Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

MINISTR OBRANY

České a Slovenské Federativní Republiky

Č. j. 31040 - 84/91

V Praze dne 28. května 1991

Vážený pane poslanče,

prostudoval jsem Vaši interpelaci č. 612 a zjistil jsem, že je tvořena složitým souborem vzájemně na sebe navazujících otázek, z nichž některé jsou přímo jako otázky formulovány, jiné vyplývají z textu, formulovány jako tvrzení. Mnohá z těchto tvrzení nejsou zcela přesná, vycházejí zřejmě z informací získávaných z druhé ruky a bylo nutné uvádět je v odpovědi na správnou míru. Už při svém vystoupení ve VBB FS k otázkám situace v Čs. armádě jsem se k Vaší interpelaci poměrně široce vyslovil a řekl jsem, mimo jiné, že ji považuji za dobrý podnět k tomu, abych se pokusil vyvrátit pochybnosti o bojeschopnosti Čs. armády a o její loajalitě k demokratickým principům, na nichž je budován po listopadu roku 1989 náš stát, Česká a Slovenská Federativní Republika. Chápu jako pozitivum Vaší interpelace, že i v ní se odrážejí mnohé předsudečné soudy o Československé armádě. Tím je cenná, neboť v tomto smyslu klade jasné otázky. Zároveň si však myslím, že Vás, pane poslanče, před tím než jste se mne vůbec zeptal, nic neopravňovalo k tónu, který mé budoucí odpovědi už předem zpochybňuje. Otázky typu "zda Vy a velení armády vůbec znáte, jaký je faktický stav", jsou diskvalifikující. Chápu je, lépe řečeno chci je chápat jako pozitivní provokaci, která mne měla přimět k podstatnější odpovědi. Je to samozřejmě věc stylu a styl je věcí osobnosti, každý má právo na svůj styl.

Soubor otázek si vyžádal celý soubor odpovědí, z nichž některé vlastně jsou odpověďmi na otázky mnou interpretované z textu Vaší interpelace. Aby odpovědi byly věrohodné a přesvědčivé, musí obsahovat i skutečnosti, které jsou a musí být přísně utajovány. Jsou to informace mobilizační povahy, informace o naplněnosti a doplňování Čs. armády, detailní informace dislokační apod. Všechny odpovědi však tvoř jediný celek a pouze jako celek dávají smysl. Navrhl jsem proto po osobním rozhovoru s Vámi panu předsedovi FS ČSFR, že Vás s odpovědí na Vaši interpelaci seznámím ústně v přítomnosti pánů poslanců ŠOLCE a DEYLA, které jste mi Vy sám navrhl. Přivítal jsem Vaši dobrou vůli a jsem připraven Vás s odpovědí seznámit.

Nicméně chtěl bych ještě říci pár slov obecně. Dotýkáte se, pane poslanče, mezi jinými otázkami též problémů, jimiž se zabývala prezidentská komise, která za předsednictví poslance dr. DEYLA zkoumala účast Čs. armády na událostech v listopadu 1989 a některé další souvislosti. Nikdy jsem nebyl oficiálně vyzván, abych se s výsledky práce komise seznámil a vyvozoval personální závěry. Komise svou práci ukončila, závěry projednala ve výborech branně bezpečnostních FS ČSFR, jejichž jste členem. Vzhledem k tomu, že žádný člen komise, ani žádný z poslanců, členů VBB, Vás nevyjímaje, nepodal podnět k zahájení trestního stíhání proti některému z funkcionářů Čs. armády, a také vzhledem k tomu, že jste mi neposkytl žádné důkazy o trestné činnosti generálů, které jste jako zločince označil v jednom svém rozhovoru pro tisk, ačkoliv jsem Vás o takové důkazy žádal, nabyl jsem přesvědčení, že k žádnému protizákonnému jednání nedošlo. V tomto smyslu také odpovídám na otázky, které jsou součástí Vaší interpelace a uvedeného problému se týkají.

Vážnou součástí Vaší interpelace je moje personální práce. Přesto, že jsem zcela kompetentní, abych zde jednal zcela samostatně a sám, požádal jsem VBB FS ČSFR o konzultativní pomoc, které se mi dostalo. Se skupinou poslanců jsme nejen vedli pohovory s nejvyššími funkcionáři Čs. armády, ale prodebatovali jsme velmi podrobně mnohá doporučení v personální sféře. Všechna doporučení jsem respektoval a realizoval. Mám zájem, aby naše konzultace pokračovaly a páni poslanci mi v tom vycházejí vstříc. Nicméně personální práci budu dělat sám a tak, jak jsem o tom několikrát informoval ve svých vystoupeních ve výborech branných a bezpečnostních FS. Naposledy za Vaší přítomnosti den nebo dva před zveřejněním Vaší interpelace v tisku, což předcházelo jejímu doručení do mých rukou. Oznámil jsem tam, že k důležitým změnám ve vedení Čs. armády dojde do 2 měsíců. Chci tím jen zdůraznit, že na personálních změnách, k nimž už došlo, jakož i na těch, k nimž bude dlouhodobě docházet, není nic tajemného a že nebyly výsledkem žádného vnějšího tlaku, žádného donucení Byly a jsou to dlouhodobě koncipované strukturální změny spojené s transformací, reorganizací a redislokací Čs. armády. Důvody, které mne k těmto změnám vedou, jsou funkční a kvalifikační a jsou a musí být v souladu s platnými zákony.

Obávám se, pane poslanče, že v některých případech, jako např. v případě generálů JINDRY, PAŠKA či HEVERY jste své otázky či tvrzení kladl na základě chybných informací a uvedení generálové byli zcela neprávem poškozeni na své cti. V jiných případech byly Vaše informace staršího data a mnozí z uvedených důstojníků už v okamžiku interpelace nebyli příslušníky Čs. armády, jiní byli a jsou na odchodu. V některých jiných případech Vaše interpelace vyjmenovává důstojníky v určitých funkcích, aniž by bylo zcela zřejmé, proč by z nich měli být odvoláni. Řekl jsem nejednou a musím na tom trvat, že personální práce je a bude trvalou součástí výkonu velitelských pravomocí s pečlivým respektováním zákonů.

V Čs. armádě došlo v uplynulém období k závažným změnám. Byly zrušeny vojenské struktury Varšavské smlouvy a armáda se již před tímto aktem zcela vymanila ze závislosti na sovětském vojenském velení. Je zpracována zcela nová a nezávislá koncepce rozvoje Čs. armády, která respektuje parlamentem vyhlášenou vojenskou doktrínu. Generální štáb, v jehož čele stojí nový člověk, rozpracoval hlavní zásady operačních plánů vycházející z principů obranné strategie. Byly navázány kontakty s armádami vyspělých evropských států a s armádou USA. První čs. vojáci již studují na vojenských školách těchto armád. Prohlubují se informační kontakty s NATO. Čs. armáda je trvale v centru pozornosti VBB FS ČSFR. Připraven je ve fázi připomínkového řízení nový zákon o Čs. armádě, zpracovává se zákon o obraně a branné povinnosti. Novelizován byl branný zákon umožňující humanizaci vojenské služby. Reorganizováno ministerstvo i generální štáb. Rušeny armády, vznikají teritoriální velitelství. Armáda již dnes je rozmístěna rovnoměrněji po celém území státu. Zvýrazněn princip integrální ochrany vzdušného prostoru jako nedílného strategického celku. Snížena délka vojenské základní služby ze 24 na 18 měsíců a připraveno snížení na 12 měsíců od 1. 11. 1993. Připravena koncepce redukce a transformace vojenského školství. Na základě vídeňských odzbrojovacích jednání radikálně snížena těžká vojenská výzbroj a redukováno letectvo. Jen v tomto roce rušeno nebo přemísťováno více než 150 vojenských útvarů. S tím spojena vážná personální práce směřující ke zvyšování kvality velitelského sboru. To vše v podmínkách, kdy vojenský rozpočet byl snížen pod únosnou mez. Do řad velitelského sboru se vrátilo na tisíc rehabilitovaných důstojníků. Z armády odešlo téměř 90 generálů a několik set dalších důstojníků, kteří byli nejúžeji spjati s totalitním režimem. To vše probíhá a musí probíhat tak, aby nebyly narušeny základní funkce armády, zejména její schopnost být výrazem odhodlání bránit suverenitu státu a nezávislost země.

Na závěr tohoto úvodu k celku odpovědi na Vaši interpelaci chci, pane poslanče, naprosto odpovědně prohlásit: Za dobu, kdy jsem ministrem obrany jsem se přesvědčil, že Čs. armáda je schopna a připravena plnit úkoly, které jí stanovuje zákon a nová vojenská doktrína. Československá armáda je loajální k demokratickým principům státu a její velitelé to prokazují plněním úkolů výcvikových, reorganizačních a redislokačních. Vojáci z povolání plní své povinnosti v armádě stejně svědomitě a kvalifikovaně jako ostatní občané tam, kde pracují. Navíc tyto úkoly plní v atmosféře předsudečných názorů na armádu, v atmosféře útoků některých jedinců, kteří zpochybňují její smysl a její bojeschopnost. Setkávám se často a pravidelně s vojáky u útvarů a tvrdím, že Čs. armáda prodělala od listopadu 1989 přerod, který většina důstojníků a praporčíků prožívá s ulehčením a s pocitem naděje, že armáda opět postupně získá ztracenou prestiž. To dokazují i výzkumy veřejného mínění, z nichž zjišťujeme, že např. v květnu 1990 důvěřovalo armádě 43 % dospělé populace, v říjnu 1990 to již bylo 54 % a v dubnu 1991 55,4 %, přičemž výslovně nedůvěřovala armádě necelá pětina /19 %/ našich občanů.

Podrobní odpovědi na Vaše otázky Vám, jak jsme se dohodli, sdělím ústně.

Vážený pan

Michal MALÝ

poslanec

VBB Sněmovny lidu FS