2) Za cizozemský účet se povazuje rovněž vkladový účet u devizových peněžních ústavů v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že ho devizový cizozemec zdědil.
§ 36
1) Devizový cizozemec může bez omezení použít devizové prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v cizí měně, k platům do zahraničí a v tuzemsku, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3).
2) Devizový cizozemec může bez omezení použít peněžní prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v československé měně, k platům v tuzemsku.
3) K platům do zahraničí z cizozemského účtu vedeného v československé měně se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.
Část devátá
Devizový dohled, devizová kontrola a kontrola při dovozu a vývozu hodnot
Oddíl 1
Devizový dohled
§ 37
1) Devizový dohled vykonává federální ministerstvo financí tím, že dohlíží, zda devizové orgány vykonávají působnost svěřenou jim tímto zákonem.
2) Devizové orgány jsou povinny poskytnout federálnímu ministerstvu financí při provádění devizového dohledu k tomu potřebnou součinnost.
3) Na závažné nedostatky zjištěné při výkonu devizového dohledu upozorní federální ministerstvo financí devizový orgán, u něhož k těmto nedostatkům došlo. Tento orgán je povinen zjištěné nedostatky odstranit a podat o tom federálnímu ministerstvu financí zprávu.
4) Nezjedná-li devizový orgán dostatečnou nápravu podle odstavce 3, navrhne federální ministerstvo financí příslušné vládě opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Oddíl 2
Devizová kontrola
§ 38
1) Devizovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti Státní banka československá a ostatní devizové orgány.
2) Devizové orgány sledují při provádění devizové kontroly, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy jej provádějícími.
3) Osoby, které mají povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinny poskytnout devizovému orgánu v souvislosti s devizovou kontrolou potřebnou součinnost, zejména mu podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky, a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit orgánům provádějícím devizovou kontrolu za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů tak, aby nedocházelo k porušení bankovního tajemství.
§ 39
1) Orgány provádějící devizovou kontrolu mohou při porušení ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu uložit, aby zjištěné nedostatky byly ve stanovené lhůtě odstraněny.
2) Byla-li takovým porušením, kterého se dopustil devizový tuzemec - právnická osoba způsobena škoda devizovému hospodářství, může devizový orgán, který prováděl devizovou kontrolu, uložit pokutu až do výše 500.000 Kčs.
3) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do dvou let od zjištění porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu, nejpozději však do pěti let následujících po roce, ve kterém byla povinnost porušena.
Oddíl 3
Kontrola dovozu a vývozu hodnot upravených tímto zákonem
§ 40
1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 26 a § 27), československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu (§ 30) vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.
2) Orgány celní správy jsou oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat předložení potřebných dokladů.
3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot, československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.
§ 41
Listovní zásilky odesílané do zahraničí, které obsahují devizové hodnoty, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu, je odesilatel povinen před podáním k poštovní přepravě předložit příslušnému orgánu celní správy ke kontrole podle tohoto zákona. Po provedení kontroly orgány celní správy opatří zásilku celní závěrou.
§ 42
1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 27, § 29 a § 30), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizovému peněžnímu ústavu na hraničním přechodu nebo vrátit do tuzemska.
2) Úschova podle odstavce 1 se řídí občanským zákoníkem. Právo vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy orgán celní správy převzal předmět do úschovy.
§ 43
1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů [Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.] platí osvobození od celní prohlídky nebo se celní prohlídka neprovádí, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.
2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 26 odst. 2, § 27 odst. 4 a § 28 jejich předchozím dovozem.
Část desátá
Devizové přestupky a řízení o devizových přestupcích
Oddíl 1
Devizové přestupky
§ 44
Devizového přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanovením tohoto zákona
a) devizové hodnoty neoprávněně koupí, prodá, smění nebo jinak s nimi obchoduje (§ 7),
b) nesplní ohlašovací povinnost (§ 9, § 15),
c) nesplní povinnost převést do tuzemska částku zaplacenou v zahraničí na úhradu jeho pohledávek nebo prostředky na účtu u zahraničního peněžního ústavu (§ 10, § 16),
d) nesplní povinnost uložit nebo nabídnout své devizové prostředky (§ 11, § 17),
e) smluvně převezme závazek vůči devizovému cizozemci, nakupuje nemovitosti v zahraničí, zahraniční cenné papíry, přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce (§ 14, § 23),
f) bezúplatně převádí nebo se vzdá ve prospěch devizového cizozemce pohledávky vůči devizovému cizozemci nebo nemovitosti v zahraničí a v tuzemsku (§ 24),
g) nabývá tuzemské nemovitosti (§ 25),
h) uskutečňuje převody do zahraničí (§ 33 odst. 2),
i) účastní se majetkově na podnikání v zahraničí nebo převede svůj majetkový podíl v zahraničí na devizového cizozemce (§ 34),
j) vyváží devizové hodnoty (§ 27, § 29),
k) dováží nebo vyváží československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu (§ 30),
l) nepřihlásí nebo nepředloží hodnoty na výzvu orgánů celní správy (§ 40 odst. 3), nejedná-li se o trestný čin.
Oddíl 2
Řízení o devizových přestupcích
§ 45
1) Devizové přestupky projednávají příslušné orgány místní správy [Název příslušného orgánu bude doplněn k návaznosti na připravovanou právní úpravu o orgánech místní správy] a jedná-li se o devizové přestupky podle § 44 písm. j), k), l), orgány celní správy. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon SNR č. .../1990 Sb., o přestupcích.], pokud tento zákon nestanoví jinak.
2) Přestupek podle § 44 písm. a) objasňují orgány Sboru národní bezpečnosti.
3) Způsob evidence postihu devizových přestupků podle § 44 písm. a) upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.
§ 46
1) Orgány uvedené v § 45 odst. 1 uloží s přihlédnutím ke společenské nebezpečnosti:
a) napomenutí za devizové přestupky uvedené v § 44,
b) pokutu až do výše 10 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 44 písm. b) až l),
c) pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizový přestupek uvedený v § 44 písm. a),
d) propadnutí věci za devizové přestupky uvedené v § 44 písm. a), j), k), l).
2) Trest propadnutí věci lze za devizový přestupek uložit samostatně nebo s jiným trestem. Tento trest může být uložen jen tehdy, náleží-li věc pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku použita nebo určena nebo
b) byla přestupkem získána nebo nabyta za věc přestupkem získanou.
3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 47
1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci podle § 46 odst. 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat nebo
b) nenáleží pachateli přestupku nebo
c) pachatel přestupku není znám.
2) Zabrat nelze věc, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
Část jedenáctá
Obecná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 48
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů.
§ 49
1) Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).], s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3.
2) Devizový orgán je povinen rozhodnout o vyřízení žádosti podle tohoto zákona do 60 dnů od jejího doručení.
3) Rozhodnutí devizového orgánu je konečné a nelze proti němu podat odvolání.
§ 50
Prováděcí předpisy k tomuto zákonu vydávají v rámci jeho jednotlivých ustanovení společně federální ministerstvo financí a Státní banka československá, pokud tato ustanovení nestanoví jinak.
§ 51
Devizové povolení udělené devizovému tuzemci nebo devizovému cizozemci podle dosavadních devizových předpisů se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se i podle jeho ustanovení nadále vyžaduje.
§ 52
1) Devizové účty devizových tuzemců - fyzických osob zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány a po nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí jeho ustanoveními.
2) Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány pouze na základě devizového povolení Státní banky československé. Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna požádat o udělení tohoto povolení nejpozději do 31. ledna 1991.
§ 53
Zrušují se
a) Devizový zákon č. 162/1989 Sb., ve znění zákona č. 109/1990 Sb.,
b) vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 234/1990 Sb.
§ 54
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Důvodová zpráva
k devizovému zákonu
Obecná část
I. Současná právní úprava
Současné devizové předpisy tvořené devizovým zákonem č. 162/1989 Sb. ve znění zákona č. 109/1990 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 169/1989 Sb. ve znění vyhlášky č. 234/1990 Sb. platí necelý rok, jejich úprava je však v návaznosti na rychlé a zásadní změny v čs. společenském a hospodářském životě v uplynulém období již překonána.
Platný devizový zákon učinil první krok k přechodu od převážně administrativního způsobu řízení devizového hospodářství k jeho fungování na základě ekonomických nástrojů a principů. Aby podnítil podnikatelské subjekty k co největšímu zájmu na produkování deviz, zakotvil pro ně zásadu devizového samofinancování včetně poměrně velké samostatnosti rozhodovat, jak a kdy předem stanovenou část těchto prostředků použijí pro rozvoj své podnikatelské činnosti. Devizový zákon tak vytvořil předpoklady pro zainteresování devizových tuzemců - fyzických i právnických osob - na převodech devizových hodnot do tuzemska. Současně však tento systém přispěl ke snaze rozšiřovat oběh cizích měn v čs. ekonomice i do vztahů mezi tuzemskými subjekty a negativně tak působil na stabilitu čs. měny. Spolu s neexistencí tržního hospodářství se postupně ukazovala neschůdnost tohoto způsobu přechodu ke směnitelnosti čs. měny.
Efektivní rozvoj čs. ekonomiky vyžaduje a předpokládá mj. silnou národní měnu, jejímž prostřednictvím lze dosáhnout narovnání cenových relací nejen v čs. vnitřním hospodářství, ale i ve vztahu k zahraničním měnám a vyspělým ekonomikám.
II. Odůvodnění navrhované právní úpravy
Princip vnitřní směnitelnosti čs. měny, který bude plně aplikován od 1. ledna 1991, je třeba podpořit a zakotvit také legislativně vydáním nového devizového zákona. Jde o zásadní změnu systému devizového hospodaření, v němž se vztahy mezi podnikatelskými subjekty v tuzemsku navzájem, ale i mezi tuzemskými podnikateli a devizovými peněžními ústavy budou odehrávat pouze (anebo v převážné většině) v Kčs. Tento systém by měl vést tuzemské subjekty k zájmu na maximální produkci čs. měny, ke zvýšení vážnosti pevné a silné koruny, jejímž prostřednictvím budou moci rozšiřovat a posilovat i své vztahy k zahraničí a zahraničním měnám. Pro přechodné období se jeví účelné zachovat i možnost ukládat část devizového inkasa na devizové účty právnických osob. Přitom však je nezbytné zřizování těchto účtů regulovat devizovým povolením.
Navrhovaná úprava vychází ze scénáře ekonomické reformy připraveného vládou ČSFR. Opírá se zejména o požadavek zavedení vnitřní směnitelnosti čs. měny a zakotvení jednotlivých kroků nezbytných pro její fungování. V návaznosti na navrhovanou úpravu jsou kvalitativně nově formulována práva a povinnosti účastníků devizově právních vztahů.
Do těchto vztahů vstupují jak podnikatelské subjekty (právnické osoby i fyzické osoby), tak fyzické osoby jako občané. Přitom jejich právní postavení a režim v těchto vztazích jsou v mnoha směrech rozdílné.
Nový devizový zákon proto upravuje okruh práv a povinností pro každou skupinu těchto subjektů samostatně, a to i za cenu toho, že některé otázky jsou v obou částech (tj. části upravující postavení a postup právnických osob i v části fyzických osob) upraveny obdobně nebo shodně. Taková úprava by měla odstranit příp. nejasnosti, která ustanovení devizového zákona se vztahují na právnické osoby a která na fyzické osoby.
V úpravě některých otázek je devizový zákon - v souladu se závazky přijatými v souvislosti s přístupem ČSFR do Mezinárodního měnového fondu - opět liberálnější. Je to buď v otázkách, kde vyžadování některých povinností se ukázalo ne plně účelné (např. rozsáhlá ohlašovací povinnost fyzických osob), nebo tam, kde je třeba podnítit zájem samotných čs. subjektů na tom, aby se chovali ekonomicky ve svém vlastním zájmu, a tím i v zájmu celého čs. devizového hospodářství (např. při vstupu do závazků devizových tuzemců vůči devizovým cizozemcům a placení do zahraničí nebo při nakládání s devizovými hodnotami).
S ohledem na naši ekonomickou situaci lze v počátečním období zavést pouze vnitřní směnitelnost koruny, i když konečným cílem je plná vnější konvertibilita čs. měny. V současné době je nezbytné některé devizově právní vztahy ještě regulovat formou devizových povolení.
III. Finanční dosah a dopad na plán pracovních sil
Navrhovaný zákon si nevyžádá zvýšení výdajů státního rozpočtu.
Předložen návrh nevyžaduje zvýšení počtu pracovníků ústředních orgánů státní správy ani Státní banky československé. V souvislosti s rozšiřováním bankovních služeb se předpokládá zvýšení počtu pracovníků v devizových peněžních ústavech, což však neklade nový nárok na státní rozpočet federace ani republik.
Zvláštní část
Odůvodnění jednotlivých ustanovení
K části první - Pojmy, devizové orgány a jejich působnost
K § 1 až 5
Při definici základních pojmů byli předkladatelé vedeni snahou zachovat obsah všech dosud užívaných základních pojmů, s nimiž devizové předpisy běžně pracují. V zájmu přehlednosti textu jsou v navrhovaných devizových ustanoveních definovány nově pojmy peněžní pohledávka, peněžní závazek a obchod s devizovými hodnotami.
Navrhovaná úprava ponechává pojem devizový peněžní ústav, kterým se rozumí banky a spořitelny v tuzemsku, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím.
Zákon definuje stručně pojem devizové povolení jako povolení udělené příslušným devizovým orgánem podle ustanovení tohoto zákona.
Pojem devizový tuzemec vychází z bydliště fyzické osoby a sídla právnické osoby na území ČSFR. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Výjimku tvoří mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, které byly zřízeny podle zákona o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem. Tyto organizace jsou devizovými cizozemci.
V souladu se zákonem č. 105/1990 Sb. mají podnikatelé postavení právnické osoby jen jsou-li zapsáni v podnikovém rejstříku. V ostatních případech mají stejná práva a povinnosti jako fyzické osoby.
K § 6
Devizovými orgány jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu. Státní banka československá vykonává devizovou působnost vůči naprosté většině právnických osob. Všem ministerstvům financí je vymezena devizová pravomoc ve vztahu k právnickým osobám v oblasti, která je spjata s funkcí státních rozpočtů federace a republik (rozpočtové, příspěvkové a sdružení osob). Devizovou působnost ve vztahu k fyzických osobám a podnikatelům, kteří nejsou zapsáni v podnikovém rejstříku, vykonávají ministerstva financí republik. Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává spolu s ostatními devizovými orgány devizovou působnost při zakládání majetkových účastí v zahraničí.
Ministerstva financí republik uplatnila zásadní připomínku s odvoláním na návrh na vymezení působnosti federace a republik v oblasti financí a bankovnictví, vyšly ze společného jednání zástupců federální vlády a vlád obou republik 8. a 9. srpna t. r. v Trenčianských Teplicích. Bude -li tento návrh schválen, dosavadní působnost Státní banky československé, pokud jde o právnické osoby, přejde v plném rozsahu na ministerstva financí České a Slovenské republiky.
K části druhé - Obchod s devizovými hodnotami
K § 7
Obchod s devizovými hodnotami se posuzuje jako vysoce kvalifikovaná činnost vyžadující u příslušného subjektu nezbytné personální a technické předpoklady. Z těchto důvodů je rozhodování o této činnosti soustředěno ve Státní bance československé. Navrhovaná úprava přitom počítá s tím, že tuto činnost nebudou vykonávat pouze devizové peněžní ústavy, nýbrž i ostatní osoby, včetně devizových cizozemců.
Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami nebo k provádění platebního styku se zahraničím, popř. ke směnárenské činnosti, budou mít postavení devizového peněžního ústavu.
Kromě toho vymezení pojmu obchodu s devizovými hodnotami a subjektů provádějících obchod s devizovými hodnotami je nezbytné i pro postižení nežádoucího nelegálního obchodování s těmito hodnotami.
K § 8
V zájmu kvalifikovaného provádění úhrad do zahraničí a ze zahraničí a poskytnutí nezbytné jistoty plátců či příjemců plateb se stanoví, že mohou být uskutečňovány výhradně prostřednictvím devizového peněžního ústavu.
K části třetí - Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob a devizových cizozemců
K § 9
Ohlašovací povinnost právnických osob je zcela novým způsobem upravena a liberalizována. Napříště budou příslušná hlášení podávána až na vyzvu devizového orgánu. Hlášení bude vyžadováno v rozsahu nezbytném pro konkrétní účel. Další úlevy mohou být stanoveny v prováděcím předpise.
Ze skutečnosti, že pro právnické osoby bude i nadále existovat povinnost nabídnout získané devizové prostředky devizovému peněžnímu ústavu vychází i povinnost transferu devizových prostředků do tuzemska.
K § 10 až 13
Návrh zákona nově vymezuje povinnost devizového tuzemce - právnické osoby odprodat v zásadě všechny získané devizové prostředky devizovému peněžnímu ústavu za čs. měnu.
Devizový tuzemec - právnická osoba však bude mít i nadále možnost zřídit si devizový účet na základě povolení. Dále bude mít právo, aby devizový peněžní ústav jí provedl úhradu ke splnění peněžního závazku vůči devizovému cizozemci v rozsahu jejího požadavku. Přitom prostředky pro tuto úhradu se převádějí z vlastních korunových prostředků právnické osoby.
Rozsah úhrad není omezen, jediným kriteriem je rozsah vlastních korunových prostředků právnické osoby.
S ohledem na zájem vytvořit příznivé podmínky pro příliv zahraničního peněžního kapitálu do tuzemska se přímo ze zákona umožňuje, aby devizové prostředky plynoucí do základního jmění podniku se zahraniční majetkovou účastí byly soustředěny na devizových účtech těchto organizací.
K § 14
V návaznosti na zásadní změnu možnosti hradit peněžní závazky vůči devizovému cizozemci se nově upravuje možnost smluvního převzetí peněžních závazků právnickou osobou. Na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy smluvní převzetí závazků bylo možno prakticky jen na základě devizových prostředků získaných podle zákona (devizové prostředky získané na základě závazného výstupu plánu, z vlastního devizového účtu, apod.) nyní v souladu s principy vnitrní směnitelnosti je možno použít pouze čs. měnu. Kromě toho se tímto ustanovením má zabránit i oběhu cizích měn v čs. vnitrní ekonomice.
Zcela nově je upraveno postavení právnických osob při nákupu nemovitostí v zahraničí a zahraničních cenných papírů. Tyto nákupy mají dopad na kapitálový účet platební bilance a jsou proto podrobeny povolovacímu řízení. Další nakládání s těmito hodnotami je záležitostí vlastníka těchto hodnot jako samostatného ekonomického subjektu. Obdobně je povolovacímu řízení podrobeno získávání devizových úvěrů ze zahraničí, které ovlivňuje výši zadluženosti čs. ekonomiky jako celku.
