FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. v. o.
246
Vládní návrh
Zákon
ze dne .......... 1990
o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
Obecná ustanovení
§ 1
Předmětem úpravy tohoto zákona jsou podmínky, za kterých lze dovážet do České a Slovenské Federativní Republiky, vyvážet z České a Slovenské Federativní Republiky anebo jinak nakládat s některými druhy zboží a technologií a provádět jejich kontrolu orgány celní správy (dále jen "kontrolní režim").
§ 2
(1) Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona je podrobeno zboží a technologie, uvedené v obecně závazném právním předpisu (dále jen "kontrolované zboží").
(2) Pro účely tohoto zákona se technologiemi rozumí informace a výrobně technické poznatky ve zhmotnělé podobě nebo na médiích pro elektrotechnický přenos dat, jako modely, prototypy, technické výkresy a náčrtky, diagramy, světlotisky nebo příručky, nebo ve zhmotnělé podobě výcvikové nebo technické soupravy, které mohou být použity k vyhotovení technických plánů, k výrobě, k využití anebo přepracování zboží, včetně programového vybavení a technických údajů, avšak nikoli zboží samotné.
(3) Seznam států, do nichž je vývoz kontrolovaného zboží zakázán nebo vázán na splnění podmínek kontrolního režimu, stanoví nařízením vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 3
Kontrolní režim podle tohoto zákona se vztahuje na fyzické a právnické osoby, které mají v úmyslu dovézt do České a Slovenské Federativní Republiky, vyvézt z České a Slovenské Federativní Republiky anebo jinak nakládat s kontrolovaným zbožím nebo je dováží, vyváží anebo s ním jinak nakládají (dále jen "účastník").
§ 4
Nakládáním podle tohoto zákona se rozumí úplatný nebo bezúplatný převod vlastnického práva, jakož i jiná dispozice s kontrolovaným zbožím, z níž vyplývá změna jeho držitele, místa anebo způsobu použití kontrolovaného zboží nebo jeho likvidace.
§ 5
Dovážené kontrolované zboží nesmí být využíváno k vojenským účelům.
§ 6
(1) Účastník je povinen zajistit, aby se s kontrolovaným zbožím nemohla seznámit osoba ze státu, do něhož je vývoz kontrolovaného zboží zakázán nebo vázán na splnění podmínek kontrolního režimu.
(2) Kontrolované zboží nesmí být umístěno ani používáno na pracovištích zřízených pro spolupráci se státy, do nichž je vývoz kontrolovaného zboží zakázán nebo vázán na splnění kontrolního režimu.
ČÁST II
Povolovací řízení
Hlava první
Povolování dovozu kontrolovaného zboží
§ 7
(1) K dovozu kontrolovaného zboží je třeba povolení federálního ministerstva zahraničního obchodu (dále jen "povolení").
(2) O povolení žádá účastník po uzavření smlouvy se zahraničním dodavatelem.
(3) Má-li účastník v úmyslu dovézt kontrolované zboží s cílem je dále nebo zpětně vyvézt, popřípadě je před dalším vývozem přepracovat, upravit, opravit, zapracovat do jiného zboží nebo je dočasně používat, uvede to v žádosti o povolení spolu s údajem, do kterých států a kterému zahraničnímu odběrateli má být zboží vyvezeno.
§ 8
(1) Povolení opravňuje k dovozu jen za předpokladu, že byla udělena vývozní povolení státem výroby kontrolovaného zboží anebo státem jeho vývozce (dále jen "vývozní licence").
(2) Podmínky uvedené ve vývozní licenci jsou závazné.
Hlava druhá
Povolování vývozu kontrolovaného zboží
§ 9
K vývozu dovezeného kontrolovaného zboží je třeba povolení.
§ 10
Účastník, který vyrábí kontrolované zboží, požádá o povolení v případě, že bude mít v úmyslu takové zboží vyvézt z České a Slovenské Federativní Republiky.
Hlava třetí
Povolování jiného nakládání s kontrolovaným zbožím
§ 11
(1) K jinému nakládání s kontrolovaným zbožím je třeba povolení.
(2) Pokud není účastník konečným uživatelem kontrolovaného zboží, je povinen následného uživatele písemně uvědomit o jeho povinnostech vyplývajících z kontrolního režimu podle tohoto zákona.
(3) Účastník smí převést kontrolované zboží na následujícího uživatele po předložení povolení. Zároveň písemně sdělí federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a celnici příslušné podle sídla, popřípadě bydliště konečného uživatele přesné určení názvu, popřípadě jména a sídla, popřípadě bydliště konečného uživatele, druh kontrolovaného zboží a účel jeho užití.
§ 12
(1) Účastník, který získá zboží, o němž se dozví, že je podrobeno kontrolnímu režimu podle tohoto zákona, oznámí písemně federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu zejména svůj název, popřípadě jméno, sídlo, popřípadě bydliště, označení kontrolovaného zboží, způsob jeho nabytí a návrh na jeho využití, popřípadě zcizení.
(2) Pokud účastník uvedený v odstavci 1 nabyl kontrolované zboží avšak nesplňuje podmínky dané tímto zákonem a nebo jeho návrhu na využití kontrolovaného zboží, popř. návrhu na jeho zcizení nelze vyhovět, předá je ve lhůtě stanovené rozhodnutím federálního ministerstva zahraničního obchodu celnici v něm určené. Celnice poskytne účastníkovi výtěžek prodeje podle § 33 po odečtení nákladů aukce.
(3) Pokud účastník uvedený v odstavci 1 neprokáže právní důvod nabytí kontrolovaného zboží, vydá je ve lhůtě stanovené rozhodnutím federálního ministerstva zahraničního obchodu celnici v něm určené.
(4) Pokud nelze spolehlivě zjistit oprávněného držitele, převezme kontrolované zboží celnice, v jejímž územním obvodu se nachází. Celnice ustanoví opatrovníka k ochraně oprávněných zájmů a k provedení úkonů směřujících ke zjištění oprávněného držitele.
§ 13
(1) Bude-li chtít účastník kontrolované zboží likvidovat, požádá o povolení. K žádosti o likvidaci přiloží povolení vyžadovaná podle zvláštních předpisů o likvidaci kontrolovaného zboží [např. vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví].
(2) Vyhoví-li federální ministerstvo zahraničního obchodu žádosti o likvidaci, určí v povolení celnici, která se likvidace zúčastní.
(3) Účastník je povinen vyrozumět určenou celnici o době likvidace nejméně 48 hodin předem.
(4) O likvidaci se sepíše protokol za účasti celnice.
Hlava čtvrtá
Povolení
§ 14
(1) Náležitosti žádosti o povolení k dovozu, vývozu nebo nakládání s kontrolovaným zbožím podle tohoto zákona stanoví obecně závazný právní předpis.
(2) Účastník je povinen písemně oznámit federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a celnici, která kontrolované zboží eviduje, změnu skutečností uvedených v obecně závazném právním předpise a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o těchto skutečnostech dozví.
§ 15
(1) Žádost o povolení doloží účastník prohlášením, že se zavazuje strpět tam, kde má být a tam, kde je kontrolované zboží umístěno, kontrolu orgány celní správy (dále jen "celní orgány"), které mohou být při kontrole doprovázeny orgány státu výroby nebo státu vývozce (dále jen "stát dodavatele").
(2) Žádost o povolení doloží dále účastník prohlášením, že není ze smlouvy vázán povinností postupovat do zahraničí technologie nebo informace o nich.
§ 16
(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu o žádostech, týkajících se kontrolovaného zboží rozhodne do 30 dnů od jejich doručení.
(2) Pokud neodpovídá seznam kontrolovaného zboží státu dodavatele seznamu kontrolovaného zboží vydaného obecně závazným právním předpisem, řízení o povolení federální ministerstvo zahraničního obchodu přeruší do vyjasnění věci, nejdéle však na dobu 60 dní. O tom vyrozumí účastníka ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
§ 17
(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vydá povolení vždy na každý jednotlivý předmět žádosti.
(2) Obecně závazný právní předpis stanoví, kdy není zapotřebí vydávat povolení na každý jednotlivý předmět.
§ 18
Federální ministerstvo zahraničního obchodu žádost o povolení odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky stanovené v tomto zákoně a v prováděcích předpisech.
ČÁST III
Provádění kontroly
Hlava první
Předběžná kontrola
§ 19
(1) Má-li federální ministerstvo zahraničního obchodu pochybnosti, zda má účastník v úmyslu nabýt kontrolované zboží skutečně pro svou potřebu nebo k účelu, který v žádosti o povolení uvedl, požádá celní orgány o provedení předběžné kontroly.
(2) Celní orgán provede předběžnou kontrolu rovněž v případě, požádá-li o to příslušný státní orgán státu dodavatele.
Hlava druhá
Evidence kontrolovaného zboží
§ 20
Celnice, v jejímž územním obvodu se kontrolované zboží nachází, vede o něm evidenci.
§ 21
Federální ministerstvo zahraničního obchodu vede úplnou evidenci o kontrolovaném zboží.
Hlava třetí
Průběžná kontrola
§ 22
Celní orgány provádějí v místě, kde se kontrolované zboží nachází, kontrolu, zda je plněn kontrolní režim.
§ 23
(1) Celní orgán provede kontrolu také v případě, že o to požádá příslušný státní orgán státu dodavatele.
(2) Požádá-li příslušný státní orgán státu dodavatele o účast na provedení kontroly, celní orgán mu vyhoví. Příslušný státní orgán státu dodavatele se může zúčastnit předběžné i průběžné kontroly.
(3) Ústřední celní správa vyhoví žádosti o provedení kontroly, popřípadě o účast na ní, pokud jí bude žádost příslušného státního orgánu státu dodavatele doručena nejméně 48 hodin předem.
(4) Celní orgán zabezpečí, aby kontrola měla nestranný průběh a nedošlo k ohrožení povinnosti zachovávat mlčenlivost.
§ 24
Celní orgán informuje bezodkladně o všech případech porušení povinností kontrolního režimu účastníkem federální ministerstvo zahraničního obchodu.
§ 25
Federální ministerstvo zahraničního obchodu vede seznam účastníků, kteří porušili povinnosti vyplývající z kontrolního režimu.
ČÁST IV
Hlava první
Porušení povinnosti
§ 26
(1) Poruší-li účastník povinnosti kontrolního režimu, federální ministerstvo zahraničního obchodu odejme povolení podle tohoto zákona.
(2) Odejme-li federální ministerstvo zahraničního obchodu povolení podle odstavce 1, celnice kontrolované zboží zajistí.
Hlava druhá
Ukládání pokut právnickým osobám
§ 27
Porušení povinností právnických osob
(1) Jestliže právnická osoba poruší ustanovení § 5 anebo § 6, anebo bez povolení kontrolované zboží doveze, vyveze, využívá dovezené kontrolované zboží v rozporu s povoleným účelem anebo kontrolované zboží bez povolení zcizí, bude jí uložena pokuta do výše 10 miliónů Kčs nebo pětinásobku ceny kontrolovaného zboží, pokud je tento pětinásobek vyšší a propadnutí kontrolovaného zboží.
(2) Jestliže právnická osoba jinak nakládá s kontrolovaným zbožím v rozporu se zákonem a stanovenými podmínkami, bude jí uložena pokuta do výše 5 miliónů Kčs.
§ 28
(1) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží právnické osobě uloží příslušné celní ředitelství [§ 4 odst. 3 a § 7 celního zákona č. 44/1974 Sb.]. Pokuta je příjmem státního rozpočtu federace. Vlastníkem propadlého zboží se stává Česká a Slovenská Federativní Republika.
(2) O odvolání proti rozhodnutí celního ředitelství rozhoduje federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(3) Proti rozhodnutí federálního ministerstva zahraničního obchodu lze podat opravný prostředek k soudu.
(4) Odvolání proti rozhodnutí celních orgánů nemá odkladný účinek. Celní ředitelství, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, může odkladný účinek povolit, neztíží-li se tím výkon rozhodnutí nebo nebrání-li tomu obecný zájem.
§ 29
Řízení o uložení pokuty může celní ředitelství zahájit do deseti let ode dne, kdy došlo ke skutečnostem odůvodňujícím uložení pokuty.
§ 30
(1) Pokuta uložená právnické osobě je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(2) Nesplní-li právnická osoba povinnost uloženou jí rozhodnutím podle odstavce 1, provede celní ředitelství jeho výkon.
(3) Výkon rozhodnutí podle odstavce 1 provádí celní orgán přikázáním pohledávky nebo prodejem jejích movitých věcí anebo nemovitostí. Při výkonu rozhodnutí se přiměřeně použije ustanovení občanského soudního řádu [§ 321 a násl. občanského soudního řádu].
§ 31
(1) Porušení povinnosti právnické osoby projedná celní ředitelství republiky, na jejímž území má sídlo.
(2) Nemá-li právnická osoba sídlo v České a Slovenské Federativní Republice, projedná porušení povinnosti právnické osoby celní ředitelství republiky, na jejímž území k takovému porušení došlo nebo celní ředitelství republiky, na jejímž území bylo takové porušení zjištěno.
ČÁST V
Ustanovení společná a závěrečná
§ 32
Aukce
(1) Celnice prodá v aukci:
a) kontrolované zboží, jehož vlastník nesplňuje podmínky dané tímto zákonem,
b) kontrolované zboží, jehož vlastníkem se stal stát.
(2) Nabýt kontrolované zboží v aukci mohou pouze účastníci, kteří mají povolení federálního ministerstva zahraničního obchodu.
(3) Výtěžek z aukce podle odstavce 1 písmene b) po odečtení nákladů aukce je příjmem státního rozpočtu federace.
(4) Výtěžek z aukce podle odstavce 1 písmene b) po odečtení nákladů aukce se použije na úhradu pokuty.
(5) Při prodeji kontrolovaného zboží v aukci se přiměřeně použijí zvláštní předpisy [Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci].
(6) Podrobnosti o provádění aukce podle tohoto zákona stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 33
Na řízení podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 34
(1) Rozhodnutí o udělení nebo odejmutí povolení a rozhodnutí podle § 12 odst. 2 a 3 obsahuje výrok ve věci.
(2) Rozhodnutí o udělení nebo odejmutí povolení, jakož i rozhodnutí podle § 12 odst. 2 a 3 se zasílá účastníkovi do vlastních rukou a Ústřední celní správě.
(3) Rozhodnutí podle § 12 odst. 2 a 3 a rozhodnutí o udělení povolení podle § 13 odst. 1 se zasílá též určené celnici.
(4) Proti rozhodnutí federálního ministerstva zahraničního obchodu o udělení nebo odejmutí povolení a rozhodnutí podle § 12 odst. 2 a 3 se nelze odvolat.
§ 35
Povolení vyžadovaná podle zvláštních předpisů nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 36
(1) Celní orgány jsou oprávněny při provádění předběžné, celní a průběžné kontroly vstupovat do místností a prostorů, v nichž se kontrolované zboží nachází nebo má nacházet, nahlížet do spisů týkajících se kontrolovaného zboží a pořizovat o něm dokumentaci.
(2) Celní orgány jsou povinny zachovávat o skutečnostech, o nichž se při provádění předběžné, celní a průběžné kontroly dozví, mlčenlivost.
(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu poskytne na písemné požádání federálnímu ministerstvu vnitra údaje z evidence o kontrolovaném zboží.
§ 37
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
a) vydá prováděcí předpisy podle § 2 odst. 1, § 14 odst. 1 a 2, § 17 odst. 2 a § 32 odst. 6;
b) stanoví obecně závazným právním předpisem náležitosti oznámení podle § 12 odst. 1 a žádosti podle § 13 odst. 1.
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..........
Důvodová zpráva
k návrhu zákona o nakládání některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole
I.
V souvislosti s Marshallovým plánem pro Evropu vyvstala v roce 1948 obava z možnosti úniku strategických zařízení do zemí východní Evropy. V následujícím roce proto 7 zemí - Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Lucembursko, Spojené státy americké a Velká Británie - ustavilo Koordinační výbor pro mnohostrannou strategickou vývozní kontrolu, který se do roku 1989 rozrostl na sedmnáctičlennou skupinu a který vešel ve známost pod zkratkou COCOM.
Koordinační výbor není konstituován smlouvou, jeho členy jsou představitelé členských zemí, kteří v Paříži, na bázi jednomyslnosti, koordinují kontrolu vývozu zboží a technologií obsahujících vojenský resp. vojensky využitelný potenciál zejména ve vztahu k zemím Varšavské smlouvy, ČLR a některým dalším státům.
Předmětem jednání Koordinačního výboru je v první řadě obsah listin zboží, na něž se kontrola vývozu vztahuje. Jde o rozhodnutí, zda lze některé položky z listin vypustit a tím jejich pohyb z hlediska mezinárodního obchodu uvolnit nebo zda naopak listiny o nové zboží doplnit.
Z hlediska schopnosti zboží napomoci rozvoji vojenského potenciálu vybraných zemí se listina zboží dělí na 3 části: na listinu pokrývající oblast atomové energetiky a dalších nukleárních zařízení, listinu obsahující vojenská zařízení včetně letadel a bomb a listinu průmyslovou, obsahující věci dvojího použití, jak pro civilní, tak pro vojenské účely.
Kontrola je prováděna tak, že vývozce je povinen požádat svou vládu o vydání exportní licence, čímž je dán základ pro možnost sledovat pohyb a účel použití kontrolovaného zboží.
Dosud nebyl důvod pro to, aby se čs. strana touto problematikou zabývala, neboť Československo figuruje mezi státy, do nichž je vývoz zboží uvedeného v listinách kontrolován.
V posledních měsících projevily některé členské státy Koordinačního výboru jistou ochotu redukovat dosavadní dosti kategorický postoj a připustit určitou liberalizaci vývozů zboží do Československa. Míra liberalizace bude záviset na 4 základních aspektech:
1. na účasti ČSFR ve Varšavské smlouvě,
2. na přítomnosti sovětských vojsk na čs. území,
3. na spolupráci čs. a sovětských zpravodajských služeb a
4. na vytvoření a zavedení režimu opírajícího se o právní normy a zajišťujícího, že se zbožím bude nakládáno podle stanovených podmínek.
V souladu se svou působností předkládá vláda České a Slovenské federativní Republiky návrh realizace 4. bodu a to návrh zákona o kontrole nakládání některými druhy zboží a technologií, který zajistí dostatečný právní mechanismus, požadovaný státy Koordinačního výboru.
Dne 12. března 1990 schválila federální vláda svým usnesením č. 168 přijetí záruk za dodržování Zásad ochranného režimu pro uvolnění dodávek moderní technologie do Československa krytých listinami COCOM, což bylo provedeno výměnou dopisů ministrů obchodu USA a zahraničního obchodu ČSFR.
II.
Navrhovaná právní úprava má vytvořit systém, na základě kterého bude neustálý přehled o tom, jak a kde je zboží využíváno a zda je využíváno skutečně tím subjektem, který má k tomu povolení.
V praxi bude dovozní operace probíhat tak, že čs. dovozce bude při poptávkovém řízení upozorněn zahraničním dodavatelem na skutečnost, že zboží figuruje na listinách kontrolovaného zboží a že čs. odběratel bude potřebovat dovozní povolení. Zahraniční dodavatel je pod přísnými sankcemi sám k tomuto kroku nucen tak, jak podle navrhované právní úpravy bude k témuž nucen čs. subjekt v případě, že bude chtít kontrolované zboží prodat včetně vývozu do zahraničí.
Jednou ze základních podmínek dodržování požadovaného režimu je recepce tohoto seznamu kontrolovaného zboží a jeho uvedení ve známost. Federální ministerstvo zahraničního obchodu jako čs. garant kontrolního režimu, bude ve styku s příslušnými orgány vyspělých států a seznamy jednak vyhláškou vydá, jednak bude dbát na jejich aktuálnost.
Smyslem kontrolních opatření je zároveň zabránit, aby se kontrolované zboží dostávalo do států, na jejichž rychlém rozvoji nemají vyspělé státy zájem, a to z důvodů vojenských, ekonomických, politických, humanitárních apod. V seznamu jsou uvedeny státy, které jsou vnitřně diferencovanými přehledy států, na něž je uvalen naprostý zákaz vývozu kontrolovaného zboží od jiných, kde kontrolní opatření dosahují různé intenzity.
Recepce tohoto seznamu, jeho průběžná novelizace a jeho dodržování jsou tedy základními podmínkami tohoto souboru pravidel.
Okruh subjektů, na něž se tento zákon vztahuje, je nutno pojmout dosti široce. Je třeba pokrýt fyzické a právnické osoby, které mají v úmyslu kontrolované zboží dovézt nebo nabýt od jiného subjektu (koupě, převod užívacího práva, nabytí na aukci atd.), aniž by kontrolované zboží překročilo státní hranice. Nelze rovněž opomenout subjekty, které kontrolované zboží dovážejí s cílem je reexportovat nebo po využití v tuzemsku je hodlají opět vyvézt nebo na základě některého svého práva zbožím jinak nakládají.
Okruh subjektů nelze specifikovat úžeji ani proto, že do procesu mezinárodní výměny kontrolovaného zboží mohou vstupovat i fyzické a právnické osoby bez oprávnění k zahraničně obchodní činnosti.
Cílem této právní úpravy je získání naprosto spolehlivého přehledu o tom, kde se kontrolované zboží nachází, kdo je jeho vlastníkem či uživatelem a k jakému účelu je využíváno. V tomto smyslu a co nejšířeji je koncipována definice pojmu nakládání kontrolovaným zbožím podle tohoto zákona.
K zajištění možnosti sledovat pohyb kontrolovaného zboží na území ČSFR a způsob jeho využívání je zapotřebí zavést podrobnou evidenci od okamžiku vstupu zboží na čs. území. Garantem řádného provádění tohoto zákona je čs. stát, který vydáním úředního povolení k dovozu kontrolovaného zboží nejen zakládá jeho evidenci, ale zároveň deklaruje svůj souhlas a zaručuje se, že bude dohlížet na to, aby účastník kontrolované zboží využíval v souladu se stanovenými pravidly. Proto také zákon předpokládá, že účastník požádá o povolení po uzavření kupní nebo jiné smlouvy se zahraničním dodavatelem. Na základě uzavřeného kontraktu a uděleného povolení čs. státem musí pak zahraniční dodavatel požádat vlastní stát o souhlas s dodávkou odběrateli v ČSFR a čs. povolení je nezbytnou podmínkou dalšího schvalovacího procesu v zemi vývozu nebo výroby.
Dovozní povolení čs. orgánu tak bude mít trojí funkci: povolovací, kontrolní a evidenční.
Povolení opravňuje k dovozu jen za předpokladu, že byla udělena vývozní licence zemí výroby kontrolovaného zboží nebo zemí jeho vývozce (dále jen "vývozní licence").
Zákon zároveň pamatuje na případ, kdy o povolení žádá osoba jiná, než konečný uživatel. Jde zejména o distributory cestou maloobchodní sítě, odbytové gesce apod. Sám zahraniční dodavatel si musí být vědom toho, že některé druhy zboží, zejména spotřebního charakteru, jsou do té míry specifické, že je velmi obtížné jejich pohyb dále požadovaným způsobem sledovat po prodeji například v síti obchodních domů. Navíc tato cesta může být způsobem úniku kontrolovaného zboží do států uvedených v příloze k prováděcímu předpisu. Ponechává se proto na prováděcím předpise a na podmínkách vývozní licence druhého státu, zda bude zboží dále sledováno a jak. V kladném případě se pak stanoví povinnost hlásit změnu účastníka jak distributorovo, tak i každému nabyvateli jakmile se dozví, že zboží podléhá kontrole podle tohoto zákona.
Zvláštním způsobem nakládání zbožím je jeho likvidace. Vzhledem k tomu, že by touto cestou mohlo docházet k obcházení zákona, ukládá zákon účastníkům požádat o souhlas federální ministerstvo zahraničního obchodu, které rozhodne o způsobu likvidace. Přichází v úvahu jak možnost, že zboží již není v seznamech kontrolovaného zboží a jeho likvidace se pouze uvede do evidence ale i eventualita, že bude nutno sepsat likvidační protokol jako doklad pro orgány druhého státu o tom, jak bylo se zbožím naloženo.
Logickým důsledkem celkového smyslu kontrolního režimu je skutečnost, že do režimu bude spadat i zboží, které je vyráběno v ČSFR a je uvedeno v seznamech kontrolovaného zboží. V takovém případě je nutno vyžádat povolení od federálního ministerstva zahraničního obchodu, přičemž se bude postupovat jako při vývozu kontrolovaného zboží dováženého s tím, že to bude čs. orgán, který stanoví podmínky nakládání s tímto zbožím podobně, jako v případě vývozní licence.
Náležitosti žádosti o povolení budou v souladu s potřebou mít k dispozici nezbytné informace ať již z hlediska čs. evidence nebo z hlediska schvalovacího procesu druhého státu.
Kromě funkce evidenční má povolení i funkci povolovací, která souvisí s postavením čs. státu jako garanta řádné aplikace režimu. Tento zájem má však jak čs. stát, tak i stát výroby nebo vývozce. Je proto třeba tímto zákonem založit oprávnění vstupovat do soukromých prostor a provádět kontrolu. Toto právo se pořizuje obligatorním závazkem účastníka kontrolu na místě umístění kontrolovaného zboží strpět.
Zákon zároveň pamatuje na tu oblast mezinárodních styků, kdy mohly být smlouvami vytvořeny tak úzké styky s organizacemi ze zemí uvedených v seznamu, že by to mohlo znamenat obcházení tohoto zákona. To se týká tzv. Komplexního programu vědeckotechnického pokroku, vedle závazků přijatých na úrovni vlády nelze vyloučit ani ujednání soukromoprávní. Součástí žádosti o povolení bude proto prohlášení účastníka, že žádnou podobnou smlouvou není vázán.
Zájem na co nejpřesnější evidenci si vynucuje, aby povolení byla vydávána na každý jednotlivý předmět. Zákon zároveň připouští odchylnou úpravu pro zboží hromadného charakteru ať již jde např. o elektronické mikrosoučástky nebo o suroviny.
O vydaných povoleních bude federální ministerstvo zahraničního obchodu informovat orgány celní správy, které budou mít, jakožto klíčové místo při dovozu a vývozu kontrolovaného zboží, povinnost centrálně pohyby zboží evidovat. Třicetidenní pořádková lhůta pro rozhodnutí o žádosti by měla postačovat k případnému provedení preventivní kontroly, konzultaci orgánů druhého státu apod.
Vzhledem k odpovědnosti čs. státu k zemím dodavatele nebo výrobce kontrolovaného zboží se přímo zákonem zakládá povinnost federálního ministerstva zahraničního obchodu jako povolovacího orgánu odmítnout žádost, nejsou-li splněny stanovené podmínky včetně případu, kdy výsledek preventivní kontroly bude negativní.
Zákon rozlišuje tři druhy kontroly - předběžnou, celní a průběžnou.
Systému preventivních kontrol bude nutno věnovat stejně velkou pozornost, jakou mu věnují vyspělé státy. Půjde zejména o to, sledovat, zda charakter činnosti účastníka nekoliduje se základním účelem kontrolního režimu popř. zda, s ohledem na jeho činnost, má dovoz kontrolovaného zboží opodstatnění. Zákon dále předpokládá, že kontrolou jeho plnění budou na území ČSFR pověřeny celní orgány. Iniciativa k provedení této preventivní kontroly může vyjít od obou udělovatelů povolení a to jak od federálního ministerstva zahraničního obchodu, tak i od příslušného státní orgánu druhého státu.
Zákon předpokládá, že centrální evidencí kontrolovaného zboží bude pověřeno federální ministerstvo zahraničního obchodu. Předmětem celní kontroly pak bude zejména zjištění, zda má účastník povolení federálního ministerstva zahraničního obchodu.
Vedle preventivních kontrol plnění stanoveného režimu se zakládá systém periodických kontrol. V případě, že při kontrole budou zjištěny nedostatky, zakládající skutkovou podstatu deliktů uvedených v dalších ustanoveních, budou celní orgány informovat orgány činné v trestním řízení a o všech nedostatcích bude informováno federální ministerstvo zahraničního obchodu.
Do této kontrolní činnosti spadají i namátkové akce prováděné na základě iniciativy orgánu státu výroby nebo vývozce. Při této kontrole se musí vždy účastnit celní orgány, zájem druhého státu na provedení kontroly musí být předem nahlášen a zákon stanoví pro ně minimální lhůtu. Celní orgány dohlíží na to, aby při tom nebyly poškozeny oprávněné zájmy čs. účastníka, např. vyzrazeno obchodní nebo hospodářské tajemství, očekává se však, že i na druhé straně zajistí objektivní průběh kontroly.
Aby se zamezilo dovozům a využívání kontrolovaného zboží osobami, které dříve porušily ustanovení zákona a prováděcích předpisů, zavádí se jakási "černá listina" subjektů. Smyslem tohoto seznamu bude zájem věnovat zvýšenou pozornost žádostem o povolení těchto účastníků.