x)
po vypořádání společných příjmů podle stavu k 31. 3. 1991, které bylo realizováno počátkem dubna v celkové výši 2721 mil. Kčs, je reálný přebytek 6096 mil. KčsDatum: 24/04/91
Zpracoval: Ing. Duffek, 1. 2180
POKLPL\BREZTISK
SR
Příloha č. 1
Finanční situace podniků a obyvatelstva, vnější vztahy
1. Finanční hospodaření podniků
a) Tvorba zisku
I když zatím nejsou k dispozici centrálně zpracované údaje o finančním hospodaření za I. čtvrtletí, základní tendence vývoje jsou zřejmé z údajů za 2 měsíce (tzv. ústředně řízené státní hospodářské organizace):
v mld Kčs (běžné ceny)
|
|
Leden - únor |
Index % |
|
|
1990 |
1991 |
91/90 |
|
|
Výkony |
198,7 |
303,2 |
152,6 |
|
Náklady celkem |
185,4 |
255,3 |
137,7 |
|
z toho: |
|
|
|
|
- mzdové náklady |
25,6 |
26,2 |
102,4 |
|
- úroky |
0,3 |
8,1 |
2358,8 |
|
Mimořádné výnosy |
0,6 |
3,7 |
646,1 |
|
Zisk |
16,0 |
51,6 |
322,4 |
Celý přírůstek zisku proti stejnému období m. r. byl dosažen cenovými vlivy. Spotřeba materiálu se nominálně zvýšila jen o 49,4 % (část podniků přecenila zásoby, část ještě zpracovávala zásoby v původních cenách). Tvorbu zisku ovlivňovaly také ostatní nákladové položky, které se vyvíjely tempy podstatně nižšími, než dynamika výkonů (index odpisů 110,8 %, mezd 102,4 %, finančních nákladů 127,8 %). Na vývoji objemu mezd se projevuje úbytek pracovníků, přírůstek finančních nákladů ovlivňuje především nárůst úroků (z 0,3 mld Kčs v lednu až únoru 1990 na 8,1 mld Kčs v lednu až únoru 1991).
Liberalizace cen od 1. 1. 1991 znamenala i liberalizaci obchodního rozpětí. I přes pokles fyzického objemu maloobchodního obratu za leden až únor 1991 proti st. obd. m. r. téměř o jednu třetinu, vzrostl zisk odvětví vnitřního obchodu na trojnásobek (295 %).
Příčinou vysokého zisku odvětví vnitřního obchodu je stále vysoká monopolizace a absence konkurenčního prostředí v tomto odvětví, což umožňovalo státním obchodním podnikům uplatňovat vysoké obchodní rozpětí. V úvodu liberalizačního období reagovala převážná většina obchodních podniků na uvolnění obchodního rozpětí spekulačním zvýšením sazeb obchodního rozpětí a zakalkulovala do nich i zdroje na svůj rozvoj. Oproti I. čtvrtletí 1990 bylo hlavními obchodními systémy zvýšeno obchodní rozpětí z 16,5 % na 23 %, což znamenalo zvýšení výnosů cca o 4,4 mld Kčs. Tento postup vyvolal uplatnění regulačních prvků i u obchodního rozpětí. Stanovením maximálních sazeb obchodního rozpětí u rozhodujících oborů potravinářských výrobků a vybraných nepotravinářských výrobků byla tendence růstu spotřebitelských cen prakticky zastavena. Regulace obchodního rozpětí znamenala snížení cen v těchto oborech cca o 10 %.
Dynamika zisku je značně územně i odvětvově diferencovaná:
|
|
Index za leden - únor 1991/90 |
|
Ústředně řízené podniky |
322,4 |
|
v tom: |
|
|
- federace |
246,5 |
|
- Česká republika |
321,7 |
|
z toho: ministerstvo průmyslu |
400,8 |
|
- Slovenská republika |
574,2 |
|
z toho: ministerstvo průmyslu |
598,0 |
(Pozn.: dynamika je částečně ovlivněna i organizačními změnami).
Zatímco dynamika zisku ve výrobní sféře (330 %) i v průmyslu (332 %) odpovídala celkovému tempu zisku vytvořenému v ústředně řízených hospodářských organizacích (322 %), v jednotlivých odvětvích byla silně diferencovaná. Nejvyšší dynamika tvorby zisku byla ve výrobě mrazírenské (1776 %), kovodělném průmyslu (564 %), průmyslu stavebních hmot (513 %). I odvětví dopravy se dostalo ze ztráty (-0,2 mld Kčs) do zisku (2,7 mld Kčs). Naopak k prohloubení ztráty došlo v zemědělství (z -0,6 mld Kčs na -1,2 mld Kčs), ve stavební výrobě se ztráta snížila (z -0,4 mld Kčs na -0,1 mld Kčs) - částečně i vlivem nižšího objemu výkonů. Nižší než průměrnou dynamiku tvorby zisku měla např. i odvětví spojů (76 %). Příčiny diferencovaného růstu zisku nelze z dostupných údajů zjistit.
Z celkového počtu 3745 ústředně řízených hospodářských organizací bylo k 28. únoru 1991 379 organizací ztrátových s celkovou ztrátou ve výši 2,8 mld Kčs. Proti stejnému období r. 1990 poklesl počet ztrátových organizací o 89.
b) Vývoj zásob
V oblasti zásob ústředně řízených hospodářských organizací nedošlo k pozitivním změnám. Přírůstek stavu celkových zásob v průběhu ledna a února 1991 (proti stavu na poč. roku) činí 61,2 mld Kčs. Výrobní zásoby vzrostly o 31,3 mld Kčs, odbytové o 29,9 mld Kčs. Tyto přírůstky zásob jsou oceněny v běžných cenách a byly ovlivněny jednak přeceněním, jednak rostoucími problémy s realizací produkce.
Odvětvová diferenciace přírůstku zásob není tak výrazná jako u zisku. Při celkovém indexu růstu zásob ústředně řízených hospodářských organizací ve výši 115 % vzrostly celkové zásoby nejvýrazněji v odvětví hutnictví neželezných kovů (151 %), textilního průmyslu (na 147 %), zahraničním obchodě (155 %), průmyslu papíru a celulozy (139 %) a dřevozpracujícím průmyslu (134 %). K poklesu celkových zásob došlo v odvětví paliv (index 37 %), vnitřním obchodě (98 %) a strojírenství (99 %).
c) Důchodová situace
Důchodová situace ústředně řízených hospodářských organizací je ovlivněna:
- mimořádně vysokou tvorbou zisku
- zálohovými odvody z výsledku hospodaření v únoru 1991, které jsou podstatně nižší než odpovídá skutečné tvorbě zisku v únoru 1991.
Přehled poskytuje následující tabulka
mld Kčs (běžné ceny)
|
|
Leden-únor |
Rozdíl |
Index % |
|
|
1990 |
1991 |
91-90 |
91/90 |
|
|
Zisk |
16,0 |
51,6 |
35,6 |
322,4 |
|
Odvody z výsl. hospodaření |
12,6 |
20,1 x) |
7,5 |
159,4 |
|
Disponibilní zisk |
3,4 |
31,6 |
28,1 |
923,9 |
|
Odpisy |
12,0 |
13,2 |
1,3 |
110,8 |
|
Dotace (do rozděl. a inv.) |
1,1 |
1,8 x) |
0,7 |
162,8 |
|
Disponibilní zdroje |
16,5 |
46,6 |
30,1 |
282,9 |
x)
OdhadPropočty nedávají obraz o vývoji poptávky celého podnikového sektoru, jedná se pouze o ústředně řízené hospodářské organizace. Zisk vykázaný nepředstavuje přímo platební prostředky. Podniková depozita se proti st. obd. m. r. zvýšila o 14 mld Kčs, objem úvěrů poskytnutých podnikové sféře se zvýšil o 11,7 mld Kčs (odhad). Zdroje byly použity na profinancování přírůstku zásob, který od počátku roku činil 61,2 mld Kčs a na investice (údaje za leden až únor 1991 nejsou k dispozici, vykazují se čtvrtletně). Zlepšení důchodové situace podniků by mělo vést i ke zvýšení jejich platební schopnosti. Snížení platební neschopnosti o pouhé 1,8 mld Kčs však potvrzuje tezi, že část zdrojů je v důsledku odbytové krize peněžně nerealizována.
Důchodová situace organizací se v roce 1991 značně zlepšila jak rychlým růstem zisku, tak i snížením odvodového zatížení.
Odpisy a dotace z rozpočtu do podnikových zdrojů sice rostou, jejich váha v disponibilních zdrojích však není tolik významná (představují 32 % disponibilních zdrojů, v minulém roce činily 79 %).
2. Příjmy, výdaje a úspory obyvatelstva
Vývoj nominálních příjmů a výdajů [Podle oficiálního výkaznictví SBČS] zaznamenal v I. čtvrtletí výraznou dynamiku, přičemž se však měnila jejich vnitřní struktura. Ještě větší nárůst však zaznamenaly životní náklady, jejichž index dosáhl oproti stejnému období minulého roku 159,1 %.
