Sám cestující neformálně deklaruje, že splňuje všechny podmínky, stanovené obecně závaznými právními předpisy pro dovoz, vývoz nebo průvoz zboží; v tom případě jde do tzv. "zeleného" proudu a celní orgány neprovádějí žádnou kontrolu. To však nevylučuje u namátkově vybraných cestujících provedení celní prohlídky. Jestliže si cestující vybere tzv. "červený" proud, provedou celní orgány normální celní kontrolu.
K § 30a:
Demonopolizací zahraničního obchodu jsou orgány celní správy jediným státním orgánem, který může hodnověrně, v rámci prováděné celní kontroly, shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o uskutečněných dovozech a vývozech zboží. Proto je nutné upravit institut celní statistiky v celním zákoně, přičemž podrobnosti o vedení celní statistiky, které byly doposud upraveny v interních předpisech FMZO, je nutno upravit vyhláškou.
K § 31:
Pro efektivní výkon celní kontroly je potřebné, obdobně jako je tomu v jiných zákonech, upravujících kontrolní činnost, upravit práva a povinnosti kontrolních orgánů a též součinnost kontrolovaných subjektů. V celní oblasti je nutné upravit v tomto rámci povinnost provést úkony, spojené s provedením celní prohlídky. Účelem přitom je, aby tyto úkony, které jsou s celní prohlídkou nevyhnutelně spojeny (např. vyjímání věcí ze zavazadel a obalů, z oděvů, manipulace se zbožím, přístroji, chemickými látkami, léky atd.) neprováděli příslušníci celní správy, nýbrž ten, komu zboží náleží. Dosavadní právní úprava práv a povinností při celní kontrole neobsahuje zejména povinnost součinnosti kontrolovaných subjektů a některé její aspekty jsou upraveny pouze normami nižší právní síly. Proto tyto základní povinnosti je nutno upravit zákonem.
K § 39 odst. 1 a 3:
Celní sazebník obchodního zboží vydaný nařízením vlády ČSSR č. 228/1988 Sb., používá termín "bez cla". Je třeba sjednotit tyto termíny v obou právních předpisech.
K § 41:
Nadále bude používán pouze jeden celní sazebník, a to celní sazebník obchodního zboží vydaný nařízením vlády ČSSR č. 228/1988 Sb.
Současně se dává možnost, aby FMZO v dohodě s FMF stanovilo, zejména při dovozu zboží pro uspokojování osobních potřeb cestujících, odchylně od tohoto celního sazebníku, jednotnou celní sazbu a její výši.
Federální statistický úřad sleduje dovoz a vývoz zboží i podle jiných jednotek, než které jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy pro vyplňování návrhu na celní řízení. Je proto potřebné, aby návrh na celní řízení byl doplněn i o tyto sledované jednotky (statistické a klasifikační jednotky), vzhledem k tomu, že podklady pro celní statistiku budou zpracovávány z písemných návrhů na celní řízení.
K § 42 odst. 1 a 2:
Celní sazebník obchodního zboží vydaný nařízením vlády ČSSR č. 228/1988 Sb. již neobsahuje ustanovení o tárovém zařazení. Je proto třeba ustanovení celního zákona o tárovém zařazení zrušit.
K § 46:
Navrhuje se, aby nárok státu na clo vznikl od okamžiku, kdy zboží začne podléhat celní kontrole.
K § 47:
V souvislosti s navrhovanou změnou nároku státu na clo je nutno upravit i ustanovení, upravující vyměřování cla a osvobození od dovozního cla.
K zajištění správného provádění § 78 odst. 4 celního zákona se v odst. 4 a 5 upravuje vyměřování cla z přidané hodnoty k obchodnímu zboží, které bylo v zahraničí zpracováno, upraveno nebo opraveno a vyměřování cla ze snížené hodnoty zahraničního zboží, které bylo v ČSFR dočasně používáno. Vychází se z obdobné úpravy tohoto režimu v zemích Evropských společenství.
Při stanovování celní hodnoty obchodního zboží je ČSFR vázána mezinárodní smlouvou o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb.).
K § 48:
Vzhledem k tomu, že prakticky není možné zaplatit vyměřené clo ihned, a bylo by tvrdostí řešit danou situaci odkladem úhrady cla, navrhuje se lhůta splatnosti na 30 dnů od oznámení celnice o výši vyměřeného cla.
K § 50 odst. 1:
Nutno upravit vzhledem k navržené změně vzniku nároku státu na clo.
K § 52 odst. 2:
Navrhovaná změna výše horní hranice celní jistoty, kterou může celnice požadovat, se přizpůsobuje úpravě obvyklé v zahraničí a současně zabezpečuje i případnou snahu o obcházení předpisů.
K § 53 písm. i):
Nutno doplnit vzhledem k navržené změně vzniku nároku státu na clo.
K § 54 odst. 2:
Doposud rozhodují celnice, jako orgány celní správy základního stupně, o prominutí cla do výše 20.000 Kčs. Toto omezení se ukazuje jako neekonomické, neboť přesouvá prvoinstanční rozhodování o prominutí cla ve vyšších částkách na celní ředitelství a druhoinstanční rozhodování až na ÚCS. Přitom náročnost řízení a rozhodnutí není závislá na výši promíjeného cla, ale na skutečnostech, o které má být prominutí cla opřeno.
K § 60 odst. 2:
Proměnlivé podmínky pohybu zboží přes státní hranice vyžadují v některých případech soustředit v určité míře celní řízení u příslušných celnic, přičemž proměnlivost vývoje neumožňuje stanovení této příslušnosti na úrovni zákona. Doposud jsou některé otázky této příslušnosti v celním řízení upraveny pouze interními předpisy (nácestná střediska ČSAD, sběrny mezinárodních kusových i zásilek ČSD atd.).
K § 66 odst. 1 a 5:
V praxi vzniká potřeba zpružnit celní kontrolu a celní řízení a úpravu jeho základních institutů, t. j. návrhů na celní řízení. Navržená úprava připouští neformální podání návrhu na celní řízení a to v souladu s již existující praxí. Počet celních řízení, prováděných orgány celní správy, lze odhadnout na cca 200 miliónů ročně. Ústní podání návrhu na celní řízení nebo podání tohoto návrhu pomocí předložení dokladů o zboží, přepravních a průvodních listin (např. na poštách) je zcela evidentní a jedinou možnou praxí, s níž je třeba uvést do souladu i právní úpravu.
Na druhé straně je nutno současně prohloubit odpovědnost účastníků celního řízení za pravdivost údajů uváděných v návrhu na celní řízení. To se týká především písemného návrhu, u něhož se současně stanoví, že musí být podepsán oprávněnou osobou.
K § 67 odst. 3:
Vzhledem k tomu, že se navrhuje změna ustanovení § 25 odst. 1 celního zákona tak, aby celní kontrola mohla být provedena bez provedení celní prohlídky, je třeba zrušit i ustanovení § 67 odst. 3 platného celního zákona.
K § 69a:
Navrhovaná úprava odstraňuje dosavadní rozpor mezi platnou právní úpravou a společenskou realitou, kdy v ní uvedené formy vydávání rozhodnutí v celním řízení jsou ověřené mnohaletou zkušeností. To rovněž znamená, že platná právní úprava vede k právní nejistotě, byrokratickým postupům a průtahům. Uvedení právní úpravy do souladu se společenskou realitou je proto jedním z předpokladů pro zpružnění pohybu zboží přes státní hranice a rovněž pro reálnou ochranu práv občanů a organizací.
Základním předpokladem pro podstatné urychlení celního řízení je umožnění následné kontroly skutečností, na jejichž základě bylo zboží propuštěno. To vyžaduje formalizaci těchto údajů v rozhodnutí. Přitom je podstatné, že tyto skutečnosti neformuluje orgán celní správy, ale sám účastník celního řízení. Účastník celního řízení tak odpovídá za správnost údajů, uváděných v celním řízení, které sám v písemném návrhu uvedl.
Současně se řeší řada problémů z praxe, kdy na celnicích, i u účastníků celního řízení, jako jediný doklad o provedení řízení zůstane právě písemný návrh na celní řízení, který je rovněž podkladem pro zpracování celní statistiky. V řadě případů jsou náležitosti návrhu na celní řízení a jejich forma stanoveny mezinárodní smlouvou, která nepočítá s vydáváním zvláštních rozhodnutí při dovozu, vývozu nebo průvozu zboží (karnety TIR, ATA atp.). Navržená úprava vychází z těchto skutečností a umožňuje jednoduchou formalizaci návrhu na celní řízení z hlediska údajů v nich obsažených.
K § 70:
Recipuje se ustanovení přijatého mezinárodního závazku vyplývajícího z čl. 13 Dohody o provádění článku VIII GATT.
K § 75 odst. 3:
Tato úprava doplňuje úpravu § 69a a stanoví, že se zbožím lze nakládat volně, nebudou-li porušeny podmínky, stanovené v rozhodnutí.
K § 76 odst. 3:
Navrhuje se nahradit kategorický imperativ oprávněním k provádění předmětných kontrol. Celnice nejsou schopny, a vat všechny případy, kdy je zboží propuštěno do podmíněného volného oběhu.
K 79 odst. 4:
Vychází se z jednotnosti celní správy a umožňuje se upustit od další celní prohlídky, jestliže již celní prohlídku provedla poukazující celnice, nebo v případě, kdy k provedení celního řízení postačují údaje, obsažené v dokladech. Jde o významné zjednodušení celních formalit.
K § 80 a § 81:
Je nutné jasně rozlišit a vymezit dvě různé formy uskladňování, a to "dočasné uskladnění" (§ 80) a celní režim "uskladnění v celním skladu" (§ 81).
V souladu s demonopolizací zahraničně obchodní činnosti se umožňuje zřizování celních skladů všem subjektům.
Navrhovaná právní úprava vychází z právní úpravy této oblasti v jednotlivých státech Evropských společenství.
K § 84:
Zákonem č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, byly přečiny zrušeny.
K § 85 odst. 1:
Umožněním provádění zahraničně obchodní činnosti čs. fyzickým osobám je třeba rozšířit skutkovou podstavu celního přestupku.
K § 85 odst. 2, § 86 odst. 2, § 87 odst. 2:
podstatnému zvýšení pomocné hranice pro rozlišování přestupků a trestných činů. V důsledku toho je třeba vybavit orgány celní správy účinnějšími právními prostředky pro postihování závažnějších celních přestupků, které doposud . postihovaly soudy. Proto se navrhuje podstatné zvýšení sankcí. V současné době lze jako celní přestupek projednat i delikt, kdy hodnota zboží dosahuje částky až 80.000 Kčs.
K § 95:
Československé fyzické osoby zapsané v podnikovém rejstříku jsou podle zvláštních předpisů při provádění zahraničně obchodní činnosti postaveny na roveň právnickým osobám (organizacím). Proto je třeba, aby jim při porušení celních předpisů bylo možno uložit stejnou sankci jako právnickým osobám. Obdobná úprava je zakotvena již v trestním právu.
K § 98:
Ztěžování celní kontroly ve formě skutkových podstat uvedených v § 98 zákona tvoří frekventovanou formu v porušování celních předpisů právnickými osobami. Zvýšením sankcí se vytváří větší tlak na to, aby právnické osoby věnovaly náležitou pozornost plnění povinností spojených s celním řízením a s dovozem a vývozem zboží.
K § 99:
Vymezuje se přesně objektivní lhůta pro postižení porušení celních předpisů právnickou osobou a současně se stanovuje lhůta subjektivní.
K 102 odst. 4:
Zákonem č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon, byly přečiny zrušeny.
K § 107 odst. 3 a 5:
Současná právní úprava neumožňuje orgánům celní správy okamžitý prodej předmětného zboží, čímž dochází k jeho znehodnocování při dočasném uskladnění, případně by mohlo dojít i k dalším škodám.
K § 108 odst. 1 a 2:
V současné době mohou provádět obchodní činnost jak právnické tak i fyzické osoby. Je nutné oběma vytvořit stejné podmínky. Aby byly vytvořeny stejné podmínky všem osobám, které mohou nabývat předmětné zboží, navrhuje se jako prvotní prodej v dražbě.
K § 119a:
V oblasti celnictví je uzavírána jednotlivými státy i mezinárodními organizacemi řada mezinárodních smluv, upravujících zejména technické otázky, jejichž smluvní stranou je i ČSFR. Jelikož tyto smlouvy upravují široký okruh otázek a v případě Evropských společenství se bude jednat o přebírání celých režimů, které nejsou v ČSFR dosud aplikovány, je třeba umožnit aplikaci těchto mezinárodních smluv souběžně s čs. zákonodárstvím, po souhlasu příslušných legislativních orgánů.
K § 119b:
Orgány celní správy vedle vlastní celní kontroly plní další kontrolní úkoly podle zvláštních předpisů i podle celního zákona. Vzhledem k tomu, že tyto předpisy neupravují zvláštní práva a povinnosti jak orgánů celní správy, tak subjektů, které podléhají takovýmto kontrolám, vztahují se ustanovení obsažená v celním zákoně, týkající se celní kontroly i k těmto případům.
K Čl. II:
Celní zákon úzce souvisí se zákonem č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím v platném znění. Tento zákon užívá pojmu "fyzická osoba" a "právnická osoba". Je proto třeba, aby oba zákony užívaly stejných pojmů.
K Čl. III:
Vzhledem k rozsahu navržené dílčí novelizace se jeví účelným vyhlásit úplné znění zákona.
Stanovených cílů může být dosaženo, s výjimkou zřízení celní stráže, se stávajícím počtem pracovních sil a bez nároku na výdaje ze státního rozpočtu.
Se zřízením celní stráže se počítá ve třech etapách, které by měly být ukončeny koncem 3. čtvrtletí 1991. Do stavu celní stráže bude přijato celkem 4.600 nových pracovníků a do schváleného počtu bude celní stráž doplněna ze stávajícího počtu příslušníků celní správy.
Neinvestiční výdaje spojené s provozem celní stráže lze předpokládat v rozsahu cca 100.000 Kčs ročně na jednoho nově přijatého pracovníka, z toho mzdové náklady činí ročně cca 50.000 Kčs a věcné náklady rovněž cca 50.000 Kčs.
V Praze dne 22. října 1990
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Ministr zahraničního obchodu ČSFR:
