/3/ Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky průmyslového vzoru prokázal jeho využitelnost v průmyslové výrobě; neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není v průmyslové výrobě využitelný.
§ 52
/1/ Splňuje-li předmět přihlášky průmyslového vzoru podmínky stanovené pro jeho zápis do rejstříku průmyslových vzorů, Úřad jej zapíše do rejstříku průmyslových vzorů; přihlašovatel se stává majitelem průmyslového vzoru. Majiteli průmyslového vzoru vydá Úřad osvědčení o zápisu průmyslového vzoru, v němž uvede jméno původce průmyslového vzoru.
/2/ Zápis průmyslového vzoru oznámí Úřad ve Věstníku. Na žádost majitele průmyslového vzoru oznámení o zápise průmyslového vzoru odloží; žadatel je povinen s touto žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů [Zákon č. 105/1951 Sb. o správních poplatcích, ve znění zákonného zmocnění předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. .... Sb., o správních poplatcích.].
/3/ Nejsou-li podmínky stanovené pro zápis průmyslového vzoru splněny, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím musí být přihlašovatel i umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce rozhodnuto.
§ 53
/1/ Úřad přepíše osvědčení o zápisu průmyslového vzoru na tu osobu, o níž soud rozhodne, že je původcem průmyslového vzoru.
/2/ Úřad na žádost přepíše majitele průmyslového vzoru, jestliže příslušný orgán ve sporu o právo podat přihlášku průmyslového vzoru rozhodne, že toto právo přísluší jiné osobě.
§ 54
/1/ Zápis průmyslového vzoru platí 5 let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru.
/2/ Dobu platnosti zápisu průmyslového vzoru prodlouží Úřad nejvíce dvakrát, a to vždy o dalších pět let.
/3/ O prodloužení doby platnosti zápisu průmyslového vzoru může majitel průmyslového vzoru požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti.
Hlava třetí
Účinky zápisu průmyslového vzoru
§ 55
Majitel průmyslového vzoru má výlučné právo využívat průmyslový vzor, poskytnout souhlas k využívání průmyslového vzoru jiným osobám, nebo na ně průmyslový vzor převést.
§ 56
Průmyslový vzor využívá, kdo při své hospodářské činnosti podle něho zhotoví výrobek nebo takový výrobek dováží či uvádí do oběhu.
§ 57
/1/ Souhlas k využívání průmyslového vzoru se uděluje licenční smlouvou.
/2/ Licenční smlouva nabývá účinnost i vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.
§ 58
Průmyslový vzor se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnost i vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.
§ 59
Spolumajitelství průmyslového vzoru
/1/ Přísluší-li práva z průmyslového vzoru několika osobám (dále jen "spolumajitelé"), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví [Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.].
/2/ Pokud není spolumajiteli dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzor každý ze spolumajitelů.
/3/ K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spolumajitelů; každý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z průmyslového vzoru samostatně.
/4/ K převodu průmyslového vzoru je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. Spolumajitel je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spolumajitelů; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.
§ 60
Omezení účinků zápisu průmyslového vzoru
/1/ Zápis průmyslového vzoru nepůsobí proti tomu, kdo jej nezávisle na původci nebo na majiteli průmyslového vzoru před vznikem práva přednosti využíval nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen "předchozí uživatel").
/2/ Předchozí uživatel může požadovat na majiteli průmyslového vzoru, aby jeho právo uznal.
§ 61
Zánik práva k průmyslovému vzoru
Právo k průmyslovému vzoru zaniká, jestliže:
a) uplyne doba platnosti zápisu;
b) majitel průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele průmyslového vzoru dojde Úřadu.
§ 62
Výmaz průmyslového vzoru
/1/ Úřad provede výmaz průmyslového vzoru, jestliže se dodatečně zjistí, že podmínky stanovené zákonem pro zápis průmyslového vzoru nebyly splněny.
/2/ Výmaz průmyslového vzoru provede Úřad buď z vlastního podnětu nebo na návrh.
/3/ Výmaz průmyslového vzoru má zpětnou účinnost ode dne platnosti zápisu průmyslového vzoru.
/4/ Výmaz lze provést i po zániku zápisu průmyslového vzoru, prokáže-li se právní zájem.
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení o řízení před Úřadem
§ 63
Zastavení řízení
/1/ Nevyhoví-li účastník řízení výzvě Úřadu ve stanovené lhůtě, může Úřad řízení zastavit.
/2/ Úřad může řízení zastavit i na návrh účastníka; návrh na zastavení řízení nelze vzít zpět.
§ 64
Prominutí lhůty
/1/ Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů [Zákon č. 105/1951 Sb. o správních poplatcích, ve znění zákonného zmocnění předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. .... Sb., o správních poplatcích.].
/2/ Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, jakož i při uplatnění nebo prokázání práva přednosti, při žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu a při žádosti o pokračování řízení podle ustanovení § 28 odst. 3.
/3/ Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.
§ 65
Nahlížení do spisu
Úřad může povolit nahlédnutí do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu nebo oznámení o zápisu průmyslového vzoru je však přípustné sdělit třetím osobám pouze údaj, kdo je původcem vynálezu nebo průmyslového vzoru, přihlašovatelem vynálezu nebo průmyslového vzoru, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu nebo přihlášky průmyslového vzoru a její spisovou značku.
§ 66
Určovací řízení
/1/ Na žádost toho, kdo osvědčí právní zájem, Úřad určí, zda řešení v žádosti popsané spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález, či zda vnější úprava výrobku v žádosti zobrazená nebo i popsaná spadá do rozsahu určitého zapsaného průmyslového vzoru.
/2/ Soudy a ostatní státní orgány jsou vázány určením vydaným Úřadem a nemohou je řešit ani jako otázku předběžnou.
§ 67
Opravné řízení
/1/ Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 64, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad.
/2/ O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise.
/3/ Proti rozhodnutí o rozkladu v řízení podle § 20, 23, 62 a 66 je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem [§ 244 o. s. ř.].
§ 68
Patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů a Věstník Úřadu
/1/ Úřad vede patentový rejstřík a rejstřík průmyslových vzorů, do nichž zapisuje rozhodné údaje o přihláškách vynálezů a průmyslových vzorů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených patentech a zapsaných průmyslových vzorech.
/2/ Úřad vydává Věstník, v němž uveřejňuje zejména skutečnosti týkající se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a zapsaných průmyslových vzorů a další údaje týkající se vynálezů a průmyslových vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
§ 69
Zastupování
/1/ Osoby, které nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení o přihláškách vynálezů a přihláškách průmyslových vzorů zastoupeny buď zástupcem podle zvláštních předpisů [Zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii. Zákon Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii. Zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.], anebo patentovým zástupcem, jemuž toto oprávnění udělil Úřad.
/2/ Povinnost podle odstavce 1 mají rovněž osoby uvedené v ustanovení § 24 odst. 2 při podání mezinárodní přihlášky.
§ 70
Správní řízení
/1/ Pro řízení před Úřadem platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v zákoně a s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o opatření proti nečinnosti [§ 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
/2/ Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky [Zákon č. 105/1951 Sb. o správních poplatcích, ve znění zákonného zmocnění předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. .... Sb., o správních poplatcích.].
§ 71
Tajné vynálezy a průmyslové vzory Pro řízení o vynálezech a průmyslových vzorech, které jsou utajovány podle zvláštních předpisů [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.], platí ustanovení tohoto zákona s výjimkou jejich zveřejnění.
ČÁST ČTVRTÁ
Zlepšovací návrhy
§ 72
/1/ Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat.
/2/ Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu nebo ze zapsaného průmyslového vzoru.
§ 73
/1/ Zlepšovatel je povinen nabídnout zlepšovací návrh svému zaměstnavateli, jestliže se zlepšovací návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele.