mld Kčs
|
|
březen |
I. čtvrtletí |
||
|
1991 |
index 91/90 |
1991 |
index 91/90 |
|
|
Příjmy celkem |
43,2 |
109,8 |
130,0 |
111,4 |
|
- příjmy z mezd |
23,2 |
99,7 |
73,4 |
104,0 |
|
- příjmy ze zemědělství |
1,7 |
78,7 |
6,6 |
87,2 |
|
- sociální příjmy |
10,1 |
123,6 |
28,1 |
116,7 |
|
- ostatní příjmy xx) |
8,2 |
143,0 |
21,9 |
152,0 |
|
v tom: |
|
|
|
|
|
= vyplacené půjčky |
1,4 |
131,9 |
4,6 |
158,0 |
|
= vyrovnávací příspěvek |
2,1 |
x |
6,4 |
x |
|
Výdaje celkem |
45,1 |
113,8 |
135,0 |
120,0 |
|
- výdaje v maloobchodě |
27,2 |
100,1 |
77,8 |
107,1 |
|
- výdaje za služby |
6,4 |
119,6 |
18,7 |
121,6 |
|
- ostatní výdaje xx) |
11,5 |
160,5 |
38,5 |
156,8 |
|
v tom: |
|
|
|
|
|
= splátky půjček |
1,0 |
96,3 |
3,6 |
111,8 |
|
= daně a poplatky |
4,4 |
91,6 |
14,9 |
105,5 |
|
Disponibilní příjmy |
38,8 |
112,3 |
115,1 |
112,3 |
x)
Podle oficiálního výkaznictví SBČSxx)
obsahuje část nespecifikovaných příjmů a výdajů soukromého sektoruV bilanci příjmů a výdajů obyvatelstva nejsou zahrnuty celé příjmy a výdaje soukromého sektoru (tento sektor ke konci čtvrtletí představoval již 655 tis. registrovaných soukromých podnikatelů.
Nejvýrazněji se na přírůstku nominálních příjmů podílely zejména sociální příjmy (valorizace) a z ostatních příjmů vyplacené půjčky, výplata vyrovnávacího příspěvku a nákup cizozemských peněz peněžními ústavy. K rychlému nárůstu objemu mezd nedošlo. V průběhu čtvrtletí je zřejmá klesající dynamika (leden 109,2 %, únor 102,8 % a březen 99,7 %).
Klesající dynamika objemu mezd je dána na jedné straně celkovou ekonomickou situací organizací: odbytové potíže, platební neschopnost, uvolňování zaměstnanců, jednak očekáváním uzavření výsledků čtvrtletí, kdy by se do pohyblivé složky mezd měly promítnout prémie a odměny.
U výdajů došlo po výrazném zvýšení v lednu (138,3 %) ke zpomalení přírůstku vlivem zdrženlivějšího a racionálnějšího chování obyvatelstva. Realizace výdajů se postupně stále více orientuje na soukromé podnikání a nákup cizozemských peněz obyvatelstvem. Ke znatelnému poklesu proti minulým obdobím došlo ve výdajích v maloobchodě, způsobeném i předzásobením obyvatelstva z konce minulého roku.
Dynamika maloobchodního obratu v průběhu čtvrtletí klesala. V lednu dosáhla 109,0 %, v únoru 98,7 % a v březnu 95,1 %, takže za čtvrtletí to znamená 100,7 % v běžných cenách (úhrnem 64,7 mld Kčs). Ve fyzickém objemu však došlo k poklesu o 37,1 %. Tyto údaje nepodávají reálný obraz o vývoji maloobchodního obratu, jelikož nezachycují obchodní aktivitu soukromých podnikatelů.
Maloobchodní obrat se vykazuje u organizací nad 100 zaměstnanců, neobsahuje obrat tzv. neobchodních organizací (např. prodej benzinu, tyto obraty jsou zahrnuty v ostatních výdajích).
V souvislosti se změnou spotřebního chování obyvatelstva došlo i k posunu v oblasti úspor. V únoru 1991 došlo poprvé od září 1990 k jejich přírůstku, i když klasické korunové vklady u spořitelen poklesly. Stále více se projevuje orientace na nové druhy spoření (devizové účty, cenné papíry, vázané vklady s vyšší úrokovou sazbou). V březnu však úspory opět poklesly, takže i za celé čtvrtletí úspory nadále vykazují pokles.
