FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991
VI. volební období
411
Odpověď
ministra hospodářství ČSFR Ing. Vladimíra DLOUHÉHO, CSc. na interpelaci podanou skupinou poslanců FS (tisk 360)
MINISTR HOSPODÁŘSTVÍ ČSFR
Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.
Č. j. 25 891/90
V Praze dne 28. 12. 1990
Vážený pane,
předsedou vlády ČSFR panem M. Čalfou mi byla postoupena Vaše interpelace z 30. 11. 1990, k níž Vám podávám toto vysvětlení.
Jak jsem již v předchozí odpovědi na interpelaci pánů poslanců ze dne 5. října 1990 uvedl, vláda ČSFR projednala konkretizaci ekonomické reformy v APK dne 11. 10. 1990. Její společnou část doplněnou o konkretizaci subvenční politiky v APK projednaly též vlády republik, a to vláda SR dne 2. října 1990, vláda ČR dne 5. prosince 1990. V této souvislosti poukazuji zejména na to, že v souladu s úpravou kompetencí mezi republikami a federací a ve vazbě na rozpočtová pravidla jsou subvence v APK plně v působnosti orgánů republik.
Vláda ČSFR proto při projednávání konkretizace ekonomické reformy v APK vzala na vědomí pouze rámcové zaměření subvenční politiky. Na základě závěrů z jednání vlád republik ministerstva zemědělství v současné době zpřesňují v rámci schváleného objemu subvencí jednotlivé tituly a podmínky pro jejich poskytování. V rámci subvencování se počítá s některými záměry, které budou směrovány i do horských a podhorských oblastí. Jde např. o částečné vyrovnání důsledku ekonomického znevýhodnění subjektů hospodařících v horších přírodních podmínkách, ve kterých je zemědělská výroba v důsledku nepříznivých půdních, vodních a demografických podmínek na nižším stupni rozvoje. To ovlivňuje efektivnost jak samotné výroby, tak přeneseně i životní podmínky pracovníků v zemědělství, veškerého obyvatelstva a celé krajiny. Subvencemi by i v těchto oblastech měl být podporován zájem o dosídlení, rozvoj a diversifikaci podnikatelských aktivit (např. spojení s lesním hospodářstvím, místními trhy, turistikou ap.). Obdobný záměr na subvenční podporu hospodaření v horších přírodních podmínkách zakládají opatření v restrukturalizaci výroby, např. podpora zkvalitnění trvalých travních porostů, pastevního odchovu březích jalovic, stavu ovcí aj.
Subvencemi by mělo být podle záměrů ministerstev zemědělství podpořeno řešení důsledků opatření k omezování intenzity zemědělské výroby v pásmech hygienické ochrany zdrojů pitné vody, v ochranných pásmech lázní a chráněných území. Jsem však toho názoru, že by napříště neměly být všechny místní problémy pohraničních a odlehlých míst řešeny jen z rozpočtovaných prostředků na zemědělství, ale měly by se na tom podílet i rozpočty měst a obcí.
S garancí zemědělství v oblasti cen se vedle garančních cen vybraných zemědělských výrobků, o nichž jsem se zmínil již v odpovědi na interpelaci z 5. října, počítá s částečnou regulací cen výrobních prostředků na straně vstupů a vybraných druhů potravin na straně výstupů z APK. Tuto regulaci stanoví federální ministerstvo financí svým výměrem v návaznosti na schválený nový zákon o cenách. Můj resort v připomínkovém řízení k této regulaci uplatnil požadavky na rozšíření regulace cen vstupů a podpořil návrhy na výběr základních druhů potravin, u nichž budou uplatněny maximální maloobchodní ceny. Jen pro informaci uvádím, že v rámci věcného usměrňování cen vstupů budou regulovány např. ceny průmyslových hnojiv, traktorů, zemědělských strojů.
Vztahy mezi jednotlivými cenovými okruhy byly v oblasti výrobků APK v podstatě vyřešeny zrušením záporné daně z obratu k 9. červenci 1990. Tím byly propojeny nákupní ceny zemědělských výrobků až do maloobchodních cen potravin. Zákon o cenách již nerozlišuje jednotlivé druhy cen a zná pouze cenu prodeje a cenu pořízení, které se budou tvořit na základě tržních vztahů. V nich by se měly promítat i změny v ekonomických podmínkách, k nimž bude docházet i v průběhu roku. V zásadě však budou muset zemědělští podnikatelé samostatněji reagovat na změny těchto podmínek.
Závěrem mi dovolte poznamenat, že při konkretizaci ekonomické reformy v APK využili její autoři poznatků ze sousedních zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím. Musíme však vycházet z toho, že do tržních podmínek teprve vstoupíme a že se naše zemědělství svými organizačními a vlastnickými formami výrazně od těchto zemí liší.
S pozdravem
