FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
210
Návrh
poslanců Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
Miloše Zemana, Hvezdone Kočtúcha, Věňka Šilhána, Josefa Wagnera, Jozefa Bakšaye a Jana Šterna
na vydání
zákona o strategickém plánování
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje strategické plánování jako proces tvorby, zajišťování a vyhodnocování strategie hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní Republiky /dále jen "strategie federace"/, České republiky a Slovenské republiky /dále jen "strategie republik"/.
§ 2
Charakter strategického plánování
/1/ Strategické plánování je prostředkem společnosti k předvídání a zvládání v budoucnu možných situací pomocí nástrojů vlastních sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomice a demokratické společnosti.
/2/ Strategické plánování má poznávací, informativní, harmonizující a programově orientační funkci pro činnost státních orgánů a organizací a chování podnikatelských subjektů občanů i jejich zájmových sdružení.
/3/ Výstupem strategického plánování jsou dokumenty formulující strategii federace a republik.
§ 3
Obsahové zaměření strategie federace a republik
/1/ Strategie federace je výsledkem svobodné dohody vlády České a Slovenské Federativní Republiky /dále jen "federální vláda"/, vlády České republiky a vlády Slovenské republiky /dále jen "vlády republik"/. Poskytuje základní strategickou orientaci pro hospodářskou, sociální, ekologickou a vědeckotechnickou politiku těchto vlád.
/2/ Strategie federace zahrnuje rozvoj celé ČSFR ve všech základních souvislostech, včetně jeho sociálních a ekologických důsledků. Obdobný přístup se uplatňuje i ve strategiích republik.
/3/ Strategie federace vycházejíc ze souhrnného pohledu na předpoklady, možnosti, rizika a základní tendence rozvoje společnosti v daném časovém horizontu zahrnuje minimálně:
a/ jednotné koncipování zásadních systémových prvků ekonomiky a formování typu ekonomického rozvoje;
b/ zaměření vývoje makroekonomického rámce, tvořeného fiskální, měnovou a důchodovou politikou;
c/ celkovou strategii zapojení ČSFR do světové ekonomiky;
d/ koncepci rozvoje základní infrastruktury včetně jejího prostorového uspořádání;
e/ koncepci zásadních strukturálních změn výrazně ovlivňujících celou ekonomiku ČSFR;
f/ hlavní směry a priority rozvoje vědy a výzkumu;
g/ slaďování regionálních politik;
h/ základní orientaci vzdělávacího systému, sociální politiky a způsobu života;
ch/ formování ekonomických podmínek obranyschopnosti státu;
i/ zaměření a koncepci účelových a rezervních fondů, které budou v působnosti federace.
/4/ Strategie republik vycházejíce ze souhrnného pohledu na podmínky a potřeby rozvoje dané republiky zahrnují minimálně:
a/ koncepci strukturálního vývoje dané republiky;
b/ formování vzájemných ekonomických vazeb a dělby práce mezi republikami;
c/ rozvoj regionů a samosprávných územních celků;
d/ zapojení republiky a ekonomických subjektů na jejím území do vnějších ekonomických vztahů;
e/ rozvoj vlastní infrastruktury;
f/ hlavní směry a priority vědy a výzkumu;
g/ koncepci zaměstnanosti, rozvoje trhu práce, životní úrovně a sociální politiky;
h/ rozvoj národního kulturního a vzdělávacího systému.
§ 4
Vypracování strategie federace a republik
/1/ Strategie federace a republik jsou vypracovávány souběžně jako vzájemně se ovlivňující dokumenty v postupných krocích a dohodnutých časových horizontech; vypracování se uskutečňuje variantě v trvalé součinnosti příslušných ústředních orgánů. Federální vláda a vlády republik zajišťují aktivní zapojení podnikatelské a vědeckovýzkumné sféry, jakož i odborů a občanských iniciativ do tohoto procesu.
/2/ Období, na které se vypracovává strategie federace a republik, se stanoví v dohodě federální vlády a vlád republik.
/3/ Při vypracování strategie federace a republik se vychází především z analýz zadaných vědecké sféře, z prognóz mezinárodního vývoje, jakož i z dílčích strategií vypracovávaných orgány federace a republik.
/4/ Vypracování strategie federace a republik řídí federální vláda a vlády republik. Podle jejich pokynů je vypracovávají federální ministerstvo pro strategické plánování, ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvo pro hospodářskou strategii Slovenské republiky /dále jen "ústřední orgány pro strategii"/; přitom koordinační úlohu plní federální ministerstvo pro strategické plánování.
