FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. volební období
645
INTERPELACE
předsedy vlády ČSFR Mariána Čalfy
ministra zahraničních věcí ČSFR a místopředsedy vlády ČSFR Jiřího Dienstbiera
ministra obrany ČSFR Luboše Dobrovského
poslanci Federálního shromáždění
Pavlem Jéglem
Ladislavem Lisem
Jiřím Soukupem
V Praze dne 16. dubna 1991
Vážený pane předsedo,
vážený pane místopředsedo,
vážený pane ministře,
předmětem naší interpelace jsou bilaterální dohody mezi ČSSR a SSSR týkající se skladování a používání jaderné munice, respektive vytvoření podmínek pro skladování a používání jaderné munice na území Československa.
Dne 15. prosince 1965 byla podepsána ministrem obrany SSSR a ministrem národní obrany ČSSR "Dohoda mezi vládou SSSR a vládou ČSSR o opatřeních ke zvýšení bojové pohotovosti raketových vojsk", v jejímž rámci byla uskutečněna výstavba tří objektů na čs. území, v nichž by bylo možno skladovat jadernou munici. (Ministr národní obrany gen. Lomský podepsal dohodu na základě zmocnění presidentem republiky Antonínem Novotným.)
Tomuto aktu předcházely dvě úmluvy mezi československou a sovětskou stranou - první ze 30. srpna 1961, druhá z 23. února 1962, které v případě mimořádných událostí předpokládaly dodání speciálních bojových hlavic, uskladněných na území Sovětského svazu, do ČSSR. (Při optimálních podmínkách mohly být hlavice dodány za 18 až 22 hodin.) Úmluvy vycházely z premisy, že příští válce bude předcházet období zvýšeného nebezpečí.
V následujících letech však v nejvyšších velitelských kruzích Varšavského paktu zřejmě převládl názor, že Severoatlantický pakt připravuje nenadálý jaderný útok. Čs. vojska (s bojovou pohotovostí limitovanou do 3 hodin) by poté, jak plyne z této úvahy, musela zahájit bojovou činnost pouze s využitím výsledků strategických jaderných zbraní, které by však působily až v určité vzdálenosti od naší státní hranice.
V průběhu března roku 1965 k těmto otázkám maršál Grečko prohlásil: "Je možno uvažovat o uložení speciálních bojových hlavic na území ČSSR se sovětskou obsluhou, požádá-li o to vláda ČSSR a dá-li k tomu souhlas vláda SSSR. V tomto případě by bylo možné poskytnout konzultace ke konkrétnímu dořešení všech otázek po vojenské linii."
Velení čs. armády poté doporučilo požádat vládu SSSR o souhlas a v květnu 1965 si Antonín Novotný vyžádal také souhlas ústředního výboru KSSS a doporučil projednat podrobnosti provedení s hlavním velením ozbrojených sil Varšavské smlouvy.
Ve zmíněné smlouvě z prosince roku 1965 se zúčastněné strany dohodly vybudovat do konce roku 1967 tři objekty, v nichž měly být umístěny speciální kryty, provozní zařízení a ubytovny personálu. Uložení jaderných náloží mělo být provedeno sovětskou stranou. Náklady na vybudování těchto objektů v dohodnutém objemu byly hrazeny čs. stranou a po vypršení smlouvy měly objekty přejít do vlastnictví ČSSR. Sovětská strana přijala závazky k jejich ochraně, udržování, obsluze a k přípravě výdeje jaderných náloží. Obsluha základen měla být tvořena z příslušníků sovětské armády. Sovětské vojenské oddíly na objektech byly pod sovětským velením a výdej jaderných náloží čs. armádě měl být dodatečně určen vrchním velením sovětské armády. Čs. strana přijala povinnost jejich dopravy v protitankových bateriích. Smlouva byla uzavřena na deset let s tím, že její platnost se automaticky prodlužuje na další období, nevypoví-li ji jedna ze zúčastněných stran 1 rok před uplynutím její splatnosti.
Dne 21. února 1986 byla podepsána ministrem obrany SSSR a ministrem národní obrany ČSSR gen. Václavíkem, jenž byl k tomuto aktu zplnomocněn presidentem ČSSR Husákem, "Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o rozmístění základen s jadernými náboji na území ČSSR". Dohoda byla uzavřena na dobu neomezenou. Jednalo se v podstatě o novelu "Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o opatřeních ke zvýšení bojové pohotovosti raketových vojsk" z roku 1965.
V souvislosti s podpisem "Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR" ze dne 26. února 1990 byl zabezpečen odchod sovětských jednotek a vojenských specialistů z objektů těchto základen. (To se týká základen v Bílině, Bělé pod Bezdězem a Míšově.)
Všechny okolnosti související s uvedenými dohodami z roku 1965 a z roku 1986 ukazují na nerespektování principů parlamentní demokracie (smlouvy nebyly projednány v parlamentu, ačkoli jeho tehdejší legitimitu lze vzhledem k nesvobodným volbám zpochybnit) a také (a to zejména!) na přehlíživý vztah na těchto dohodách zúčastněných čs. státních představitelů k veřejnosti - samotná existence smluv zůstala až do nedávné minulosti utajena, i když jejich obsah tvořily závažné skutečnosti, dotýkající se suvenerity a bezpečnosti státu a životů jeho obyvatel.
Ústava zavazuje Federální shromáždění k jednání a usnášení se o základních otázkách zahraniční politiky státu. Přijetí mezinárodních smluv politických, hospodářských smluv obecné povahy a takových smluv, k jejichž provedení je třeba zákona, je v ústavě podmíněno souhlasem Federálního shromáždění. Ústava však zároveň uvádí, že sjednávání mezinárodních smluv a dohod, které nepotřebují souhlas Federálního shromáždění, může president přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy. Z toho je tedy zřejmé, že tehdejší presidenti a členové vlády nepovažovali otázku skladování a používání jaderných náloží na území Československa za politicky významnou záležitost. Dohody byly klasifikovány jako smlouvy resortní.
Jelikož skutečnosti, týkající se skladování jaderných náloží na našem území, jsou dodnes předmětem mnohých dohadů a spekulací, žádáme vás o zodpovězení následujících otázek.
1) Kdy a kým byla zmíněná dohoda z roku 1986 vypovězen?
2) Lze usuzovat (z měření radioaktivního zamoření a z jiných zjištěných skutečností) na pravděpodobnost skladování jaderných hlavic v uvedených objektech (Bílina, Bělá pod Bezdězem a Míšov)?
3) Jaké byly náklady na vybudování a provoz těchto objektů?
4) Jaké bude jejich další využití?
5) Na základě jiné československo-sovětské dohody z r. 1983 byla na čs. území v prostoru obce Hranice na Moravě dislokována sovětská raketová brigáda OTR SS-22, která nebyla organickou součástí střední skupiny vojsk. (Dohoda byla opět aprobována "mimoparlamentní cestou".) Disponovala tato jednotka jadernými hlavicemi? Pokud ano - byly jaderné hlavice uloženy ve speciálních temperovaných skladovacích objektech nebo přímo v palebných postaveních?
6) Střední skupina sovětských vojsk měla ve své sestavě na našem území dva raketové útvary, a to raketovou brigádu OTR R-300, dislokovanou v okolí Turnova, a raketovou brigádu TR Točka, místem jejíž dislokace byl vojenský prostor Mimoň-Hvězdov. Měly tyto brigády jaderné hlavice k dispozici přímo v prostorech rozmístění nebo ve skladech strategických zásob? Pokud se nacházely jaderné hlavice ve skladech - byly tyto sklady na území Československa nebo se kalkulovalo s operativním dodáním hlavic se skladů umístěných v SSSR?
Dále vás žádáme, abyste se zasadili o zveřejnění výše uvedených dohod. Domníváme se, že občané tohoto státu, byť poněkud opožděně, by měli být seznámeni s jejich obsahem i s politickým pozadím jejich projednávání.
S úctou poslanci Federálního shromáždění
Pavel Jégl
Příborská 518, Praha 9
člen branného a bezpečnostního výboru
Sněmovny lidu
Jiří Soukup
J. Havlíčka 987, Jilemnice
člen branného a bezpečnostního výboru
Sněmovny lidu
Ladislav Lis
Šiškova 1228, Praha 8
předseda branného a bezpečnostního výboru
Sněmovny národů