Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Velmi složitá situace je v podniku Zenitcentrum. Dosud nejsou vytvořeny podmínky pro převzetí majetku zmocněnkyní Ing. Ludmilou Klofovou, která se ujala funkce 31. 1. 1991 po odvolání předchozího zmocněnce JUDr. Absolona, a tím ani podmínky pro kontrolu ze strany FMK podle usnesení vlády č. 902/1990.

Skutečná hodnota majetku není organizací dosud objektivně vyčíslena, inventura byla provedena formálně, následná inventura obsahuje radu nepřesností. Ve spolupráci se zmocněnci, i kontrolou v republikách je vyjasňován naprosto nepřehledný majetkový vztah k výpočetní technice, kterou za desítky mil. Kčs nakupovalo Zenitcentrum ze státních dotací pro potřebu vlastní i vznikajících krajských a okresních klubů vědeckotechnické činnosti mládeže.

Kontrola zahraničně obchodních operací prováděná ve spolupráci s pracovníky FMZO a SBČs zjišťuje značné nedostatky, způsobené porušováním podmínek povolení FMZO a neprováděním nápravy po dvou předchozích kontrolách provedených devizovým dohledem SBČs a kontrolním úsekem FMZO. Hrubé nedostatky v komerční práci následně způsobují finanční ztráty. Podnik neodůvodněně a neoprávněně prováděl převody zahraničních pohledávek na ostatní subjekty - akciové společnosti. Vyčíslování ztrát a tím neoprávněného snižování majetku je ztěžováno obtížným vyhledáváním dokladů a jejich malou průkazností.

Vedení organizace se rozpadá a se zmocněnkyní nespolupracuje. Otevřené místo usnesení vlády č. 902/1990, tj. ustanovení zakladatele (zřizovatele) do doby předání majetku republikám přes četná jednání místopředsedy vlády p. Mikloška i FMK nevede k cíli a neřešení nového personálního vedení Zenitcentra znemožňuje řádné převzetí majetku.

Pracovníci FMK v průběhu prověrky činili oznámení prokuratuře v případě zjištění porušení zákonného opatření č. 177/1990 a ústavního zákona č. 49/1990 Sb., (AGM, CKM), spolupracují s vyšetřovatelem městské prokuratury v Zenitcentru, oznamují Vládní komisi pro realizaci ústavního zákona č. 497/1990 Sb. všechny zjištěné případy uzavření pronájmů v době moratoria, u kterých však zatím není jednoznačně stanoven právní postup k jejich ukončení (např. v MF pronájem a. s. Mladá fronta - Dnes, pronájmy nebytových prostor a zařízení různým a. s. v Zenitcentru, CKM) a případy neoprávněného postupu při restitucích (např. v Zenitcentru, Stavocentralu). Obdobně postupují i pracovníci kontrolních orgánů republik.

II.

V České republice a Slovenské republice je rozhodující část majetku soustředěna ve správách účelových zařízení (SÚZ). V ČR představuje majetek SÚZ cca 723 mil. Kčs, tedy více než 80% z celkového majetku. V SR, kde majetek SÚZ vč. vydavatelství Smena činí cca 243 mil. Kčs, je jeho podíl na celkovém majetku cca 48%.

Zmocněnci byl majetek již většinou převzat, ovšem pouze účetně. Inventarizace majetku nebyly dosud buď provedeny vůbec, nebo ještě probíhají, kontrolou byly zjištěny závažné nedostatky v evidenci a byla zjištěna i řada případů protiprávních převodů majetku v době moratoria.

Vázne předávání majetku z býv. krajských a okresních výborů SSM okresním úřadům. Nedořešené je zatím vydání majetku býv. fakultních, celoškolských, celoučilištních a celozávodních výborů SSM, které bylo pozastaveno, neboť jeho vydání je značně problematické. Po jejich rozpuštění byly finanční prostředky v řadě případů buď jednorázově vynaloženy na různé mládežnické akce, nebo převedeny na jiné organizace, včetně humanitárních účelů.

Dosavadní výsledky kontroly MSK ČR a MK SR ukazují, že převzetí majetku býv. SSM je náročný úkol, který většina zmocněnců a okresních úřadů dostatečně nedocenila. Majetek jako celek nebyl ve stanovených termínech převzat a není převzat dosud. Rovněž není vyjasněno jeho další využití, neboť návrhy zpracované zmocněnci a některými okresními úřady mají převážně zatím charakter pracovních podkladů.

Příloha č. 3

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění ze dne 18. 5. 1990 č. 177/1990 Sb. mimo jiné stanovilo společenským organizacím, jimž byly v době do 31. 12. 1989 poskytovány dotace ze státního rozpočtu, moratorium na převody majetku mimo obvyklé hospodaření, a to do 30. 9. 1990. Zákonným opatřením předsednictva FS č. 363/1990 Sb. bylo toto moratorium prodlouženo do 31. 3. 1991.

Usnesení vlády ČSFR ze dne 11. 10. 1990 č. 680 uložilo místopředsedovi vlády ČSFR J. Mikloškovi mimo jiné řešit majetek býv. Svazarmu a SČSP a místopředsedovi vlády ČSFR P. Rychetskému ve spolupráci s ministryní vlády ČSFR K. Kořínkovou projednat s orgány Federálního shromáždění formu právní úpravy uvolnění politických stran hnutí a sdružení občanů z moratoria před 21. 3. 1991 mimo Svazarmu, SČSP a Svazu invalidů (dále SI). Usnesením vlády ČSFR ze dne 1. 11. 1990 č. 764 byly tyto úkoly vztaženy i na býv. ČSTV a Československý svaz žen.

Z dohody mezi členy vlády ČSFR o plnění stanovených úkolů vyplynulo, že FMK zajistí, aby se nejpozději do 31. 3. 1991 býv. Svazarm, SI, SČSP a ČSSŽ dohodly o přerozdělení majetku tak, aby tyto dohody odpovídaly celospolečenským zájmům a postavení nástupnických organizací ve společnosti. Přerozdělování majetku býv. ČSTV bylo zajišťováno na úrovni místopředsedy vlády ČSFR J. Miklošky.

V průběhu února 1991 se uskutečnila na FMK jednání s nástupnickými organizacemi býv. organizací i s dalšími organizacemi, které si činily nárok na majetek býv. organizací. Ze závěrů těchto jednání vyplynuly pro orgány jednotlivých organizací úkoly, směřující k dohodě o přerozdělení majetku, které se organizace zavázaly splnit nejpozději do doby ukončení moratoria, t. j. do 31. 3. 1991.

Na základě ústavního zákona č. 376/1990 Sb., kterým se mění Ústava ČSFR ve znění pozdějších předpisů a podle usnesení vlády ČSFR č. 737/1990 federální ministerstvo kontroly provedlo kontrolu použití prostředků bývalé Národní fronty ČSSR od 1. 2. do 31. 12. 1990. Cílem bylo vytvořit předpoklady pro práci likvidační komise vytvořené na základě uvedeného usnesení vlády ČSFR.

Přehled o tom, jak příslušné orgány společenských organizací splnily závěry z jednání, uskutečněných na FMK a o výsledcích kontroly býv. ÚV NF ČSSR, je následující:

Dne 6. 2. 1991 se konalo na FMK jednání, jehož se účastnili zástupci všech nástupnických organizací býv. Svazarmu, t. j. Sdružení technických sportů a činností ČSFR, ČR a SR a dále zástupci Ústředního automotoklubu a Čs. autoklubu. Bylo dohodnuto, že do 28. 2. 1991 předají FMK dohody o přerozdělení a dalším užívání majetku býv. ÚV Svazarmu, Svazarmu ČR a SR včetně informace o dalším využívání autoškol a dále dohody o dalším užívání budovy v Brně, ul. Bašty 8 a v Praze v Opletalově ulici č. 29, na které si činil nárok Ústřední automotoklub a Čs. autoklub.

Dohody ve smyslu uvedených závěrů byly předány. Vyplývá z nich mimo jiné, že se STSČ dohodlo o přerozdělení majetku jak s jednotlivými svazy, sdruženými do této organizace na úrovni federace a republik, tak i s organizacemi, stojícími mimo STSČ, které uplatňovaly nárok na část majetku býv. Svazarmu (Čs. autoklub, radioamatérské organizace) a dále, že budovy v Brně a v Praze bude vlastnit Čs. autoklub. V souladu s požadavkem FMK došlo ke změně systému kontroly výnosů z užití objektů Újezd, Sedlec, Nebřich a odvodů podniků, popř. příjmů z prodeje majetku těchto podniků. Tyto zdroje budou děleny mezi federaci, ČR a SR v poměrech 0,18 : 0,54 : 0,28.

Z jednání na FMK uskutečněného dne 5. 2. 1991, jehož se účastnili jak zástupci nástupnických organizací býv. Svazu invalidů, tak i Rady pro humanitární spolupráci, sdružující některé nové organizace zdravotně postižených, vyplynuly následující závěry:

1. Býv. ÚV Svazu invalidů předloží zprávu o své likvidaci a o přerozdělení prostředků na republikové organizace nejpozději do 28. 2. 1991

2. Sdružení zdravotně postižených v SR zajistí, aby do 28. 2. 1991 byly uzavřeny dohody týkající se

- přerozdělení majetku býv. SI SR mezi nástupnické organizace určené sjezdem SI a Slovenský svaz zdravotně postižených se sídlem v Martině

- vlastnictví a dalšího užívání Tlačiarne a knižnice pro nevidiacich a slabozrakých v Levoči

3. Sdružení zdravotně postižených v ČR zajistí uzavření dohody o přerozdělení a dalším užívání majetku býv. SI ČR do 28. 2. 1991, včetně slepecké tiskárny v Praze a objektu Domousnice.

Sdružení zdravotně postižených v ČR i býv. ÚV SI příslušné doklady předložily. Navíc byly do 28. 2. 1991 předloženy protokoly z jednání Sdružení zdravotně postižených ČR se 16 z 20 vzniklých organizaci zdravotně postižených v ČR, v nichž byly dohodnuty formy budoucí spolupráce.

Ze strany Rady pro humanitární spolupráci byl dále vznesen podnět ke změně stanov Sdružení zdravotně postižených ČR. Sdružení s tímto požadavkem souhlasilo.

Zatím nedošlo k dohodě o přerozdělení majetku býv. SI na Slovensku; nebyly vypořádány požadavky Slovenského svazu zdravotně postižených a nedošlo k dohodě ohledně Tlačiarne a knižnice pro nevidiacich a slabozrakých v Levoči.

Ministr kontroly Slovenské republiky předloží Slovenské vládě požadavek na urychlené vyřešení sporných problémů. Federální ministerstvo kontroly bude problematiku i nadále sledovat.

Nástupnickou organizací býv. SČSP je dle rozhodnutí mimořádného sjezdu ze dne 21. 4. 1990 Společnost přátel národů Sovětského svazu. Střechovými orgány je Federální, Česká a Slovenská koordinační rada Společnosti.

Dne 26. 2. 1991 se uskutečnilo na FMK jednání se zástupci uvedených organizací, ze kterého vyplynulo, že Federální koordinační rada Společnosti poskytne do 22. 3. 1991 FMK informace o činnosti SČSP od jejího založení do současné doby, zejména pokud jde o majetkové otázky.

Uvedené informace byly FMK v termínu předány.

Vyplývá z nich m. j., že organizace ze svého majetku poskytla v průběhu r. 1900 na humanitární účely přes 13 mil. Kčs, okresním úřadům v ČR předala 3 Domy ČSP a 6 sekretariátů, v SR 20 Domů ČSP a 8 sekretariátů a dále objekt v Rožňavě. KC OF byla poskytnuta zařízení Špalíček, Klub a výstavní síň Aurora.

K majetkovým sporům mezi orgány federace, republik ani základních článků, popř. mezi Společností a jinými organizacemi, nedošlo.

Z jednání se zástupkyněmi nástupnických i ostatních organizací, které si činily nárok na majetek býv. ČSSŽ, uskutečněného na FMK dne 25. 2. 1991, vyplynuly m. j. následující závěry:

1. Český svaz žen předloží do 22. 3. 1991 dohodu o majetkovém vypořádání s Čs. společností moderních žen, která vznikla odštěpením od Českého svazu žen.

2. Český svaz žen převede na 8 nově vzniklých ženských organizací v ČR rovným dílem finanční částku Kčs 1 000 000 a umožní těmto organizacím využívat své sekretariáty.

3. Demokratická unie žen Slovenska jako nástupnická organizace býv. Svazu žen se do 28. 2. 1991 dohodne o přerozdělení majetku s ostatními organizacemi na Slovensku, uplatňujícími nárok na majetek býv. Svazu žen.

Český svaz žen se dohodl o přerozdělení částky Kčs 1 000 000,- mezi nově vzniklé organizace (každá z těchto organizací obdrží částku Kčs 125 000,-). Nedošlo k dohodě Českého svazu žen a Čs. společností moderních žen. Do stanoveného termínu nedošlo rovněž k dohodě mezi Demokratickou unií žen Slovenska a nově vzniklými organizacemi. Dle sdělení místopředsedy vlády ČSFR J. Miklošky ze dne 20. 5. 1991 k dohodě mezi organizacemi na Slovensku však již došlo.

Federální ministerstvo kontroly bude řešení sporů ohledně dalšího užívání majetku býv. Českého svazu žen sledovat spolu s příslušnými republikovými orgány.

Dle sdělení Úřadu vlády ČSFR byly uzavřeny dohody mezi

1. Čs. konfederací sportovních a tělovýchovných svazů a sdružením občanů YMCA

2. Českým svazem tělesné výchovy a Československým Orlem

3. Českým svazem tělesné výchovy a Klubem českých turistů

4. Českým svazem tělesné výchovy a Svazem lyžařů ČR

5. Českým svazem tělesné výchovy a Golf Klubem Praha

6. Slovenským sdružením tělesné kultury a Klubem slovenských turistů.

Dále byla uzavřena dohoda o rozdělení majetku býv. ÚV ČSTV mezi nástupnické organizace, tj. Český svaz tělesné výchovy, Slovenské sdružení tělesné kultury a Československou konfederaci sportovních a tělovýchovných svazů.

Není dosud komplexně dořešeno navrácení majetku Čs. obci sokolské a to v důsledku toho, že dosud nebyly přijaty ČNR a SNR prováděcí předpisy k zákonu č. 173/1990 Sb., kterým byly vytvořeny předpoklady pro navrácení majetku této organizaci. Projednání těchto zákonů se uskuteční v červnu t. r.

Na základě ústavního zákona č. 376/1990 Sb., kterým se mění Ústava ČSFR ve znění pozdějších předpisů, a podle usnesení vlády ČSFR č. 737/1990 federální ministerstvo kontroly provedlo kontrolu použití prostředků bývalé Národní fronty ČSSR od 1. 2. do 31. 12. 1990. Cílem bylo vytvořit předpoklady pro práci likvidační komise vytvořené na základě uvedeného usnesení vlády ČSFR.

Bylo zjištěno, že Národní fronta rozhodnutím organizací v ní sdružených ze dne 7. 2. 1990 o zastavení činnosti ÚV NF ČSSR a jeho předsednictva tímto datem současně zanikla a majetek tak připadl státu. Organizace se však dohodly, že grémiem, které převezme úkoly orgánů NF vyplývající z platných právních předpisů bude nově vzniklé, avšak v té době dosud neregistrované, Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací ČSSR a další potřeby organizací bude do termínu registrace Shromáždění zajišťovat stávající aparát ÚV NF ČSSR. Shromáždění politických stran, hnutí a sdružení v ČSFR, které bylo pod novým názvem registrováno 21. 5. 1990, však s majetkem býv. ÚV NF ČSSR až dosud dále disponovalo.

Majetek býv. ÚV NF ČSSR činil k 31. 1. 1990 včetně zálohy na účelové dotace ze státního rozpočtu federace 425,7 mil. Kčs a ke konci sledovaného období se snížil na 44,8 mil. Kčs.

Rozhodující změnu ve výši majetku představuje snížení finančních prostředků na účtech, a to o cca 379 mil. Kčs. Stav na zvláštním účtu Fondu míru a solidarity se snížil z 270,4 mil. Kčs na 1,4 mil. Kčs, přičemž prostředky byly uvolněny se souhlasem FMF zejména pro Čs. radu humanitární spolupráce (234 mil. Kčs) a pro Helsinské občanské shromáždění (30 mil. Kčs).

Na dalším zvláštním účtu se prostředky ve výši 132,1 mil. Kčs snížily na 16,9 mil. Kčs především použitím zálohy na účelové dotace poskytnuté v měsíci lednu 1990 ze státního rozpočtu federace na 1. čtvrtletí 1990 v rámci rozpočtového provizoria ve výši 122,4 mil. Kčs.

Kontrolou bylo zjištěno nesprávné použití prostředků ze státního rozpočtu ve výši 2,9 mil. Kčs na krytí výdajů spojených s činností aparátu Shromáždění a neoprávněné poskytnutí dotace ve výši 2 mil. Kčs ČSSPB. Rovněž Shromáždění nesprávně zadrželo na účtu částku 6,6 mil. Kčs jako nevyužité prostředky účelově poskytnuté ze státního rozpočtu federace v letech 1989 - 1990, které nebyly vráceny včas do státního rozpočtu. Tyto prostředky v celkové výši 11,5 mil. Kčs již byly na základě provedené kontroly odvedeny do státního rozpočtu federace. Dále byly zjištěny nedostatky v evidenci předmětů postupné spotřeby.

Kromě uvedených nedostatků nebylo zjištěno v hospodaření s majetkem býv. ÚV NF ČSSR provedení hospodářských operací, které by svým charakterem překračovaly rámec běžného hospodaření. V tomto směru je zvláštním případem bezplatné zapůjčení počítačů různým organizacím. Tyto předměty jsou však vedeny v pohledávkách Shromáždění, jsou smluvně zajištěny, a proto zůstávají součástí majetku, který podléhá likvidačnímu řízení.

Výsledná zpráva o kontrole použití prostředků býv. ÚV NF ČSSR ze dne 13. března 1991 byla poskytnuta likvidační komisi pro vypořádání majetku vytvořené ministrem financí ČSFR ve spolupráci s ministryní kontroly ČSFR.

Dopisem ze dne 16. dubna 1991 se obrátil ministr financí ČSFR na federální ministerstvo kontroly se žádostí o došetření některých otázek, m. j. s ohledem na některé signály naznačující možnosti spekulací s majetkem býv. NF ČSSR. Vzhledem k tomu, že šlo o problémy, které byly již předtím posouzeny federálním ministerstvem kontroly, požádala ministryně kontroly ČSFR o zaujetí stanoviska generálního prokurátora ČSFR. Z jeho stanoviska vyplývá, že trestněprávní odpovědnost pracovníků Shromáždění nepřichází v úvahu zejména s ohledem na složité právní okolnosti zániku NF ČSSR, které jim umožňují odvolávat se na jednání v dobré víře. Naopak v právním omylu byli dále utvrzováni i federálním ministerstvem financí, které s nimi ještě 12. 6. 1990 jednalo jako s právním nástupcem NF ČSSR.

Ze stanoviska GP ČSFR rovněž vyplývá, že federální ministerstvo kontroly nemůže s ohledem na svoji kontrolní působnost vymezenou zákonem č. 297/1990 Sb. provádět kontrolu v občanských sdruženích a politických stranách, kam byly prostředky obvykle se souhlasem FMF převáděny. Pokud se při likvidaci zjistí, že vznikla těmito operacemi škoda státu, musí být vypořádána podle příslušných hmotně právních předpisů.

Po posouzení těchto otázek Generální prokuraturou ČSFR nic nebrání utvořené likvidační komisi k zahájení činnosti, uložené usnesením vlády ČSFR č. 737/1990.