/2/ Zlepšovatel má právo se zlepšovacím návrhem nakládat bez omezení, jestliže s ním zaměstnavatel ve lhůtě dvou měsíců od nabídky zlepšovacího návrhu neuzavřel smlouvu o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj (§ 74).
§ 74
Právo využívat zlepšovací návrh vzniká uzavřením smlouvy se zlepšovatelem o přijetí nabídky zlepšovacího návrhu a odměně za něj.
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Ustanovení společná
§ 75
Porušování práv
/1/ V případě neoprávněného zásahu do práv chráněných tímto zákonem se může ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu; nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byl dosáhl, kdyby nenastala škodná událost (ušlý zisk). Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
/2/ Spory z vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů projednávají a rozhodují soudy, popřípadě orgány hospodářské arbitráže, s výjimkou věcí, které podle tohoto zákona rozhoduje Úřad.
§ 76
Vztahy k zahraničí
/1/ Osoby, které nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky bydliště nebo sídlo, mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako československé osoby.
/2/ Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nejsou tímto zákonem dotčena.
Ustanovení přechodná
§ 77
Řízení o přihláškách objevů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních předpisů.
§ 78
/1/ Přihlášky vynálezů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona s tím, že Úřad provede úplný průzkum z moci úřední.
/2/ U vynálezu vytvořeného za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., má právo na patent zaměstnavatel, jestliže o patent požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o patent ve stanovené lhůtě, platí, že právo na patent má původce vynálezu.
/3/ Pokud využití předmětu přihlášek vynálezů uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2 nastalo před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními přepisy, zůstávají práva třetích osob nedotčena. Právo původce na odměnu za toto využití předmětu přihlášky vynálezu se žádostí o udělení autorského osvědčení podle dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 79
Na žádost o uznání autorského osvědčení podanou podle mezinárodní smlouvy [Vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 133/1978 Sb., o Dohodě o vzájemném uznávání autorských osvědčení a jiných ochranných dokumentů na vynálezy.] před nabytím účinnosti tohoto zákona, Úřad udělí patent za podmínky, že žadatel uvede ve lhůtě šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o uznání autorského osvědčení do souladu s podmínkami platnými pro žádost o uznání patentu. Neučiní-li tak, Úřad řízení zastaví.
§ 80
/1/ Přihlášky průmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, projednají se dále podle tohoto zákona.
/2/ Přihlašovatelem průmyslového vzoru vytvořeného za podmínek ustanovení § 82 zákona č. 84/1972 Sb. se stane zaměstnavatel, jestliže o to požádá ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Původce má vůči zaměstnavateli právo na odměnu podle ustanovení § 44 odst. 4 tohoto zákona. Nepožádá-li zaměstnavatel o své zapsání jako přihlašovatele ve stanovené lhůtě, platí, že o zápis průmyslového vzoru do rejstříku požádal jeho původce.
/3/ Práva třetích osob k využití předmětů přihlášek průmyslových vzorů uvedených v ustanovení odstavců 1 a 2, která vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona za podmínek stanovených dosavadními předpisy, zůstávají nedotčena. Právo původce na odměnu i za toto využití podle dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 81
/1/ Autorské osvědčení na vynález udělené podle zákona č. 84/1972 Sb. platí 15 let od podání přihlášky; jeho platnost však neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnost i tohoto zákona. Za udržování platnost i autorského osvědčení je nutné po uplynutí jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona platit správní poplatky podle zvláštních předpisů [Zákon č. 105/1951 Sb. o správních poplatcích, ve znění zákonného zmocnění předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. .... Sb., o správních poplatcích.].
