FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
746
Návrh
ústavně právních výborů
na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k vládnímu návrhu zákona o konkursním a vyrovnávacím řízení (tisk 675)
Výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů po projednání vládního návrhu zákona o konkursním a vyrovnávacím řízení a po shrnutí výsledků projednání tohoto návrhu zákona ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů a ve výborech České národní rady a Slovenské národní rady
navrhují
ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, Sněmovně lidu a Sněmovně národů, aby předložený vládní návrh zákona schválily v tomto znění:
"Zákon
ze dne .......... 1991
o konkursu a vyrovnání
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.
(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky.
(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena.
§ 2
(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen "soud") zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").
(2) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.
§ 3
(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.
(2) Pro konkurs a vyrovnání se použijí ustanovení občanského soudního řádu [Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.], nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) V řízení jedná a rozhoduje samosoudce. Jednání soud nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon, nebo pokládá-li to za nutné. Soud rozhoduje usnesením.
ČÁST DRUHÁ
Konkurs
§ 4
Návrh na prohlášení konkursu
(1) Konkurs se prohlásí na návrh dlužníkova věřitele, nebo dlužníka anebo likvidátora právnické osoby. Zvláštní zákon může přiznat právo k podání návrhu na prohlášení konkursu dalším osobám.
(2) Jde-li o návrh věřitele, je třeba doložit, že navrhovatel má proti dlužníkovi pohledávku, i když není ještě splatná, a uvést okolnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník je v úpadku (§ 1). Jestliže dlužník zastavil platby, má se zato, že není schopen plnit své splatné závazky.
(3) Vezme-li věřitel návrh na prohlášení konkursu zpět, může být návrh podán znovu pro tutéž pohledávku až po šesti měsících od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.
§ 5
Podmínkou prohlášení konkursu je, aby dlužník měl majetek postačující alespoň k úhradě nákladů řízení.
§ 6
Konkursní podstata
(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata").
(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.
§ 7
Účastníci konkursu
Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé") a dlužník.
Správce podstaty
§ 8
(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu, do seznamu správců nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.
(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.
(3) správce má nárok na náhradu výdajů a na odměnu. Dohody správce s úpadcem (§ 13 odst. 5) nebo věřiteli o odměně jsou neplatné.
(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.
(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.
§ 9
(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.
(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.
(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.
Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor
§ 10
(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.
(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé, představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.
(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.
(4) Věřitelům, kteří nabyli pohledávku jejím postoupením až po prohlášení konkursu, nepřísluší hlasovací právo, ledaže nabyli pohledávku jako protihodnotu závazku, který převzali před prohlášením konkursu.
§ 11
(1) Souhlasí-li s tím soud, může být na schůzi konkursních věřitelů zvolen věřitelský výbor. Cleny věřitelského výboru mohou být fyzické i právnické osoby z řad konkursních věřitelů a mohou se dát na svůj náklad zastupovat. Zároveň je třeba zvolit stejný počet náhradníků. Zvolení členové a náhradníci mohou funkci odmítnout nebo se jí vzdát z důvodů uznaných soudem. Soud pečuje o to, aby věřitelský výbor byl stále úplný a v naléhavém případě jej i rozšíří.
(2) Věřitelský výbor dohlíží na činnost správce a je oprávněn a na pokyn soudu povinen přezkoumat jeho hospodaření.
(3) Věřitelský výbor svolává soud. Na zasedání se zvou všichni členové i náhradníci věřitelského výboru.
(4) K platnosti usnesení věřitelského výboru je třeba většiny hlasů všech členů věřitelského výboru, popřípadě náhradníků, pokud je zastupují. Ve vlastní věci nesmí člen hlasovat.
(5) Členové věřitelského výboru a náhradníci mohou nabývat věci z podstaty jen při dražbě nebo na základě veřejné obchodní soutěže, jinak jen se schválením schůze věřitelů. To platí i pro nabytí prostřednictvím jiné osoby.
(6) Členové věřitelského výboru a náhradníci mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce. Se souhlasem soudu jim může správce vyplatit přiměřenou odměnu, a to ještě před skončením konkursu, jestliže vykonali z příkazu soudu nebo podle usnesení věřitelského výboru zvláštní úkol anebo bylo-li členství (náhradnictví) spojeno s mimořádnou ztrátou času nebo s mimořádnou námahou.
§ 12
Dohled soudu
(1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Může správci uložit, aby si vyžádal o určitých otázkách názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.
(2) Proti opatřením v dohlédací činnosti soudu v konkursním řízení není přípustný opravný prostředek. To platí i pro rozhodnutí soudu o hlasovacím právu.
§ 13
Prohlášení konkursu
(1) Zjistí-li soud, že jsou splněny podmínky prohlášení konkursu, rozhodne o prohlášení konkursu usnesením, které musí obsahovat odůvodnění. Jinak návrh na prohlášení konkursu zamítne.
(2) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustanoven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny, nebude brán v konkursu zřetel.
(3) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům konkursu; dále se doručí správci, likvidátorovi a všem známým věřitelům, jakož i příslušným daňovým orgánům. Dlužníkovi se usnesení doručí do vlastních rukou.
(4) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše. Současně soud oznámí prohlášení konkursu orgánům pověřeným vedením evidence nemovitostí.
(5) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem a likvidátor po dobu konkursu nevykonává svou působnost.
§ 14
Účinky prohlášení konkursu
(1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:
a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu;
b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce;
c) řízení týkající se nároků na oddělené uspokojení (§ 28) nebo na vyloučení věci z podstaty lze zahájit a v něm pokračovat jen proti správci;
d) jiná řízení než uvedená pod písm. c) se přerušují. V těchto řízeních se však pokračuje na návrh správce, úpadcova odpůrce nebo nerozlučného účastníka řízení. [§ 91 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.] Úpadce může tento návrh podat jen neučiní-li tak správce ve lhůtě určené soudem;
e) pro pohledávku proti úpadci nelze nařídit výkon rozhodnutí postihující majetek náležející do podstaty ani nabýt na nich právo na oddělené uspokojení (§ 28);
f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku náležejícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu; byl-li konkurs zrušen podle § 44 odst. 1 písm. a), lze tato práva znovu uplatnit. Byly-li vsak věci nebo pohledávky při výkonu rozhodnutí ve shora uvedené lhůtě zpeněženy, bude výtěžek na ně připadající zahrnut do podstaty;
g) nesplatné pohledávky a závazky týkající se podstaty se stávají splatnými;
h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci, prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy;
i) započtení není možné v případech, kdy některý účastník nabyl vzájemnou, jinak započitatelnou pohledávku až po prohlášení konkursu;
j) zastavuje se postup v privatizačním procesu podle zvláštních předpisů [Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. Zákon SNR č. .../1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.];
k) zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů a do podstaty spadá ta jeho část, s níž úpadce podnikal.
(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit.
(3) Nájemní smlouvu uzavřenou úpadcem jako nájemcem je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou.
Odporovatelné právní úkony
§ 15
(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.
(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými [§ 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.], nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob; to však neplatí, jestliže druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele mohla při náležité pečlivosti poznat.
(3) Právo odporovat právním úkonům se uplatňuje proti tomu, kdo měl z odporovatelného právního úkonu dlužníka prospěch.
(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku a není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.
§ 16
(1) Právo odporovat právním úkonům je oprávněn uplatnit věřitel nebo správce.
(2) právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.
(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.
(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
Zjištění podstaty
§ 17
(1) Úpadce je povinen sestavit a odevzdat správci seznam svých aktiv a pasiv s uvedením věřitelů i jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam aktiv a pasiv musí úpadce podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný.
(2) Jestliže konkurs navrhuje dlužník, předloží seznam svých aktiv a pasiv spolu s návrhem na konkurs; nejde-li o jeho návrh, předloží úpadce seznam ihned, jakmile ho správce k předložení seznamu vyzve, nejpozději do 15 od prohlášení konkursu.
§ 18
(1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem. Nesplnil-li úpadce povinnosti podle § 17 odst. 2, uloží mu soud, aby se dostavil k sepsání zápisu o seznamu majetku a aby vydal potřebné listiny správci.
(2) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.
(3) Součástí soupisu je odhad provedený soudním znalcem. Souhlasí-li s tím schůze věřitelů, může se soud spokojit s oceněním provedeným úpadcem nebo správcem.
§ 19
(1) Jsou-li pochybnosti, zda věc náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci do soupisu.
(2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se zato, že věc je do soupisu pojata oprávněně.
§ 20
Přihlášky pohledávek
(1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní poradí při rozvrhu.
(2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o tomto úkonu. Konkursní věřitelé, kteří mají bydliště nebo sídlo v cizině, jsou povinni v přihlášce uvést jméno svého zástupce pro doručování v tuzemsku, jinak jim zástupce pro doručování stanoví na jejich náklad soud.
(3) Správci se doručuje druhý stejnopis přihlášených pohledávek a opis přihlášky dodané do soudního spisu; přihlášené pohledávky sestaví správce do seznamu podle pořadí pro účely rozvrhu.
(4) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.
(5) Účastníci jsou oprávněni nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.
(6) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.
Přezkumné jednání
§ 21
(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání, ke kterému se musí dostavit úpadce a správce. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.
(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.
(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.
§ 22
Jestliže je to možné, přezkoumá soud i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně nařídí zvláštní přezkumné jednání. Náhradu nákladů spojených s obesláním konkursních věřitelů a účastí správce uloží soud konkursním věřitelům, kteří opožděné přihlášky podali. Konkursní věřitelé přihlášek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost a pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.
§ 23
(1) Pohledávka se pokládá za z jištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale nemá pro z jištění pohledávky význam.
(2) Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat proti popírajícím konkursním věřitelům i správci, smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti pohledávky příslušný správní orgán.
(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného správního orgánu.
(4) K popření pohledávky stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné.
(5) Konkursní věřitelé pohledávek sporných co do pravosti, výše či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni, vyrozumí soud o tom, kdo popřel pohledávku, a z jakého důvodu.
§ 24
(1) Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom soud vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo uplatněný právní důvod nevezme zřetel.
(2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, vyzve ho soud, aby své popření uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok bude považovat za zjištěný.
§ 25
(1) Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.
(2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.
§ 26
Bezpodílové spoluvlastnictví manželů
(1) Došlo-li prohlášením konkursu k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, anebo jestliže při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo vypořádáno, je třeba provést jeho vypořádání.
(2) Správce je oprávněn k provedení vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudem. Dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je správce oprávněn uzavřít jen ve formě smíru schváleného soudem.
(3) Jestliže k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo před prohlášením konkursu,
a) dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů uzavřené v posledních šesti měsících před prohlášením konkursu jsou neplatné;
b) bylo-li už zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které nebylo dosud pravomocně skončeno, vstupuje správce do řízení namísto úpadce dnem prohlášení konkursu;
c) nebylo-li ještě zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, je správce povinen neprodleně podat návrh na toto vypořádání namísto úpadce;
d) k účinnosti dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je třeba schválení soudem.
Zpeněžení
§ 27
(1) Podstatu lze zpeněžit buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem nebo prodejem mimo dražbu.
(2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu a za podmínek jím určených po slyšení úpadce, popřípadě věřitelského výboru. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenou nebo cenou stanovenou cenovými předpisy. Stejně tak lze úplatně převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky.
(3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.
(4) Nedobytné pohledávky a věci, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty.
§ 28
(1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním nebo zadržovacím právem, popřípadě omezením převodu nemovitostí (dále jen "oddělení věřitelé"), mají při zpeněžení právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku prodeje věci, na níž zástavní nebo zadržovací právo vázne.
(2) Výtěžek z prodeje věci do výše zajištěné pohledávky věřitelům vydá správce se souhlasem soudu. Nebyla-li zajištěná pohledávka takto plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20.
§ 29
(1) Správce podává soudu zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.
(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.
(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, popřípadě i věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.
Rozvrh
§ 30
(1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení.
(2) Rozvrhové usnesení se doručí účastníkům do vlastních rukou s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny.
§ 31
(1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávka za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.
(2) Pohledávky za podstatou, vzniklé po prohlášení konkursu, jsou nároky na náhradu nákladů spojených s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na úhradu odměn a výdajů, daně a poplatky, došlo-li k jejich splatnosti v průběhu konkursního řízení, a dále nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem, jakož i nároky na vrácení plnění ze smlouvy, od níž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a).
(3) Pracovními nároky ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou úhrada pracovních odměn úpadcových pracovníků a jejich nároky vyplývající z hmotného zabezpečení pracovníků při organizačních změnách včetně náhrad pracovních odměn. -
§ 32
(1) V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek za zpeněžení na plnou úhradu všech těchto pohledávek, uhradí se nejprve výdaje správce a ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.
(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se uspokojují i ostatní nároky v tomto pořadí:
a) nároky úpadcových pracovníků z pracovního poměru, příslušející za poslední tři roky před prohlášením konkursu, a pohledávky na výživné ze zákona (pohledávky první třídy);
b) daně, poplatky, cla a příspěvky na sociální zabezpečení (pojištění), pokud vznikly nejdéle tři roky před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem (pohledávky druhé třídy);
c) ostatní pohledávky (pohledávky třetí třídy).
(3) Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uvedené v odstavci 2, uspokojí se poměrně.
§ 33
(1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny
a) úroky z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;
b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení;
c) nároky věřitelů z darovacích smluv;
d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce.
(2) Částky připadající na
a) vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas uplatnil;
b) podmíněné nároky, které správce uznal;
c) nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel, se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.
§ 34
(1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.
(2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být úředně ověřen.
§ 35
Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih, zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu.
§ 36