Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. v. o.

233

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

Čl. I

Ústavní zákon č. 143/19 68 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:

1. Článek 4 zní:

"Čl. 4

(1) Hospodářství v České a Slovenské Federativní Republice je integrací ekonomiky České republiky a ekonomiky Slovenské republiky. Je založeno na jednotném vnitřním trhu, zejména na jedné měně a na volném pohybu osob, zboží a peněžních prostředků.

(2) Úlohou orgánů České a Slovenské Federativní Republiky v hospodářské oblasti je především zajišťovat jednotné podmínky hospodářské činnosti na celém území České a Slovenské Federativní Republiky a rozvíjet hospodářské vztahy se zahraničím, přičemž při plnění této úlohy nesmí docházet k přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivými státními rozpočty, které by bylo v rozporu se zájmy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

(3) Orgány České republiky a orgány Slovenské republiky se jako rovnocenní partneři podílejí na tvorbě společně dohodnutých zásad hospodářské politiky, zabezpečují samostatně jejich realizaci na území příslušné republiky, s výjimkou činností svěřených do působnosti vlády České a Slovenské Federativní Republiky; pokud činnost orgánů a organizací jedné republiky zasahuje do kompetence druhé republiky, činí tak v koordinaci a dohodě s jejími orgány."

2. Článek 11 odstavec 1 zní:

"(1) Finanční hospodaření České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky je samostatné a vzájemně nezávislé. Finanční hospodaření České a Slovenské Federativní Republiky se řídí státním rozpočtem federace. Finanční hospodaření každé republiky se řídí jejím státním rozpočtem. Státní rozpočet federace schvaluje Federální shromáždění svým zákonem a státní rozpočty republik schvalují národní rady svými zákony, a to vždy na období jednoho kalendářního roku."

3. Článek 11 odst. 3 zní:

"(3) Příjmy státního rozpočtu federace tvoří příjmy federálních orgánů a jim podřízených organizací a dále zákonem Federálního shromáždění stanovené daně a odvody, podíly na nich a další příjmy. Pokud má být výnos určité daně nebo odvodu společným příjmem státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik, stanoví zákon Federálního shromáždění nejen podíl federace na tomto výnosu, ale také pravidlo podle něhož se republiky podílejí na zabezpečení té části výnosu, která připadá státnímu rozpočtu federace."

4. V článku 11 odstavci 4 písm. b) se vypouštějí slova "a subvence" a slova "a na vyrovnání ekonomických rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou."

5. Ustanovení článku 11 odstavce 4 písm. c) se vypouští.

6. Článek 11 odstavec 5 zní:

"(5) Způsob zabezpečení příjmů státního rozpočtu a zásady rozpočtového hospodaření stanoví pro státní rozpočet federace zákon Federálního shromáždění a pro státní rozpočty republik zákony národních rad."

7. V článku 11 se vloží nový odstavec 8 tohoto znění:

"(8) Při hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik musí být uplatňovány jednotné zásady finanční a rozpočtové politiky, vzájemně dohodnuté mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky."

Čl. II

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; pro rozpočtové hospodaření roku 1990 se však použijí dosavadní předpisy.

Opatření, která byla přijata usnesením vlády ČSFR č. 342/1990 k realizaci hospodářské reformy, předpokládají mimo jiné zpřehlednění vztahů mezi ekonomikami na území obou národních republik a nové pojetí vztahu mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty republik. Toto pojetí bude mít svoji konkrétní podobu v nových zákonech o rozpočtových pravidlech, a to jak na úrovni federace, tak na úrovni republik. Do doby schválení nové Ústavy ČSFR je však nezbytné provést novelizaci čl. 4 a čl. 11 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů tak, aby byly vytvořeny výchozí ústavně právní předpoklady pro nové pojetí rozpočtových pravidel.

Předkládaný návrh nemá vliv na celkový objem příjmů a výdajů státních rozpočtů.

K čl. I bod 1.:

Navrhovanou úpravou se vypouštějí ustanovení, která jsou v nových poměrech nepoužitelná a mohou vyvolávat pochybnosti o základním nyní navrhovaném principu samostatnosti finančního hospodaření federace a republik. Návrh navazuje i na již přijaté změny ústavního zákona (zejména ústavním zákonem č. 46/1990 Sb. a ústavním zákonem č. 100/1990 Sb.).

