FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. v. o.
433
Návrh
poslanců Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Bohumila Doležala a Emanuela Mandlera na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. Článek 34 odstavec 1 zní:
/1/ Sněmovny se scházejí ke schůzím na základě rozhodnutí předsedy příslušné sněmovny.
2. Článek 54 zní:
Každá sněmovna volí svého předsedu a místopředsedu.
3. Článek 55 zní:
Každá sněmovna zřizuje výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány a volí jejich členy.
4. Článek 56 zní:
/1/ Předsednictvo Federálního shromáždění má 6 členů a je složeno z předsedy Federálního shromáždění a jeho místopředsedy, předsedů obou sněmoven a jejich místopředsedů.
/2/ Předsedu Federálního shromáždění a jeho místopředsedu volí Sněmovna lidu a Sněmovna národů na návrh poslaneckých klubů. Stane-li se předsedou Federálního shromáždění poslanec, který je občanem České republiky, zvolí se místopředsedou poslanec, který je občanem Slovenské republiky, nebo naopak. Totéž platí pro volbu předsedů a místopředsedů obou sněmoven.
/3/ Předsedové a místopředsedové obou sněmoven jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat. Předseda a místopředseda Federálního shromáždění jsou odpovědni oběma sněmovnám.
5. Článek 57: vypouští se ustanovení odstavce 2.
4. Článek 58 zní:
/1/ V době, kdy Federální shromáždění nezasedá z důvodu, že buď
a/ uplynulo volební období, nebo
b/ Federální shromáždění bylo rozpuštěno /čl. 44 odst. 5/, nebo
c/ nemůže se sejít v důsledku mimořádných příčin plní veškerou jeho působnost Hlavní výbor, s výjimkou práva měnit ústavu České a Slovenské Federativní Republiky, volit prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, usnášet se na státním rozpočtu federace a vyslovovat nedůvěru vládě nebo jejímu členu.
Hlavní výbor zůstává ve své funkci dokud nově zvolené Federální shromáždění nezvolí předsednictvo.
/2/ Hlavní výbor má 22 členů. Tvoří ho jednak všech 6 členů předsednictva Federálního shromáždění a dále dalších 16 členů, kteří jsou jmenováni na ustavující schůzi Federálního shromáždění poslaneckými kluby podle zásady poměrného zastoupení: 8 členů ze Sněmovny lidu a po 4 členech z obou částí Sněmovny národů. Předseda a místopředseda Federálního shromáždění jsou také předsedou a místopředsedou Hlavního výboru.
/3/ Hlavní výbor se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.
K vypovězení války je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů Hlavního výboru, kteří jsou občany České republiky, a souhlasu tří pětin všech členů, kteří jsou občany Slovenské republiky.
/4/ Neodkladná opatření, ke kterým by bylo třeba zákona, činí Hlavní výbor ve formě zákonných opatření, která podepisuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky, předseda Federálního shromáždění a předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky spolu s polovinou členů vlády. Zákonná opatření se vyhlašují stejně jako zákony.
/5/ Opatření Hlavního výboru podle odstavce 4 musí být schválena na nejbližším zasedání Federálního shromáždění, jinak pozbývají další platnosti.
/6/ Je-li zasedání Federálního shromáždění znemožněno v důsledku mimořádných příčin, může se Hlavní výbor usnést na vypovězení války.
/7/ Hlavnímu výboru přísluší v době, kdy vláda České a Slovenské Federativní Republiky vykonává funkci prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, jmenovat její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.
7. Článek 59 zní:
Hlavní výbor vyhlašuje volby do Federálního shromáždění.
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem
PŘIPOMÍNKY
poslanců Federálního shromáždění Bohumila Doležala a Emanuela Mandlera k návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění:
1. Ustanovení § 4 zní: Pokud se poslanec nemůže zúčastnit jednání, je povinen se omluvit předsedovi výboru nebo sněmovny.
2. Kde se v ustanoveních návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění uvádějí slova "předsednictvo sněmovny" nahrazují se slovy "předseda sněmovny", pokud se dále nestanoví jinak.
3. V § 8 v odstavci 3 se ve druhé větě vypouštějí slova "předsednictvo sněmovny."
4. Kde se v ustanoveních návrhu zákona uvádějí slova "první místopředseda Federálního shromáždění" vypouští se slovo "první".
5. § 14 zní:
/1/ Ustavující schůzi sněmovny svolá Hlavní výbor /čl. 58 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb./ do 30 dnů ode dne voleb.
/2/ Schůzi řídí pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění, který přijme slib poslanců, předloží k projednání návrh řádu pro volby orgánů sněmovny a zajistí provedení volby předsedy sněmovny.
6. § 15 zní:
/1/ Zvolený předseda sněmovny se ujme řízení schůze a přijme slib toho, kdo schůzi dosud řídil, pokud byl zvolen poslancem sněmovny.
/2/ Sněmovna zřídí své další výbory, pokud jejich zřízení není stanoveno zákonem.
/3/ Předseda sněmovny dá provést volbu místopředsedy sněmovny a dále dá provést volbu členů výborů.
/4/ Po provedení voleb pověřený člen dosavadního předsednictva Federálního shromáždění /§ 14 odst. 2/ podá sněmovně zprávu o činnosti předsednictva Federálního shromáždění /Hlavního výboru/ za dobu od poslední schůze sněmovny.
7. § 16 zní:
/1/ Po ustavující schůzi sněmovny předseda nebo pověřený člen Hlavního výboru /čl. 58 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb./ svolá první společnou schůzi sněmoven k volbě předsedy a místopředsedy Federálního shromáždění a tuto schůzi řídí.
/2/ Sněmovny projednají návrh řádu pro volby předsedy a místopředsedy Federálního shromáždění.
/3/ Sněmovny zvolí předsedu Federálního shromáždění, který se ujme řízení společné schůze a dá provést volbu místopředsedy.
/4/ Sněmovny vezmou na vědomí jmenování 16 členů Hlavního výboru poslaneckými kluby. Pokud některá ze sněmoven vyjádří nadpoloviční většinou hlasů námitku proti určitému členovi Hlavního výboru, je příslušný poslanecký klub povinen jmenovat nového člena.
8. V § 17 se v odstavcích 2 a 3 vypouštějí slova "nebo jejího předsednictva" "nebo jejich předsednictev".
9. V § 19 se v odstavci 1 vypouštějí slova "pověřený člen předsednictva sněmovny" a nahrazují slovem "místopředseda".
10. V § 19 se v odstavci 5 vypouštějí slova "nebo jejich předsednictvo
11. V § 19 se v odstavci 6 vypouštějí slova "některý z místopředsedů" a nahrazují slovem "místopředseda".
12. § 33 se vypouští
/Od tohoto paragrafu musí dojít k přečíslování ustanovení návrhu. Pro přehlednost a srozumitelnost připomínek se však držíme původního číslování./
13. V § 42 odst. 3 se vypouští slovo "usnesení" a nahrazuje slovem "rozhodnutí"
14. V § 43 se v odstavcích 2 a 3 vypouštějí slova "předsednictvo sněmovny nebo z jeho pověření".
15. § 50 zní:
Ustanovení této části o jednání výborů sněmoven se vztahují přiměřeně i na projednávání přijatých zákonných opatřeních Hlavního výboru.
16. V § 66 se v písmenu a/ vypouští slovo "místopředsedů"
17. V § 66 písmeno d/ zní:
předkládá sněmovnám k projednání a schválení rozpočet Kanceláře Federálního shromáždění a projednává jeho plnění
18. V § 66 písmeno e/ zní:
předkládá sněmovnám k projednání a schválení plán legislativní činnosti a plán zahraničních styků Federálního shromáždění.
19. § 67 zní:
/1/ Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění.
/2/ Na schůze předsednictva Federálního shromáždění mohou být přizváni předsedové výborů, další poslanci a další osoby.
20. Před § 68 se vkládá nový podtitul "Oddíl 2 - Hlavní výbor" a § 68 zní:
/1/ Za podmínek stanovených v čl. 58 odstavec 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. svolá předseda Federálního shromáždění neprodleně schůzi Hlavního výboru.
/2/ Hlavní výbor plní funkce a vyvíjí činnost podle čl. 58 a 59 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
/3/ Prezident republiky, předseda České národní rady, předseda Slovenské národní rady a předseda federální vlády mají právo účastnit se schůzí Hlavního výboru. Udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají. Hlavní výbor může na své schůze zvát další osoby.
21. Dosavadní oddíl 2 se označuje jako oddíl 3 - podtitul Předseda Federálního shromáždění - zůstává
22. V § 69 písmeno c/ zní: podepisuje zákony, zákonná opatření Hlavního výboru a usnesení Federálního shromáždění a jeho předsednictva
23. V § 69 se vkládá nové písmeno g/ tohoto znění:
Za podmínek stanovených v čl. 58 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. odst. 1, svolává schůzi Hlavního výboru a řídí jeho činnost.
24. V § 71 se vypouštějí odstavce 2 a 3.
25. §§ 72, 73, 74, 75 /dosavadní oddíl 3 - Předsednictvo sněmovny a jeho jednání/ se vypouštějí
26. § 76 zní:
/1/ Sněmovna volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
/2/ Předseda sněmovny působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá. Předseda sněmovny je odpovědný sněmovně, která ho může kdykoliv odvolat.
/3/ Předseda sněmovny může pověřit některý z výborů vypracovat k projednávanému návrhu, na základě stanovisek ostatních výborů, stanovisko souhrnné, to však nevylučuje, aby jiný výbor předložil sněmovně stanovisko vlastní. V případě projednávání návrhů zákonů předseda sněmovny postupuje podle § 41 odst. 4.
Předseda sněmovny může požádat výbor, aby své usnesení přezkoumal, není-li určitě formulováno nebo nejsou-li stanoviska více výborů souladná, v tomto případě může požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup.
Předseda sněmovny může požádat jednotlivé výbory sněmovny, aby i po dobu mimo zasedání Federálního shromáždění pokračovaly ve své práci.
/4/ Předseda sněmovny vykonává práva a povinnosti podle tohoto zákona a dále zejména:
a/ zastupuje sněmovnu navenek
b/ podepisuje usnesení sněmovny
c/ informuje o usneseních sněmovny a jejích orgánů předsedu druhé sněmovny.
27. V § 77 se vypouštějí slova "předsednictvu sněmovny" a nahrazují slovem "sněmovně".
28. V § 78 se vypouštějí slova "popřípadě další členové předsednictva podle usnesení předsednictva sněmovny".
29. § 82 zní:
Ustavující schůzi výboru svolá člen výboru k tomu pověřený předsedou sněmovny a tuto schůzi řídí. Výbor zvolí na ustavující schůzi předsedu, místopředsedu a tajemníka výboru.
30. V § 84 odst. 2 se vypouštějí slova "předsednictvo sněmovny".
31. V § 105 se slova předsednictvo Federálního shromáždění" nahrazují slovy "Hlavní výbor".
Dodatky k návrhu jednacího řádu FS - zdůvodnění
Již počátek činnosti FS zvoleného ve svobodných volbách ukázal nutnost vypracovat nový jednací řád, protože dosavadní organizační struktura, poznamenaná silně autoritativním systémem nomenklatury, stojí v cestě závažným úkolům federálního parlamentu. Avšak ani několikaměsíční práce na úpravách předloženého návrhu nemohla překonat základní zábranu stojící v cestě uplatnění tvořivé práce FS. Touto zábranou je funkce a početnost předsednictva FS. Tento čtyřicetičlenná orgán, vybavený rozhodovacími pravomocemi a působící i vizuálně jako pompézní monument, lze právem nazvat parlamentem v parlamentě. Jeho hlavním účelem bylo fungovat jako převodní páka a tímto způsobem práce celého FS usměrňovat.
Důsledná oprava této všestranně nabubřelé struktury nelze uskutečnit bez novelizace ústavního zákona č. 143/69 o Čs. federaci. Tato komplikace je však menší, než se na první pohled zdá, protože jde v podstatě o změny trojího druhu:
1. O redukci počtu předsednictva
2. O odstranění jeho rozhodovacích pravomocí
3. O vytvoření Hlavního výboru a vybavení HV pravomocemi
1. Redukce počtu je dosaženo především zrušením dosavadních předsednictev sněmoven /čl. 34 a 54 úst. zákona, § 72 - 75 návrhu jednacího řádu/, přičemž se stanoví, že FS má jen jednoho místopředsedu. V důsledku těchto úprav má mít FS 6 členů: předsedu, místopředsedu, předsedy a místopředsedy obou sněmoven.
Funkci předsednictva sněmoven přebírá zpravidla předseda sněmovny /§ 76 jedn. řádu/, což se v příslušných paragrafech jedn. řádu projevuje nahrazením pojmu předsednictvo sněmovny slovy předseda sněmovny.
2. Redukce rozhodovacích funkcí je důsledkem úprav čl. 56 úst. zákona a § 66 návrhu jednacího řádu; takové dosavadní rozhodovací funkce předsednictva, jako je schválení rozpočtu kanceláře FS, plánu legislativní činnosti a zahraničních styků FS, přecházejí na plénum FS.
/Předpokládané zvýšení akceschopnosti FS je zvýrazněno navrhovanou úpravou čl. 55 úst. zák. v tom smyslu, že předsedy výborů sněmoven nemá již napříště volit sněmovna, nýbrž výbor sám - § 82 jednacího řádu./
3. V duchu jednacích řádů jiných demokratických států /včetně úpravy za první republiky/ se navrhuje převést dosavadní rozhodovací pravomoci předsednictva FS v době, kdy parlament nezasedá, na tzv. Hlavní výbor. Má být složen z předsednictva FS a z dalších 1 6 členů jmenovaných poslaneckými kluby na základě poměrného zastoupení /čl. 58 úst. zákona, odd. 2 části IX jedn. řádu/, přičemž sněmovny mají možnost navrženého kandidáta odmítnout. Hlavní výbor tedy působí zásadně jen v době, kdy parlament nezasedá /uplynutí volebního období, rozpuštění FS, mimořádné okolnosti/, a udržuje tak kontinuitu jeho činnosti.
Na Hlavní výbor mají přejít dosavadní rozhodovací pravomoci předsednictva FS v době, kdy FS nezasedá, přičemž při vydání zákonného opatření je kromě dosavadních podmínek ještě třeba podpisu poloviny členů Federální vlády.