FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
353
Odpověď
předsedy vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfy na interpelaci podanou poslancem Sněmovny národů Stanislavem Devátým na 6. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 1. 10. 1990
PŘEDSEDA VLÁDY
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
V Praze dne 22. listopadu 1990
Č. j. 43/I/90
Vážený pane poslanče,
v rámci 6. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění jste vyjádřil protest proti snahám Jm KNV o urychlení zavedení zemského zřízení a požádal jste o stanovisko k této problematice.
Protože řešení otázek územního uspořádání je plně v kompetenci republik, zasílám Vám k této problematice v příloze dopisu stanovisko předsedy vlády České republiky.
S pozdravem
Vážený pan
Stanislav Devátý
poslanec Sněmovny národů
Federálního shromáždění
Praha
Na vědomí: Vážený pan
PhDr. Milan Šútovec
předseda Sněmovny národů
Federálního shromáždění
Praha
Stanovisko k interpelaci pana poslance Federálního shromáždění S. Devátého k problematice zemského zřízení
Otázka možnosti obnovení zemského zřízení byla nastolena již v prohlášení České národní rady i v programovém prohlášení vlády České republiky přijatých v polovině t. r. Jde o výjimku, která vychází z poznatků o dřívějším územním členění Čech a Moravy do roku 1918 a po té z územního členění Československé republiky do 31. 12. 1948. 0 této problematice, s jejímž řešením by souviselo i jiné územně správní uspořádání České republiky, bylo diskutováno i při projednávání a přijímání zákona o obcích a zákona o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících v České národní radě.
Proto se otázky efektivnosti teritoriálního uspořádání, systém státní správy a samosprávy zákonitě dostaly na pořad dne. K tomu, aby mohly být návrhy na jiné územně správní uspořádání České republiky zodpovědně posuzovány, zřídila vláda České republiky zřídila vláda svým usnesením č. 248 ze dne 2. září 1990 Vládní komisi pro zemské zřízení. Za její členy byli jmenováni představitelé určení politickými hnutími a politickými stranami zastoupenými buď ve vládě České republiky nebo v zákonodárných sborech a vybraní pracovníci teorie i praxe.
Práce vládní komise spočívá v důkladném rozboru všech souvisejících věcných otázek a ve formulování několika hlavních variant řešení územně správního uspořádání České republiky včetně té, jež by nepočítala se zavedením zemského zřízení.
Optimální řešení vyžaduje posouzení nejen historických, ale zejména i ekonomických, sociálních, kulturních, státoprávních, národnostních, sídelních, ekologických a dalších aspektů.
Vládní komise přitom vychází nejen z podkladů a návrhů předložených Jihomoravským krajským národním výborem a Hnutím za samosprávnou demokracii a Společností pro Moravu a Slezsko, ale z četných námětů, návrhů a stanovisek, jež předložily např. Severomoravský krajský národní výbor, koordinační centrum občanského fóra Ostrava, programové kolegium občanského fóra Brno, Výzkumný ústav rozvoje oblastí a měst a další instituce i jednotlivci.
V současné době práce vládní komise již natolik pokročily, že je možné počítat s tím, že jí připravená variantní řešení budou moci být předložena do veřejné diskuse. Počítá se s tím, že podklady na zhodnocení výsledků diskuse a politické zhodnocení budou po té předány České národní radě. Bez přijetí odpovídající zákonné úpravy není změna územního uspořádání České republiky možná.
