FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
209
Návrh
poslanců Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
Miloše Zemana, Hvezdone Kočtúcha, Věňka Šilhána, Josefa Wagnera, Jozefa Bakšaye a Jana Šterna
na vydání
ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci se mění a doplňuje takto:
1. V článku č. 8
v odstavci 1 písm. a/ se před slovo "plánování" vkládá slovo "strategické"
2. Článek č. 10 zní:
"Čl. 10
/1/ Strategické plánování je prostředkem společnosti k předvídání a zvládání v budoucnu možných situací, jehož výstupem jsou dokumenty formulující strategie hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
/2/ Tvorbu, zajišťování a vyhodnocování strategie hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky jako jednotně, na demokratických principech organizovaného procesu, upravují zákony Federálního shromáždění; zákony Federálního shromáždění upravují též vztahy orgánů a organizací při této činnosti.
(2) Strategie hospodářského a sociálního rozvoje jsou:
a) strategie hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní Republiky,
b) strategie hospodářského a sociálního rozvoje České republiky a strategie hospodářského a sociálního rozvoje Slovenské republiky.
(3) Strategii hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní Republiky a její změny schvaluje vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Strategii hospodářského a sociálního rozvoje České republiky a strategii hospodářského a sociálního rozvoje Slovenské republiky a jejich změny schvalují příslušné vlády republik.
(4) Strategie hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní Republiky, strategie hospodářského a sociálního rozvoje České republiky a strategie hospodářského a sociálního rozvoje Slovenské republiky schválené ve vzájemné dohodě jejich vlád jsou základní koncepční orientací pro hospodářskou politiku České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
(5) V mimořádných situacích vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou po vzájemné dohodě uplatnit nástroje přímé, administrativním způsobem zabezpečované regulace; o jejich zavedení jsou vlády povinny neprodleně informovat příslušné zákonodárné sbory.
Čl. II
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Miloš Zeman
Hvezdoň Kočtúch
Věněk Šilhán
Josef Wagner
Jozef Bakšay
Jan Štern
Důvodová zpráva
Návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, byl vypracován v souvislosti s přípravou nového zákona o strategickém plánování a má vytvořit právní základ pro jeho přijetí.
k článku I. bod 1
Ustanovení čl. 8 odstavec 1 písm. a/ zákona č. 143/1968 Sb., zakotvující společnou působnost federace a republik v oblasti plánování se navrhuje doplnit o charakteristiku plánování, jako plánování strategického.
k článku I. bod 2
V souvislosti s přechodem od administrativně direktivního národohospodářského plánování k tržní ekonomice je celý článek 10 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., nutno nahradit novým zněním, které vytvoří ústavně právní základ pro strategické indikativní plánování. Zároveň ve svých ustanoveních zakotvuje hmotně právní základ pro přijetí nového zákona o strategickém plánování. Vydání samostatných zákonů národních rad se nepředpokládá.
Období, na které se bude vypracovávat strategie hospodářského a sociálního rozvoje České a Slovenské Federativní Republiky a strategií hospodářského a sociálního rozvoje republik, bude stanovovat vláda ČSFR a vlády republik a proto se v návrhu ústavního zákona neřeší časový horizont.
Návrh ústavního zákona nepředpokládá přijímání strategie hospodářského a sociálního rozvoje formou zákona Federálního shromáždění a zákony národních rad; vypracování a schvalování strategií by se mělo uskutečňovat ve vzájemné dohodě vlády ČSFR a vlád republik.
Do odstavce 5 se navrhuje úprava, která by umožnila vládám uplatnit v mimořádných situacích /např. při ropném šoku/ přímé nástroje regulace typu limit, jmenovitý úkol apod. Nově se navrhuje povinnost neprodleně o tom informovat příslušné zákonodárné sbory.
k článku II
Účinnost navrhovaného ústavního zákona je nezbytná nejpozději zároveň s účinností nového zákona o strategickém plánování, tj. k 1. 1. 1991.