Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

717

ministra vnitra ČSFR Ing. Jána Langoše na interpelaci podanou poslanci FS na 15. společné schůzi SL a SN (M. Ročkem, S. Devátým a T. Kopřivou)

MINISTR VNITRA

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

Vážený pane poslanče,

dopisem předsedy Federálního shromáždění ze dne 30. května 1991 mi byly zaslány dotazy, které jste mi ve formě interpelace adresoval dne 29. května 1991 na jednání 15. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů (zápis, parl. tisk 360/1). K uvedeným dotazům Vám sděluji následující odpověď.

Z kontextu úvodu k Vámi položeným dotazům, týkajícím se právního režimu vzniku a zániku "organizovaných ozbrojených složek" je patrné, že se nejedná o ozbrojené bezpečnostní sbory či služby ČSFR, přípravy jejichž právní úpravy se federální ministerstvo vnitra účastní, nýbrž, že jde o soukromě zřizované bezpečnostní služby.

Vznik soukromých organizovaných ozbrojených složek, ve smyslu uplatněném Vaším dotazem (v praxi označované jako hlídací, bezpečnostní či detektivní služby nebo agentury apod.), jsou v pozitivním československém právu, podle všech svých znaků chápány jako subjekty podnikatelské činnosti podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. Federální ministerstvo vnitra není kompetenčně přítomno ve věcech státní správy soukromého podnikání a převážně "pořádkový" charakter zakázek soukromých bezpečnostních služeb je věcně vzdálen specifické bezpečnostní působnosti FMV. Z těchto důvodů byly dříve shromážděné podklady k řešení problematiky soukromých bezpečnostních služeb předány počátkem roku 1991 na pracovní úrovni ministerstvům vnitra republik. Federální ministerstvo vnitra se v současné době legislativní přípravou uvedených věcí nezabývá.

Plně chápu Vaši potřebu přesvědčit se o stavu dané věci a snahu, žádoucím způsobem ovlivnit případnou úpravu této problematiky tak, aby nemohla skrývat rizika pro bezpečnost svobodných občanů a zájmy veřejné. Ve své odpovědi Vám proto předkládám ucelenější rozbor současné právní úpravy předmětné problematiky, s uvedením možností zákonem dovolených státních zásahů proti možnému excesu ze strany soukromých bezpečnostních služeb, jako subjektu podnikatelského.

Zákon o soukromém podnikání občanů č. 105/1990 Sb. váže oprávnění k podnikatelské činnosti na registraci, provedenou na základě žádosti u příslušného okresního úřadu, v případě cizozemců u ministerstev vnitra republik. Získání registrace je řízením, ve kterém se prověřuje zejména způsobilost žadatele k právním úkonům a jeho bezúhonnost. Bezúhonnost je podle zákona posuzována ve vztahu k předmětu podnikání a s ohledem na ochranu práv jiných občanů a organizací (§ 7 odst. 1 a 2). Z hlediska odborné kvality žadatele o registraci lze rovněž uplatňovat požadavky ve smyslu ustanovení zákon o soukromém podnikání občanů (§ 7 odst. 1 a 4).

Další vylučovací klasifikaci zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb představuje, s ohledem na Vámi akcentovanou ozbrojenost těchto osob, zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb. Uvedený zákon váze vydání zbrojního průkazu na prokázání občanské bezúhonnosti, fyzické, duševní a odborné způsobilosti a na posouzení skutečnosti, zda žadatel o zbrojní průkaz skýtá záruku, že zbraně nebude zneužito (viz § 7 zákona o zbraních a střelivu).

Oprávnění zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb v žádném ohledu nepřekračuje práva kteréhokoliv občana.

Aktivně fyzicky vedené zákroky včetně užití zbraně, jsou co do rozsahu přísně uzavřeny v mezích nutné obrany, popř. krajní nouze ve smyslu § 13 a § 14 trestního zákona.

V případech, kdy dojde k porušení podmínky nebo povinnosti vyplývající z rozhodnutí o registraci nebo z obecně závazných právních předpisů, příslušný orgán podnikatelskou registraci zruší (§ 11 odst. 1 a 2 zákona č. 105/1990 Sb.). Důvodný podnět ke zrušení registrace může příslušnému registračnímu orgánu oznámit např. policie, FBIS, prokuratura apod.

Rovněž zákon o zbraních a střelivu umožňuje v ustanovení § 8, aby příslušný policejní úřad odejmul osobě zbrojní průkaz, jestliže nastala změna některé z podmínek (občanská bezúhonnost, záruka, že zbraně nebude zneužito atd.), za kterých byl průkaz osobě vydán. Podobný postup je možné uplatnit i u tzv. hromadného povolení k držení zbraní.

Také zákrok pracovníka soukromé bezpečnostní služby, který by vybočil z mezí nutné obrany a měl by za následek trestní stíhání a soudní trest, mohl by se stát důvodem ke zrušení registrace.

Výše uvedený rozbor právní úpravy vede k odůvodněnému soudu, že obecné, nicméně účinné právní nástroje k možné diskvalifikaci soukromých bezpečnostních služeb, v československém právním řádu existují.

Platná právní úprava vychází věcně z principu liberalizace soukromé sféry podnikání. Spoléhá na přirozený mechanismus podnikatelské aktivity, který postupně vyloučí ze svobodného trhu všechny služby, včetně bezpečnostních, jež se projeví jako nekvalitní a neseriozní. Spolehlivost a kvalita služeb je nepochybně založena zejména výběrem a přípravou zaměstnanců, které zaměstnavatel k práci přijme. Zákon o soukromém podnikání občanů se programově vzdává nadměrného státně paternalistického řešení naznačených otázek.

Dotazy, které kladete ke zjištění legislativních záměrů přípravy speciální právní regulace podnikání na úseku soukromých bezpečnostních služeb, obsahují v sobě naznačení směru možné zvláštní právní úpravy sledované problematiky. Zpřísnění a odlišení "licenčního řízení" od obecné úpravy registrace podnikání, se s ohledem na existující sankční nástroje obsažené v právním institutu podnikání, držení a nošení zbraně, nutné obrany, popř. další, může jevit jako nadbytečné. Z hlediska formálně právního zde ovšem nejsou překážky pro uplatnění zvláštní úpravy. Zákon o soukromém podnikání občanů obsahuje v § 7 odst. 3 ustanovení, předvídající např. předložení zvláštního povolení podle zvláštních předpisů.

V zájmu úplnosti informace Vám sděluji, že v uvedeném směru poskytovalo federální ministerstvo vnitra předběžné připomínky k návrhu zákona, nazvaného pracovně "o soukromých detektivních a bezpečnostních službách", který je skupinou poslanců FS připravován se záměrem zákonodárné iniciativy.

Odpověď na Vaši interpelaci lze v závěru shrnout do dvou bodů.

1. Vznik a zánik podnikatelského subjektu typu soukromé bezpečnostní služby není upraven speciálně (zvláštní kriteria, "licence" apod.). Soukromé bezpečnostní služby vznikají registrací příslušným okresním úřadem, výjimečně ministerstvem vnitra ČR a SR, v rámci obecné právní úpravy podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

FMV ze své iniciativy nepřipravuje a vládou mu není svěřena gesce přípravy legislativních změn uvedené právní úpravy.

2. Státní správa na úseku soukromého podnikání občanů a právnických osob náleží v zásadě do působnosti republik a individuální výkon této správy je ve vztahu k občanům svěřen místní správě.

Pokud federální zpravodajské a policejní útvary zjistí protiprávní činnost konkrétní soukromé bezpečnostní služby nebo jejich pracovníka, využijí daných nástrojů poskytnutých právním řádem k podání podnětu příslušným orgánům k přezkoumání registrace, odnětí zbrojních průkazů, zahájení trestního stíhání apod.

S pozdravem

Vážený pan

Miroslav Roček

poslanec Sněmovny národů

Federální shromáždění

Vážený pan

Stanislav Devátý

poslanec Sněmovny národů

Federální shromáždění

Vážený pan

Ing. Tomáš Kopřiva

poslanec Sněmovny lidu

Federální shromáždění