§ 5
Schvalování strategie federace a republik
/1/ Návrhy strategie federace a republik sestavené ve vzájemné dohodě předkládají ústřední orgány pro strategii federace a republik ke schválení svým vládám, přičemž vlády republik projednávají i strategii federace.
/2/ Federální vláda předkládá k projednání strategii federace Federálnímu shromáždění a vlády republik své strategie příslušným národním radám.
§ 6
Zajišťování strategie federace a republik
/1/ Federální vláda je povinna přihlížet při koncipování a uskutečňování hospodářské politiky ke schválené strategii federace a ke schváleným strategiím republik. Obdobně vlády republik jsou povinny přihlížet ke své schválené strategii a ke schválené strategii federace.
/2/ Strategie schválené příslušnými vládami mají pro podnikatelskou a vědeckovýzkumnou sféru, politické strany a hnutí, odbory a občanské iniciativy informativní charakter; federální vláda a vlády republik trvale usilují o získání jejich podpory schváleným strategiím a současně jim nabízejí účast na těch směrech rozvoje, které zamýšlejí v daném období prosazovat.
§ 7
Hodnocení realizace strategie federace a republik
/1/ Ústřední orgány pro strategii federace a republik
a/ hodnotí realizaci schválených strategií, zejména posuzují míru uskutečňování vytčených cílů a záměrů, jakož i účinnost uplatněných nástrojů;
b/ o výsledcích informují příslušné vlády a veřejnost;
c/ v případě nesouladu mezi schválenými strategiemi a uskutečňovanou hospodářskou politikou analyzují a vyhodnocují tento nesoulad, jeho předpokládané důsledky a navrhují svým vládám odpovídající opatření.
/2/ Federální vláda předkládá zprávu o uplatňování strategie federace Federálnímu shromáždění; vlády republik zprávu o uplatňování svých strategií příslušným národním radám.
§ 8
Změny strategie federace a republik
/1/ Pokud očekávaný nebo reálný vývoj vnějších nebo vnitřních podmínek, jakož i nové poznatky a údaje si vyžádají zásadní změnu schválené strategie federace a republik, zpracují příslušné ústřední orgány pro strategii návrh na jejich změnu, včetně případné změny časového horizontu a předloží je ke schválení příslušné vládě.
/2/ Při projednávání a schvalování změny strategie federace a republik se postupuje obdobně jako při jejich tvorbě.
§ 9
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. zákon č. 67/1989 Sb., o národohospodářském plánování;
2. nařízení vlády ČSSR č. 81/1989 Sb., o povinném projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a konkretizaci závazných výstupů státního plánu u dodávek produkce.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Miloš Zeman
Hvezdoň Kočtúch
Věněk Šilhán
Josef Wagner
Jozef Bakšay
Jan Štern
Důvodová zpráva
Návrh zákona o strategickém plánování vytvoří spolu se zákonem č. 297/1990 Sb., kterým se změnil zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, právní základ pro strategické plánování hospodářského a sociálního rozvoje v ČSFR.
Zákon připravila skupina poslanců Výboru pro plán a rozpočet FS ve spolupráci s federálním ministerstvem pro strategické plánování, ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR a ministerstvem pro hospodářskou strategii SR. Zpracovatelé vycházeli zejména z výsledků jednání Výboru ze dne 4. 9. 1990 a ze závěrů komise č. 10 pro hospodářskou strategii ustavenou na základě jednání v Trenčianských Teplicích.
K přípravě zákona byly využity i poznatky ze států západní Evropy a Japonska. K dispozici byly nejen analogické zákonné normy, ale i stanoviska zahraničních odborníků. Získané zkušenosti ovlivnily obsahovou stránku zákona a současně potvrdily nutnost jeho začlenění do čs. právního řádu.
Základním principem navrhovaného zákona je pojetí strategie jako prostředku společnosti k předvídání a zvládání příležitosti a rizik budoucnosti, která v podmínkách federativního uspořádání státu je vypracovávána jako strategie federace a strategie národních republik. Tyto strategie působí jednotně v celém národním hospodářství a jsou výsledkem dohody federální vlády a národních vlád.
Předkládaným zákonem se navrhuje zrušit zákon č. 67/1989 Sb., o národohospodářském plánování, to ale neznamená, že ho nový zákon nahrazuje. Funkce, metody a postupy strategického plánování nemají nic společného s direktivními bilančními a indexovými metodami dřívějšího plánování. Rovněž navrhované postavení a funkce strategií se principiálně liší od dosavadních závazných státních plánů a jejich hierarchické struktury.
Zrušením zákona č. 67/1989 Sb. ztratí však ekonomické centrum i právní oporu pro případné použití přímých nástrojů regulace ekonomiky, které v období přechodu k tržní ekonomice může být aktuální. Tato oblast si vyžádá samostatnou právní úpravu; její spojení do jedné právní normy s právní úpravou strategického plánování, bylo, pro její odlišný charakter, zpracovateli odmítnuto.
K jednotlivým ustanovením
§ 2
Charakter strategického plánování se zásadně liší od dřívějších funkcí a metod národohospodářského plánování. Strategie nemá direktivní charakter a tím, že je výsledkem konsensu tří vlád, měla by mít přirozenou autoritu. Zákon zdůrazňuje, že strategie poskytuje vládám základní orientaci pro jejich hospodářskou, sociální, ekologickou a vědeckotechnickou politiku; neméně důležité informace poskytuje i veřejnosti.
§ 3
Vzájemné vztahy mezi strategií federace a strategiemi republik zákon řeší vymezením jejich minimálního obsahu. Strategie musí především poskytovat souhrnný pohled na hospodářský a sociální rozvoj v jeho obsahové a systémové dimenzi. V odstavcích 4 a 5 vymezené minimální oblasti nelze chápat jako vnitřní systematiku vypracovávaných strategií, ale jako základní dělbu obsahu umožňující vypracování vzájemně se ovlivňujících dokumentů, jejichž hlavní důraz je kladen do těch oblastí, kde jsou hlediska federace a republik vzájemně nezastupitelná.
§ 4
Při vypracovávání strategií se vychází z vědeckých podkladů, které připravují nejen specializované státní orgány, ale na základě zadání i vědeckovýzkumná sféra. Zákon chápe vypracovávání strategií jako dialog vedený v různých rovinách: mezi federálními a republikovými orgány, mezi státními orgány a podnikatelskou a vědeckovýzkumnou sférou, mezi státními orgány a odbory, občanskými iniciativami apod. Strategie se připravují ve variantách a zvažuje se široké spektrum informací. Zákon svěřuje odpovědnost za vypracování strategií federální vládě a vládám republik s tím, že pro tuto činnost mají specializované ústřední orgány; koordinující funkci v tomto procesu svěřuje zákon federálnímu ministerstvu pro strategické plánování.
Zákon nepředurčuje časový horizont, na který se strategie vypracovávají.
§ 5
Po zvážení všech hledisek převážil názor, aby v dohodě sestavené strategie schvalovaly příslušné vlády a zákonodárné sbory je projednávaly.
§ 6
Strategie nebudou zajišťovány administrativně direktivními nástroji, ale koncipováním a uskutečňováním běžné hospodářské politiky. Novým prvkem zákona je získávání všech složek společnosti pro realizaci schválených strategií. Podporu společenských sil je možno očekávat jen v tom případě, když vlády budou cílevědomě postupovat podle strategií přijatých na základě nejširšího konsensu.
§ 7
Podstatou tohoto ustanovení je jednak zakotvení soustavné hodnotící činnosti ministerstev pro strategii federace a republik a informování vlád a zákonodárných sborů, což by mělo představovat pravidelnou činnost a jednak analyzování rozdílů a odchylek hospodářské politiky od schválené strategie. V těchto případech bude zapotřebí okamžitě nejenom příslušnou vládu na tento stav upozornit, ale i navrhovat potřebná opatření.
§ 8
Zákon nefetišizuje schválené strategie, ale pamatuje i na případ, kdy v důsledku vnějších nebo vnitřních podmínek dojde k odchylkám od očekávaného nebo reálného vývoje v takové míře, že to zásadním způsobem ovlivní schválené strategie. Za této situace bude nutno přistoupit ke změně příslušné strategie, případně i ke změně jejich časového horizontu. Jednotlivé strategie mohou být ovlivněny i novými poznatky a informacemi.
§ 9
Ke zrušení se navrhuje zákon č. 67/1989 Sb., o národohospodářském plánování a nařízení vlády ČSFR č. 81/1989 Sb., o povinném projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a konkretizaci závazných výstupů státního plánu u dodávek produkce, jako nástroje rušeného systému direktivního plánování.
§ 10
S ohledem na § 9 je 1. 1. 1991 nejvýhodnější termín pro nabytí účinnosti nového zákona.
x x x
Vydáním navrhovaného zákona nevznikají nároky na státní rozpočet ČSFR ani rozpočty republik.