Úspory obyvatelstva
mld Kčs
|
|
I. čtvrtletí |
rozdíl |
|
|
1990 |
1991 |
91-90 |
|
|
Úspory celkem |
5,3 |
- 0,3 |
- 5,6 |
|
z toho přírůstek (úbytek): |
|
|
|
|
- hotovostí |
1,6 |
- 1,7 |
- 3,3 |
|
- vkladů u spořitelen |
2,4 |
- 4,0 |
- 6,4 |
|
- vkladů u ost. pen. úst. |
0,0 |
0,5 |
0,4 |
|
- pojistných rezerv |
0,5 |
1,3 |
0,8 |
|
- na devizových účtech |
1,0 |
3,6 |
2,6 |
|
- na tuzexových účtech |
- 0,1 |
- 0,2 |
- 0,1 |
|
- cenných papírů (oblig.) |
- |
0,2 |
0,2 |
v mld Kčs
|
|
Stav úspor k 31. 3. 1991 |
Rozdíl proti stejnému datu minulého roku |
|
Stav úspor celkem |
402,5 |
7,4 |
|
z toho: |
|
|
|
- hotovostí |
67,4 |
3,0 |
|
- u spořitelen |
264,1 |
- 15,9 |
|
- u ost. pen. ústavů |
5,4 |
5,3 |
|
- pojistných rezerv |
49,7 |
3,6 |
|
- na devizových účtech |
13,4 |
10,7 |
|
- na tuzexových účtech |
0,9 |
- 0,9 |
|
- cenných papírů |
1,6 |
1,6 |
Trend úspor se projevuje i v míře úspor a spořivosti (z disponibilních příjmů), které dosáhly podle odhadu -0,2 %, resp. 1,2 % (v roce 1990 5,2 %, resp. 3,7 %). Je patrné, že v roce 1991 se na poklesu dost výrazně podílí i úbytek hotovostí v rukách obyvatelstva.
3. Vnější vztahy
Vývoj v oblasti vnějších vztahů byl v I. čtvrtletí 1991 z hlediska plnění cílů finanční a měnové politiky příznivý. Devizový kurs CSK vůči USD (resp. vůči koši měn) byl stabilizován na výchozí úrovni konce roku 1990. Ze stabilizační půjčky cca 1,5 mld USD určené v r. 1991 k posílení devizových rezerv byla v lednu t. r. čerpána první tranše od MMF ve výši 755 mil. USD. Další úvěry na podporu platební bilance čerpány nebyly (program na I. čtvrtletí byl 1.550 mil. USD, 750 mil. USD od MMF, 500 mil. USD od ES a 300 mil. USD z finančních trhů).
O výsledcích dosažených v platební bilanci vypovídají následující údaje [K hodnocení jsou použity předběžné údaje o vývoji platební bilance ve volných měnách vykázané SBČS pro vyhodnocení plnění limitů dohodnutých s MMF.] za I. čtvrtletí 1991:
|
v mil. USD |
|
|
saldo běžného účtu platební bilance: |
- 313 |
|
saldo kapitálového účtu plat. bilance: |
11 |
|
chyby a omyly |
444 |
|
devizové rezervy (zvýšení) |
- 144 |
Schodek běžné platební bilance v rozsahu cca 313 mil. USD je možno považovat za příznivý. Jeho relativně nízká výše umožnila, že povolený limit zhoršení čistých mezinárodních rezerv kumulativně za I. čtvrtletí dohodnutý s MMF ve výši - 900 mil. USD nebyl dočerpán. Příznivé je i srovnání se stejným obdobím minulých let; 1988 - 148 mil. USD, 1989 - 172 mil. USD, 1990 - 327 mil. USD (a to na rozdíl od předchozích let byla platební bilance ovlivněna platbami za dovoz ropy a plynu z SSSR ve výši 438 mil. USD). Negativně naopak působí ta skutečnost, že relativně dobrý výsledek byl dosažen především poklesem platů za dovozy a pouze částečně růstem devizového inkasa za vývoz zboží a služeb.
Zatímco plnění vnějších cílů je příznivé, horší je dopad vnějších vztahů z hlediska agregátní poptávky a nabídky v ekonomice. Byly dosaženy tyto výsledky:
v mld Kčs
|
|
I. čtvrt. 1990 |
I. čtvrt. 1991 |
|
Obrat celkem |
133,7 |
105,5 |
|
Dovoz celkem (CIF) |
67,7 |
53,8 |
|
Vývoz celkem (FCO) |
66,0 |
51,7 |
|
Saldo |
- 1,7 |
- 2,1 |
Pramen: FSÚ (předběžné údaje).
Poznámka: Údaje odpovídající metodice statistiky zahraničního obchodu používané do konce r. 1990 nejsou srovnatelné s metodikou získávání údajů od r. 1991 (celní statistika)
Pokračuje trend z minulého roku, tj. předstih dovozu před vývozem. Pasivum obchodní bilance znamená, že nedochází k ochuzování nabídky na trhu. Problémem však je pokles poptávky po našem vývozním zboží, což je jednou z hlavních příčin vytváření odbytové bariéry v ekonomice s dopady na ekonomický růst a zaměstnanost.
Příloha č. 2
Podrobnější rozbor plnění státního rozpočtu
1. Působení státních rozpočtů na změny agregátní poptávky podle jednotlivých sektorů
Státní rozpočty v 1. čtvrtletí v souladu se záměry finanční politiky omezovaly poptávku, což se projevilo v dosaženém přebytku příjmů nad výdaji ve výši 15,3 mld Kčs.