(2) Organizace může pracovníku po dohodě s ním poskytnout za dobu práce přesčas místo příplatku náhradní volno, a to nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla sjednána jiná doba. Neposkytne-li organizace pracovníku náhradní volno v době uvedené v předchozí větě, přísluší mu příplatek podle odstavce 1.

(3) Ve mzdových předpisech nebo v kolektivních smlouvách vyššího stupně, popřípadě v jejich rámci v podnikových kolektivních smlouvách lze stanovit, ve kterých případech lze za práci přesčas poskytovat vyšší příplatky než stanoví odstavec 1, jednotný příplatek ve výši nejméně 33 % mzdového tarifu, popřípadě též přiměřenou paušální částku.

(4) Některým skupinám pracovníků, zejména konajícím práce řídící nebo spojené se zvýšenou odpovědností, lze ve mzdových předpisech, popřípadě v kolektivních smlouvách vyššího stupně stanovit mzdu tak, aby v ní již bylo přihlédnuto k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci nebo v den pracovního klidu, popřípadě v dalších případech stanovených mzdovými předpisy, popřípadě kolektivními smlouvami vyššího stupně. Ve mzdě vedoucího organizace je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.".

110. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který včetně nadpisu zní:

"§ 116a

Mzda za noční práci a za práci ve výškách

Za noční práci (§ 99) a za práci ve výškách je organizace povinna poskytovat pracovníkům mzdové příplatky. Jejich výši a podmínky pro jejich poskytování stanoví mzdové předpisy nebo kolektivní smlouvy vyššího stupně.".

111. V § 118 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.

112. § 119 odst. 1 zní:

"(1) Mzda a náhrada mzdy je splatná pozadu za měsíční období, pokud v podnikové kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebylo dohodnuto jiné období, a to v nejbližším výplatním termínu po uplynutí období, za něž se poskytuje. V podnikové kolektivní smlouvě nebo pracovní smlouvě lze též dohodnout, že se některé složky mzdy s výjimkou zaručené mzdy vyplatí v pozdějším výplatním termínu, nejpozději však v době tří měsíců po uplynutí období, za něž se poskytují. Mzda a náhrada mzdy se vyplácí ve výplatních termínech určených podle zásad stanovených vyhláškou federálního ministerstva financí vydanou v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.".

113. V § 121 odst. 1 písm. j) se slova "mateřského" a "mateřském" nahrazují slovy "rodičovského" a "rodičovském".

114. § 122 včetně nadpisu zní:

"§ 122

Účast odborových orgánů při provádění mzdových opatření

Uplatnění mzdových složek, forem mzdy a jejich změn, stanovení konkrétních podmínek pro poskytování příslušné mzdové složky, zavádění a změny norem spotřeby práce a opatření k použití prostředků na mzdy provádí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem, není-li příslušná úprava provedena v kolektivní smlouvě.".

5. § 123 zní:

"§ 123

(1) Podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí mzdovými a dalšími pracovněprávními předpisy:

a) podmínky usměrňování vývoje mezd,

b) příspěvky, popřípadě postup organizací v souvislosti se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru,

c) náhrady výdajů spojených s výkonem práce včetně výše náhrady mzdy za čas strávený cestou v pracovní době na pracovní cestě a náhrady za používání vlastních vozidel, nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,

d) naturální požitky,

e) minimální mzdové tarify a mzdové příplatky a jejich minimální výši pro pracovníky organizací, které provozují podnikatelskou činnost.

(2) Podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí mzdovými předpisy pro pracovníky organizací řízených federálními ústředními orgány:

a) které provozují podnikatelskou činnost

1. odměny za pracovní pohotovost, popřípadě jiné mzdové složky, než jsou uvedeny v odstavci 1,

2. druhy mzdových forem,

3. podmínky hmotné zainteresovanosti vedoucího organizace,

4. podmínky pro převádění mzdových složek na osobní účet mzdy,

b) které neprovozují podnikatelskou činnost

1. mzdové tarify, hodnocení a třídění prací, mzdové příplatky, odměny za pracovní pohotovost, popřípadě jiné mzdové složky, než jsou vedeny v odstavci 1,

2. druhy mzdových forem,

3. hmotnou zainteresovanost vedoucího organizace.

(3) Podle zásad schválených vládou České republiky a vládou Slovenské republiky vydává příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky pracovněprávní předpisy podle odstavce 1 písm. b) až d), pokud není vydán předpis federálního ministerstva práce a sociálních věcí, a podle odstavce 2 pro pracovníky organizací, které nejsou řízeny federálními ústředními orgány.

(4) Ostatní federální ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ústřední orgány republik v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky mohou podle zásad schválených příslušnou vládou vydávat pracovněprávní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) a v odstavci 2.".

116. V § 124 odst. 2 věta první zní.

"Krátkodobě uvolněnému pracovníku k výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti poskytne organizace, u níž je pracovník v pracovním poměru, náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.".

117. V § 124 odst. 4 se slova "rozsah a podmínky poskytování pracovního volna." nahrazují slovy "rozsah a podmínky krátkodobého uvolnění a poskytování náhrady mzdy.".

118. § 124 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

"(5) V kolektivních smlouvách lze zvýšit nároky pracovníků na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu vydaném podle odstavce 4, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, které organizace posuzuje jako jiné úkony v obecném zájmu, a stanovit pro pracovníky příznivější podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě stanovit příznivější podmínky pro jeho poskytování.".

119. V § 125 nadpis zní:

"Náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby".

120. V § 125 odst. 1 se ve větě první za slova "vojenskou základní (náhradní) službu" vkládají slova "nebo civilní službu" a na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "v kolektivních smlouvách lze stanovit nárok pracovníka na náhradu mzdy za další dobu, popřípadě možnost organizace náhradu mzdy za další dobu poskytnout."; ve větě druhé se vypouští slovo "vojenské".

121. V § 125 odst. 2 se za slova "vojenské služby" vkládají slova "nebo civilní služby" a slova "krátí mu organizace náhradu mzdy za jeden až tři dny;" se nahrazují slovy "může mu organizace zkrátit náhradu mzdy za jeden až tři dny;".

122. V § 125 odst. 3 se za slova "s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby" vkládají slova "a při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení," a na konci se připojuje tato věta: "V kolektivních smlouvách lze výši náhrady mzdy stanovené podle předchozí věty zvýšit; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku.".

123. V § 125 odst. 4 se za slova "službu téhož nebo jiného druhu" vkládají slova "nebo civilní službu" a v části věty za středníkem se za slovo "vykonává-li" vkládá slovo "vojenskou" a za slovo "části" se vkládá slovo "této".

124. V § 125 odst. 5 a 6 se za slova "služby v ozbrojených silách" vkládají slova "nebo civilní služby".

125. § 125 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

"(7) Náhradu mzdy vyplacenou pracovníkovi podle odstavce 1 až 4 při výkonu služby v ozbrojených silách uhradí organizaci příslušný státní orgán vojenské správy a při výkonu civilní služby příslušný orgán státní správy. Nehradí se náhrada mzdy vyplacená rozpočtovou organizací a náhrada mzdy vyplývající z kolektivní smlouvy nad rozsah stanovený právním předpisem.".

126. § 126 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

"(5) Nejsou-li pracovní úlevy a hmotné zabezpečení pracovníků při účasti na školení a studiu při zaměstnání uvedených v odstavci 2 upraveny právním předpisem, lze je stanovit v kolektivní smlouvě vyššího stupně; lze v ní též stanovit pro pracovníky příznivější podmínky poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení, než stanoví právní předpis. Náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku a náhrada cestovních výdajů výši stanovenou pracovněprávními předpisy. Pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit či příznivěji upravit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy."

127. V § 127 odst. 2 se slova "o mateřském příspěvku" nahrazují slovy "o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let věku dítěte;".

128. V § 128 odst. 2 se vypouštějí slova "za podmínek uvedených v § 125 odst. 4".

129. § 128 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) V kolektivních smlouvách lze zvýšit nároky pracovníků na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v pracovněprávním předpisu vydaném podle odstavce 2, popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, kdy pracovníku vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.".

130. V § 133 odst. 1 se ve větě první za slovo "jsou" vkládají slova "v rozsahu své působnosti" a na konci věty druhé se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene f), které zní:

"f) neposuzovat jako nesplnění povinnosti, jestliže pracovník nevykonal práci, o níž měl důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje život nebo zdraví.".

131. V § 133 odst. 2 ve větě první se slova "ochrannou stravu" nahrazují slovy "specifické účinné doplňky stravy".

132. V § 133 odst. 3 ve větě druhé se vypouštějí slova "v pracovních řádech".

133. § 133 odst. 6 zní:

"(6) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit nařízením další povinnosti organizacím na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle zásad schválených vládou České a Slovenské Federativní Republiky může příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky stanovit pracovněprávním předpisem další povinností organizací na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republik v dohodě s příslušným ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí republiky stanoví pracovněprávním předpisem rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranných nápojů a specifických účinných doplňků stravy.".

134. § 135 odst. 1 věta druhá zní: "Tuto aktivní účast zabezpečují odborové orány ve spolupráci s organizací.".

135. V § 135 odst. 2 písm. g) se na konci připojují tato slova: "popřípadě ve vnitřním předpisu vydaném v dohodě s příslušným odborovým orgánem.".

136. V § 135 odst. 4 se slova "v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí republik" nahrazují slov" "v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí a s ministerstvy zdravotnictví republik".

137. V § 136 nadpis zní: "Společenská kontrola odborových orgánů" a v odstavci 1 se slova "orgány Revolučního odborového hnutí" nahrazují slovy "odborové orgány".

138. V § 137 se slova "Ve výrobních družstvech a v jednotných zemědělských družstvech" nahrazují slovy "V družstvech, kde součástí členství je též pracovní vztah".

139. V § 139 se vypouští odstavec 4.

140. V § 140 odst. 2 se vypouštějí slova "v dohodě s Ústřední radou odborů".

141. V § 140 se vypouštějí odstavce 3 a 4.

142. § 141 zní:

"§ 141

Organizace pečují o prohlubování kvalifikace pracovníků (§ 126 odst. 3), popřípadě o její zvyšování (§ 126 odst. 2 a § 142b) a dbají, aby pracovníci byli zaměstnáváni pracemi odpovídajícími dosažené kvalifikaci.".

143. V § 142 se vypouští odstavec 3.

144. § 142a se vypouští.

145. V § 142b v odst. 1 se vypouštějí slova "jen tehdy,".

146. V § 142b v odst. 2 se slova "je povinna" nahrazují slovem "může".

147. V § 143 odst. 4 věta první zní: "Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby a civilní služby konané místo ní, doba další mateřské dovolené a doba, po kterou organizace podle § 127 odst. 2 omluvila nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek.".

148. § 143 se doplňuje odstavcem 8, který zní:

"(8) V kolektivní smlouvě lze stanovit další případy, kdy nevzniká povinnost pracovníka k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva, která byla účinná v době uzavření dohody podle odstavce 1. To platí i pro organizace, které neprovozují podnikatelskou činnost.".

149. V § 144 se vypouští odstavec 2; současně se zrušuje číslování odstavců.

150. V § 147 se slova "s výjimkou základní služby" nahrazují slovy "s výjimkou vojenské základní služby a civilní služby".

151. § 148a zní:

"§ 148a

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvy práce a sociálních věcí, ministerstvy zdravotnictví a ministerstvy financí republik stanoví vyhláškou okruh pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci ze zdravotních důvodů, podmínky jejich pracovního uplatnění, hmotného zabezpečení, jakož i povinnosti organizací s tím související.".

152. § 149 zní:

"§ 149

Organizace jsou povinny zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy.".

153. V § 150 odst. 2 se ve větě druhé slova "zdravotnictví a sociálních věcí republiky" nahrazují slovy "zdravotnictví republiky".

154. V § 152 odst. 1 se za slovy "starší než 18 let" nahrazuje čárka středníkem a před slova "jde-li" se vkládají slova "noční práci jim lze nařídit, jen".

155. § 152 odst. 2 zní:

"(2) Pokud to vyžaduje naléhavý zájem společnosti a jde-li o práce méně namáhavé, mohou ústřední orgány po dohodě s ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů stanovit pro organizace ve svých odvětvích, v kterých činnostech a za jakých podmínek se povoluje výkon dohodnuté noční práce žen starších než 18 let.".

156. § 152 odst. 3 zní:

"(3) Organizace potřebuje k zaměstnávání žen noční prací předchozí souhlas příslušného odborového orgánu, který může vázat udělení souhlasu na splnění podmínek.".

157. V § 162, 206 odst. 2 a § 270a odst. 5 se vypouští slovo "národní".

158. V § 163 větě druhé se vypouštějí slova "se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Socialistickým svazem mládeže, a".

159. V § 165 se vypouští odstavec 2;současně se zrušuje číslování odstavců.

160. V § 167 odst. 2 se slova "zdravotnictví a sociálních věcí republiky" nahrazují slovy "zdravotnictví republiky".

161. V § 168 odst. 1 písm. b) se slova "zdravotnictví a sociálních věcí" nahrazují slovy "zdravotnictví" a slova "v dohodě s Českou odborovou radou nebo se Slovenskou odborovou radou" se vypouštějí.

162. V § 176 odst. 4 se slovo "stanoví" nahrazuje slovy "mohou stanovit".

163. V § 178a odst. 3, § 179 odst. 3, § 187 odst. 1 a § 240 odst. 3 se slova "socialistického" nahrazují slovy "slušnosti a občanského".

164. V § 183 odst. 1 se vypouštějí ve větě první slova ", rozhodčí komise" a ve větě druhé slova "rozhodčí komisí nebo". 165. V § 183 odst. 2 se vypouštějí slova"a k socialistickému vlastnictví".

166. V § 195 odst. 2 se v poslední větě vypouštějí slova "rozhodčí komise nebo".

167. V § 202 odst. 2 se vypouštějí slova"v dohodě s Ústřední radou odborů".

168. V § 203 se slova "zdravotnictví a sociálních věcí republik" nahrazují slovy "zdravotnictví republik".

169. Nadpis nad § 207 "Pravomoc k projednávání pracovních sporů" se vypouští.

170. § 207 zní:

"§ 207

Spory mezi organizací a pracovníkem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují soudy.".

171. § 208 až 216 včetně nadpisů se vypouštějí.

172. V § 227 se ve větě první slova "(zvláštního odborného učiliště)" nahrazují slovy "učiliště nebo odborného učiliště (dále jen "učiliště,")".

173. V § 227a odst. 1 se ve větě první slova "středního odborného učiliště (zvláštního odborného učiliště)" nahrazují slovem "učiliště".

174. V § 227a odst. 2 se slova "k výrobnímu družstvu nebo jednotnému zemědělskému družstvu" nahrazují slovy "k družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah".

175. V § 227a odst. 3 se slova "ve středním odborném učilišti (zvláštním odborném učilišti)." nahrazují slovy "v učilišti.

176. V § 227a odst. 4 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmen f), které zní:

"f) z údajů předchozí organizace v potvrzení o zaměstnání nevyplývá, že další organizaci vznikne povinnost uhradit tyto náklady.".

177. § 239 se vypouští.

178. § 239b zní:

"§ 239b

Podle zásad schválených vládou České republiky ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a podle zásad schválených vládou Slovenské republiky ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky stanoví vyhláškou odměňování prací prováděných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.".

179. § 243a se vypouští.

180. V § 261 odst. 1 se vypouštějí slova "u rozhodčí komise nebo".

181. V § 261 se v odstavcích 3 a 4 vypouštějí slova "rozhodčí komise nebo" a v odstavci 4 slova "§ 70a odst. 3, § 79 odst. 1 a 2, § 81 odst. 1 a 5, § 118 odst. 2, § 239 odst. 3 a § 243a odst. 2". V § 261 odst. 4 se slova "§ 102 odst. 4" nahrazují slovy "§ 102 odst. 5".

182. V § 265 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců.

183. V § 266 odst. 4 se vypouštějí slova "rozhodčí komisi nebo".

184. V § 266a odst. 1 se vypouštějí slova "jakož i rozhodnutí o uložení kárného opatření".

185. V § 267 odst. 1 písm. b) se na konci připojují tato slova: "popřípadě poskytování mzdy (odměny), náhrady mzdy a náhrad výdajů v jiné než československé měně,".

186. V § 267 odst. 5 se vypouštějí slova "po projednání s Českou odborovou radou a Slovenskou odborovou radou".

187. § 268 se vypouští.

188. V § 269 odst. 1 se vypouští v písmenu c) část věty před středníkem a ustanovení písmene f); dosavadní ustanovení písmene g) se označuje písmenem f).

189. § 269 odst. 2 zní:

"(2) Mezi občany lze sjednat pracovní poměr, popřípadě uzavřít některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejde-li o poskytování služeb pro osobní potřebu. Tyto pracovněprávní vztahy se řídí ustanoveními tohoto zákoníku; vláda České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit nařízením potřebné odchylky. [Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, ve znění nařízení vlády České a slovenské Federativní Republiky č. .../1990 Sb.]".

190. § 269 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely.".

191. V § 270a odst. 1 se vypouští věta první. Věta druhá zní: "Ministerstva práce a sociálních věcí republik a další orgány, o nichž to stanoví zákon národní rady, jsou oprávněny provádět kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů v orgánech, organizacích a organizačních jednotkách na území příslušné republiky.".

192. V § 270a se v odstavci 5 vypouštějí slova "a životního prostředí" a v odstavci 6 slova "odst. 2".

193. V § 270b odst. 1 se ve větě první slova "Národní výbor" nahrazují slovy "Orgán uvedený v § 270a odst. 1" a vypouštějí se slova "a právních předpisů o rozmisťování pracovních sil", ve větě druhé se slova "národní výbor" nahrazují slovy "příslušný orgán" a věta třetí se vypouští.

194. § 271 zní:

"§ 271

Příslušnou organizací zaměstnavatelů a příslušnou zájmovou organizací družstev se rozumí tyto organizace vytvořené na úrovni federace nebo republik.".

195. V § 272 odst. 3 se věta druhá ukončuje tečkou za slovy "a sociálních věcí republiky" a další věty se vypouštějí.

196. § 272 odst. 4 zní:

"(4) Nadřízeným orgánem se pro účely tohoto zákoníku rozumí ten orgán, který je podle zvláštních předpisů oprávněn vykonávat vůči organizaci řídící působnost při plnění jejích úkolů.".

197. § 272 odst. 5 se vypouští.

Čl. II

Zákon č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, se mění a doplňuje takto:

1. V názvu zákona se slova "základních organizací Revolučního odborového hnutí" nahrazují slovy "odborových organizací".

2. Preambule zákona se vypouští.

3. § 1 zní:

"§ 1

Vztahy spolupráce odborových orgánů, zejména závodních výborů odborových organizací a zaměstnavatelských organizací se řídí usnesením IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí, které je uvedeno v příloze k tomuto zákonu, se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (§ 279 odst. 4 zákoníku práce), s výjimkou preambule a vztahů upravených v ustanoveních článku 4 písm. a), d), h), j) a k), článku 6 písm. a), b), d), e) a f), článků 8 až 10, článku 11 větě čtvrté a páté a článku 23 této přílohy; tato ustanovení se zrušují.".

Čl. III

(1) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. lednem 1991, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. lednem 1991 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(2) Dosavadní pracovní poměr k organizaci, u níž byl pracovník zaměstnán před vznikem pracovního poměru založeného jmenováním, k němuž došlo před 1. lednem 1991, končí dnem 31. prosince 1991, nedojde-li k jeho skončení dříve nebo nedohodne-li se organizace s pracovníkem jinak.

(3) Řízení o uložení kárného opatření, popřípadě o přezkoumání kárného opatření rozhodčí komisí nebo soudem, zahájené před 1. lednem 1991, se k tomuto dni zastavuje. Výkon rozhodnutí o kárném opatření, které nabylo právní moci před tímto dnem, se neprovede. Rozhodnutí o uloženém kárném opatření se vyřadí z osobního spisu pracovníka. V žádných informacích, dokladech ani posudcích týkajících se pracovníka nelze uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.

(4) Rozhodčí řízení, které nebylo pravomocně skončeno před 1. lednem 1991, se považuje za bezvýsledné; příslušný odborový orgán je povinen nejpozději do 31. ledna 1991 postoupit spor k dalšímu projednání soudu, v jehož obvodu má sídlo; to neplatí o sporech podle bodu 3, kde bylo řízení zastaveno. Řízení u soudu je zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu. Nesplní-li příslušný odborový orgán tuto povinnost, může se navrhovatel obrátit přímo na soud, a to nejpozději do 30. června 1991.

(5) Zprošťovací důvod podle § 227a odst. 4 písm. f) se uplatní-li tehdy, byla-li dohoda sjednána před 1. lednem 1991, pokud bylo potvrzení o zaměstnání vydáno po 31. prosinci 1990.

(6) Podle dosavadních předpisů se postupuje při rozhodování o návrzích prokurátora podle dosavadního § 243a podaných u soudu před 1. lednem 1991.

(7) Po 31. prosinci 1990 se posuzuje noční práce žen podle dosavadního povolení platného k tomuto dni, a to nejdéle do 30. června 1991.

Čl. IV.

Zrušují se:

1. § 3 odst. 3 a 4 a § 4 zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli,

2. zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 362/1990 Sb., o rozšíření okruhu vedoucích funkcí obsazovaných jmenováním,

3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 82/1989 Sb., o kolektivních smlouvách,

4. vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění,

5. bod 12 odst. 1 část věty před středníkem vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, která zní: "Délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin a",

6. vyhláška Ústřední rady odborů č. 42/1975 Sb., o projednávání a rozhodování pracovních sporů rozhodčími komisemi, ve znění vyhlášky č. 25/1983 Sb.,

7. § 5 a § 6 odst. 2 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí,

8. vyhláška Ústřední rady odborů č. 97/1967 Sb., kterou se provádějí některá další ustanovení zákoníku práce a předpisů o nemocenském pojištění,

9. § 11 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání,

10. směrnice federálního ministerstva financí ze dne 28. srpna 1973 čj. II/18668/1973 o hmotném zabezpečení funkcionářů a pracovníků při účasti na politickém školení (reg. v částce 32/1973 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva financí ze dne 14. ledna 1975 č. j. II/634/75 (reg. v částce 10/1975 Sb.),

11. směrnice federálního ministerstva financí ze dne 25. dubna 1972 čj. II/7042/ 72 o uhrazování vyplacených náhrad mezd při některých překážkách v práci z důvodu obecného zájmu (reg. v částce 11/1972 Sb.).

Čl. V

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákoníku práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

 

Důvodová zpráva

VŠEOBECNÁ ČÁST

Změny, ke kterým ve společnosti došlo, zejména po schválení ústavního zákona č. 135/1989 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava ČSSR, vyžadují vydat řadu nových zákonů a dalších právních předpisů anebo dosavadní zákony a právní předpisy změnit a doplnit. Tento přístup vyplývá též z programového prohlášení federální vlády ze dne 2. července 1990, které bylo schváleno Federálním shromážděním. Společenské změny, na které je třeba reagovat, se týkají také zákoníku práce vzhledem k jeho úzké vazbě na fungování ekonomiky, jakož i prováděcích pracovněprávních předpisů.

Úprava pracovněprávních vztahů musí vycházet z ekonomického mechanismu společnosti a vytvářet právní podmínky pro jeho další rozvoj. Zákoník práce musí proto stimulovat ekonomické potřeby období, ve kterém bude uplatňován. Z programového prohlášení federální vlády a z dalšího politického vývoje vyplývá nezbytná potřeba urychleného přebudování centralizovaného hospodářství na tržní ekonomiku. Těmito ekonomicko-politickými požadavky je vytýčen základní rámec předkládaného návrhu novely zákoníku práce. Jde o dílčí novelu, která reaguje na nejnaléhavější požadavky, s tím, že v krátké době bude nezbytné zahájit práce na přípravě moderního nového zákoníku práce, který bude muset vycházet z nového pojetí pracovněprávních institutů, obecnější liberalizace pracovního práva a širokého užívání dispozitivních norem, institucionálního řešení otázek kolektivního vyjednávání a podstatného zvýšení autority kolektivních smluv.

V předkládané dílčí novelizaci zákoníku práce se navrhuje provést takové změny a doplnění, které jsou s ohledem na probíhající demokratizační a privatizační proces žádoucí. Poslední rozsáhlá novela pracovního práva provedená s účinností od 1. 1. 1989 zákonem č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce, nařízením vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a nařízením vlády ČSSR č. 82/1989 Sb., o kolektivních smlouvách, přinesly řadu pozitivních změn, zejména na úseku uvolnění pohybu pracovních sil včetně vytvoření podmínek pro operativnější navazování vedlejšího zaměstnání, ve službách, při špičkových zemědělských pracích a dalších úzkoprofilových profesích, které mají plné opodstatnění a životaschopnost i v současné době. Na nově konstituované právní vztahy podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, reaguje v pracovněprávní oblasti nařízení federální vlády č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, které přizpůsobilo pracovněprávní vztahy mezi soukromými zaměstnavateli a jejich zaměstnanci podmínkám soukromého podnikání.

Z hlediska základního charakteru změn se návrh novely zákoníku práce soustřeďuje zejména na nové vymezení působnosti odborových orgánů v pracovněprávních vztazích, důsledné promítnutí úmluv Mezinárodní organizace práce a dalších mezinárodních instrumentů, jimiž je Československo vázáno do čs. právního řádu, na vytvoření základních právních podmínek pro kolektivní vyjednávání a posílení úlohy kolektivních smluv jako pramenu práva, a na zabezpečení důslednější ochrany fondu pracovní doby z hlediska rozsahu překážek v práci. Současně se navrhuje provést i některé legislativnětechnické a dílčí změny, které jsou odůvodněny zrušením čl. 4 Ústavy, ústavními zákony národních rad o změně názvu republik a ústavního zákona Federálního shromáždění o změně názvu republiky, jakož i úpravy těch ustanovení zákoníku práce, jejichž aplikace způsobovala v praxi problémy.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP