Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Dotace na palivo a teplo, které byly zavedeny od začátku roku v důsledku odkladu úpravy cen pro konečné spotřebitele (obyvatelstvo), představují značný zásah do vývoje federálního rozpočtu. Zachovávají si značnou dynamiku, jak vyplývá z tohoto přehledu o jejich vývoji:

Vzhledem k rozhodnutí vlády ČSFR o úpravě cen od 1. 5. 1991 a předpokladu vynaložení dotací ve zbývající části roku 1991 ve výši 3,3 mld Kčs (na úhradu cenových rozdílů při použití ušlechtilých zdrojů paliv, na řešení naléhavých sociálních případů) lze očekávat, že celkový objem dotací na tyto účely bude činit v roce 1991 13 - 15 mld Kčs.

Tyto mimořádné výdaje budou jen ve velmi omezené míře kryty úsporami na předpokládaných částečných kompenzacích zvýšení cen tepla pro obyvatelstvo. Na tyto účely bylo ve federálním rozpočtu rezervováno 5,9 mld Kčs (předpokládala se účinnost zvýšení státního vyrovnávacího příspěvku od počátku roku). Rozhodnutí o zvýšení tohoto příspěvku o 80,- Kčs měsíčně pro vybraný okruh osob (důchodci, příjemci přídavků na děti) znamená, že z uvažované částky bude s účinnosti od 1. 5. 1991 do konce roku vyplaceno cca 4,9 - 5 mld Kčs.

Výrazně nižší čerpání neinvestičních dotací ze státních rozpočtů republik je ovlivněno sezónními vlivy (dotace do zemědělství) a přijatými opatřeními v regulaci rozpočtových výdajů pro 1. čtvrtletí.

b) Neinvestiční dotace finančním institucím

Tyto dotace představují výdaje na úhradu tzv. majetkové újmy, která vzniká u Investiční banky a spořitelen z titulu uplatnění zvýhodněných úrokových sazeb z úvěrů na bytovou výstavbu, jaderné elektrárny, vybrané integrační akce, akci Z a novomanželské půjčky. V podstatě jde o úhradu rozdílu mezi uplatňovanou nižší úrokovou sazbou a diskontní sazbou.

Na tyto účely se ve státních rozpočtech počítá s částkou 7,8 mld Kčs, přičemž z federálního rozpočtu bylo v 1. čtvrtletí zálohově uhrazeno 0,3 mld Kčs.

V současné době jsou připraveny návrhy dohod mezi ministerstvy financí a příslušnými finančními institucemi, přičemž se na základě dohody mezi ministerstvy financí předpokládá, že na celkové částce tzv. majetkové újmy se jednotlivé rozpočty budou podílet v poměru odpovídajícím rozdělení odvodů zisku (35 %, 40 %, 25 %).

c) Investiční dotace a výdaje státního rozpočtu

Z rozpočtované částky na investiční dotace podnikům, výdaje na investice rozpočtových organizací, příspěvky na družstevní a individuální bytovou výstavbu a příspěvky na investice příspěvkovým organizacím v celkové výši 29,5 mld Kčs bylo v 1. čtvrtletí vynaloženo 3,8 mld Kčs, tj. 12,8 %. Míra tohoto plnění zhruba odpovídá vývoji v předchozích letech.

d) Neinvestiční výdaje na organizace rozpočtové sféry

Na tuto největší část rozpočtových výdajů se celoročně počítá s částkou 303,8 mld Kčs, ze které bylo v 1. čtvrtletí využito 67 mld Kčs, tj. 22 %.

Vzhledem k tomu, že tato zpráva vychází pouze z bankovních údajů o plnění státního rozpočtu (výkazy budou k dispozici později), je možné podat bližší specifikaci výdajů jen v omezeném rozsahu:

v mld Kčs

Vysoká dynamika výdajů je ovlivněna věcnými důvody (státní vyrovnávací příspěvek), v případě výdajů na sociální zabezpečení opatřeními, která vstoupila v platnost 1. 10. 1990 (úprava důchodů) a k 1. 3. 1991, v ostatních výdajích zejména metodickými vlivy (převod financování některých činností z oblasti místních rozpočtů do státních rozpočtů; např. ve Slovenské republice jsou výdaje na školství plně financovány v roce 1991 ze státního rozpočtu a výdaje na zdravotnictví z 94 %). Z těchto důvodů má srovnání s údaji za rok 1990 omezenou vypovídací schopnost.

V relativním čerpání výdajů se odrážejí regulační opatření přijatá ministerstvy financí pro období 1. čtvrtletí, která se soustředila zejména na omezení neproduktivních výdajů a výdajů kapitoly "Všeobecná pokladní správa", zatímco výdaje na sociální účely nebyly limitovány a čerpání výdajů na zdravotnictví a školství se předpokládalo v rozsahu čtvrtiny rozpočtu.

V rámci výdajů na sociální zabezpečení bylo vynaloženo na podpory v nezaměstnanosti v České republice 172,5 mil. Kčs a ve Slovenské republice 158,9 mil. Kčs. Podle údajů státních rozpočtů republik se pro řešení nezaměstnanosti uvažuje s celkovou částkou 6,3 mld Kčs (bez výdajů na rekvalifikaci), což znamená, že zatím bylo použito 5,3 % rozpočtované částky.

Vzhledem k cenovému vývoji a k vlivům devalvace lze pokládat výsledky ve vývoji neinvestičních výdajů rozpočtové sféry za dobré. Je však zřejmé, že v některých odvětvích, zejména ve zdravotnictví, má růst cen potravin a služeb dopad na reálnou úroveň výdajů a způsobuje značné problémy v plnění rozpočtu.

e) Dotace místním rozpočtům

Vzhledem k výrazným změnám v rozdělení příjmů a ve financování potřeb mezi státními rozpočty a místními rozpočty, došlo pro rok 1991 ke značnému snížení uvažovaného objemu dotací ze státních rozpočtů.

Vysoké čerpání dotací v České republice je jedním z důvodů relativně horších výsledků plnění státního rozpočtu v České republice ve srovnání se Slovenskou republikou.

Základním a jediným kvantitativním kritériem pro oblast rozpočtové politiky dohodnutým s Mezinárodním měnovým fondem je změna čisté pozice vládního sektoru u bankovní soustavy, resp. změna čistého úvěru vládě. Tato změna je stanovena kumulativním způsobem a ve srovnání s výchozím stavem (skutečnost k 31. 12. 1990 - stav čistého úvěru vládě 54,2 mld Kčs) představuje zlepšení (snížení čistého úvěru)

Z hlediska provádění rozpočtové politiky tzn. zajistit, aby stav čistého úvěru vládě klesl k 31. 3. 1991 na 43,2 mld Kčs a ke konci roku 1991 na 46,2 mld Kčs (v tomto trendu se projevuje sezónnost v plnění rozpočtu).

Ekonomický význam zlepšení čisté pozice vládního sektoru, resp. snížení čistého úvěru vládě, je v tom, že z měnového hlediska se za jinak nezměněných podmínek v zásobě peněz v ekonomice rozšiřuje prostor pro poskytnutí vnitrních bankovních úvěrů (organizacím a obyvatelstvu), resp. pro zlepšení salda vztahů k zahraničí (zvýšení aktiva nebo pokles pasiva).

Čistý úvěr vládě (jako stavová veličina) je definován jako výsledné saldo, ve kterém se promítají

- saldo příjmů a výdajů státních a místních rozpočtů v běžném období;

- saldo státních finančních aktiv a pasiv ve vztahu k SBČS; resp. k čs. bankovní soustavě;

- stav prostředků ve fondech rezerv měst a obcí;

- stav prostředků státních a jiných mimorozpočtových fondů.

Výchozí stav čistého úvěru vládě k 31. 12. 1990 ve výši 54,2 mld Kčs je ovlivněn zejména čistou zadlužeností federace ve vztahu k SBČS ve výši 59,1 mld Kčs. Její vznik souvisí s převodem starého bloku vládních úvěrů (financovaných do konce roku 1989 ze zdrojů úvěrového plánu) do státních aktiv federace při současném vzniku závazku u SBČS a dále s tím, že z přecenění zahraničních bankovních aktiv a pasiv vznikly v důsledku devalvací Kčs kursové ztráty, na jejichž úhradu se stát rovněž zadlužil u SBČS.

Na základě výsledků za 1. čtvrtletí 1991, zahrnujících jak výsledky běžného hospodaření státních rozpočtů, místních rozpočtů, fondů a operací ve státních finančních aktivech a pasivech, tak výsledek finančního vypořádání k 31. 3. 1991, je stav zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy následující:

Pozitivní na snížení čistého úvěru vládě je zejména skutečnost, že rozhodujícím činitelem tohoto vývoje byly výsledky běžného rozpočtového hospodaření, které znamenaly relativní omezení agregátní poptávky v ekonomice, což je v souladu se záměry rozpočtové politiky.

Splněním rozpočtového kritéria Mezinárodního měnového i fondu spolu se splněním dalších kvantitativních kritérií v oblasti měnového vývoje byly vytvořeny předpoklady pro další čerpání půjčky od Mezinárodního měnového fondu na posílení devizových rezerv a tím na podporu ekonomické reformy.