/2/ Osvědčení na průmyslový vzor udělené podle zákona č. 84/1972 Sb. platí 5 let od podání přihlášky; na žádost Úřad prodlouží platnost osvědčení na průmyslový vzor o dalších 5 let. Platnost osvědčení však neskončí dříve než jeden rok od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za žádost je nutné zaplatit správní poplatky podle zvláštních předpisů [Zákon č. 105/1951 Sb. o správních poplatcích, ve znění zákonného zmocnění předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd České republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. .... Sb., o správních poplatcích.].
/3/ Organizaci, která podle dosavadních předpisů má k vynálezu nebo k průmyslovému vzoru právo hospodaření nebo byla tímto právem pověřena, příslušejí stejná práva, jaká má majitel patentu, který učinil nabídku licence, nebo majitel průmyslového vzoru.
/4/ Nebyl-li vynález chráněný autorským osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb., popřípadě průmyslový vzor chráněný osvědčením vytvořen za podmínek ustanovení § 82 téhož zákona, má původce vynálezu nebo průmyslového vzoru právo vynález, popřípadě průmyslový vzor, využívat při své podnikatelské činnosti prováděné v souladu se zvláštní mi předpisy [Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.].
§ 82
/1/ Na žádost majitele patentu uděleného v zahraničí, jehož předmět spadá do ustanovení § 28 písm. b) a c) zákona č. 84/1972 Sb., může Úřad přiznat právo přednost i podle mezinárodní smlouvy [Vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967.] přihlášce vynálezu podané v České a Slovenské Federativní Republice po uplynutí lhůty stanovené touto mezinárodní smlouvou.
/2/ Žádost podle odstavce 1 spolu s přihláškou vynálezu a dokladem o udělení patentu v zahraničí musí být podána do 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
/3/ Úřad na přihlášku vynálezu podanou podle ustanovení odstavce 2 patent neudělí jestliže
a) přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji nebo výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě;
b) přihlašovatel nepředloží doklad o udělení souhlasu k prodeji či výrobě předmětu patentu v České a Slovenské Federativní Republice, který udělil příslušný československý orgán na žádost podanou do šesti měsíců od udělení souhlasu k prodeji či výrobě předmětu patentu v kterémkoliv státě;
c) byl předmět patentu uděleného v zahraničí před podáním přihlášky podle ustanovení odstavců 1 a 2 v České a Slovenské Federativní Republice uveden na trh.
/4/ Majitel patentu uděleného v zahraničí je povinen po podání žádosti podle ustanovení odstavců 1 a 2 předložit doklady uvedené v ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) ve lhůtě tří měsíců od jejich nabytí, nejpozději do skončení platnosti patentu podle ustanovení odstavce 5.
/5/ Patent udělený na přihlášku vynálezu podanou podle ustanovení odstavce 2 platí 16 let od přiznaného práva přednosti.
/6/ Zmeškání lhůt uvedených v ustanoveních odstavců 2, 3 písm. a) a b) a odstavce 4 nelze prominout.
§ 83
Pro vztahy z patentů na vynálezy a z patentů na průmyslové vzory, které byly děleny před nabytím účinnosti tohoto zákona, použije se dosavadních předpisů.
§ 84
Využívání v nálezu chráněného autorským osvědčením nebo průmyslového vzoru chráněného osvědčením, které je v souladu s dosavadními předpisy a které započalo před nabytím účinnosti tohoto zákona, popřípadě k němuž bylo před nabytím účinnosti tohoto zákona smluvně poskytnuto právo, není porušením práv majitele patentu. Právo původce na odměnu za toto využití podle dosavadních předpisů tím není dotčeno.
§ 85
/1/ Projednávání přihlášek zlepšovacích návrhů, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle tohoto zákona s tím, že lhůta stanovená v ustanovení § 73 odst. 2 počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
/2/ Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo kladně rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, použije se ustanovení dosavadních předpisů s tím, že zlepšovatelský průkaz platí 3 roky od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 86
/1/ Nároky na odměnu za využití vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu jakož i nároky na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu a nároky na odměnu za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu, pokud vznikly před nabytím účinnosti tohoto zákona, vypořádají se podle dosavadních předpisů.
/2/ Dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití vynálezu chráněného autorským osvědčením, k němuž má organizace právo majitele patentu podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit původci vynálezu odměnu podle ustanovení § 9 odst. 4 tohoto zákona; dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k využití průmyslového vzoru chráněného osvědčením, k němuž má organizace právo majitele průmyslového vzoru podle ustanovení § 81 odst. 3, je tato organizace povinna zaplatit původci průmyslového vzoru odměnu podle ustanovení § 44 odst. 4.
/3/ Nároky na odměnu za využití zlepšovacího návrhu, na nějž byl vydán zlepšovatelský průkaz, pokud vznikly po nabytí účinnosti zákona, vypořádají se podle dosavadních předpisů.
§ 87
Tematické úkoly vyhlášené před nabytím účinnosti zákona se projednají a vypořádají podle dosavadních předpisů.
Ustanovení zmocňovací, zrušovací a závěrečná
§ 88
/1/ Úřad upraví vyhláškou podrobnosti o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.
/2/ Na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí se udělují osvědčení. Podrobnosti upraví vyhláškami ministerstvo zdravotnictví České republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky v dohodě s Úřadem.
/3/ Na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení zvířat a ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám se udělují osvědčení. Podrobnosti upraví vyhláškami ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské republiky v dohodě s Úřadem.
§ 89
Zrušují se
1. zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;
2. vyhláška č. 104/1972 Sb., o řízení ve věcech objevů, vynálezů a průmyslových vzorů;
3. vyhláška č. 105/1972 Sb., o zlepšovacích návrzích;
4. vyhláška č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů;
5. vyhláška č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory;
6. vyhláška č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů;
7. vyhláška č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství;
8. vyhláška č. 29/1986 Sb., o plánování tematických úkolů;
9. vyhláška č. 68/1974 Sb., kterou se stanoví odchylky z ustanovení zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Důvodová zpráva
Všeobecná část:
Právní úprava vztahů z vytvoření a uplatnění výsledků technické tvůrčí činnosti a průmyslové estetiky má mimořádný význam nejen pro ochranu osobních a majetkových práv jejich tvůrců, ale zejména pro hospodářský a technický rozvoj společnosti.
Vynálezy představují kvalitativně nové řešení převyšující dosavadní stav techniky, průmyslové vzory zlepšují užitnou hodnotu výrobků a zlepšovací návrhy, i když mají nižší invenční obsah než jedinečná technická řešení, příznivě ovlivňují technický rozvoj. Nehmotná povaha těchto výsledků umožňuje jejich nejširší směnu při maximální úspoře práce a nákladů, aniž je nutné přemísťovat jejich hmotný substrát. Z těchto důvodů mají tyto výsledky význam v hospodářských vztazích nejen vnitrostátních, ale i mezinárodních.
V České a Slovenské Federativní Republice se podává ročně více než 8 tisíc přihlášek vynálezů, téměř 2 tisíce přihlášek průmyslových vzorů a téměř 400 tisíc přihlášek zlepšovacích návrhů. Technická úroveň přihlašovaných řešení však není natolik vysoká, aby výrazněji ovlivňovala rozvoj techniky a přispívala k uplatnění našich výrobků na zahraničních trzích.
Nejzávažnější nedostatky jsou v realizační sféře těchto řešení. Tyto nedostatky jsou, mimo jiné, způsobeny i dosavadními právními prostředky, jež nedovolují, aby se předměty průmyslových práv chovaly na trhu jako zboží. Právo k jejich využití náleželo ve většině případů státu a mohly je bezplatně využívat všechny organizace. Dosavadním pojetím došlo k úplnému popření ekonomického obsahu práv z výsledků technické tvůrčí činnosti i k popření minimálního konkurenčního prostředí na trhu těchto nehmotných statků.
Dosud platná právní úprava vztahů z vytvoření a uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů pochází z počátku 70. let (zákon č. 84/1972 Sb.), a je zcela poplatná dosavadnímu centralistickému a administrativně byrokratickému způsobu hospodářského řízení. V podstatě je odrazem čtyřicetiletého chápání této oblasti, která záměrně stála mimo prostor reálných ekonomických procesů.
Z formálně právního hlediska je dosavadní právní úprava dnes již v rozporu s novými nebo s novelizovanými právními normami, které vytvořily nezbytné legislativní podmínky pro uskutečnění základních cílů ekonomické reformy a přechodu k tržní ekonomice.
Předkládaný návrh zákona proto vytváří nezbytný legislativní rámec pro přechod k tržní ekonomice i v oblasti práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti a průmyslové estetiky. Nově vymezuje vlastnické vztahy k této části průmyslových práv a rovněž nově konstituuje subjekty těchto průmyslově právních vztahů. V souladu se strategií hospodářské reformy vytváří právní nástroje, které místo dosavadních administrativních příkazů umožní regulaci těchto vztahů na základě jejich obchodního uplatnění.
Kvalitativně novým principem uplatněným v návrhu zákona je výlučná ochrana vynálezů a průmyslových vzorů. Jeho základním smyslem je, že bez souhlasu majitele patentu nebo majitele průmyslového vzoru nesmějí být tato řešení využívána. Souhlas k využití bude udělován licenční smlouvou tak, jak je tomu obvyklé i v ostatních zemích s vyspělou průmyslově právní ochranou. Ostatní subjekty hospodářských vztahů mohou tak využívat tato řešení, aniž majitel patentu nebo průmyslového vzoru ztratí možnost realizace svého mimořádného postavení, které je obecným stimulem technického pokroku. Nežádoucím monopolistickým snahám a možnému zneužití výlučného dispozičního práva bude bráněno novým pojetím nucené licence, kterou stát může udělit z důvodu obecného zájmu jako je například obrana a bezpečnost státu, zabezpečení zdraví lidu a ochrany životního prostředí.
Osobní a majetková práva osob, které tyto výsledky vytvořily, jsou zákonem plně zaručena, přičemž odměňování původců bude vycházet ze smluvního principu.
Zavedením odloženého průzkumu přihlášek vynálezů, který umožňuje soustředit náročné průzkumové práce ve Federálním úřadu pro vynálezy pouze na řešení s reálným společenským uplatněním, vytváří návrh zákona podmínky pro zefektivnění řízení a omezení jeho administrativní náročnosti.
Návrh zákona se opírá i o nové pojetí právních vztahů ze zlepšovacích návrhů. V souladu s principy ekonomické reformy a plné pravomoci a odpovědnosti jednotlivých hospodářských subjektů je chápán zlepšovací návrh jako nabídka technického zdokonalení, kterou hospodářský subjekt může, ale nemusí přijmout. Vztah mezi zlepšovatelem a hospodářským subjektem má smluvní povahu.
Návrh zákona plně respektuje závazky z mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, zejména z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhláška ministra zahraničních věcí ČSSR č. 64/1975 Sb.). Při tvorbě návrhu zákona bylo přihlédnuto i k dosaženým výsledkům prací na harmonizaci patentového práva probíhající na půdě Světové organizace duševního vlastnictví a k obdobným zákonným úpravám sousedních zemí, zej na Spolkové republiky Německa a Rakouska.
Návrh zákona současně vytváří podmínky pro přístup České a Slovenské Federativní Republiky k dalším mezinárodním smlouvám v oblasti průmyslových práv, zejména ke Smlouvě o patentové spolupráci, k níž hodlá Česká a Slovenská Federativní Republika přistoupit současně s nabytím účinnosti tohoto zákona. Konečně návrh zákona vytváří předpoklady pro uvažovaný vstup do systému Evropského patentu v časovém horizontu přístupu České a Slovenské Federativní Republiky do Evropského společenství.