Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Článkem II. navrhovaného zákona se předsednictvo Federálního shromáždění zmocňuje, aby vyhlásilo ve Sbírce zákonů úplné znění zákona o ČSTK, jak vyplyne z navrhovaného zákona. Vzhledem k rozsahu novely se toto zmocnění jeví jako účelným.

Z legislativních důvodů je třeba zrušit ustanovení §5 zákonného opatření č. 1/1967 o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, pokud se tyto změny týkají Československé tiskové kanceláře. Toto derogační ustanovení je obsaženo v článku III. navrhovaného zákona.

Článek IV. stanoví, že navrhovaný zákon vstoupí v účinnost zároveň s účinností zákona ČNR o ČSTK v ČR a zákona SNR o ČSTK i ve SR. Pokud pak tyto zákony republikových rad nevstoupí v účinnost ve stejný den /což by se však jevilo jako účelné/, může navrhovaný zákon, jímž se novelizuje zákon č. 123/65 Sb. o Československé tiskové kanceláři, vstoupit v platnost až v ten den, kdy vstoupí v účinnost ten zákon o republikové agentuře, který vstoupí v účinnost později. Je to třeba v zájmu udržení právní kontinuity ČSTK jako celku.

Zpracoval: navrhovatel zákona FS, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/65 Sb. o Československé tiskové kanceláři Petr Uhl

1/ Ústřední ředitel ČSTK odpovídá vládě ČSFR za činnost ČSTK v plném rozsahu /viz §4, odst. 2. zákona o ČSTK/. Půjde především o odpovědnost za vydávání prohlášení FS a vlády ČSFR a jejich orgánů a prohlášení prezidenta ČSFR /§2 písm. c) zákona o ČSTK/ o vydávání informací o stanoviscích a závažných textech státních orgánů a orgánů institucí s federální působností /§2, písm. d) zákona o ČSTK/, o vydávání a rozšiřování informačních materiálů v zahraničí z pověření státních orgánů ČSFR /§2, písm. e) zákona o ČSTK/ a o spolupráci se státními orgány /podle §3 odst. 1 písm. a) zákona o ČSTK/, ale i o další činnost ČSTK, upravenou ustanoveními §§2 a 3 zákona o ČSTK.

2/ Ředitel republikové agentury je ve smyslu zákona ČNR o ČSTK v ČR resp. zákona SNR o ČSTK ve SR odpovědný příslušné vládě pouze za činnost uvedenou v §2 písm. c), d) a v §3 písm. f) zákona o ČSTK v ČR resp. zákona ČSTK ve SR. Za tuto činnost není odpovědný ústřednímu řediteli ČSTK.

3/ Ředitel republikové agentury je odpovědný ústřednímu řediteli ČSTK pouze za činnost uvedenou v §3 písm. c) a d) a v §4 písm. b), c), d), e) a f) zákona o ČSTK v ČR resp. zákona o ČSTK ve SR. Jde o vydávání oficiálních prohlášení a informování o stanoviscích a závažných textech na území dané republiky vydávaných orgány druhé republiky; dále jde o tzv. federální zpravodajství a zajišťování činnosti federálního charakteru. V rámci této odpovědnosti ředitele republikové agentury vůči ústřednímu řediteli může ústřední ředitel navrhnout vládě příslušné republiky odvolání resp. jmenování ředitele republikové agentury.

4/ Při rozdělování kompetencí a činnosti mezi federální útvary, útvary ČSTK v ČR a útvary ČSTK ve SR je nutno vycházet z daného stavu věci. Přitom je nutno odlišit různé typy informování:

a/ Informování čs. veřejnosti o událostech v Československu Jde o informování v jazyce českém a v jazyce slovenském. Jde o informování o událostech a textech federálního významu a o událostech a textech republikového charakteru. Informování o událostech a textech federálního významu je podle §2 zákona o ČSTK úkolem ČSTK jako celku. ČSTK jako celek nemůže však zřizovat žádné zvláštní útvary, které by tuto činnost zajišťovaly, a proto podle §5 odst. 1 zákona o ČSTK je tato činnost svěřena jednak ČSTK v ČR, která ji zajišťuje v českém jazyce a na území ČR, jednak ČSTK ve SR, která ji zajišťuje ve slovenském jazyce a na území SR. Právě za tuto činnost jsou odpovědni ředitelé republikových agentur ústřednímu řediteli ČSTK.

Informování o událostech a textech republikového významu je výlučným úkolem republikových agentur, které tak činí jednak ve svém národním jazyce a na území své republiky, jednak prostřednictvím druhé republikové agentury v národním jazyce druhé republiky a na území druhé republiky. Za tuto činnost jsou ředitelé republikových agentur odpovědni svým vládám, a pokud jde o zprostředkování zpravodajství z druhé republiky, jsou za ni odpovědni ústřednímu řediteli.

b/ Informování čs. veřejnosti o událostech v zahraničí Sběr a vydávání těchto informací zajišťuje mezinárodní redakce ČSTK, která sídlí v Praze a která bude patřit k federálním útvarům ČSTK. Tyto informace rozšiřuje v Československu prostřednictvím ČSTK v ČR /v jazyce českém/ a v ČSTK ve SR/v jazyce slovenském/. Statut ČSTK upravuje potřebný vliv ředitele ČSTK v ČR a ředitele ČSTK ve SR na způsob tohoto sběru a vydávání, včetně personálního obsazení míst zahraničních dopisovatelů. Zahraniční informace se rozšiřují prostřednictvím ČSTK v ČR resp. ČSTK ve SR a odpovědnost ředitelů republikových agentur je v této oblasti vůči ústřednímu řediteli ČSTK. Při rozvoji ČSTK a ČSTK ve SR se počítá s posílením účast ČSTK ve SR na zajišťování tohoto zpravodajství /vznik oddělení mezinárodní redakce v Bratislavě/.

c/ Informování zahraniční veřejnosti o událostech v Československu.

Jde o události a texty jak významu federálního, tak i republikového, a to převážně v cizích jazycích - anglickém, španělském, ruském, a německém, v některých případech však i v jazyce českém a slovenském. Toto zpravodajství zajišťuje převážně redakce pro zahraničí, která má být federálním útvarem, podřízeným přímo ústřednímu řediteli. V Bratislavě existuje oddělení této redakce, kteří však vydává zprávy pouze slovensky; do cizích jazyků se překládají v Praze. Počítá se s rozvojem tohoto oddělení a s vydáváním zpráv v cizích jazycích přímo v Bratislavě. Statut zaručuje potřebný vliv ředitelů republikových agentur na práci redakce pro zahraničí, zvláště pokud jde o informace republikového charakteru.

d/ Obrazové zpravodajství a dokumentace

Rozdělení činností federálního charakteru a republikového charakteru je obtížné a v Praze, kde vedle federálních útvarů ČSTK bude působit i ČSTK v ČR, může být prováděno pouze postupně.

5/ Z uvedeného je zřejmé, že navrhované právní úpravy vytvářejí pouze právní rámec pro existenci republikových agentur a federálních útvarů ČSTK, přičemž k rozlišování těchto činností /zejména v Praze, kde byly dosud spojeny, ale i v Bratislavě, neboť i zde vzniká zpravodajství jak republikového, tak federálního charakteru/ dochází postupně tak, aby byly odlišitelné zejména z hlediska finančních nákladů a finančních příjmů a zároveň, aby nenarušovaly dosavadní organické propojení různého typu zpravodajství. Změny, k nímž bude docházet, budou vyjádřeny změnami ve statutech ČSTK, ČSTK v ČR a ČSTK ve SR.

Zpracoval: Petr Uhl