Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Federální shromáždění ČSFR

VI. v. o.

MÍSTOPŘEDSEDY VLÁDY ČSFR RNDr. JOZEFA MIKLOŠKA, DrSc. poslancem SL FS Bohuslavem Hubálkem

VĚC: VÝŽIVNÉ DĚTÍ

Vážený pane místopředsedo,

rád bych vyvolal iniciativní řešení určité valorizace alimentů. Na tuto důležitou záležitost jsem upozornil loni v listopadu. I po ujištění ministra Millera, o práci na tomto problému, nemám zatím žádnou další zprávu, ohledně konkrétního postupu nebo dokonce i výsledku. V podobném stadiu jsou i má následná jednání s ministerstvem spravedlnosti ČR - neboť zvyšování výživného percentuálním přírůstkem by pomáhalo jak dětem, tak i přetížené justici.

Je nutné urychleně se zastat jedněch z nejpotřebnějších - proto se Vás ptám, jaká je situace v tomto směru. Návrh zákona o manželství a rodině je ve FS plánován na pozdější dobu. Podobně i návrh zákona o státní podpoře a ochrana mládeže v ČNR.

Jako související doklady připojuji tisk FS č. 283, i odpověď na můj dotaz, z velvyslanectví Maďarské republiky.

Vše výše uvedené je příčinou mé interpelace, v jejíž příznivé vyřízení doufám - a předem Vám za ně děkuji.

S pozdravem

Bohuslav HUBÁLEK

Českolipská 19

PRAHA 9

190 00

tel. 88 47 74

V Praze, 5. června 1991

Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

MINISTRA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ PANA PETRA MILLERA poslancem FS SL Bohuslavem Hubálkem

Vážený pane ministře,

v programu vlády se hovoří o valorizaci důchodů. Považuji za nutné upozornit na obdobný a také úzce související problém:

1. Valorizace rodičovského příspěvku

2. Valorizace výživného pro děti z rozvedených manželství

Obojí se týká péče o ty, kteří podobně jako důchodci, zasluhují pomoc společnosti. Předpokládám, že řešení bodu 1. je plně v pravomoci Vašeho ministerstva, řešení bodu 2. pak ve spolupráci s republikovými ministerstvy spravedlnosti.

V souvislosti s tím si dovoluji připojit svůj náhled na zvýšení výživného, které je stanoveno výrokem příslušného soudu. Abychom nepřetěžovali už i tak přetíženou justici, měla by být úprava vyjádřena percentuálním zvýšením - ve Sbírce zákonů. Víme, že neznalost zákonů neomlouvá, zvlášť při vhodně vedené osvětové propagaci. Proto by soudy řešily pouze neplatiče výživného, v souladu s dosavadní praxí.

To je stručný nástin problematiky, o níž by se dalo pronést daleko víc, ale to podstatné bylo řečeno. Proto Vám už předem děkuji za příznivé vyřízení.

S pozdravem

poslanec FS SL

Bohuslav HUBÁLEK

Českolipská 19

PRAHA 9

190 00

tel. 88 47 74

V Praze, 13. listopadu 1990

MYGYAR KÖZTÁRSASÁG NAGYKÖVETSÉGE

VELVYSLANECTVÍ MAĎARSKÉ REPUBLIKY

PRAHA

K/X/27/1991

Praha, dne 17. května 1991

Vážený pane poslanče!

S odvoláním na Váš dopis ze dne 23. 3. 1991 mám čest Vám podat následující informace:

Vyživovací povinnost k dětem v Maďarsku upravuje zákon o manželství, rodině a poručnictví č. IV. z r. 1952. Pokud se rodiče o výživném nedohodnou, jeho výši stanoví soud podle zák. § 69/C odst. 1 a to "na každé dítě se vyměří zpravidla z průměrného měsíčního příjmu /platu/ ve výši 15-25 %.

Při stanovení výživného se podle zákona musí brát v úvahu:

a/ skutečné potřeby dítěte;

b/ příjmový a majetkový stav obou rodičů;

c/ vyživovací povinnost vůči jiným - vlastním, popřípadě nevlastním dětem, které žijí ve společné domácnosti rodiče;

d/ vlastní příjem dětí.

Při stanovení výši výživného se zpravidla přihlíží k celkovému výdělku, odměnám a jiným příjmům, dosaženým v předchozím roce. Soud určí výživné podle odst. /3/:

1./ v procentech, nebo

2./ pevnou částkou, nebo

3./ pevnou částkou a v procentech z některých příjmů.

V praxi se výživní zpravidla vypočítává a určuje v procentech, přičemž se určí jeho základní částka. Tento způsob umožňuje, aby oprávněná osoba automaticky, po zvýšeném příjmu plátce, dosáhla vyšší částku výživného. Znamená to rovněž další záruku a možnost, aby oprávněný /nebo plátce/, po případných a podstatných změnách, dosáhl zvýšení /nebo snížení/ míry, už z předem stanoveného výživného. Výpočet procentuálního úměru výživného na každé dítě a jeho zastavení, provádí vždy zaměstnavatel. V případě opomenutí tohoto úkolu na základě platných předpisů, vystupuje zaměstnavatel v úloze hotově platícího ručitele.

Podle § 17 vyhlášky č. 4/1987 /VI. 14/IM, kterou se provádí zákon o rodině: "se v případě snížení mzdy nemůže bez nového soudního rozhodnutí vyplácet nižší částka výživného, než která byla soudem stanovena jako základní částka".

Podle odst. /2/: " Pokud vyplácena mzda /příjem/ dosahuje výši, že - podle pravidel o srážce výživného - není možné vyplatit ani základní částku, případně ani její část, zaměstnavatel ji vede v evidenci jako nedoplatek - a v případě možnosti tento nedoplatek průběžně odečte.

Podle § 69/E zák.: "Pokud vymáhanou pohledávku dočasně není možné vyrovnat, a osoba, u které je dítě v zaopatření, mu není schopna splnit vyživovací povinnost, soud výživné zálohuje. Plátce je povinen tak zálohované výživní uhradit orgánu, který ho zaplatil."

S úctou:

ing. LILIENBERG Sándor

/konzul/