikové vlády s tím, že zajistí její provádění spolu s federálními orgány. Předkládáním zpráv pro Mezinárodní organizaci práce o provádění této Úmluvy je pověřeno federální ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že za věcné plnění podle dané problematiky odpovídají příslušné ústřední orgány. Tento postup vyplývá nejen z již zmíněného kompetenčního zákona, ale i ze zákonů ČNR č. 105/1991 Sb. a SNR č. 347/1990 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v ČR a SR. Podle § 25 prvního a § 31 druhého z uvedených zákonů republiková ministerstva ve své působnosti zabezpečují plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je ČSFR vázána.
S pozdravem
|
co na vědomí: |
Vážený pan |
Vážený pan |
Michal Prokop |
PhDr. Milan Šútovec |
předseda Sociálního a kulturního |
předseda Sněmovny národů |
výboru Sněmovny národů FS ČSFR |
FS ČSFR |
Praha |
Praha |