K čl. I bod 2.:

Doplňuje se základní princip samostatného finančního hospodaření federace a republik. Současně se přesněji vymezuje, že roční rozpočtové období je pro všechny státní rozpočty shodné s kalendářním rokem.

K čl. I bod 3.:

V nových zákonech o rozpočtových pravidlech se předpokládá, že federace a republiky se budou společně podílet na výnosu některých přímých a nepřímých daní. Mezi ministerstvy financí republik bylo přitom dosaženo dohody, že podíl federace na společných daních a odvodech bude stanoven jako podíl na jejich celostátním výnosu a že se republiky budou podílet na zabezpečení té části společných daní a odvodů, která připadne federaci, úměrně počtu obyvatel.

Podíl federace i způsob, jakým se budou konkrétně na jeho zabezpečení podílet republiky, významně ovlivňuje rozsah zdrojů, které budou mít k dispozici státní rozpočty republik.

Proto ministerstva financí republik požadovala, aby taková ustanovení zákona Federálního shromáždění byla podmíněna předchozím souhlasem národních rad. To nepovažujeme ani v nynější přechodné době do vytvoření nové ústavy ČSFR za možné. Podobný postup dosud náš právní řád nezná, nejsou vypracovány ani mechanismy, které by umožňovaly řešit případ, kdy by nedošlo k souhlasnému stanovisku jednotlivých zákonodárných orgánů. Naproti tomu při schvalování zákonů Federálního shromáždění jsou ústavní mechanismy, které dávají možnost jak zabezpečit plně zájmy obou republik, tj. zákaz majorizace a dohodovací řízení sněmoven.

Navrhuje se tedy, aby řešení vycházelo z těchto dosavadních ústavních mechanismů. Podle čl. 42 odst. 2 písm. d) ústavního zákona o čs. federaci se zákaz majorizace vztahuje i na návrh zákona o rozpočtových pravidlech federace.

K čl. I bod 4., 5.:

Navržená změna vytváří ústavně právní předpoklady pro zásadní omezení přerozdělovací úlohy státního rozpočtu federace ve vztahu ke státním rozpočtům republik.

K čl. I bod 6.:

Nová úprava vychází z toho, že zákonem Federálního shromáždění budou upraveny zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky jen pokud jde o prostředky státního rozpočtu federace, zvýrazňuje se rozpočtová samostatnost národních republik, které si danou problematiku komplexně upraví zákony národních rad. Vzhledem k přijatému principu odděleného finančního hospodaření federace a republik již není třeba zákonem řešit vztahy mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty republik.

K čl. I bod 7.:

Přes principiální samostatnost finančního hospodaření federace a republik je nezbytné, aby praktická finanční a rozpočtová politika byla založena na jednotných dohodnutých zásadách. Jen tak je možno dosáhnout v rámci jednotného trhu dostatečně účinné makroekonomické regulace agregátní poptávky. Koordinace finanční a rozpočtové politiky federace i obou republik je nezbytná také v důsledku závazků a povinností, které jsme na sebe vzali vstupem do Mezinárodního měnového fondu a dalších mezinárodních finančních institucí. Předpokládá se, že jako základní orgán, který bude zajišťovat tuto koordinaci finanční a rozpočtové politiky bude zřízena Finanční rada, jejímiž členy budou mimo ministra financí ČSFR a předsedy SBČS také představitelé republik (ministři financí a ministři pro správu národního majetku a jeho privatizaci).

K čl. II:

Nová úprava se má týkat rozpočtového hospodaření od roku 1991, musí podle ní být tedy sestaveny již návrhy státních rozpočtů federace a republik na rok 1991, které budou předloženy zákonodárným sborům v závěru letošního roku. Naproti tomu i uzavření finančního hospodaření za rok 1990, tj. státní závěrečné účty federace a republik, které budou zákonodárné orgány projednávat zhruba v polovině příštího roku, musí vycházet z dosud platných předpisů.

V Praze dne 20. října 1990

Předseda vlády ČSFR:

Čalfa v. r.

Ministr financí ČSFR: