FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. volební období
419
Odpověď
ministr financí ČSFR Ing. Václava Klause, CSc. na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů Petrem Serenčéšem (tisk 355)
Ministr financí ČSFR
V Praze dne 9. ledna 199
Č. j. XVI/10085/90
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci ze dne 3. prosince 1990 k problematice regulace cen sděluji:
Část II zákona o cenách se snaží komplexně postihnout všechny způsoby cenové regulace, které mohou být využívány v tržní ekonomice. V této souvislosti je však nezbytné zdůraznit alespoň dvě následující skutečnosti:
1. I když zákon postihuje celý komplex způsobů regulace cen, a tak vytváří legislativní základ pro jejich možné využití, tato možnost ještě sama o sobě neznamená nutnost jejich reálného uplatnění (zákon např. uvádí možnost uplatnění tzv. maximálních cen, tato možnost však může zůstat nevyužitou - v konkrétním případě vůbec nedojde k dosažení vymezené horní hranice ceny);
2. Současný rozsah cenové regulace, který je vyjádřen výměrem FMF, MF ČR a MF SR č. 01/91 (seznam zboží s regulovanými cenami), považuji především v oblasti úředně stanovených maximálních cen za horní hranici rozsahu regulace, která by neměla být za normálních podmínek rozšiřována, ale s vytvářením konkurenčního prostředí naopak postupně omezována.
Z výše uvedeného vyplývá, že nutnost kompenzačních opatření jako "druhá strana mince", "při uplatnění tvrdších regulačních zásahů" vlastně nepřichází v úvahu proto, že se s tímto typem zásahů nepočítá. V případě, že by tato situace za mimořádně závažných okolností vznikla, bude pochopitelně řešena, ne však v rámci zákona o cenách. Nešlo by o kompenzaci v rámci působení cenových nástrojů.
K uvedenému je ještě třeba dodat, že využití jednotlivých způsobů cenové regulace nemá v žádném případě za cíl omezovat hospodářskou soutěž, ale jak je uvedeno v § 1 odstavec 6 zákona o cenách, přichází v úvahu pouze "v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace".
V druhé připomínce týkající se připravenosti ministerstev financí na značně náročnou činnost spojenou s realizací nových legislativních forem v cenové oblasti je třeba zdůraznit, že se zde předpokládá rozsáhlá a intenzivní spolupráce s finančními úřady (oblast cenové kontroly), s orgány statistiky (nová organizace cenové statistiky), v budoucnosti také s orgány na ochranu hospodářské soutěže. Hlavní nápor práce ovšem bezesporu ponesou cenové úseky ministerstev financí, a to jak na národní, tak na federální úrovni. Pro úspěšné splnění všech úkolů se proto kromě nezbytných přeskupení v rámci stávajících pracovišť podnikají kroky ke kvalitativnímu a kvantitativnímu posílení těchto úseků. Byly také vytvořeny podmínky pro to, aby při zabezpečení analytické a kontrolní činnosti v oblasti cen byly v rozsáhlejším měřítku využívány možnosti výpočetní techniky.
S pozdravem
Ing. V. Klaus, CSc., v. r.
Vážený pan
Ing. Peter Serenčéš, CSc.
poslanec Sněmovny národů
Federálního shromáždění
Praha