FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

VI. volební období

212

Odpověď

předsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky JUDr. Mariánem Čalfy na interpelaci podanou poslancem Sněmovny lidu M. Pohankou (tisk 42)

 

PŘEDSEDA VLÁDY

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

 

V Praze dne 23. října 1990

 

Č. j. 1966/90-PV

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci týkající se ochrany uměleckých děl a památek umístěných v kostelích na území ČSFR uvádím následující.

V posledním období dochází oproti dřívějšímu stavu k prudkému zvýšení počtu případů a předpokládá se ještě další zvýšení v souvislosti s rozšiřujícím se turistickým ruchem, působením zločineckých organizací mezinárodního charakteru a s rostoucími možnostmi disponování zcizenými předměty.

V 2. pololetí 1989 bylo v církevních objektech registrováno celkem 28 tr. činů vloupání a dalších 16. tr. činů krádeží.

V 1. pololetí 1990 bylo v objektech tohoto charakteru provedeno celkově 198 tr. činů vloupání a dalších 35 tr. činů krádeží.

Z počítačového zpracování vyplývá největší nápad této trestné činnosti ve Středočeském a Severočeském kraji, poměrně malý je výskyt případů ve Slovenské republice /10 v 2. pololetí 1989 a 39 tr. činů v 1. pololetí 1990/.

Motivace tohoto druhu trestné činnosti je jednoznačně finanční. Vloupání se uskutečňují s cílem získat cenné předměty a tyto zpeněžit, případně odcizit předměty objednané třetí osobou, která je odkoupí. Pachatelé vloupání jednoznačně - využívají nedostatečného klasického mechanického zabezpečení objektů a nedostatečného dozoru.

Přestože se ve statistice uvádí způsobené škody v 2. pololetí 1989 ve výši 458 tis. Kčs a v 1. pololetí 1990 již 4,12 mil. Kčs, jedná se o velmi zhruba odhadnuté hodnoty odcizených předmětů, jejichž historická, umělecká nebo kulturní hodnota nebo prodejní cena může být mnohonásobně větší.

Zásadní význam pro činnost policie v případě krádeží uměleckých předmětů z kostelů má co nejdokonalejší a nejpřesnější evidence a fotodokumentace. Situace je v současné době taková, že umělecky a historicky cenné předměty v církevních objektech jsou v zásadě podchyceny ve státních seznamech movitých památek. Tyto seznamy v České republice spravují krajská střediska státní památkové péče a ve Slovenské republice existuje centrální seznam ve Státním ústavu památkové péče v Bratislavě. Seznamy však nejsou úplné a fotografická dokumentace /výhradně jen černobílá/ rovněž nevyhovuje potřebám policie. Nedostatečně úplná a navíc nepřesná evidence a dokumentace ztěžuje resp. znemožňuje pátrání policejních orgánů jak po odcizovaných kulturních památkách, tak po pachatelích. Není také možno využít spolupráce zahraničních policejních orgánů, není-li znám přesný popis odcizených předmětů. Navíc vzhledem k nedostatečné evidenci jsou takové předměty nejen obtížně identifikovatelné, ale pochybné je i prokazování původu věci. Tento stav je výsledkem předchozího období, kdy o soupisové práce na církevních památkách nebyl ze strany státních orgánů zájem, což vyplývalo z tehdejšího pojetí církevní politiky, založené na státním ateismu.

V současnosti je v seznamech movitých památek podchyceno v České republice řádově 50 tisíc předmětů, ve Slovenské republice 15 tisíc předmětů, ale předpokládá se, že mimo seznam dosud zůstalo ještě několik desítek tisíc dalších movitých památek. Na doplnění seznamu nyní orgány státní památkové péče pracují, nejdále práce pokročily v Severomoravském kraji. Orgány státní památkové péče dále připravují akci na generální revizi i dopracování evidence a dokumentace movitých památek. Bude třeba této velké akci věnovat zvýšenou pozornost i podporu, vzhledem k její závažnosti právě z hlediska využití policejními orgány v případě zcizení kulturních památek v církevních objektech.

Pokud jde o technickou ochranu kostelních budov před vloupáním, nejúčinnějším způsobem je využití elektrické zabezpečovací signalizace /EZS/. Její instalace je však finančně nákladná /systém EZS obnáší pro střední objekt náklady 50-200 tis. Kčs vč. montáže/ a technicky náročná, protože musí respektovat památkově chráněné prostory kostelů. Přes tyto i další technické obtíže přistoupila již ve Slovenské republice Hlavní správa VB s památkovou inspekcí k postupné instalaci elektrické zabezpečovací signalizace v 37 dřevěných kostelích, jež jsou národními kulturními památkami. Pro širší použití systému EZS jsou v ČSFR vytvořeny výrobní i projekční a montážní kapacity. Sortiment EZS umožňuje zabezpečení církevních objektů i umístěných předmětů a téměř v každém okrese působí montážní organizace EZS. Bližší informace zájemcům mohou podat pracoviště služby ochrany objektů okresních správ SNB.

Způsob fyzické ochrany, t. j. nočních a denních hlídek, je v zásadě možný, ale závisí na místních podmínkách a možnostech správce a uživatele objektu. Práva a povinnosti určuje vyhláška FMV č. 135/1989 Sb. Na správcích a uživatelích objektů také záleží využití nových a účinnějších způsobů klasického mechanického zabezpečení budov.

Nejcennější umělecké předměty z kostelů jsou skutečně přemísťovány do muzeí a galérií a nahrazovány kopiemi. Tento postup je však možný jen u předmětů nejvyšší hodnoty a nelze jím nahradit většinu chrámového zařízení.

Tolik k Vaší interpelaci, která oprávněně upozorňuje na velmi aktuální problém péče o církevní památky. Této problematice minulosti zanedbávané, bude třeba věnovat soustavnou pozornost a v co nejkratší době vytvořit podmínky, odpovídající vysokým hodnotám památek umístěných v církevních objektech.

Pan

Milan Pohanka

poslanec Sněmovny lidu

Praha

Na vědomí:

Ing. Rudolf Battěk

předseda Sněmovny lidu


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP