Zřizování nadací za podmínek stanovených zákonem nehrozí nebezpečím z přímé podnikatelské činnosti a je obvyklým pramenem příjmů politických stran i v západních zemích.
K paragrafu 21
V odstavci 1 je navrhováno osvobození politických stran od daní a odvodů v těch činnostech, které bezprostředně souvisejí s naplňováním jejich politických cílů, přičemž tyto činnosti jsou demonstrativně vyčteny. Jestliže stát na jedné straně dle navrhované úpravy činnost politických stran určitými příspěvky dotuje, odporovalo by logice, aby z této jejich činnosti, mající, jak zhora vyloženo, nezastupitelný význam pro řádnou činnost státu, zpětně vybíral daně a odvody.
Naproti tomu s politickou prací strany spojené, ale svým způsobem i hospodářsky významné provozování rozhlasových a televizních stanic, vydavatelství, nakladatelství a tiskáren je možno určitým způsobem ve prospěch státu zdanit; zdanění však postačuje ve výši 50 %, neboť jde o oblast, která rovněž nikoliv nevýznamným způsobem souvisí s politickou činností stran.
K paragrafu 22
Při zániku politické strany dobrovolným vyjádřením vůle jejich členů, provede majetkové vypořádání likvidátor určený politickou stranou. To však není možné, pokud soud v řízení podle paragrafu 12 odstavec 4 spolu s rozpuštěním politické strany vysloví propadnutí jejího majetku. Pak totiž není kdo by ve straně likvidátora určil, proto je navrhováno aby takové ho likvidátora ustavilo ministerstvo. Totéž bude platit i v případě nebude-li orgánu, který by majetkové vypořádání strany provedl.
K paragrafu 23
Politická hnutí jsou postavena na roveň politickým stranám ve všech právech a povinnostech. Výslovně však je stanoveno, že se v nich mohou seskupovat nejen občané, ale i politické strany a občanská sdružení. Z téhož důvodu je v navrhovaném odstavci 3 řešena možnost, aby politické hnutí ve vztahu k orgánům státní správy oznámilo, že někteří z kolektivních členů politického hnutí budou plnit svým jménem povinnosti, které má hnutí jako celek.
K paragrafu 24
Aby zcela zbytečně nedošlo k dezinterpretaci, pokud jde o postavení politických stran již existujících je výslovně stanoveno, že politické strany a politická hnutí vyjmenovaná v paragrafu 9, zákona č. 15/90 Sb., jakož i politické strany a politická hnutí podle tohoto zákona vzniklá, jsou již existujícími politickými stranami (hnutími) dle navrhované zákonné úpravy.
K paragrafu 25
Je v kompetenci republikového zákonodárství, aby upravilo výkon rozhodnutí o rozpouštění politických stran, o pozastavení jejich činnosti a o propadnutí jejich majetku. V každé republice mohou být tyto záležitosti upraveny rozličně, stejně jako stanovení ústředního orgánu státní správy, jenž bude jejich řešením pověřen, může být rozdílné. Rovněž je navrhováno k ponechání zákonům národních rad určení výše finančních příspěvků dle § 18 odst. 1. Lze předpokládat, že tyto finanční prostředky budou poskytovány ze státních rozpočtů republik, takže je nutno, aby právě republikové zákonodárství určovalo jejich výši.
K paragrafu 26
K rozhodování ve věcech dle ustanovení § 8 odst. 5 a § 12 odst. 7 písm. a) a b) jsou povolány ústavní soudy republik resp. České a Slovenské federativní republiky. Před jejich ustanovením navrhuje se svěřit tyto záležitosti nejvyšším soudům.