Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

602

ministra financí ČSFR Václava Klause podaná poslancem Sněmovny lidu Ondřejem Humlem

22. dubna 1991

Vážený pan

Václav Klaus

ministr financí ČSFR

Vážený pane ministře,

využívám tímto svého ústavního práva a podle ustanovení § 54 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění Vás interpeluji v následující záležitosti:

Přesto, že já osobně se plně ztotožňuji s "tvrdou" variantou ekonomické reformy a souhlasím s tím, že v podmínkách tržní ekonomiky mají právo na přežití jen ty organizace, které si na sebe vydělají, chtěl bych Vás upozornit na dva výjimečné případy. Jedním z nich je Východočeská zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem, druhým pak Národní muzeum v Praze.

Obě tyto instituce mají mimořádné postavení, neboť ač se jedná o zařízení v resortu ministerstva kultury České republiky, jejich význam je nejen federální, ale v mnoha ohledech i celoevropský a celosvětový. Jsou ne jen kulturními zařízeními, ale plní i nezastupitelné funkce výchovné, osvětové a vědecké. Nenahraditelné je však zejména jejich poslání z hlediska ochrany přírody.

Východočeská zoologická zahrada vlastní v současné době největší a nejúplnější kolekci afrických kopytníků, chovanou mimo africký kontinent. Její unikátní chovatelské úspěchy ji řadí k předním zařízením tohoto druhu na světě, v případech některých, ve své domovině již vyhubených druhů /např. nosorožec bílý, zebra Hartmannové/ jsou zdejší chovná stáda poslední nadějí na jejich přežití. V současné době je Vč ZOO vzhledem k objektivním ekonomickým okolnostem v kritické finanční situaci. Přes tvrdá úsporná opatření /uzavření Výzkumného ústavu pro chov zoozvířat a veterinární kliniky, propuštění několika desítek zaměstnanců/ stále narůstá hrozba nutnosti fyzické likvidace části chovaných zvířat, která nebude možno uživit. Tato tíživá situace je podmíněna i tím, že Vč ZOO jako jediná z velkých československých zoologických zahrad nemá zázemí velkoměsta a velkých průmyslových podniků /tedy možných sponzorů/ a navíc jejím zřizovatelem je dnes - po zrušení KNV - pouhý odbor životního prostředí Okresního úřadu v Trutnově! 22. dubna 1991

Dne 25. března 1991

Vážený pane poslanče,

obracíme se na Vás se žádostí o pomoc při zajištění finančních prostředků na letošní rok. Problémy naší zoologické zahrady dobře znáte, neboť jste v tomto kulturním zařízení sám řadu let úspěšně pracoval.

V roce 1990 obdržela naše ZOO od zřizovatele, kterým byl dlouhá léta Východočeský krajský národní výbor, příspěvek ve výši Kčs 26,850.000,-. Z této částky bylo na investiční výstavbu vyčleněno 4,473.000,- Kčs.

Při projednávání rozpočtu a příspěvku na letošní rok nám bývalý zřizovatel Vč KNV zajistil částku Kčs 29,500.000,-, která byla oproti roku 1990 zvýšena o Kčs 2,650.000,-, což představuje posílení příspěvku o 9,87 % proti r. 1990 na částečné ztlumení nepříznivých ekonomických dopadů letošního roku, způsobenou přechodem na tržní ekonomiku a liberalizaci cen.

Nový zřizovatel - Odbor životního prostředí Okresního úřadu Trutnov nám však tento příspěvek zkrátil na celkovou částku Kčs 24,500.000,-.

Proti inflaci, předpokládané federální vládou, ve výši 30 - 40% se ukazuje jako zatím reálné snížení hodnoty koruny o 40% a není vyloučeno, že v druhé polovině letošního roku bude ještě vyšší.

Z tohoto hlediska obdržela naše zoologická zahrada nikoli 24,500.000,- Kčs, ale pouhých 14,700.000,- Kčs v přepočtu k hodnotě koruny v roce 1990. V této enormě snížené částce by měly být také zahrnuty rozestavěné investiční akce, kterých je celkem 5 a které je žádoucí dokončit.

Národní muzeum v Praze je přesně 100 let jedním ze symbolů našeho hlavního města. Také toto zařízení je dnes majitelem unikátních a nenahraditelných sbírek, a to nejen přírodovědného, ale i historického a kulturního charakteru. I zde byla provedena drastická úsporná opatření, ale za současné ekonomické situace nejenže není možno sbírky rozšiřovat a zvelebovat, ale ani zaručit jejich ochranu před zkázou nebo rozkradením /viz např. krádež cenných hudebních nástrojů z Muzea české hudby, které je též součástí NM/. Navíc stav jak hlavní budovy na Václavském náměstí, tak i různých nouzových depozitářů, je doslova havarijní. Pokračování některých výzkumných a ochranářských programů Národního muzea je dnes závislé pouze na osobním nadšení a dokonce i vlastních finančních příspěvcích jejich řešitelů /např. celoevropský program kroužkování ptáků/.

Vážený pane ministře, ředitelé obou jmenovaných institucí se na mě jako poslance Federálního shromáždění i jako člověka, jemuž je tato problematika blízká, obrátili doslova ve stavu krajní nouze. Po osobním prověření jejich informací "in situ" jsem si jist, že jim opravdu nejde o získání jakýchkoliv neoprávněných výhod v dnešní složité hospodářské situaci, ale o pouhou možnost přežití do chvíle, kdy podpora takovýchto všeobecně prospěšných zařízení bude prestižní záležitostí bohatých podnikatelů a firem, jak je to všude ve světě obvyklé. Domnívám se, že celková potřebná částka cca 12 mil. Kčs /cca 5 mil. pro Východočeskou ZOO, cca 7 mil. pro Národní muzeum/ není tak závratná, abychom kvůli ní sami sebe i naše děti ochudili o hodnoty nesrovnatelně vyšší.

Proto Vás prosím, abyste zvážil možnosti poskytnutí nejnutnější finanční podpory jak Východočeské zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem, tak i Národnímu muzeu v Praze. Základní informace o jejich ekonomické situaci obsahují přílohy této interpelace, vedení obou institucí je kdykoliv připraveno poskytnout Vám další potřebné podklady.

S úctou

RNDr. Ondřej Huml

poslanec SL FS ČSFR

Přílohy:

1/ Dopis ředitele Východočeské ZOO

2/ Informace ředitelství Národního muzea

Příloha 2

(Souhrnná informace)

Národní muzeum v Praze je v současné době ve velmi svízelné situaci, která vyplývá především z těchto skutečností:

1) Stav objektů a prostorové problémy: Jedním ze základních předpokladů další činnosti Národního muzea, která vzhledem k potřebám přeměny přístupu naší společnosti k životnímu prostředí i k nenahraditelným kulturně historickým hodnotám minulosti nabývá na významu, je nesporně zásadní řešení jeho po dlouhá léta narůstajících dislokačních problémů. Od roku 1891, kdy byla dokončena jeho hlavní budova na Václavském náměstí, nebyla pro Národní muzeum postavena žádná jiná budova, ačkoliv již v prvých desetiletích našeho století bylo zřejmé, že pro potřeby Národního muzea nedostačuje. Od té doby se však muzejní sbírky několikanásobně rozrostly. Pro jejich uložení získalo Národní muzeum sice řadu objektů (dnes má více než 100 depozitářů na různých místech Cech) bohužel však zcela nevyhovujících (sklepní místnosti, bývalé obchody, stodoly, fary aj.). Mnohé byly a jsou ve velmi špatném stavu a potřebují opravu nebo rekonstrukci. Na tyto stavební úpravy nebyly Národnímu muzeu nikdy poskytovány dostatečné finanční prostředky, a to i na objekty, které jsou zařazeny mezi kulturní památky 1. a 2. kategorie. Na druhé straně Národní muzeum přirozeně váhá do těchto provizorií, která jsou ve většině případů pro zajištění jeho potřeb zcela neperspektivní, nadále investovat byť i omezené prostředky. Hledá lepší možnosti, zatím však bez většího úspěchu. Naléhavost řešení je stále aktuálnější; přicházejí žádosti původních majitelů o vrácení některých těchto objektů a užívání některých se stává vzhledem k novým cenám nájemného za nebytové prostory pro Národní muzeum neúnosné. Kam však uložit nenahraditelný sbírkový fond,trvale zhodnocovaný, který svým rozsahem a kvalitou nemá u nás obdoby? Hlavní budova Národního muzea je sama po sto letech provozu v havarijním stavu; je přeplněna sbírkami a pracovišti, které v případě potřebné rekonstrukce bude nutno nejprve někam přestěhovat. V tomto ohledu bude rekonstrukce Národního muzea daleko obtížnější než byla rekonstrukce např. Národního nebo Stavovského (Tylova) divadla.

Řešení prostorových problémů Národního muzea je asi jen jediné - Národní muzeum potřebuje získat velký objekt, do kterého by bylo možné přednostně přemístit sbírky z ohrožených a nevyhovujících depozitářů a pokud možno dočasně alespoň polovinu depozitářů a pracovišť z hlavní budovy na Václavském náměstí, aby byl splněn jeden z předpokladů její rekonstrukce.

2) Finanční zajištění činnosti Národního muzea: Prudký růst cen všech druhů energií, stavebních materiálů, tiskařských prací, nájemného, poštovného a celé řady dalších základních potřeb ústavu zvyšuje náklady na provoz Národního muzea natolik, ze j e nuceno postupně omezovat rozsah svých činností. Přitom sotva lze pochybovat o tom, že právě v současné době by byl potřebný spíše jejich rozvoj. Nákup sbírek starožitností byl již snížen na minimum; ohroženo je vydání periodických a neperiodických publikací, což se nepříznivě projeví v doplňování knihovních fondů zahraničními publikacemi, které jsou převážně získávány výměnou muzejních publikací s institucemi v zahraničí. Tato zahraniční výměna vyžaduje však několikanásobně vyšší finanční náklad na úhradu zvýšených poštovních tarifů. Nejpalčivějším problémem je zajištění bezpečnosti a ochrany sbírek, na něž se stejně jako v minulosti ani dnes nedost peněz. Množící se krádeže v muzejních objektech však naznačují nutnost okamžitého zlepšení současného stavu, a to jak zavedením elektronických signalizačních zajištění, tak zlepšením fyzické ostrahy. Nepodaří-li se současnou situaci v zabezpečení objektů a sbírek zlepšit, nelze vyloučit ztráty nenahraditelných a mnohdy i těžko vyčíslitelných hodnot (viz např. krádež hudebních nástrojů v Muzeu české hudby). Při poskytnuté finanční dotaci Národního muzea nelze pokračovat ve stavební údržbě objektů v rozsahu, který by byl potřebný ke zlepšení podmínek pro uložení muzejních sbírek.

K tomu, aby bylo možné současný kritický stav Národního muzea ve shora uvedených oblastech činností alespoň částečně zmírnit (vyplývá mj. i ze snížení účelových dotací v roce 1990 v porovnání s rokem 1989 o zhruba 4 mil. Kčs - dotace v r. 1989: VPS 8,2 mil. Kčs dotace v r. 1990: VPS 4,183 mil. Kčs), potřebuje Národní muzeum v letošním roce finanční prostředky ve výši 6 až 7 miliónů Kčs. Z těchto prostředků by byly pořízeny zabezpečovací signalizace do nejohroženějších výstavních sálů a depozitářů (3 mil. Kčs) a dokončeny opravy objektů, které jsou v havarijním stavu (3 mil. Kčs). Pro publikační činnost je nutné získat finanční prostředky ve výši několika set tisíc Kčs.

Získání těchto potřebných finančních prostředků j e v současné době mimo možnosti vlastního Národního muzea, třebaže jednáními s domácími i zahraničními institucemi a jednotlivci učinilo v tomto směru řadu kroků. Potřeba uvedené částky 6 až 7 miliónů Kčs vyplývá i z rozdílu uvážlivě formulovaného návrhu rozpočtu Národního muzea na rok 1991 a přidělené dotace (příspěvek na provoz: návrh 56,074 mil. Kčs; poskytnutá dotace: 44,722 mil. Kčs.).

Z těchto nutných akcí potřebujeme na splnění stavebních úkolů roku 1991 min. 3,000.000, - Kčs a na příští rok 2,034.000, - Kčs. Uvedené údaje se opírají o rozpočty z let 1985 - 1990. Při současné inflaci místo 3 mil. Kčs potřebujeme 5 mil. Kčs, takže celková původně schválená částka 29,500.000 Kčs je reálná a velmi nutná.

Přestože jsme přistoupili k některým opatřením, jako je pro pouštění zaměstnanců a jejich postupnému převádění do vznikajícího soukromého sektoru, a i když dáváme velkou část provozů do ekonomického pronájmu, jsme ve velmi tíživé situaci, kterou nejsme schopni sami vyřešit a proto Vás žádáme o podporu a pomoc.

PaedDr. Ivan Pojar

ředitel Vč ZOO