Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. volební období

768

1. ing. Branislav LONGAUER

2. JUDr. Karol STOME

3. PhDr. Libor KONVIČKA

Životopis Ing. Branislava Longauera

Ing. Branislav Longauer sa narodil 14. 10. 1943 v Banskej Bystrici ako štvrté z desiatich detí v rodine bývalých učiteľov. So súrodencami bol vychovávaný v duchu kresťanskej morálky. Rodinné prostredie mu umožňovalo kontakt s rôznymi oblasťami vzdelania, pretože všetci súrodenci študovali na vysokých školách.

Školy až po maturitu na Strednej priemyselnej škole strojníckej absolvoval v r. 1950 až 1962 v Martine. Strojnícku fakultu VŠT Košice absolvoval v r. 1967.

Do zamestnania nastúpil do Štátneho drevárskeho výskumného ústavu ako konštruktér; od r. 1968 až do r. 1986 pracoval v Ústave technológie a racionalizácie Závodov Ťažkého strojárstva v Bratislave. Od začiatku pracoval ako technológ, od r. 1970 do r. 1980 ako projektant a výskumno-vývojový pracovník v oblasti rozmiestňovania nových výrob, a to i v čase výrazného zníženia špeciálnej výroby /t. j. konverzie/ v r. 1974 v ZŤS Martin. V tejto súvislosti pracoval i na katalogizácii výrobných kapacít, ploch a existujúcich výrob všetkých závodov patriacich do podnikov ZŤS Martin, Dubnica, Detva, Komárno. V tomto období viedol práce na projektoch organizácie a riadenia a na realizácii automatizovaných systémov riadenia v organizáciach ZŤS a pre podnik ZŤS Dubnica pracoval aj na projekte zabezpečenia špeciálnej výroby v čase mobilizácie. Má teda rozsiahle vedomosti o zbrojárskej výrobe a výrobkoch na Slovensku. Od r. 1980 do r. 1986 pracoval ako výskumno-vývojový pracovník v oblasti fyziky kovov, skúšobníctve kovových materiálov a výrobkov ZŤS.

Od r. 1986 dodnes pracuje v Ústave ekonomiky a organizácie stavebníctva v Bratislave ako vedúci výskumno-vývojový pracovník v oblasti projektovania a realizovania komplexných systémov riadenia, kde viedol kolektív analytikov-metodikov. Od r. 1990 vedie odbor, ktorý vytvára programové vybavenie komplexných sieťových riadiacich a informačných systémov na personálnych počítačoch.

Bol jedným z 12 členného kolektívu, ktorý sa hneď v prvých dňoch po 17. novembri 1989 verejne, písomne prihlásili k požiadavkam VPN. Pripadla naňho úloha vytvoriť nezávislé odbory, kde zúročil svoje poznatky pre rýchly priebeh tohoto procesu. V decembri 1989 bol zvolený za predsedu ZV odborov, po mimoriadnom zjazde predsedom sekcie odborových organizácií investorských a projektových organizácií a výskumných a vývojových ústavov a po riadnom zjazde r. 1990 členom predsedníctva Slovenského výboru odborového zväzu.

Nikdy sa nespreneveril svojim morálnym princípom. Všetky požiadavky naň kladené vždy konfrontoval so svojim svedomím a nevyhovujúce tomuto kritériu otvorene a zrozumiteľne odmietol vykonať.

Počas štúdia na vysokej škole absolvoval vojenskú katedru. Vojenskú službu absolvoval u technickej služby letectva a má hodnosť nadporučíka v zálohe.

Poznanie z mladosti, že seriózne slobodné odbory vyžadujú nezávislých, nestraníckych ľudí, ochotných nezištne slúžiť iným, bol asi najsilnejší motív, prečo nikdy nebol a nie je členom žiadnej strany ani hnutia.

Ing. Branislav Longauer je ženatý otec štyroch detí. Je národnosti slovenskej a žije v Bratislave.

Narozen:

3. prosince 1957 v Trenčíně.

Vzdělání:

Filosofická fakulta University Karlovy (diplomní obor: sociologie).

Dosavadní zaměstnavatelé:

Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV (studijní pobyt - září 1983 až srpen 1984);

Akademické gymnázium Štěpánská (středoškolský profesor - duben 1984 až červen 1985);

hotel Internacional Praha (dělník - listopad 1985 až červenec 1986);

Prognostický ústav ČSAV (studijní pobyt, interní aspirantura - září 1986 až srpen 1989);

Záchranná služba Praha (sanitář - září 1989 až březen 1990);

Prognostický ústav ČSAV (odborný pracovník - od dubna 1990).

Vojenská služba:

září 1982 až květen 1983 (základní vojenská služba přerušena pro onemocnění) - motostřelecký útvar Stříbro, velitel motostřelecké čety;

září 1986 až březen 1987 - ženijní útvar Kamýk nad Vltavou, starší strojník.

Společenská aktivita:

spolupráce se samizdatovými Lidovými novinami (leden až listopad 1989);

účast v činnosti Nezávislého mírového sdružení (odborný konzultant pro problematiku armády a vojenské služby - od dubna 1989);

podíl na vypracování zákona o civilní službě a na novele branného zákona (1990);

spolupráce s vojenskou komisí KC OF (listopad 1989 až červenec 1990);

spolupráce s vojenskou komisí Celostátního studentského stávkového výboru (prosinec 1989 až duben 1990);

spoluautorství zákona o Generálním inspektorovi ozbrojených sil ČSFR a statutu generálního inspektora;

činnost v předsednictvu českého výboru Helsinského občanského shromáždění ("Helsinki Citizens Assembly", od října 1990).

Narodil jsem se 19. 2. 1934 v Modre na Slovensku, kde jsem bydlel se svými rodiči. Po absolvování základního vzdělání jsem studoval na anglickém gymnáziu v Praze a v Praze jsem též studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity. Z této univerzity mám také doktorát - obor mezinárodního práva. Po studiích jsem absolvoval vojenskou službu a dosáhl jsem důstojnické hodnosti.

Pracoval jsem jako pomocný redaktor, tesařský dělník, posléze jako úředník a od roku 1963 v advokacii. Prošel jsem několika advokátními poradnami mimo Prahu i v Praze. Po obhajobě Plastic people jsem musel Prahu opustit v roce 1977 a pracoval jsem několik let v Domažlicích a konečně v Plzni jako advokát.

V roce 1989 v prosinci jsem byl kooptován jako poslanec do Federálního shromáždění - Sněmovny národů, kde jsem pracoval jako člen ústavně právního výboru a místopředseda mandátového a imunitního výboru. Byl jsem rovněž členem parlamentní komise pro odchod sovětských vojsk, ve kteréžto komisi jsem doposud. Jsem rovněž členem v VI. období komise při ministru obrany ČSFR, účastnil jsem se československo-sovětských jednání o náhradě škod způsobených přítomností sovětských vojsk, členem komise pro policejní akademii (komise pracuje od V. období FS). V současném období jsem členem branného a bezpečnostního výboru Sněmovny národů a místopředsedou výboru imunitního a mandátového SN.

V Praze 8. května 1991

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. volební období

768 A

ing. Alojz RAJNIČ

Narodil som sa 12. júla 1939 v Plackovciach. Stredoškolské štúdium som absolvoval na Vyššej priemyselnej škole v Prešove. Po jej ukončení som nastúpil na štúdium na Vysokej škole železničnej v Prahe a štúdium som ukončil na Vysokej škole dopravnej v Žiline, po jej presťahovaní do Žiliny v roku 1965.

Po absolvovaní vysokej školy som nastúpil do zamestnania na Hutné stavby Košice do projekcie ako pomocný projektant-statik, kde som pracoval do roku 1972 ako vedúci projektant-statik. V roku 1972 som v tom istom podniku prestúpil na vývojové pracovisko, kde som pracoval ako vedúci vývojový pracovník v oblasti zakladania stavieb. V roku 1977 som nastúpil na Priemyslové staviteľstvo - generálne riaditeľstvo v Košiciach do funkcie odborného referenta-špecialistu na úseku technického riaditeľa, kde som mal na starosti projektovú prípravu stavieb a projektové zložky 8 podnikov VHJ, ktoré som metodicky riadil.

Počas práce na Hutných stavbách Košice, som sa zaujímal o moderné spôsoby riadenia a v tejto oblasti som sa aj angažoval v rámci činnosti ČSVTS. Zúčastňoval sa sympózií a seminárov s touto problematikou. V roku 1989 som nastúpil do zamestnania na Vysokú školu technickú v Košiciach, kde som pracoval až do zvolenia za poslanca Federálneho zhromaždenia ČSFR do júna 1990 ako vedúci technicko-investičného odboru.

Som ženatý, mám dvoch synov, politicky organizovaný som nikdy nebol.

28. 6. 1991

Ing. Alojz Rajnič