K části čtvrté - Práva a povinnosti devizových tuzemců - fyzických osob
K § 15
Ustanovení obsahuje novou koncepci hlášení hodnot devizových tuzemců - fyzických osob do devizové evidence. Tato koncepce spočívá v tom, že uvedené hodnoty je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna hlásit pouze na výzvu příslušného devizového orgánu ve lhůtě stanovené v této výzvě. Předpokládá se, že se mohou uplatnit jak výzvy adresované širšímu okruhu adresátů, tak individuální výzvy.
Nová úprava ohlašovací povinnosti znamená značnou úsporu administrativní práce devizových orgánů a vychází ze stanovené možnosti volnější dispozice s devizovými pohledávkami a hodnotami zakotvené v návrhu zákona.
K § 16
Ustanovení vymezuje konkrétní povinnosti směřující k ochraně devizových pohledávek a jiných hodnot a stanoví povinnost devizových tuzemců - fyzických osob převést nebo dovézt splatnou pohledávku, resp. částku uhrazenou k jejímu splnění ze zahraničí do tuzemska. K tomu, aby se předešlo některým nejasnostem, výslovně se stanoví povinnost převést do tuzemska devizové prostředky z účtu vedeného pro devizového tuzemce - fyzickou osobu u zahraničního peněžního ústavu.
K § 17 až 19
Tato ustanovení upravují povinnost devizových tuzemců - fyzických osob uložit nabyté devizové prostředky nebo devizové prostředky získané prodejem zlata na devizový účet vedený u devizového peněžního ústavu nebo je nabídnout devizovému peněžnímu ústavu ke koupi za čs. měnu.
S ohledem na předpokládanou devalvaci čs. měny se zvyšuje protihodnota devizových prostředků, které nemusí být uloženy na devizovém účtu nebo nabídnuty k odkupu z částky 2000 Kčs na částku 5000 Kčs. Zvýšení částky, která může být vyvezena souvisí rovněž s celkovou liberalizací devizových předpisů.
Lhůta pro splnění těchto povinností zůstává 30denní.
Zachovává se rovněž zásada, že devizové prostředky, které devizový peněžní ústav odmítne koupit, lze použít volně, včetně jejich vývozu do zahraničí, a že devizový peněžní ústav nezkoumá, zda při ukládání nebo nabídce devizových prostředků byla dodržena stanovená lhůta, ani nezjišťuje původ těchto devizových prostředků.
Nabídkové povinnosti, resp. povinnosti uložit na devizový účet nepodléhají po dobu 6 měsíců rovněž devizové prostředky prodané nebo vydané devizovým peněžním ústavem devizovému tuzemci - fyzické osobě.
Další úlevy z uvedených povinností může stanovit prováděcí předpis.
K § 20 až 21
Návrh zákona zachovává povinnost devizového peněžního ústavu prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě nebo devizovému cizozemci devizové prostředky, kterými má plnit závazek, ke kterému se zavázal v souladu s tímto zákonem nebo na základě devizového povolení a dále prodat devizové prostředky na cestu do zahraničí v rozsahu vyhlášeném Státní bankou československou.
K § 22
Ustanovení přebírá zakotvení právního nároku na zřízení úročeného devizového účtu. Nakládání s devizovými prostředky uloženými na devizovém účtu je volné s výjimkou obchodování s těmito prostředky.
K § 23
Ustanovení stanoví, ve kterých případech se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně.
K § 24
Ustanovení upravuje případy, ve kterých je nakládání s vyjmenovanými peněžními pohledávkami a jinými devizovými hodnotami omezené a zakotvuje zásadu, že k nakládání pro případ smrti se ani v těchto případech povolení nevyžaduje.
K § 25
Návrh zákona zachovává současnou rigorózní právní úpravu nedovolující devizovým cizozemcům nabývat vlastnické právo k nemovitostem na území České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou dědění; návrh zákona rovněž reaguje na nové právní předpisy umožňující navracení majetku původním vlastníkům.
Nově je zahrnut do zákona zákaz převodu vlastnického práva k tuzemským nemovitostem i mezi devizovými cizozemci navzájem.
Návrh zákona umožňuje nařízením vlády České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s vládami České a Slovenské republiky zmírnit možné tvrdosti tohoto ustanovení, a to jak obecně tak v individuálních případech. Případy zahraničních investorů lze řešit pronájmem tuzemských nemovitostí.
K části páté - Dovoz a vývoz devizových a jiných hodnot
K § 26 až 29
Pro dovoz devizových hodnot devizovými tuzemci i cizozemci se nestanoví žádné omezení. Přes deklaratorní povahu se navrhuje toto ustanovení zachovat v zákoně v zájmu posílení právní jistoty devizových tuzemců i cizozemců.
Zákon neomezuje devizového cizozemce při vývozu devizových hodnot, s výjimkou případů, kdy devizový cizozemec získal tyto hodnoty v rozporu s devizovým zákonem např. v rámci nelegálního obchodu s devizovými prostředky.
Vývoz devizových hodnot devizovými tuzemci - fyzickými osobami - není regulován devizovým povolením, pokud vyváží devizové hodnoty, které mu devizový peněžní ústav prodal, vydal, odmítl od něj koupit nebo částku, která je osvobozena od nabídkové povinnosti, která se zvyšuje z 2000 na 5000 Kčs. Jde např. o čerpání z devizového účtu, účelový dar, diety nebo o devizové hodnoty získané od devizového peněžního ústavu na cestu do zahraničí apod.
Posiluje se právní jistota čs. občanů zdržujících se v zahraničí za účelem výkonu svého povolání tím, že se v zákoně zakotvuje možnost vyvážet z tuzemska po dobu jejich pobytu v zahraničí devizové hodnoty získané v zahraničí za podmínky, že si nechají potvrdit jejich dovoz do tuzemska orgány celní správy a při vývozu se prokáží tímto potvrzením.
Devizové hodnoty, na které se nevztahují při vývozu a dovozu úlevy obsažené v devizovém zákoně nebo prováděcím předpisu, mohou být vyvezeny jen s devizovým povolením SBČS.
K § 30
Přejímá se dosavadní úprava, podle níž dovoz a vývoz čs. měny bude i nadále vázán na devizové povolení, k jehož vydání bude příslušná SBČS. Je ponechána i volná hranice pro devizové cizozemce při vývozu čs. měny, jejíž výši upraví prováděcí předpis. Uvažuje se zachovat částku 100 Kčs.
Z praktických důvodů se vypouští úprava podmiňující devizovým povolením vývoz a dovoz vkladních knížek znějících na čs. měnu, rovněž tak i úprava podmiňující vývoz čs. měny jejich zpětným dovozem.
Naopak v souvislosti s rostoucím rozsahem emise cenných papírů znějících na čs. měnu je nezbytné vázat vývoz takových cenných papírů do zahraničí na devizové povolení.
K části šesté - Převody devizových prostředků a jiných devizových hodnot
K § 31
Návrh zákona i nadále zachovává zásadu, že devizový cizozemec může bez devizového povolení převést nebo vyvézt do zahraničí dědictví nabyté v tuzemsku. Takto může převést vynos z prodeje zděděných nemovitostí bez ohledu na dobu prodeje a zděděných movitých věcí prodaných do skončení dědického řízení za předpokladu, že nabytí dědictví bylo potvrzeno státním notářstvím, v tuzemsku zaplaceny poplatky týkající se zděděných hodnot a se státem, do něhož má být převod uskutečněn je zajištěna reciprocita. V případě splnění uvedených podmínek může devizový cizozemec rovněž převést výnosy související se zděděnými vklady a zlaté mince nemající historickou povahu. Při splnění uvedených podmínek či převodu jiných zděděných devizových hodnot devizovým cizozemcem do zahraničí zákon vyžaduje devizové povolení.